Ruské embargo ohrožuje zemědělce i ECB

Pascal Sauvetre, pěstitel jablek ve francouzském kraji Poitou-Charentes, má kromě běžných obav o počasí a stromy další trápení: polská jablka. Polsko je předním producentem jablek v Evropské unii a statisíce tun jich obvykle dodává do Ruska. Tomu však nyní brání embargo, které Moskva uvalila na řadu potravin z EU a USA v rámci odvetných sankcí souvisejících s ukrajinskou krizí, píše agentura Reuters.

Velká část těchto polských jablek nevyhnutelně zamíří do západní Evropy, kde by mohla z trhu vytlačit dražší domácí konkurenci. Další část poputuje na trhy v Asii a na Blízkém východě, které jsou tradičním odběratelem zemí, jako je Francie. "Jsou tu tato jablka z východní Evropy, která nelze prodat Rusku a která zamíří do západní Evropy. Je jasné, že to bude bolet. A hodně," prohlásil Sauvetre.

Jablka jsou přitom pouze jednou částí nastávajících problémů pro evropské zemědělce a představitele Evropské centrální banky (ECB). Celá řada vývozců potravin do Ruska bude nucena snižovat ceny nebo likvidovat svou produkci. To je asi ta poslední věc, kterou by si ECB přála, protože se potýká se stagnující ekonomikou a obavami ohledně deflace, upozorňuje Reuters.

Jorgos Polychronakis z řeckého svazu vývozců ovoce Incofruit-Hellas například sledoval, jak bylo po vyhlášení embarga zastaveno zhruba 250 nákladních automobilů s řeckými broskvemi a nektarinkami směřujících do Ruska. "Buď to budou muset prodat za jakoukoliv cenu v zemích na jejich cestě, nebo to budou muset přivézt zpět do Řecka, kde to bude zničeno," řekl Polychronakis. "Nadbytečná nabídka stlačí dolů ceny ostatního zboží, což bude mít dominový efekt na celý trh," dodal. Řecko loni vyvezlo do Ruska 160.000 tun ovoce v hodnotě 180 milionů eur.

Problémem ale není pouze ovoce. "Celkově zůstanou na trhu miliony tun vepřového, drůbežího a hovězího masa (původně určeného pro ruský trh). Bude to mít velmi silný dopad," upozornil Paul Rouche z francouzského sdružení masného průmyslu.

Na makroekonomické úrovni by takovéto nebezpečí poklesu cen za normálních okolností nemělo výraznější vliv. Potraviny se na koši zboží používaného k výpočtu inflace v eurozóně podílejí zhruba 14 procenty, podíl samotného ovoce a zeleniny činí jen něco přes tři procenta. Nynější okolnosti však z hlediska inflace normální nejsou, píše Reuters.

Meziroční míra inflace v eurozóně v červenci činila pouhých 0,4 procenta navzdory rekordně nízkým úrokovým sazbám a opatřením posilujícím nabídku peněz. Inflace se tak nachází hluboko pod dvouprocentním cílem ECB. Již řadu měsíců se navíc drží v oblasti, kterou banka považuje za "nebezpečnou zónu", tedy pod jedním procentem.

V červencové inflaci se navíc prozatím výrazněji neprojevily dopady sankcí. Analytici ze společnosti Deutsche Bank v reakci na ruské potravinové embargo snížili odhad inflace eurozóny pro příští rok na 1,1 procenta z dříve předpokládaných 1,2 procenta. Předpokládají, že dopady embarga se v údajích o inflaci začnou projevovat od letošního podzimu.

Ztráta významného exportního trhu by navíc mohla poškodit ekonomickou aktivitu eurozóny v době již tak velmi slabého hospodářského růstu. V letošním druhém čtvrtletí se hrubý domácí produkt eurozóny meziročně zvýšil o pouhých 0,7 procenta a v mezičtvrtletním srovnání dokonce stagnoval.

