Celkově to vypadá, že to hlavní, o co těmto firmám jde, tak je to, aby se klient hlavně bavil, utratil tam nějaké peníze a ne to, aby se naučil konzistentně obchodovat, protože výdělečný klient pro tyto firmy není ten, kdo je úspěšný trader a kdo konzistentně ziskově obchoduje, ale ten, kdo neuspěje ve výzvě. K tomu tyto firmy používají psychologické a marketingové triky.
Příklady praktik, které mi na moderních prop firmách vadí
Tak třeba tzv. gamifikace, tedy to že, firmy pořádají různé scalpingové nebo krypto turnaje, na discordu organizují pokerové soutěže nebo hry, na webu zveřejňují tzv. leaderbordy atd.
Samozřejmě, v tradingu se soutěže dělají odjakživa a například proti mistrovství světa v tradingu nemám vůbec nic. Ale něco jiného jsou rychloturnaje na půl hodiny, které podle mě s odpovědným tradingem nic společného nemají. Je to jen zábava, hra. Bohužel to pak u nezkušených klientů vyvolává obdiv a dojem, že toto je v tradingu ta správná cesta. Není.
Další evergreen jsou různí vykutálení prodejci kurzů a „rádoby tradeři“, kteří často i nějakou prop firmu reprezentují a řeknou, že našli způsob, jak tyto výzvy tzv. „hacknout“. Prozradí vám, že na to musíte jít rafinovaně, tedy koupit si více výzev, tam to riskovat na maximum, ať to máte rychle za sebou, a když to pak u jedné vyjde, tak z výdělku si pak koupíte další, rozjedete další kolo a takhle to můžete točit do té doby, dokud bude mít prop firma více těch, klientů, kteří prohrají než těch, kteří výzvy splní.
Toto samozřejmě někde vzniklo. Když firma FTMO, která tuto hru o peníze v roce 2015 vymyslela, tak požadovala jako jednu z podmínek splnění 10 % zisku za 30 dnů (podmínku zrušila až v létě 2023 pod tlakem konkurence). Každý zkušený trader ví, že toto splnit je při těch dalších požadavcích na drawdown atd. věcí nahodilosti, štěstí, a proto to nutilo do extrémního riskování, ke kterému se mnozí klienti uchýlili. Ti to pak točili na několika výzvách, které jeli paralelně najednou, a když jim to na některé náhodou vyšlo, tak to pak vydávali za úspěšný tradingový systém. Mnohým toto chování bohužel zůstalo dodnes.
Že tento přístup je nezdravý a silně přispívá ke špatným tradingovým návykům a riziku vzniku gamblerské závislosti, která se podle psychologických studií může plně vyvinout za deset let (s hazardními hrami a sázením většinou začínají kluci ve věku kolem 20let) tak to vám tihle borci neřeknou. Koneckonců, firma, která má za cíl vydělávat na poplatcích za nesplněné výzvy „závisláky na dopaminu“ potřebuje.
Jako zajímavost k tomu doplňuji, že chatGPT na můj dotaz, zda by si takovou firmu založil, odpověděl, že nikoli, protože mu nepřijde správné vydělávat na selhání a klamání klientů. Mě také ne.
Jde vůbec dělat prop trading i jinak?
Trading mě baví a prop trading, tedy šanci obchodovat peníze někoho jiného – tím myslím reálné peníze, nikoli hru na demu, vidím jako možnost. Jenže, kde ji hledat?
Prop trading není nic nového, jenže ty zavedené tradiční firmy, které prop trading jedou, jako třeba SMB Capital nebo Mavericktrading atd., které mají zájem „dělat“ peníze na reálném trhu, nikoli na marketingové manipulaci s klienty, mají často požadavky, které běžný retailový trader nemůže splnit.
Proto mě zajímá, jestli to jde i jinak a jestli se z toho tzv. moderního prop tradingu dá něco vzít a jestli je vůbec nějaká prop firma, která by měla za cíl to, aby její tradeři skutečně obchodovat uměli nebo se to naučili a ne to, aby neustále selhávali.
Prakticky si to představuji takto:
● Firma samozřejmě musí klienty vyzkoušet – k tomu je výzva.
