Rusko by mohlo svolit k využití zmrazených aktiv k obnově Ukrajiny, píše Reuters

Rusko by mohlo v rámci případné mírové dohody souhlasit s použitím 300 miliard dolarů (asi 7,2 bilionu Kč) ze svých aktiv zmrazených v Evropě na obnovu Ukrajiny, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na tři své nejmenované zdroje. Moskva by ale podle těchto informací vyžadovala, aby část těchto peněz byla utracena na okupované pětině ukrajinského území. Kreml se podle agentury odmítl oficiálně vyjádřit.

Myšlenka, že by Rusko mohlo souhlasit s použitím zmrazených peněz na pomoc při obnově válkou zdevastované Ukrajiny, nikdy dříve nezazněla a mohla by poskytnout pohled na to, v čem je Moskva ochotna udělat kompromis, podotkla agentura. Světová banka před rokem odhadovala, že poválečná obnova země vyjde na 486 miliard dolarů (asi 11,65 bilionu Kč).

Reuters nedokázal zjistit, zda se o myšlence použití zmrazených ruských aktiv jednalo již tento týden na první oficiální americko-ruské schůzce v Rijádu. Rusko ovšem dříve přirovnávalo západní plány na použití ruských aktiv na pomoc Ukrajině k loupeži.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí a Bílý dům na žádost o vyjádření zatím nereagovaly na žádosti o komentář. Britské ministerstvo zahraničí vyjádření odmítlo.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Spojené státy a jejich spojenci zakázali transakce s ruskou centrální bankou a ministerstvem financí, čímž zablokovali ruská aktiva ve výši 300 až 350 miliard dolarů. Většinou jde o evropské, americké a britské vládní dluhopisy držené v evropském depozitáři cenných papírů, připomíná Reuters.

Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o konci války jsou nyní ve velmi rané fázi, v Moskvě se ale vynořila myšlenka, že by Rusko mohlo navrhnout použití velké části zmrazených rezerv na obnovu Ukrajiny jako součást možné mírové dohody, napsal Reuters s odvoláním na tři zdroje obeznámené s touto věcí. Zdroje hovořily pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti otázky, navíc úvahy jsou pouze předběžné.

Moskva a Washington se snaží ukončit válku Ruska proti Ukrajině v době, kdy Trump požaduje přístup USA k ukrajinským nerostům, kterými má podle jeho představ Kyjev splatit podporu Washingtonu. Rusko požaduje, aby Kyjev stáhl své síly z ukrajinského území, na které si Moskva činí nárok, a zřekl se ambice vstoupit do NATO. Ukrajina žádá stažení ruských sil z celého svého území a bezpečnostní záruky od Západu. Trumpova administrativa tvrdí, že Ukrajina má nerealistické, "iluzorní" cíle.

Jeden zdroj znalý diskusí v Moskvě uvedl, že Rusko by mohlo akceptovat, aby v rámci mírové dohody a za odpovídajících záruk byly až dvě třetiny rezerv určeny na obnovu Ukrajiny. Zbývající třetina by mohla být vynaložena na obnovu okupovaného území na východě Ukrajiny, které nyní Moskva považuje za součást Ruska, uvedl zdroj. Jiný zdroj tvrdil, že Moskva by souhlasila s použitím peněz na obnovu Ukrajiny, ale že je příliš brzy na to říci, jak by se aktiva mohla rozdělit. Dva zdroje upozornily, že je důležité diskutovat o tom, které společnosti získají příští zakázky na rekonstrukci. Jiný zdroj, blízký Kremlu, ale přímo nezapojený do diskusí, uvedl, že Rusko bude stále požadovat odmrazení aktiv v rámci postupného uvolňování sankcí.

Zmrazená ruská aktiva byla předmětem intenzivní debaty na Západě. Někteří navrhovali, aby byla v podstatě poskytnuta Ukrajině prostřednictvím "repatriačního úvěru".

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Ruské reálné mzdy loni stouply o 7,8 pct, nezaměstnanost je rekordně nízká
  Ruské reálné mzdy v roce 2023 stouply o 7,8 procenta. Nezaměstnanost byla v lednu rekordně nízká a ekonomika minulý měsíc meziročně přidala 4,6 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z nejnovější sady zveřejněných statistik. Ruská ekonomika se v loňském roce prudce odrazila od propadu v roce 2022. Její růst je ale do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice pro válku na Ukrajině, což maskuje problémy, které brání zlepšení životní úrovně Rusů, napsala agentura Reuters. Zemi čekají v polovině března prezidentské volby, ve kterých bude usilovat o znovuzvolení dosavadní vládce Kremlu Vladimir Putin.
• Ruské soudy loni zestátnily majetek za více než bilion rublů
  Ruské soudy v loňském roce přesunuly do státního vlastnictví strategické podniky a další aktiva v hodnotě přes bilion rublů (více než čtvrt bilionu Kč). Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský generální prokurátor Igor Krasnov. Prezident Vladimir Putin nicméně tvrdí, že v Rusku k žádnému rozsáhlejšímu znárodňování nedochází.
• Ruské společnosti Rusal loni klesl zisk
  Ruské hliníkárenské společnosti Rusal v loňském roce klesl čistý zisk o 84 procent na 282 milionů dolarů (6,5 miliardy Kč), přestože prodej hliníku se zvýšil. Za zhoršením hospodaření je hlavně výrazný pokles cen kovu, oznámila dnes firma, která je největším producentem hliníku na světě mimo Čínu.
• Rusko a Čína plánují celoroční trasu pro nákladní lodě v arktické oblasti
  Ruský Rosatom dnes podepsal memorandum o porozumění s čínskou přepravní společností ohledně vytvoření podmínek pro celoroční provoz kontejnerových lodí přes arktickou oblast. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že ruský prezident Vladimir Putin hovoří o využívání severní mořské cesty mezi Ruskem a Čínou v situaci, kdy Moskva těžiště svých obchodů v souvislosti s invazí na Ukrajinu přesouvá na východ.
• Rusko a Čína podpoří své vlastní měny
  Rusko a Čína hodlají posílit spolupráci mezi bankami a zvýšit roli svých měn při vypořádání vzájemného...
• Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř přestaly používat dolar
  Rusko a Čína ve vzájemném obchodu téměř úplně přestaly používat dolar. V Moskvě to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Informovala o tom agentura TASS. Hospodářské vazby mezi oběma zeměmi zaznamenaly rozmach od roku 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu a Západ na něj uvalil sankce. Obchod mezi Ruskem a Čínou se v roce 2023 zvýšil meziročně o 26 procent na 240 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč).
• Rusko a další producenti ropy se dohodli na zmrazení těžby
  Rusko, Saúdská Arábie, Venezuela a Katar se dohodly, že zmrazí produkci ropy na úrovních z letošního...
• Rusko asi překoná Austrálii v těžbě zlata
  Produkce zlata v Rusku se v pololetí zvýšila o více než čtvrtinu a v celém letošním roce by mohla...
• Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí Kremlu
  Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl dnes dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
• Rusko by mohlo omezit těžbu ropy
  Těžba ropy v Rusku by mohla během několika příštích let klesnout o 14 procent kvůli negativnímu dopadu...
• Rusko by podle ministra financí mohlo snížit podíly v desítkách velkých firem
  Ruská vláda by mohla snížit své podíly v některých velkých podnicích, ale zároveň si nad nimi zachovat kontrolu. V rozhovoru s televizní stanicí Russia 24 to dnes řekl ruský ministr financi Anton Siluanov. Dodal, že takovou privatizaci je možné zvážit zhruba u 30 podniků. Neupřesnil však, které by to mohly být.
• Rusko by v odvetě na zastropování cen ropy mohlo přerušit její dodávky
  Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou západní sankce.
• Rusko čeká letos nižší rozpočtový deficit, kolem jednoho procenta HDP
  Deficit ruského rozpočtu se letos bude pohybovat kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes ministr financí Anton Siluanov. Rozpočtový plán vlády přitom počítá s deficitem dvě procenta HDP a někteří ekonomové začátkem roku čekali, že schodek rozpočtu dosáhne až pěti procent HDP, uvedla agentura Reuters.
• Rusko čeká pádivá inflace mezi 20 a 100 procenty, tvrdí ruský ekonom
  Rusko spěje k situaci, kdy se bude roční inflace v zemi pohybovat od 20 do 100 procent, tvrdí ruský profesor ekonomie Igor Lipsic. V rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja také řekl, že v Rusku si oficiální představitelé nemůžou dovolit vysvětlit současný prudký pád rublu ruskou invazí na Ukrajinu a s ní spojenými omezeními zahraničního obchodu, a proto z něj viní centrální banku.
• Rusko čelí kvůli sankcím nejtěžší situaci za třicet let, řekl ruský premiér
  Rusko čelí kvůli bezprecedentním západním sankcím nejtěžší situaci za posledních třicet let, řekl dnes ruský premiér Michail Mišustin. Zahraniční pokusy o odstřižení Moskvy od světové ekonomiky však podle něj selžou. Západní země rozšiřují ekonomické sankce ve snaze přimět Rusko k tomu, aby ukončilo svou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
• Rusko čeří měnové trhy
  Právě začínající týden se dále ponese v poklidném svátečním duchu s minimem fundamentálních změn, které by...
• Rusko dnes prodalo rekordní emisi státních dluhopisů
  Ruské ministerstvo financí dnes prodalo v aukci dluhopisy se splatnostní v říjnu 2027 za rekordních 112 miliard rublů (39,1 miliardy Kč). Rusko je tak další zemí, která se rozhodla využít současných mimořádně nízkých nákladů na úvěry a získat peníze k financování plánů na stimulaci ekonomiky po koronaviru, napsala agentura Bloomberg.
• Rusko dnes předčasně splatilo dluh, aby se vyhnulo platební neschopnosti
  Rusko dnes poslalo peníze na zaplacení úroků ze dvou svých mezinárodních dluhopisů. Peníze poslalo předčasně ve snaze odvrátit platební neschopnost. Příští týden totiž vyprší platnost důležité americké licence, která takové převody umožňuje, a Spojené státy naznačily, že licenci již možná dále neprodlouží, uvedla agentura Reuters.
• Rusko dnes překvapivě snížilo úroky
  Ruská centrální banka dnes překvapivě snížila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15...
• Rusko dočasně zakáže cizincům prodávat ruská aktiva, nechce politický tlak
  Rusko dočasně zakáže zahraničním investorům prodávat ruská aktiva, aby se ujistilo, že se rozhodují uvážlivě, nikoliv pod politickým tlakem. Na dnešním zasedání ruské vlády to řekl premiér Michail Mišustin. Vláda také využije svého rozsáhlého státního investičního fondu, ze kterého vezme až jeden bilion rublů (přes 223 miliard Kč) na nákup akcií ruských společností.