Členství země v eurozóně je neodvolatelné
Členství v eurozóně je podle smluv Evropské unie neodvolatelné, připomněla dnes mluvčí Evropské komise Annika Breidthardtová. Poznámkou reagovala na víkendovou zprávu, že spolková vláda Angely Merkelové už odchod Řecka z eurozóny nepovažuje za nepřijatelný.
Evropská unie, ale především zahraniční věřitelé Atén, se obávají, že by parlamentní volby v Řecku, vyhlášené na konec ledna, mohla vyhrát levicová formace Syriza. Strana hovoří o konci úsporných opatření a snaze znovu dojednat podmínky mezinárodní finanční pomoci zemi.
"Jediné vyjádření, které teď bude důležité, je vyjádření, které učiní řečtí voliči 25. ledna," poznamenala k tomu dnes Breidthardtová. Komise podle ní nyní na výsledky voleb čeká.
Německý časopis Der Spiegel s odvoláním na zdroje z vlády o víkendu oznámil, že Berlín už nehodlá za každou cenu zabránit odchodu Řecka z eurozóny. Posílení obranných mechanismů eurozóny prý znamená, že krok by měl jen omezené dopady na ostatní země, které eurem platí. Úřad německé kancléřky Angely Merkelové informaci zatím nepotvrdil, ani nevyvrátil.
Francouzský prezident Fran„ois Hollande dnes v této souvislosti poznamenal, že o případném vystoupení z eurozóny mohou rozhodnout jen sami Řekové.
Breidthardtová i Margaritis Schinas, mluvčí předsedy komise Jeana-Claudea Junckera, připomněli novinářům třetí paragraf článku 140 Smlouvy o fungování EU, který podle nich znamená, že členství v eurozóně je neodvolatelné. Příslušný paragraf popisuje způsob, jakým je "neodvolatelně" stanoven koeficient pro přepočet národní měny státu vstupujícího do eurozóny na eura ve chvíli vstupu dotyčné země.
"Euro tu zůstane, prokázalo svou odolnost," prohlásila Breidthardtová a připomněla, že od 1. ledna se eurozóna rozrostla o dalšího člena. Od počátku roku se totiž společnou měnou platí také v Litvě, která se stala 19. zemí, kde se euro používá.
Předčasné volby byly v Řecku vyhlášeny poté, co se poslancům nepodařilo zvolit novou hlavu státu. Evropská komise přitom v prosinci v poměrně neobvyklém gestu podpořila vládního kandidáta a bývalého eurokomisaře Stavrose Dimase.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur. Podmínkou byly reformy znamenající škrty ve výdajích, snížení mezd, důchodů i vyšší daně. Země je ale dál v ekonomických potížích a má trvale vysokou nezaměstnanost.
Zdroj: Reuters, ČTK, EK, Der Spiegel
Související články
Čtěte více
-
Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku... -
Členové Fedu chtějí opatrný tapering
Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce... -
Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb... -
Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout. -
Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje. -
Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. -
Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv
Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily návrh zvýšit objem nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu Kč). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za 77 let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond. -
Členské země EU chtějí utratit méně, než navrhla EK
Členské země Evropské unie chtějí, aby EU příští rok vydala 134,8 miliardy eur, tedy asi o miliardu méně, než navrhla... -
Členské země EU se dohodly na obchodních jednáních s USA
Členské země Evropské unie se předběžně dohodly na zahájení oficiálních obchodních rozhovorů se Spojenými státy s cílem urovnat problémy ve vzájemných obchodních vztazích. Agentuře Reuters to dnes sdělily zdroje z EU. -
Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let. -
Člen vedení ECB vyzval k rychlé pomoci Kypru
Německý člen užšího vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen vyzval eurozónu k rychlé finanční pomoci Kypru. Záchranný balík pro středomořský ostrov by měl být hotov do konce příštího měsíce, řekl Asmussen v dnešním vydání německého listu Handelsblatt. -
Člen vedení Fedu varuje před riziky taperingu
Americká centrální banka (Fed) by měla při zpřísňování své měnové politiky postupovat opatrně, protože... -
ČMKOS dál odhaduje pro letošek inflaci 5 procent
Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. ČTK to sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory dál také kritizují vládní konsolidační balíček se změnami DPH, které podle nich k růstu cen přispívají. -
ČNB a bankovní asociace varují před dezinformacemi o stabilitě českých bank
Česká národní banka společně s Českou bankovní asociací upozornily na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru, které se objevily v souvislosti s krachem Sberbank CZ. Jsou podle nich zcela nepodložené a mohou být vyhodnoceny jako šíření poplašené zprávy, tedy jako trestný čin. ČNB a ČBA o tom informovaly v tiskové zprávě. V posledních dnech čelily některé banky dezinformační kampani na sociálních sítích a formou SMS zpráv. Cílem kampaně je způsobit bankám potíže například tím, že lidé začnou hromadně vybírat vklady. -
ČNB a ČBA se vymezují vůči dezinformacím
Česká národní banka se společně s Českou bankovní asociací vymezuje vůči šířícím se dezinformacím, které zpochybňují stabilitu českého bankovního sektoru. Tyto dezinformace jsou zcela nepodložené a účelově zneužívají specifické situace Sberbank ke snahám o podlomení důvěry ve stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Upozorňujeme, že šíření takových dezinformací může být vyhodnoceno jako šíření poplašné zprávy se všemi trestněprávními důsledky, které z toho vyplývají. -
ČNB asi bude držet závazek vůči euru déle
Česká národní banka (ČNB) bude patrně uplatňovat hranici 27 korun vůči euru jako kurzový závazek pro... -
ČNB asi bude moci určit minimální kapitálové vybavení pro více institucí
Česká národní banka (ČNB) zřejmě bude moci stanovovat požadavky na minimální kapitálové vybavení úvěrových institucí a investičních podniků i v případech, že budou součástí globální sítě a budou mít sídlo mimo ČR. Počítá s tím novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou dnes schválil Senát. Novelu, která převádí do českého práva aktualizovanou evropskou směrnici, ještě dostane k podpisu prezident. -
ČNB asi nechá podle odhadů ve čtvrtek sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky pravděpodobně ponechá na čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Ti upozornili, že výsledek zasedání je ovšem velmi nejistý. Rozhodování totiž komplikuje především vývoj v zahraničí, v poslední době například údaje o zpomalení německé ekonomiky nebo vyjednávání o brexitu. -
ČNB asi ve čtvrtek nechá sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Poslední vývoj ekonomiky totiž podle ekonomů zhruba odpovídá odhadům ČNB a případnému dalšímu zvýšení sazeb brání také měnová politika Evropské centrální banky. Zvyšování sazeb očekávají analytici nejdříve v létě. -
ČNB: Bankám loni předběžně stoupl zisk o 35 miliard na 104,1 mld. Kč
Tuzemské banky v roce 2022 vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy Kč, což je proti předloňskému roku nárůst o 35,1 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Data za loňský prosinec se budou revidovat. Revidovaná data budou zveřejněna na konci února. Jde o data sbíraná pro účely měnové a finanční statistiky, řekla ČTK Denisa Všetíčková z tiskového oddělení ČNB.
