Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří

Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov.

Mezinárodní měnový fond a Světová banka od května 2022 jedenáctkrát změnily prognózy růstu ruského hrubého domácího produktu. Pokaždé jej zvýšily. V letech 2022 až 2024 ruský HDP podle prognóz vzroste o 5,4 procenta, reálné příjmy obyvatel o 17,5 procenta, hodnota vyváženého zboží se sníží jen o 13,2 procenta. A mezitím Kreml zvýšil výdaje na válku z 3,1 na 10,8 bilionu rublů (z asi 737 miliard na asi 2,567 bilionu Kč) ročně. Příští rok hodlá tuto sumu zvýšit o 24 procent, a to bez rozpočtového schodku.

Samozřejmě ne vše se v ruské ekonomice daří. Roste hlavně zásluhou obranného průmyslu a sektoru služeb (do něj tečou peníze, které Rusové dříve utráceli v cizině). Vysoká je inflace a zvýšení klíčové úrokové sazby centrální bankou na 21 procent způsobilo, že úvěry pro podnikatele i spotřebitele se staly prakticky nedostupnými. Ekonomika se nemodernizuje, vykazuje "růst bez rozvoje", čili zvětšuje se výroba zboží za pomoci starých, často dokonce sovětských technologií.

Ale i tak nelze počítat s tím, že by se v nejbližších dvou-třech letech Rusko střetlo s ekonomickou krizí, která by mohla změnit výsledek války proti Ukrajině.

Proč se prognózy mýlily? Důvodů je několik. Předpovědi byly mizerné kvality, protože autoři pokládali svá přání za realitu.

Západní odborníci ujišťovali, že ruská ekonomika byla znovu zestátněna, podřízena režimu a je stejně zkostnatělá jako za dob Sovětského svazu, a tedy je i stejně málo odolná jako sovětská ekonomika.

Také ruští opozičníci tolik toužili udělat radost svým přívržencům perspektivou rychlého zhroucení režimu, že v sebemenším problému hned viděli začátek ekonomické katastrofy.

Poradci a úředníci pracující pro západní vlády si mysleli, že jsou povinni ujišťovat své šéfy, že sankce nebyly zbytečné. Tímto způsobem vznikl sice nadějný, ale falešný obraz.

Realita se ukázala mnohem barvitější. Ačkoliv nynější politický systém v Rusku hodně připomíná ten sovětský, ekonomika je velice odlišná. Není to plánované hospodářství, ve kterém lidé neměli soukromé majetky a nezajímali se o ekonomiku.

Západ vyhrál studenou válku ve značné míře díky tomu, že tržní ekonomika byla efektivnější než ta plánovaná. Nyní tato převaha neexistuje. Zrušili ji sami západní liberálové, kteří pomohli Rusku s tržními reformami a vyškolili ruské ekonomy a finančníky.

Soukromé vlastnictví, které je zvykem pokládat za záruku a pilíř svobody, se stalo nástrojem zotročení. Občané jsou ochotni přistoupit na podmínky režimu, aby nepřišli o to, čeho se domohli. Byznys dělá vše, aby přežil i v nejhorších podmínkách, a to je velice důležitým základem odolnosti ruské ekonomiky.

Ruská ekonomika závisela a závisí na exportu surovin, které potřebují všichni a vždy. Když senátor John McCain přirovnával Rusko k benzince, nebral v potaz, jak často musí každý tankovat.

Rusko je pokládané za zemi nejhojněji obdařenou přírodním bohatstvím a bylo by naivní předpokládat, že americké či evropské embargo zabrání Moskvě prodávat ropu Číně či Indie nebo že USA či EU budou s to kontrolovat transakce třetích zemí. Ponechat Putina bez peněz se nepovedlo. Zatímco Česko se těší z nákupů laciné suroviny v Rusku, Německo kupuje levnou ruskou ropu v Indii a dováží ji tankery.