● Výzva musí být rozumně nastavena, tedy mít dosažitelné cíle.
● Firma nějakým způsobem klienty chrání před psychologickými jevy, které u tradingu vznikají. Takovým jevem je například „horká ruka“ (gambleři to znají, tradeři si to k vlastní škodě neradi připouštějí).
● Firma musí veřejně deklarovat zájem, že po nějaké době (a ta je konkrétně definována), bude klient připojen na reálný kapitál.
● Firma se neuchyluje k prvkům gamifikace.
● Firma má technologické i finanční možnosti, jak klienta k reálnému kapitálu připojit nebo jak nabídnout strategii klienta k tomu, aby se k ní připojili i ostatní klienti.
● Firma férově komunikuje.
Proč Fintokei?
Když jsem to vyhodnotil, tak se mi zdá, že firma Fintokei toto – víceméně – splňuje.
Oceňuji jejich antigamblingová opatření. Vím, že trading se velice rychle může stát klikací hrou, kde člověk u toho sedí, je zhypnotizován, má emoční zážitek, který je svým způsobem fascinující. Jsem rád, že tato firma chce jít klientům vstříc a těmi opatřeními toto riziko u klientů snižuje. Dalo by se sice jít v tomto ještě dále a nabídnout klientům i další možnosti než jen omezení maximálního zisku za den v programu StartTrader, který otestuji, ale pro tuto chvíli aspoň něco.
Pokud jde o férovost komunikace, tam řadím i informaci, kolik klientů je ziskových. Oceňuji, že šéf Fintokei řekl v jednom rozhovoru, že počet klientů, které by firma mohla kopírovat, je v řádu procenta nebo snad i několik promile. Tady si říkám, když to procento je tak malé – tak proč bych zrovna já měl být ten, komu se to podaří?
Neznamenal jsem ani prvky gamifikace. Nějaký menší projev bych asi toleroval, ale firmy, které v tradingu gamifikaci v masivním měřítku používají k lákání klientů, jsou pro mě no-go.
Pokud jde o obchodování reálného kapitálu, tak v programech na webu firmy je uvedeno, že po dosažení 3. úrovně dle škálování je traderovi nabídnuta spolupráce s partnerskou společností spravující reálné portfolio. S ohledem na technologické zázemí firmy nemám důvod o tom pochybovat.
PročStartTrader program?
Mezi produkty se snažím hledat určitou přiměřenost požadovaných cílů. U StartTrader mi cíle přijdou nejvíce dosažitelné. V první fázi se čeká splnění zisku 2 %, ve fázi druhé 3 % a pak 6 %. Celkově tedy 11 %. Zdá se mi dobré, že cíle se postupně zvyšují. Určitě je dobré pro sebevědomí, když člověk splní první malý krok, než se pustí do dalšího, náročnějšího úkolu.
To, že je omezen maximální zisk za jeden den neberu jako omezení, ale jako výhodu. Nebude mě to nutit u toho vysedávat několik hodin denně a bavit se tím. Koneckonců, nemám na to ani čas díky dalším aktivitám, které mě spolehlivě od „klikání“ několik hodin denně ochrání, pokud nechci skončit „na dlažbě“.
Nevýhoda je sice nižší dělení zisku mezi společnost a tradera (pro tento program je to nastaveno 50:50), ale když vezmu do úvahy, že běžný poplatek, co si zkušení tradeři, kteří obchodují kapitál někoho jiného, vezmou je v průměru 30 % ze zisku, který jim vyrobí, tak toto je stále vynikající nabídka.
Časové omezení, ale 180 dnů na každou fázi, to se mi zdá přiměřené.
Takže jsem nakonec vybral jsem StartTrader na 100 000 USD a uvidíme.
Upřímně, nečekám od toho žádné zázraky, spíše chci vyzkoušet, jak tento program funguje, jak moje mysl bude reagovat na omezení denního zisku a sám jsem zvědavý, jestli se mi to podaří splnit.
O další zkušenosti a postřehy se podělím.
To je pro dnešek vše, díky za pozornost a nezapomeňte na to hlavní:
Keep Moving Forward!
