Člen vedení ECB vyzval k rychlé pomoci Kypru
Německý člen užšího vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen vyzval eurozónu k rychlé finanční pomoci Kypru. Záchranný balík pro středomořský ostrov by měl být hotov do konce příštího měsíce, řekl Asmussen v dnešním vydání německého listu Handelsblatt.
"Očekávám, že program pomoci Kypru bude připraven do konce března," řek. Dodal, že němečtí politici, kteří se k záchraně Kypru staví velmi vlažně, by se neměli snažit odkládat rozhodnutí až po zářijových parlamentních volbách v Německu.
"O tom nesmí být žádných pochyb: jestliže Kypr nedostane zahraniční pomoc, sklouzne do platební neschopnosti," řekl Asmussen. Třetí nejmenší zemi měnové unie označil za "systémově důležitou" a řekl, že její selhání by "ohrozilo pokrok, jehož bylo loni v řešení dluhové krize eura dosaženo - a to by mělo obrovské finanční a politické náklady".
Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Kypr, aby jako podmínku pomoci zavedl zákony proti praní špinavých peněz. Německo pohlíží na Kypr s podezřením kvůli tomu, že země funguje jako daňový ráj pro bohaté Rusy. Tamní vláda však popírá obvinění z toho, že země je centrem praní špinavých peněz.
Asmusssen uvedl, že pomoc Kypru nebude "jednosměrná ulice". Kyperská vláda podle něj bude muset plnit přísné podmínky včetně omezení rozsahu finančního sektoru a posílení jeho transparentnosti. Za "dobrý nápad" označil návrh, aby plnění mezinárodních norem pro boj s praním špinavých peněz prověřila mezinárodní auditorská společnost.
Minulý měsíc se podle informací týdeníku Der Spiegel střetli kvůli Kypru šéf ECB Mario Draghi a německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Zatímco Schäuble na zasedání ministrů financí eurozóny zastával názor, že Kypr není systémově důležitý a že jeho bankrot nebude znamenat pro eurozónu žádnou hrozbu, Draghi argumentoval rozsahem dvou největší kyperských bank, o jejichž záchranu především jde. Ty mají rozsáhlou síť poboček v Řecku a obavy jejich klientů o bezpečnost vkladů by podle Draghiho mohly narušit křehké uklidnění v této zemi a znovu otřást celou eurozónou.
Kypr loni v červnu požádal EU a Mezinárodní měnový fond o pomoc poté, co dvě největší místní banky utrpěly kvůli svému napojení na Řecko obrovské ztráty a byly nuceny požádat o pomoc stát. Země se rovněž potýká s první recesí za téměř 40 let a více než rok už nemá přístup na kapitálové trhy.
Výše pomoci Kypru zatím nebyla stanovena, podle zdrojů by ale mohla dosáhnout 17,5 miliardy eur, což se téměř rovná ročnímu hrubému domácího produktu země. O pomoci Kypru dnes budou jednat ministři financí eurozóny na pravidelném zasedání Euroskupiny.