S tržní ekonomikou do Ruska dorazily i moderní kompetence. Kreml, který byl pokládán za schopný leda tak "utahovat šrouby", dokázal zásadně přebudovat ekonomiku. Jakou hodnotu asi má "paralelní import", který dovoluje dovézt z ciziny vše, co Západ zakázal Rusku? Úředníci centrální banky a ministerstva financí dokázali (alespoň načas) natolik změnit stav věcí, že pět měsíců po rozpoutání války byl rubl o 30 procent dražší než před útokem na Ukrajinu. Proto v Rusku během prvního roku války nezkrachovala jediná banka ani jediná velká průmyslová firma. Lze tvrdit, že kapitáni ruské ekonomiky jsou reinkarnací nacistických ministrů Hjalmara Schachta a Alberta Speera, ale nelze popřít, že jsou kompetentní.

Překvapujícím fenoménem se ukázala také připravenost Rusů bojovat ve válce jako žoldnéři, což v Rusku nebylo zvykem od 17. století. Kreml, aby se vyhnul sociální nespokojenosti, začal štědře platit své válečné dobrovolníky. Třicátník z průměrně rozvinuté oblasti Ruska, zabitý ve válce během prvního roku svého nasazení, přinese vdově či svým rodičům mnohem více peněz, než kolik by dokázal vydělat za více než 30 let práce. A jeho děti mají zaručenou spoustu výhod, včetně bezplatných studií.

Veteráni a jejich příbuzní se stávají, jak tvrdí oficiální ekonomové, "novými zbohatlíky" a odměna jen za podpis kontraktu s armádou vzrostla dvacetkrát rychleji než ceny. A tři biliony rublů vynakládaných ročně na platy vojáků představují jen dvě procenta HDP.

Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům, z finančního hlediska uzavřeným, ale orientovaným na nová odbytiště. Žádné sankce, s výjimkou těch, které by bolestně postihly Západ (například skokovým zvýšením cen v případě úplného ukončení dovozu ruské ropy), anebo způsobily chaos ve světě (například uzavřením mořských úžin pro ruské lodě) nezastaví válku Ruska proti Ukrajině.

Znamená to, že Putin vyhrál, jak se po Trumpově zvolení říká? Byla by chyba si to myslet. Dál se musí bojovat, ale je záhodno vyvodit závěry z uplynulých tří let. Co se dá udělat? Nejsilnější ránu Putinovi a jeho režimu by představovalo zbavit jej lidí, kteří jsou pro ekonomiku a válku nezbytní. Elvira Nabiullinová, která řídí ruskou centrální banku, správně říká, že největším problémem Ruska je nedostatek pracovních sil.

Západ by mohl otevřít hranice Rusům schopným žít nikoliv ze sociálních dávek, ale z úspor či z výdělků. Každý, kdo by odjel z Ruska a podepsal prohlášení odsuzující agresi, by měl získat právo pracovat v EU a uložit si v evropské bance až milion eur (tolik peněz by mnoho podnikavých Rusů mohlo získat prodejem svého majetku v Rusku, třeba bytu v Moskvě). Přijetím několika stovek tisíc Rusů by země EU zbavily Putina aktiv v hodnotě stovek miliard dolarů a nejcennějších pracovních sil, přičemž tento krok by jim přinesl zisky, a ne ztráty jako embargo na ropu či uhlí.

Záhodno je vyvolat zmatek v ruských elitách. Záhodno by bylo několika oligarchům žijícím mimo Rusko zrušit omezení na disponování jejich majetky (třeba v rámci naplnění soudních rozsudků) a také zrušit sankce na část úředníků či podnikatelů v Rusku. Vyvolalo by to podezření, nedůvěru vůči "omilostněným" a konflikty v okolí Putina, které je nyní semknuté tváří tvář sankcím. Cílem by bylo vytvořit širokou vrstvu lidí, kteří "přešli na druhou stranu". To by se v Rusku pokládalo za známku slabosti a nepopulárnosti režimu.

Sankce by měly být univerzálnější. Pokud mají postihovat "vlivné ruské podnikatele", měla by platit objektivní norma, třeba velikost obratu firmy či suma odváděná do státního rozpočtu, zaručující zapsání na "černou listinu". Sektorové sankce by se měly týkat celých odvětví bez výjimky, a ne vybraných firem, jak se děje v bankovnictví, kde z více než 300 bank je dotčena sankcemi jen padesátka. Tvrdé sankce by měly postihnout státy obcházející omezení proti Rusku, jako je Arménie či Kyrgyzstán.

Zdroj: Reuters, ČTK, GW, Gazeta Wyborcza

Čtěte více

• Ruské akcie druhý den po obnovení obchodování oslabují, rubl se stabilizuje
  Ruské akcie druhý den po obnovení obchodování na moskevské burze po čtvrtečním růstu oslabují. Hlavní akciový index MOEX kolem 08:30 SEČ ztrácel 1,4 procenta na 2542,6 bodu. Rubl se stabilizuje. Burza byla zavřená od invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy trh zažil strmý pád.
• Ruské akcie i rubl kvůli sporu Moskvy se Západem o Ukrajinu prudce oslabují
  Ruské akcie od rána výrazně klesají, jejich hlavní index dopoledne odepisoval více než šest procent. Výrazně dolů zamířil i ruský rubl, který je k dolaru na nejnižších hodnotách od podzimu 2020. Podle analytiků je za tímto propadem citelné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Ten se obává, že Rusko se chystá napadnout Ukrajinu, přestože Moskva opakovaně odmítá, že by něco takového plánovala.
• Ruské akcie jsou na rekordu, před schůzkou Putin/Biden zpevňuje i rubl
  Ruské akcie dnes vystoupily na rekord, pomohl jim zejména růst cen ropy na světových trzích. Před schůzkou mezi americkým a ruským prezidentem Joem Bidenem a Vladimirem Putinem zpevňuje i rubl. Dolar k němu ztrácel asi 0,4 procenta na 71,80 rublu za dolar a byl v těsné blízkosti maxima od konce loňského července. Obchodníci se zaměřují i na zasedání americké centrální banky (Fed), která ve středu oznámí další postup ve své měnové politice.
• Ruské akcie klesly téměř o 50 procent, rubl je na historickém minimu
  Ruské akcie dnes dopoledne oslabily téměř o 50 procent a na rekordním minimu se ocitl ruský rubl. Investoři se ruských aktiv hromadně zbavují kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli dopadům, který tento krok bude mít na evropskou i globální ekonomiku. Hodnota akcií na burze v Moskvě tak spadla o více než 250 miliard dolarů (5,6 bilionu Kč). Centrální banka zahájila intervenci na devizových trzích, aby propad kurzu rublu mírnila.
• Ruské akcie kvůli vývoji kolem Ukrajiny znovu prudce oslabují
  Ruské akcie dnes v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabují, a navazují tak na ztráty z předchozího dne. Hlavní index moskevské burzy RTS krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal a krátce před 10:00 SEČ vykazoval pokles přibližně o sedm procent na 1122 bodů. Ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky.
• Ruské akcie padaly, investoři se jich zbavují kvůli fámě o vpádu na Ukrajinu
  Ruský akciový trh zažil včera největší pád od loňského dubna, uvedla agentura Interfax. Výprodej ruských akcií související s "geopolitickým napětím okolo Ruska" vedl k poklesu indexu moskevské burzy o 3,6 procenta a dolarového indexu RTS o 5,6 procenta. Ceny většiny nejžádanějších akcií na moskevské burze ztratily až 8,3 procenta, dodala agentura.
• Ruské akcie po vyhlášení částečné mobilizace prudce klesly, slabší je i rubl
  Ruské akcie po zahájení obchodování prudce klesly, hlavní index odepisoval kolem deseti procent. Ruský rubl pak vůči dolaru spadl nejníže za více než dva měsíce. Trhy tím podle analytiků reagují na oznámení ruského prezidenta Vladimira Putina o částečné mobilizaci. Později akcie podstatnou část ztrát smazaly.
• Ruské akcie sestoupily na nejnižší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu
  Moskevská akciová burza zahájila dnešní obchodování prudkým poklesem, reagovala tak na vývoj rusko-ukrajinského vojenského konfliktu. Akciový index MOEX podle agentury AFP poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu sestoupil pod hranici 1800 bodů. Později však velkou část ztrát smazal. Krátce po 10:00 SELČ ztrácel přes tři procenta a pohyboval se blízko 1880 bodů. Ruský rubl vůči dolaru oslabil o více než procento a dostal se na nejnižší úroveň za téměř tři týdny, napsala agentura Reuters.
• Ruské akcie urychlily propad, hlavní index odepsal přes 15 procent
  Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisoval více než 15 procent a výrazně oslaboval i rubl. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to podle médií popřel. Výrazně oslabovaly například akcie finančního ústavu Sberbank a plynárenské společnosti Gazprom.
• Ruské banky budou moci znovu prodávat lidem zahraniční měny v hotovosti
  Ruské banky budou moci od 18. dubna znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Oznámila to v pátek ruská centrální banka, která tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny.
• Ruské embargo ohrožuje zemědělce i ECB
  Pascal Sauvetre, pěstitel jablek ve francouzském kraji Poitou-Charentes, má kromě běžných obav...
• Ruského opozičníka Navalného otrávili novičokem, rubl prudce oslabuje
  Lídra ruské opozice Alexeje Navalného otrávili novičokem. Na základě testů provedených v laboratoři německé armády to oznámila německá vláda. Navalnyj se léčí na berlínské klinice Charité, kam ho minulý měsíc v bezvědomí dopravili z ruského Omsku s příznaky otravy. Berlín chemický útok odsoudil a s Evropskou unií i NATO chce projednat společnou odpověď Rusku.
• Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu letošního vývoje ekonomiky
  Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,2 procenta místo dosud očekávaného poklesu o 0,8 procenta. Informují o tom dnes ruské tiskové agentury.
• Ruskému výrobci hliníku firmě Rusal přibyly obchodní kontrakty na příští rok
  Ruské firmě Rusal přibyly kontrakty na prodej hliníku na příští rok v důsledku rozhodnutí Londýnské burzy kovů (LME), která se rozhodla nezakázat obchodování s ruským hliníkem. Rusal podle agentury Reuters oznámil, že prodej pro příští rok přesáhl 76 procent jeho produkce.
• Ruské podniky se chystají platit v jüanech
  Ruské podniky se začaly připravovat na změnu smluv a místo amerických dolarů v nich jako s vypořádací měnou...
• Ruské reálné mzdy loni stouply o 7,8 pct, nezaměstnanost je rekordně nízká
  Ruské reálné mzdy v roce 2023 stouply o 7,8 procenta. Nezaměstnanost byla v lednu rekordně nízká a ekonomika minulý měsíc meziročně přidala 4,6 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z nejnovější sady zveřejněných statistik. Ruská ekonomika se v loňském roce prudce odrazila od propadu v roce 2022. Její růst je ale do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice pro válku na Ukrajině, což maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně Rusů, napsala agentura Reuters. Zemi čekají v polovině března prezidentské volby, ve kterých bude usilovat o znovuzvolení dosavadní vládce Kremlu Vladimir Putin.
• Ruské soudy loni zestátnily majetek za více než bilion rublů
  Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.
• Ruské společnosti Rusal loni klesl zisk
  Ruské hliníkárenské společnosti Rusal v loňském roce klesl čistý zisk o 84 procent na 282 milionů dolarů (6,5 miliardy Kč), přestože prodej hliníku se zvýšil. Za zhoršením hospodaření je hlavně výrazný pokles cen kovu, oznámila dnes firma, která je největším producentem hliníku na světě mimo Čínu.
• Rusko a Čína plánují celoroční trasu pro nákladní lodě v arktické oblasti
  Ruský Rosatom dnes podepsal memorandum o porozumění s čínskou přepravní společností ohledně vytvoření podmínek pro celoroční provoz kontejnerových lodí přes arktickou oblast. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že ruský prezident Vladimir Putin hovoří o využívání severní mořské cesty mezi Ruskem a Čínou v situaci, kdy Moskva těžiště svých obchodů v souvislosti s invazí na Ukrajinu přesouvá na východ.
• Rusko a Čína podpoří své vlastní měny
  Rusko a Čína hodlají posílit spolupráci mezi bankami a zvýšit roli svých měn při vypořádání vzájemného...