Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily návrh zvýšit objem nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu Kč). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za 77 let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Rozšíření nouzových rezerv MMF, takzvaných zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights - SDR), je první od roku 2009. Tehdy byly těsně po globální finanční krizi rezervy posíleny o 250 miliard USD.

Výkonná ředitelka MMF Kristalina Georgievová označila posílení rezerv za "injekci pro svět", která pomůže upevnit globální ekonomickou stabilitu. Těžit z něj budou všichni členové a pomůže zejména nejzranitelnějším zemím, které se potýkají s dopady pandemie. Pro rozvojové země a pro země s nízkými příjmy je určeno 275 miliard USD. Georgievová dodala, že MMF nyní bude aktivně spolupracovat se zeměmi na tom, aby bohaté státy své prostředky, které jim budou v rámci SDR přiděleny, postoupily chudším zemím.

Měnový fond se snažil o posílení rezerv více než rok. Původně byl plán odložen na začátku roku 2020, kdy ho zablokovaly Spojené státy, největší akcionář MMF. Tehdejší ministr financí ve vládě prezidenta Donalda Trumpa Steven Mnuchin prohlásil, že prostředky by se nedostaly ke státům, které je nejvíce potřebují. Postoj USA se změnil až pod vedením nového prezidenta Joea Bidena. I tak je konečná částka maximální, jakou mohly USA podpořit, aniž by musely získat souhlas Kongresu, upozornila agentura Bloomberg.

Peníze z rezerv jsou přiděleny všem 190 členským zemím MMF v poměru k jejich kvótám. Země G20, tedy největší ekonomiky světa, na nich mají podíl téměř 70 procent. Pouze tři procenta jsou určena zemím s nízkými příjmy. Celkově připadne 58 procent SDR vyspělým ekonomikám a 42 procent mladým tržním ekonomikám a rozvojovým zemím.

Skupina G7 v červnu schválila plán na přerozdělení 100 miliard USD ze svých SDR chudším zemím. Širší skupina G20 pak v červenci podpořila posílení SDR o 650 miliard USD, neupřesnila však, jaká částka z toho bude přerozdělena chudším zemím.

MMF tak nyní "bude pokračovat v aktivní spolupráci s našimi členy, aby identifikovala životaschopné možnosti dobrovolného přesměrování SDR z bohatších zemí do chudších a zranitelnějších, s cílem podpořit jejich oživení z pandemie a dosáhnout odolného a udržitelného růstu," uvedla Georgievová.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg, MMF

Čtěte více

• Členka ECB čeká více fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny
  Fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně přibude, vzhledem k silnému ekonomickému růstu a poklesu objemu špatných úvěrů. V rozhovoru s portugalským listem Público to řekla předsedkyně Rady dohledu ECB Daniele Nouyová.
• Členka ECB kritizuje plán nákupů dluhopisů
  Zvažovaný záměr evropské centrální banky (ECB) nakoupit vládní dluhopisy v objemu až 500 miliard eur je...
• Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU
  Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.
• Členka Výkonné rady ECB se vyslovila proti rychlému snižování úroků
  Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová se vyslovila proti rychlému snižování úrokových sazeb v eurozóně. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) uvedla, že ECB by při zpřísňování měnové politiky měla postupovat s trpělivostí a opatrností.
• Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
  Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku...
• Členové Fedu chtějí opatrný tapering
  Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce...
• Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
  Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb...
• Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout.
• Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
  Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje.
• Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku
  Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.
• Členské země EU chtějí utratit méně, než navrhla EK
  Členské země Evropské unie chtějí, aby EU příští rok vydala 134,8 miliardy eur, tedy asi o miliardu méně, než navrhla...
• Členské země EU se dohodly na obchodních jednáních s USA
  Členské země Evropské unie se předběžně dohodly na zahájení oficiálních obchodních rozhovorů se Spojenými státy s cílem urovnat problémy ve vzájemných obchodních vztazích. Agentuře Reuters to dnes sdělily zdroje z EU.
• Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
  Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let.
• Členství země v eurozóně je neodvolatelné
  Členství v eurozóně je podle smluv Evropské unie neodvolatelné, připomněla dnes mluvčí Evropské...
• Člen vedení ECB vyzval k rychlé pomoci Kypru
  Německý člen užšího vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen vyzval eurozónu k rychlé finanční pomoci Kypru. Záchranný balík pro středomořský ostrov by měl být hotov do konce příštího měsíce, řekl Asmussen v dnešním vydání německého listu Handelsblatt.
• Člen vedení Fedu varuje před riziky taperingu
  Americká centrální banka (Fed) by měla při zpřísňování své měnové politiky postupovat opatrně, protože...
• ČMKOS dál odhaduje pro letošek inflaci 5 procent
  Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. ČTK to sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory dál také kritizují vládní konsolidační balíček se změnami DPH, které podle nich k růstu cen přispívají.
• ČNB a bankovní asociace varují před dezinformacemi o stabilitě českých bank
  Česká národní banka společně s Českou bankovní asociací upozornily na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru, které se objevily v souvislosti s krachem Sberbank CZ. Jsou podle nich zcela nepodložené a mohou být vyhodnoceny jako šíření poplašené zprávy, tedy jako trestný čin. ČNB a ČBA o tom informovaly v tiskové zprávě. V posledních dnech čelily některé banky dezinformační kampani na sociálních sítích a formou SMS zpráv. Cílem kampaně je způsobit bankám potíže například tím, že lidé začnou hromadně vybírat vklady.
• ČNB a ČBA se vymezují vůči dezinformacím
  Česká národní banka se společně s Českou bankovní asociací vymezuje vůči šířícím se dezinformacím, které zpochybňují stabilitu českého bankovního sektoru. Tyto dezinformace jsou zcela nepodložené a účelově zneužívají specifické situace Sberbank ke snahám o podlomení důvěry ve stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Upozorňujeme, že šíření takových dezinformací může být vyhodnoceno jako šíření poplašné zprávy se všemi trestněprávními důsledky, které z toho vyplývají.
• ČNB asi bude držet závazek vůči euru déle
  Česká národní banka (ČNB) bude patrně uplatňovat hranici 27 korun vůči euru jako kurzový závazek pro...