Zdroj: Reuters, ČTK, ECB, Handelsblatt, Der Spiegel
Čtěte více
-
Členové Fedu chtějí opatrný tapering
Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce... -
Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb... -
Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout. -
Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje. -
Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. -
Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv
Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily návrh zvýšit objem nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu Kč). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za 77 let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond. -
Členské země EU chtějí utratit méně, než navrhla EK
Členské země Evropské unie chtějí, aby EU příští rok vydala 134,8 miliardy eur, tedy asi o miliardu méně, než navrhla... -
Členské země EU se dohodly na obchodních jednáních s USA
Členské země Evropské unie se předběžně dohodly na zahájení oficiálních obchodních rozhovorů se Spojenými státy s cílem urovnat problémy ve vzájemných obchodních vztazích. Agentuře Reuters to dnes sdělily zdroje z EU. -
Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let. -
Členství země v eurozóně je neodvolatelné
Členství v eurozóně je podle smluv Evropské unie neodvolatelné, připomněla dnes mluvčí Evropské... -
Člen vedení Fedu varuje před riziky taperingu
Americká centrální banka (Fed) by měla při zpřísňování své měnové politiky postupovat opatrně, protože... -
ČMKOS dál odhaduje pro letošek inflaci 5 procent
Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. ČTK to sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory dál také kritizují vládní konsolidační balíček se změnami DPH, které podle nich k růstu cen přispívají. -
ČNB a bankovní asociace varují před dezinformacemi o stabilitě českých bank
Česká národní banka společně s Českou bankovní asociací upozornily na šířící se dezinformace o stabilitě českého bankovního sektoru, které se objevily v souvislosti s krachem Sberbank CZ. Jsou podle nich zcela nepodložené a mohou být vyhodnoceny jako šíření poplašené zprávy, tedy jako trestný čin. ČNB a ČBA o tom informovaly v tiskové zprávě. V posledních dnech čelily některé banky dezinformační kampani na sociálních sítích a formou SMS zpráv. Cílem kampaně je způsobit bankám potíže například tím, že lidé začnou hromadně vybírat vklady. -
ČNB a ČBA se vymezují vůči dezinformacím
Česká národní banka se společně s Českou bankovní asociací vymezuje vůči šířícím se dezinformacím, které zpochybňují stabilitu českého bankovního sektoru. Tyto dezinformace jsou zcela nepodložené a účelově zneužívají specifické situace Sberbank ke snahám o podlomení důvěry ve stabilitu tuzemského bankovního sektoru. Upozorňujeme, že šíření takových dezinformací může být vyhodnoceno jako šíření poplašné zprávy se všemi trestněprávními důsledky, které z toho vyplývají. -
ČNB asi bude držet závazek vůči euru déle
Česká národní banka (ČNB) bude patrně uplatňovat hranici 27 korun vůči euru jako kurzový závazek pro... -
ČNB asi bude moci určit minimální kapitálové vybavení pro více institucí
Česká národní banka (ČNB) zřejmě bude moci stanovovat požadavky na minimální kapitálové vybavení úvěrových institucí a investičních podniků i v případech, že budou součástí globální sítě a budou mít sídlo mimo ČR. Počítá s tím novela zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, kterou dnes schválil Senát. Novelu, která převádí do českého práva aktualizovanou evropskou směrnici, ještě dostane k podpisu prezident. -
ČNB asi nechá podle odhadů ve čtvrtek sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky pravděpodobně ponechá na čtvrtečním zasedání úrokové sazby beze změny. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK. Ti upozornili, že výsledek zasedání je ovšem velmi nejistý. Rozhodování totiž komplikuje především vývoj v zahraničí, v poslední době například údaje o zpomalení německé ekonomiky nebo vyjednávání o brexitu. -
ČNB asi ve čtvrtek nechá sazby beze změny
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechá úrokové sazby beze změny. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Poslední vývoj ekonomiky totiž podle ekonomů zhruba odpovídá odhadům ČNB a případnému dalšímu zvýšení sazeb brání také měnová politika Evropské centrální banky. Zvyšování sazeb očekávají analytici nejdříve v létě. -
ČNB: Bankám loni předběžně stoupl zisk o 35 miliard na 104,1 mld. Kč
Tuzemské banky v roce 2022 vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy Kč, což je proti předloňskému roku nárůst o 35,1 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České národní banky. Data za loňský prosinec se budou revidovat. Revidovaná data budou zveřejněna na konci února. Jde o data sbíraná pro účely měnové a finanční statistiky, řekla ČTK Denisa Všetíčková z tiskového oddělení ČNB. -
ČNB: Bankám v prvním pololetí stoupl čistý zisk o osm procent
Bankám a spořitelnám v Česku v prvním pololetí letošního roku stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 4,25 miliardy Kč, tedy o osm procent, na 59,94 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci června činila 10,621 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 640 miliard korun.