Ruské soudy loni zestátnily majetek za více než bilion rublů

Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.

Aktiva přesunutá do státního vlastnictví jsou podle Krasnova klíčová pro rozvoj ruské ekonomiky a pro posílení ruských vojenských kapacit. "Z vlastnictví Ruské federace se tato aktiva dostala nezákonnými prostředky, včetně korupce," uvedl generální prokurátor. "Část z nich byla dokonce využívána k financování teroristických aktivit ze strany Ukrajiny," dodal.

Rusko, které předloni zahájilo invazi na Ukrajinu, běžně obviňuje Kyjev z provádění "teroristických aktivit". Kyjev své akce na ukrajinském i ruském území označuje za legitimní obranu, píše agentura Reuters.

Ruský list Kommersant již minulý měsíc informoval, že ruská prokuratura se snaží zestátňovat provozy důležité pro vojenský průmysl, které podle ní byly nezákonně zprivatizovány v 90. letech minulého století. Mezi tyto provozy patří podle listu například metalurgické závody v Čeljabinsku.

Putin dnes uvedl, že zestátňování je oprávněné, pokud byl majetek získán nezákonně nebo je používán v neprospěch státu. "Rád bych vyjádřil svůj postoj: nejde o žádnou deprivatizaci či o znárodňování ekonomiky," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, Kommersant

