Ruské podniky se chystají platit v jüanech

Ruské podniky se začaly připravovat na změnu smluv a místo amerických dolarů v nich jako s vypořádací měnou počítají s měnami jiných zemí, často například s čínským  jüanem. Zaměřují se ale i na jiné asijské měny. Tvrdí to bankéři, které citoval list Financial Times (FT). Údajné plány ruských firem souvisí podle nich s obavami, že západní sankce by mohly ruským firmám přístup k dolarům znesnadnit.

"V posledních týdnech je na trhu značný zájem ze strany velkých ruských korporací o využívání různých produktů v žen-min pi (oficiální název pro čínský jüan) a v jiných asijských měnách, a také o zakládání účtů v asijských lokacích," řekl FT šéf Deutsche Bank v Rusku Pavel Tepluchin.

Generální ředitel ruské státní banky VTB Andrej Kostin uvedl, že jedním z "hlavních úkolů" banky je rozšířit používání nedolarových měn. "Vzhledem k rozsahu našeho bilaterálního obchodu s Čínou je teď prioritou umožnit vypořádání v rublech a jüanech, na čemž nyní pracujeme," řekl Kostin během brífinku ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

Tento krok, tedy otevírání účtů pro obchodování v jüanech, v hongkongských nebo v singapurských dolarech, poukazuje na snahu Ruska obrátit se v době napjatých vztahů s Evropou více k Asii. Americké a evropské banky po ruském záboru ukrajinského Krymu letos v březnu dramaticky zpomalily činnost v oblasti poskytování úvěrů v Rusku. Sankce tlačí ruské společnosti k tomu, aby omezily závislost na západních finančních trzích, podotkl FT.

O možné změně kontraktů na jinou měnu než americký dolar či o denominaci dlouhodobých kontraktů na jüan prý se zákazníky jednaly ropná divize ruského plynárenského podniku Gazprom a těžařský gigant Norilsk Nickel. Kroky v tomto směru konal i jeden nejmenovaný ruský výrobce, který získává 70 procent příjmů z vývozu v amerických dolarech.

Někteří politici naznačili, že Moskva by na západní sankce měla odpovědět naprostou "oddolarizací" své ekonomiky. Putinův ekonomický poradce Andrej Belousov ale uvedl, že dokud Rusko není terčem odvětvových sankcí, které by omezily přístup ekonomiky k dolarům, nepodnikne podle jeho názoru žádné kroky k dosažení "umělé oddolarizace".