Polsko i další evropské země ve snaze o omezení škod v zemědělském sektoru žádají Evropskou unii o opatření, která by odstranila přebytečné potraviny z trhu a odškodnila zemědělce.

Polsko se také snaží proniknout na nové trhy. "Reálně můžeme umístit zhruba 100.000 tun na nových trzích v Jižní Americe, severní Africe a na Blízkém východě," řekl agentuře Reuters šéf polského svazu pěstitelů ovoce Miroslaw Maliszewski. Varšava rovněž vyzvala Spojené státy, aby otevřely svůj trh polským jablkům.

Zdroj: Reuters, ČTK, Deutsche Bank

Čtěte více

• Ruské akcie i rubl kvůli sporu Moskvy se Západem o Ukrajinu prudce oslabují
  Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.
• Ruské akcie jsou na rekordu, před schůzkou Putin/Biden zpevňuje i rubl
  Ruské akcie dnes vystoupily na rekord, pomohl jim zejména růst cen ropy na světových trzích. Před schůzkou mezi americkým a ruským prezidentem Joem Bidenem a Vladimirem Putinem zpevňuje i rubl. Dolar k němu ztrácel asi 0,4 procenta na 71,80 rublu za dolar a byl v těsné blízkosti maxima od konce loňského července. Obchodníci se zaměřují i na zasedání americké centrální banky (Fed), která ve středu oznámí další postup ve své měnové politice.
• Ruské akcie klesly téměř o 50 procent, rubl je na historickém minimu
  Ruské akcie dnes dopoledne oslabily téměř o 50 procent a na rekordním minimu se ocitl ruský rubl. Investoři se ruských aktiv hromadně zbavují kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli dopadům, který tento krok bude mít na evropskou i globální ekonomiku. Hodnota akcií na burze v Moskvě tak spadla o více než 250 miliard dolarů (5,6 bilionu Kč). Centrální banka zahájila intervenci na devizových trzích, aby propad kurzu rublu mírnila.
• Ruské akcie kvůli vývoji kolem Ukrajiny znovu prudce oslabují
  Ruské akcie dnes v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabují, a navazují tak na ztráty z předchozího dne. Hlavní index moskevské burzy RTS krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal a krátce před 10:00 SEČ vykazoval pokles přibližně o sedm procent na 1122 bodů. Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky.
• Ruské akcie padaly, investoři se jich zbavují kvůli fámě o vpádu na Ukrajinu
  Ruský akciový trh zažil včera největší pád od loňského dubna, uvedla agentura Interfax. Výprodej ruských akcií související s "geopolitickým napětím okolo Ruska" vedl k poklesu indexu moskevské burzy o 3,6 procenta a dolarového indexu RTS o 5,6 procenta. Ceny většiny nejžádanějších akcií na moskevské burze ztratily až 8,3 procenta, dodala agentura.
• Ruské akcie po vyhlášení částečné mobilizace prudce klesly, slabší je i rubl
  Ruské akcie po zahájení obchodování prudce klesly, hlavní index odepisoval kolem deseti procent. Ruský rubl pak vůči dolaru spadl nejníže za více než dva měsíce. Trhy tím podle analytiků reagují na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci. Později akcie podstatnou část ztrát smazaly.
• Ruské akcie sestoupily na nejnižší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu
  Moskevská akciová burza zahájila dnešní obchodování prudkým poklesem, reagovala tak na vývoj rusko-ukrajinského vojenského konfliktu. Akciový index MOEX podle agentury AFP poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu sestoupil pod hranici 1800 bodů. Později však velkou část ztrát smazal. Krátce po 10:00 SELČ ztrácel přes tři procenta a pohyboval se blízko 1880 bodů. Ruský rubl vůči dolaru oslabil o více než procento a dostal se na nejnižší úroveň za téměř tři týdny, napsala agentura Reuters.
• Ruské akcie urychlily propad, hlavní index odepsal přes 15 procent
  Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisoval více než 15 procent a výrazně oslaboval i rubl. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to podle médií popřel. Výrazně oslabovaly například akcie finančního ústavu Sberbank a plynárenské společnosti Gazprom.
• Ruské banky budou moci znovu prodávat lidem zahraniční měny v hotovosti
  Ruské banky budou moci od 18. dubna znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Oznámila to v pátek ruská centrální banka, která tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny.
• Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří
  Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov.
• Ruského opozičníka Navalného otrávili novičokem, rubl prudce oslabuje
  Lídra ruské opozice Alexeje Navalného otrávili novičokem. Na základě testů provedených v laboratoři německé armády to oznámila německá vláda. Navalnyj se léčí na berlínské klinice Charité, kam ho minulý měsíc v bezvědomí dopravili z ruského Omsku s příznaky otravy. Berlín chemický útok odsoudil a s Evropskou unií i NATO chce projednat společnou odpověď Rusku.
• Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu letošního vývoje ekonomiky
  Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,2 procenta místo dosud očekávaného poklesu o 0,8 procenta. Informují o tom dnes ruské tiskové agentury.
• Ruskému výrobci hliníku firmě Rusal přibyly obchodní kontrakty na příští rok
  Ruské firmě Rusal přibyly kontrakty na prodej hliníku na příští rok v důsledku rozhodnutí Londýnské burzy kovů (LME), která se rozhodla nezakázat obchodování s ruským hliníkem. Rusal podle agentury Reuters oznámil, že prodej pro příští rok přesáhl 76 procent jeho produkce.
• Ruské podniky se chystají platit v jüanech
  Ruské podniky se začaly připravovat na změnu smluv a místo amerických dolarů v nich jako s vypořádací měnou...
• Ruské reálné mzdy loni stouply o 7,8 pct, nezaměstnanost je rekordně nízká
  Ruské reálné mzdy v roce 2023 stouply o 7,8 procenta. Nezaměstnanost byla v lednu rekordně nízká a ekonomika minulý měsíc meziročně přidala 4,6 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z nejnovější sady zveřejněných statistik. Ruská ekonomika se v loňském roce prudce odrazila od propadu v roce 2022. Její růst je ale do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice pro válku na Ukrajině, což maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně Rusů, napsala agentura Reuters. Zemi čekají v polovině března prezidentské volby, ve kterých bude usilovat o znovuzvolení dosavadní vládce Kremlu Vladimir Putin.
• Ruské soudy loni zestátnily majetek za více než bilion rublů
  Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.
• Ruské společnosti Rusal loni klesl zisk
  Ruské hliníkárenské společnosti Rusal v loňském roce klesl čistý zisk o 84 procent na 282 milionů dolarů (6,5 miliardy Kč), přestože prodej hliníku se zvýšil. Za zhoršením hospodaření je hlavně výrazný pokles cen kovu, oznámila dnes firma, která je největším producentem hliníku na světě mimo Čínu.
• Rusko a Čína plánují celoroční trasu pro nákladní lodě v arktické oblasti
  Ruský Rosatom dnes podepsal memorandum o porozumění s čínskou přepravní společností ohledně vytvoření podmínek pro celoroční provoz kontejnerových lodí přes arktickou oblast. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že ruský prezident Vladimir Putin hovoří o využívání severní mořské cesty mezi Ruskem a Čínou v situaci, kdy Moskva těžiště svých obchodů v souvislosti s invazí na Ukrajinu přesouvá na východ.
• Rusko a Čína podpoří své vlastní měny
  Rusko a Čína hodlají posílit spolupráci mezi bankami a zvýšit roli svých měn při vypořádání vzájemného...
• Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř přestaly používat dolar
  Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř úplně přestaly používat dolar. V Moskvě to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Informovala o tom agentura TASS. Hospodářské vazby mezi oběma zeměmi zaznamenaly rozmach od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a Západ na něj uvalil sankce. Obchod mezi Ruskem a Čínou se v roce 2023 zvýšil meziročně o 26 procent na 240 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč).