Na digitalizaci je třeba se dívat jako na investici do budoucnosti

Česká republika se aktuálně řadí mezi země EU s nejnižším tempem růstu HDP. I proto je Vláda ČR nucena hledat prorůstová opatření, která pomohou českou ekonomiku opět nastartovat. Národní ekonomická rada vlády (NERV) i samotná Vláda ČR mezi tato opatření řadí i rychlejší digitalizaci státní správy, efektivnější práci s daty a využívání nových technologií. Nejen to se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu?

„Každá vláda za posledních 20 let hovořila o tom, že digitalizace je prioritou. Při srovnání s ostatními evropskými zeměmi se zejména kvůli silnému resortismu výsledek příliš nedostavoval,“ řekl v úvodu místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Uvedl konkrétní kroky, které mají digitalizaci urychlit. Klíčovou roli podle něj hraje Digitální a informační agentura jako expertní centrum.

Za efektivní cestu k digitalizaci státní správy považuje soubor koncepčních dokumentů a zákonů. Dále databáze, kam se budou informace ukládat, a cesty, kterými budou informace proudit. A zejména schopnost zaměstnat a zaplatit špičkové odborníky na digitalizaci. „V tomto roce je ještě před námi sjednocení státních domén na gov.cz, nový Portál občana a mobilní aplikace k Portálu občana. A především je potřeba popularizovat digitalizaci mezi lidmi,“ uvedl ministr Ivan Bartoš.

„V Česku stále chybí komplexní procesní audit, který by určil, jaké agendy státní správy je prioritní digitalizovat. Je potřeba nastavit jasně měřitelné cíle a zajistit tak efektivitu jednotlivých projektů. Klíčová je také lepší koordinace a využívání chytrých dat průřezově státními institucemi,“ uvedl Aleš Rod, člen NERV a ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.

Že má Česko v oblasti digitalizace stále na čem pracovat, ukazují poslední výsledky Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který každoročně zpracovává Evropská komise. Česko se v žebříčku umístilo až na 20. místě z 27 členských zemí EU. Problematickým bodem je podle hodnocení komise úroveň digitálních dovedností občanů a nedostatečné využití technologií v podnicích.

Česko se také stále potýká s nedostatkem odborníků na informační a komunikační technologie, jak ve veřejném sektoru, tak i v soukromé sféře. Naopak pozitivní trend lze pozorovat v rozvoji eGovermentu. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %.

„Například společně s Generálním finančním ředitelstvím a Ministerstvem financí jsme úspěšně v říjnu zavedli možnost předvyplnění daně z nemovitostí. Zároveň v roce 2022 bylo poprvé v historii přijato více elektronických přiznání k dani z příjmu než těch klasických, papírových, 1,9 milionu elektronických a 980 tisíc papírových. Věřím, že podobný trend zaznamenáme i u dalších projektů,” zmínil příklad úspěšné digitalizace Jakub Holub, viceprezident pro veřejný sektor NCEE IBM Consulting.

Vyšší efektivitu digitalizace vybraných služeb by podle účastníků diskuse mohlo přinést prohloubení spolupráce státu se soukromou sférou. Stát by se podle nich měl více otevřít nabízeným příležitostem a novým technologiím například v oblasti kvantových počítačů, které zavádí ostatní členské země Evropské unie. Například Polsko, podle Holuba, mezi prvními vede trend adopce kvantových technologií, ve Španělsku IBM realizovalo zapojení umělé inteligence (AI) do komunikace daňových úřadů a v Německu úspěšně probíhá digitalizace justice.

V následné panelové diskusi uvedl Lukáš Kintr, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), že zajímat je třeba se vždy o trend. „Vnímám na všech úrovních trend nedostatečnou úroveň digitalizace zlomit. Aktuální potřeba zkonsolidovat veřejné finance může nicméně tento trend změnit,“ uvedl Lukáš Kintr. Oblast digitalizace není podle něj zdaleka jen o technických pozicích. „Na řadu pozic jsou například mnohem vhodnější ženy. A to neplatí jen v genderové oblasti. Týká se to i vzdělanostní úrovně, ti nejlepší jsou často bez vysoké školy, ale nevejdou se do tabulkového systému státu,“ dodal Kintr.

Katarina Kakalíková ze společnosti Mastercard zdůraznila potřebu většího zapojení veřejnosti. „Je potřeba pracovat na popularizací digitalizace, kde stále zaostáváme. A s tím soukromý sektor může státu pomoci. Je třeba vysvětlovat konkrétní výhody, které přijdou pro konkrétní druhy podnikání. My máme program digitalizace pro mikro a malé podniky, ve kterém se zaměřujeme mimo jiné na rovnost příležitostí a zvyšování kompetencí zaměstnanců v digitální oblasti,“ uvedla v diskusi Katarina Kakalíková.

Odborníci na digitalizaci se shodli, že ideální model spolupráce státu a soukromé sféry je složité zrealizovat. Firmy ovšem mohou státu pomoci s řešením nedostatku kvalifikovaných IT kapacit a technologického know-how. Podle nich by měl stát některé specializované projekty v oblasti digitalizace svěřit firmám s tím, že celý proces nebude svázán zdlouhavou přípravou parametrů zakázky a výběrem dodavatele.

„Čas je největším nepřítelem efektivní digitalizace. Některé procesy a lhůty dodavatele trvají dlouhé roky, což je v oblasti IT technologií šíleně dlouhá doba, a navíc se často překrývá s koncem volebního cyklu. Stát by v těchto případech měl poptávat hotová řešení, kde to jde, a ne se měsíce zabývat tvorbou jejich parametrů,“ uvedl Aleš Rod.

Podle odborníků má stát k dispozici řadu chytrých dat, ale vzhledem nižší expertíze mu chybí schopnost data analyzovat a modelovat průřezově jednotlivými ekonomickými sektory a resorty. Řešení spatřují například v zakládání nových akademických oborů zaměřených na data inženýring v rámci středních a vysokých škol. Cestou je také otevření dat soukromému sektoru a navázání spolupráce v jejich analýze a efektivním využívání.

“Soukromá sféra má připraveny technologie a řešení, jejichž efektivita byla prokázána praxí v dalších evropských zemích. Jsme připraveni stát podpořit kapacitně i finančně tak, abychom vládě pomohli naplnit její cíle v oblasti digitalizace ještě do konce volebního období,“ dodal Holub.

Do konce volebního období je podle ministra Ivana Bartoše reálně možné realizovat eDoklady, tedy občanku v mobilu, dále Registr zastoupení, který je použitelný pro řadu agend od přepisu vozidel až po finanční záležitosti. V roce 2025 pak Open Data umožňující občanům komunikovat se státem digitálně, Katalog služeb a Elektronické formuláře. Za naprosto klíčovou a prioritní považuje řešení obrany a bezpečnosti státu se zapojením kvantových technologií.