Zdroj: Reuters, ČTK, Financial Times, Deutsche Bank, VTB

Čtěte více

• Ruské akcie padaly, investoři se jich zbavují kvůli fámě o vpádu na Ukrajinu
  Ruský akciový trh zažil včera největší pád od loňského dubna, uvedla agentura Interfax. Výprodej ruských akcií související s "geopolitickým napětím okolo Ruska" vedl k poklesu indexu moskevské burzy o 3,6 procenta a dolarového indexu RTS o 5,6 procenta. Ceny většiny nejžádanějších akcií na moskevské burze ztratily až 8,3 procenta, dodala agentura.
• Ruské akcie po vyhlášení částečné mobilizace prudce klesly, slabší je i rubl
  Ruské akcie po zahájení obchodování prudce klesly, hlavní index odepisoval kolem deseti procent. Ruský rubl pak vůči dolaru spadl nejníže za více než dva měsíce. Trhy tím podle analytiků reagují na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci. Později akcie podstatnou část ztrát smazaly.
• Ruské akcie sestoupily na nejnižší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu
  Moskevská akciová burza zahájila dnešní obchodování prudkým poklesem, reagovala tak na vývoj rusko-ukrajinského vojenského konfliktu. Akciový index MOEX podle agentury AFP poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu sestoupil pod hranici 1800 bodů. Později však velkou část ztrát smazal. Krátce po 10:00 SELČ ztrácel přes tři procenta a pohyboval se blízko 1880 bodů. Ruský rubl vůči dolaru oslabil o více než procento a dostal se na nejnižší úroveň za téměř tři týdny, napsala agentura Reuters.
• Ruské akcie urychlily propad, hlavní index odepsal přes 15 procent
  Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisoval více než 15 procent a výrazně oslaboval i rubl. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to podle médií popřel. Výrazně oslabovaly například akcie finančního ústavu Sberbank a plynárenské společnosti Gazprom.
• Ruské banky budou moci znovu prodávat lidem zahraniční měny v hotovosti
  Ruské banky budou moci od 18. dubna znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Oznámila to v pátek ruská centrální banka, která tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny.
• Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří
  Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov.
• Ruské embargo ohrožuje zemědělce i ECB
  Pascal Sauvetre, pěstitel jablek ve francouzském kraji Poitou-Charentes, má kromě běžných obav...
• Ruského opozičníka Navalného otrávili novičokem, rubl prudce oslabuje
  Lídra ruské opozice Alexeje Navalného otrávili novičokem. Na základě testů provedených v laboratoři německé armády to oznámila německá vláda. Navalnyj se léčí na berlínské klinice Charité, kam ho minulý měsíc v bezvědomí dopravili z ruského Omsku s příznaky otravy. Berlín chemický útok odsoudil a s Evropskou unií i NATO chce projednat společnou odpověď Rusku.
• Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu letošního vývoje ekonomiky
  Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,2 procenta místo dosud očekávaného poklesu o 0,8 procenta. Informují o tom dnes ruské tiskové agentury.
• Ruskému výrobci hliníku firmě Rusal přibyly obchodní kontrakty na příští rok
  Ruské firmě Rusal přibyly kontrakty na prodej hliníku na příští rok v důsledku rozhodnutí Londýnské burzy kovů (LME), která se rozhodla nezakázat obchodování s ruským hliníkem. Rusal podle agentury Reuters oznámil, že prodej pro příští rok přesáhl 76 procent jeho produkce.
• Ruské reálné mzdy loni stouply o 7,8 pct, nezaměstnanost je rekordně nízká
  Ruské reálné mzdy v roce 2023 stouply o 7,8 procenta. Nezaměstnanost byla v lednu rekordně nízká a ekonomika minulý měsíc meziročně přidala 4,6 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z nejnovější sady zveřejněných statistik. Ruská ekonomika se v loňském roce prudce odrazila od propadu v roce 2022. Její růst je ale do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice pro válku na Ukrajině, což maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně Rusů, napsala agentura Reuters. Zemi čekají v polovině března prezidentské volby, ve kterých bude usilovat o znovuzvolení dosavadní vládce Kremlu Vladimir Putin.
• Ruské soudy loni zestátnily majetek za více než bilion rublů
  Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.
• Ruské společnosti Rusal loni klesl zisk
  Ruské hliníkárenské společnosti Rusal v loňském roce klesl čistý zisk o 84 procent na 282 milionů dolarů (6,5 miliardy Kč), přestože prodej hliníku se zvýšil. Za zhoršením hospodaření je hlavně výrazný pokles cen kovu, oznámila dnes firma, která je největším producentem hliníku na světě mimo Čínu.
• Rusko a Čína plánují celoroční trasu pro nákladní lodě v arktické oblasti
  Ruský Rosatom dnes podepsal memorandum o porozumění s čínskou přepravní společností ohledně vytvoření podmínek pro celoroční provoz kontejnerových lodí přes arktickou oblast. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že ruský prezident Vladimir Putin hovoří o využívání severní mořské cesty mezi Ruskem a Čínou v situaci, kdy Moskva těžiště svých obchodů v souvislosti s invazí na Ukrajinu přesouvá na východ.
• Rusko a Čína podpoří své vlastní měny
  Rusko a Čína hodlají posílit spolupráci mezi bankami a zvýšit roli svých měn při vypořádání vzájemného...
• Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř přestaly používat dolar
  Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř úplně přestaly používat dolar. V Moskvě to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Informovala o tom agentura TASS. Hospodářské vazby mezi oběma zeměmi zaznamenaly rozmach od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a Západ na něj uvalil sankce. Obchod mezi Ruskem a Čínou se v roce 2023 zvýšil meziročně o 26 procent na 240 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč).
• Rusko a další producenti ropy se dohodli na zmrazení těžby
  Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela a Katar se dohodly, že zmrazí produkci ropy na úrovních z letošního...
• Rusko asi překoná Austrálii v těžbě zlata
  Produkce zlata v Rusku se v pololetí zvýšila o více než čtvrtinu a v celém letošním roce by mohla...
• Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí Kremlu
  Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl dnes dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
• Rusko by mohlo omezit těžbu ropy
  Těžba ropy v Rusku by mohla během několika příštích let klesnout o 14 procent kvůli negativnímu dopadu...