Čtěte více

• Ruské akcie sestoupily na nejnižší úroveň od zahájení invaze na Ukrajinu
  Moskevská akciová burza zahájila dnešní obchodování prudkým poklesem, reagovala tak na vývoj rusko-ukrajinského vojenského konfliktu. Akciový index MOEX podle agentury AFP poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu sestoupil pod hranici 1800 bodů. Později však velkou část ztrát smazal. Krátce po 10:00 SELČ ztrácel přes tři procenta a pohyboval se blízko 1880 bodů. Ruský rubl vůči dolaru oslabil o více než procento a dostal se na nejnižší úroveň za téměř tři týdny, napsala agentura Reuters.
• Ruské akcie urychlily propad, hlavní index odepsal přes 15 procent
  Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisoval více než 15 procent a výrazně oslaboval i rubl. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to podle médií popřel. Výrazně oslabovaly například akcie finančního ústavu Sberbank a plynárenské společnosti Gazprom.
• Ruské banky budou moci znovu prodávat lidem zahraniční měny v hotovosti
  Ruské banky budou moci od 18. dubna znovu prodávat fyzickým osobám zahraniční měny v hotovosti. Oznámila to v pátek ruská centrální banka, která tak zmírňuje svá regulační opatření, jejichž cílem je podpořit kurz domácí měny.
• Ruské ekonomice se po 1000 dnech války daří
  Ruská ekonomika se na konci třetího válečného roku stala systémem naprosto odolným vůči vnějším otřesům. Ale myslet si, že ruský prezident Vladimir Putin vyhrál, by byla chyba, píší v polském listu Gazeta Wyborcza ruští ekonomové Vladislav Inozemcev a Dmitrij Někrasov.
• Ruské embargo ohrožuje zemědělce i ECB
  Pascal Sauvetre, pěstitel jablek ve francouzském kraji Poitou-Charentes, má kromě běžných obav...
• Ruského opozičníka Navalného otrávili novičokem, rubl prudce oslabuje
  Lídra ruské opozice Alexeje Navalného otrávili novičokem. Na základě testů provedených v laboratoři německé armády to oznámila německá vláda. Navalnyj se léčí na berlínské klinice Charité, kam ho minulý měsíc v bezvědomí dopravili z ruského Omsku s příznaky otravy. Berlín chemický útok odsoudil a s Evropskou unií i NATO chce projednat společnou odpověď Rusku.
• Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu letošního vývoje ekonomiky
  Ruské ministerstvo hospodářství zlepšilo prognózu vývoje domácí ekonomiky na letošní rok. Nyní čeká zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) o 1,2 procenta místo dosud očekávaného poklesu o 0,8 procenta. Informují o tom dnes ruské tiskové agentury.
• Ruskému výrobci hliníku firmě Rusal přibyly obchodní kontrakty na příští rok
  Ruské firmě Rusal přibyly kontrakty na prodej hliníku na příští rok v důsledku rozhodnutí Londýnské burzy kovů (LME), která se rozhodla nezakázat obchodování s ruským hliníkem. Rusal podle agentury Reuters oznámil, že prodej pro příští rok přesáhl 76 procent jeho produkce.
• Ruské podniky se chystají platit v jüanech
  Ruské podniky se začaly připravovat na změnu smluv a místo amerických dolarů v nich jako s vypořádací měnou...
• Ruské reálné mzdy loni stouply o 7,8 pct, nezaměstnanost je rekordně nízká
  Ruské reálné mzdy v roce 2023 stouply o 7,8 procenta. Nezaměstnanost byla v lednu rekordně nízká a ekonomika minulý měsíc meziročně přidala 4,6 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z nejnovější sady zveřejněných statistik. Ruská ekonomika se v loňském roce prudce odrazila od propadu v roce 2022. Její růst je ale do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice pro válku na Ukrajině, což maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně Rusů, napsala agentura Reuters. Zemi čekají v polovině března prezidentské volby, ve kterých bude usilovat o znovuzvolení dosavadní vládce Kremlu Vladimir Putin.
• Ruské společnosti Rusal loni klesl zisk
  Ruské hliníkárenské společnosti Rusal v loňském roce klesl čistý zisk o 84 procent na 282 milionů dolarů (6,5 miliardy Kč), přestože prodej hliníku se zvýšil. Za zhoršením hospodaření je hlavně výrazný pokles cen kovu, oznámila dnes firma, která je největším producentem hliníku na světě mimo Čínu.
• Rusko a Čína plánují celoroční trasu pro nákladní lodě v arktické oblasti
  Ruský Rosatom dnes podepsal memorandum o porozumění s čínskou přepravní společností ohledně vytvoření podmínek pro celoroční provoz kontejnerových lodí přes arktickou oblast. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že ruský prezident Vladimir Putin hovoří o využívání severní mořské cesty mezi Ruskem a Čínou v situaci, kdy Moskva těžiště svých obchodů v souvislosti s invazí na Ukrajinu přesouvá na východ.
• Rusko a Čína podpoří své vlastní měny
  Rusko a Čína hodlají posílit spolupráci mezi bankami a zvýšit roli svých měn při vypořádání vzájemného...
• Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř přestaly používat dolar
  Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř úplně přestaly používat dolar. V Moskvě to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Informovala o tom agentura TASS. Hospodářské vazby mezi oběma zeměmi zaznamenaly rozmach od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a Západ na něj uvalil sankce. Obchod mezi Ruskem a Čínou se v roce 2023 zvýšil meziročně o 26 procent na 240 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč).
• Rusko a další producenti ropy se dohodli na zmrazení těžby
  Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela a Katar se dohodly, že zmrazí produkci ropy na úrovních z letošního...
• Rusko asi překoná Austrálii v těžbě zlata
  Produkce zlata v Rusku se v pololetí zvýšila o více než čtvrtinu a v celém letošním roce by mohla...
• Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí Kremlu
  Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl dnes dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
• Rusko by mohlo omezit těžbu ropy
  Těžba ropy v Rusku by mohla během několika příštích let klesnout o 14 procent kvůli negativnímu dopadu...
• Rusko by podle ministra financí mohlo snížit podíly v desítkách velkých firem
  Ruská vláda by mohla snížit své podíly v některých velkých podnicích, ale zároveň si nad nimi zachovat kontrolu. V rozhovoru s televizní stanicí Russia 24 to dnes řekl ruský ministr financi Anton Siluanov. Dodal, že takovou privatizaci je možné zvážit zhruba u 30 podniků. Neupřesnil však, které by to mohly být.
• Rusko by v odvetě na zastropování cen ropy mohlo přerušit její dodávky
  Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce.