Na úvod bych rád začal popisem tří reálných příběhů mých klientů, které se sice v některých aspektech liší, ale v základních rysech jsou totožné, a předávají stejné poselství – dávejte si velký pozor na to, prostřednictvím koho investujete.
Ano, na tomto webu i mnoha dalších místech je pravidelně zdůrazňován výběr solidního brokera, ale níže uvedené a mé další neradostné zkušenosti však potvrzují, že je třeba i nadále těmto případům předcházet a snažit se o osvětu především u široké veřejnosti a začínajících investorů. Proto budu rád za sdílení na Vašich sociálních sítích, protože ačkoli čtenář FXStreet.cz již může být v tomto ohledu dostatečně „naočkován“, jeho přátelé a známí bez předchozích zkušeností s investováním se mohou jednoduše stát oběťmi níže uvedených odsouzeníhodných praktik.
Od reklamy na Facebooku po falešnou pomoc
Ke konci roku 2019 klientku zaujala reklama, která se zobrazila na její Facebookové stránce a která inzerovala služby společnosti provozující internetovou stránku https://libramarkets.com/ (dále jen „Libra Markets“). Libra Markets se prezentovala jako „žádaný forexový broker“ s více než 200 000 spokojenými klienty na celém světe a pro kontakt uváděla telefonní číslo s předvolbou Velké Británie. Klientka si společnost hlouběji neprověřovala, otevřela si investiční účet a provedla vklad ve výši 500 EUR prostřednictvím kreditní karty. Z výpisu z jejího bankovního účtu se podává, že platba byla provedena v rublech u neznámého internetového obchodníka.
Po otevření účtu byla klientka kontaktována osobním poradcem Libra Markets, který jí představil automatický obchodní software. Vzhledem k tomu, že klientka neměla s obchodováním s CFD žádné předchozí zkušenosti, s použitím softwaru na svém obchodním účtu souhlasila.
Klientka na svůj obchodní účet následnými vklady vložila přes 30 000 EUR, a to prostřednictvím platby v Bitcoinech, k čemuž byla instruována svým poradcem.
Počátkem roku 2020 činil zůstatek na obchodním účtu klientky 25 000 EUR. V této době jí zavolal další údajný zaměstnanec Libra Markets, a sdělil jí, že situace na trhu je „špatná“ a vyžaduje zaslání 5 000 EUR k „ochraně“ účtu. Tyto peníze však klientka již nezaslala a následně byly veškeré její pozice uzavřeny a zůstatek upraven na částku 0.
Klientka pojala podezření, že se stala obětí podvodu, a narazila na internetové fórum, na kterém našla desítky příběhů podobných tomu jejímu. Některé příspěvky uváděly, že se jim peníze podařilo získat zpět díky osobě, která se vymáháním od podvodných společností zabývá. Klientka proto kontaktovala tuto osobu, vystupující pod jménem „Rachel Churchill“, na jejím telefonním čísle uvedeném v daném příspěvku (s mezinárodní předvolbou Nizozemska). Paní Churchill klientku ubezpečila, že peníze vymůže, požadovala však platbu předem ve výši 4 000 EUR za „advokátní služby“ spojené s podáním žádosti, a to opět prostřednictvím platby kryptoměnou. Na dotaz klientky však nebyla schopná poskytnout jakékoli informace o údajné advokátní kanceláři, která měla proces zaštitovat, ani jakoukoli dokumentaci (např. fakturu) k platbě. Když klientka odmítla bez jakýchkoli podkladů poplatek zaplatit, uchýlila se paní Churchill k manipulaci, kdy klientce vyčítala, že se jí snažila pomoci, zatímco klientka ji pouze využívá a zřejmě nechce své peníze zpět.
Tento příběh má bohužel smutný konec, ke kterému nemuselo dojít, pokud by si klientka důkladněji ověřila, s kým hodlá spolupracovat, a především, komu a jakým způsobem posílá své peníze.
„V síti“ forexových podvodníků
V průběhu roku 2020 jsem se v zneklidňujícím množství případů setkal s opakovaným scénářem. Klienti se na seznamovací aplikaci seznámili s atraktivní ženou z Asie. Po několika dnech dopisování ohledně cestování či oblíbených jídel se žena nenápadně zmínila, že investuje do rozdílových smluv a tím vydělává značné peníze. Tyto zmínky se pak v konverzaci začínaly objevovat častěji a častěji, ve spojení s doporučením konkrétního brokera k obchodování. Klienti si tak na základě tohoto doporučení, spojeného s odkazem na webové stránky a telefonickým kontaktem na brokera otevřeli svůj investiční účet (jednalo se o provozovatele stránek https://www.cinda-securities.com/ (dále jen „Cinda Securities“) a další neregulované brokery s údajným sídlem v Austrálii a Hong Kongu.
Již na tomto místě je nutné zdůraznit podobu webových stránek. V obou případech zde zcela absentují jakékoli identifikační údaje brokera, objevují se vágní odkazy na regulaci, broker se prezentuje jako důvěryhodný obchodní partner, nicméně stránky celkově působí neprofesionálním dojmem (objevují se např. časté gramatické chyby).
Po otevření účtu online klienti kontaktovali brokera na poskytnutém telefonním čísle, kde jim byly sděleny údaje pro provedení vkladu na účet. V obou případech se jednalo o jednorázové údaje pro platbu, které se nikdy neopakovaly. Platební údaje byly v případě Cinda Securities na bankovní účty v USA, přičemž broker měl být údajně situován v Londýně, v případě druhého brokera, který se prezentuje jako společnost regulovaná australským ASIC, ačkoli telefonní čísla uvedená na jejích stránkách mají předvolbu Hong Kongu, byly poskytnuty údaje pro platbu pouze kryptoměnou.
Klienti v dobré víře vklady zaslaly dle poskytnutých údajů, peníze se jim připsali na jejich obchodní účty a začali následovat investiční pokyny své virtuální přítelkyně. V obou případech docházelo ke gradující manipulaci na zasílání více peněz na účty, zdůvodňované možností vyšších zisků. Každý z klientů tak vlivem této manipulace celkem vložil na své obchodní účty prostředky v řádech tisíců USD.
V obou případech byli klienti svými virtuálními přítelkyně ubezpečování, že své prostředky mohou ze svých účtů kdykoli bez problémů vybrat. Problémy však při výběru samozřejmě nastaly. V jednom případě bylo klientovi sděleno, že před zprocesováním výběru musí zaplatit povinnou „daň“ ve výši 30 % z vybírané částky. K tomu mu byl zaslán dokument, který působil jako oficiální dokument Daňového úřadu Austrálie (z angl. Australian Taxation Office). Tuto daň měl klient navíc dle instrukcí uhradit prostřednictvím kryptoměny, neboť je to prý nyní takto v Austrálii zcela běžné. Klient tedy s vidinou brzkého výběru daň uhradil, svých peněz se však nedočkal. Brzy poté s ním přestal broker i jeho virtuální přítelkyně komunikovat a přístup do obchodní platformy brokera mu byl zablokován.
V případě Cinda Securities se klient setkal s podobným scénářem. Jeden z jeho vkladů, který odeslal na bankovní účet v USA, se nepřipsal na jeho obchodní účet. Klientovi bylo sděleno, že kvůli epidemiologické situaci trvá zasílání peněz déle než obvykle. Když však peníze nebyly připsány ani po měsíci, pojal klient podezření, v mezidobí nicméně zaslal prostřednictvím kryptoměn další vklady. Své peníze do dnešního dne neviděl, ačkoli brokera opakovaně žádal o výběr. Navíc poté, co jsem společnost zaslal předžalobní výzvu, klient tuto přeposlal své virtuální přítelkyni, která ho začala osočovat ze zneužití a podvodu.
V daňovém ráji s neregulovaným brokerem
S posledním ukázkovým příběhem se zřejmě mnoho čtenářů ztotožní. Z důvodu dlouhodobé zdravotní indispozice ve spojení s koronavirovou krizí chtěl klient zhodnotit své volné finanční prostředky.
V závěru roku 2020 klient narazil na stránky brokera https://www.askobid.fm/, prezentujícího se jako transparentní a férová společnost. Obchodní účet si klient otevřel za asistence pracovníka brokera po telefonu a prostřednictvím platební karty učinil svůj první vklad ve výši 250 EUR. Z výpisu z bankovního účtu klienta se podává, že platba byla připsána u obchodníka „CNPLAY“ v Madridu.
Dále se opakoval klasický scénář umělého vytváření urgentních situací, kdy byl klient přesvědčován o nutnosti vkladu dalších prostředků, ačkoli brokerovi opakovaně sděloval, že žádné další peníze nemá. Celkem klient vložil na svůj obchodní účet přes 10 000 EUR.
Když se klient pokusil o výběr peněz ze svého obchodního účtu, bylo mu sděleno, že nejdříve musí uhradit poplatek za výběr ve výši 5 000 (!) EUR. Vzhledem k tomu, že klient prostředky v takové výši nedisponoval, došlo k dohodě, že vloží 1 000 EUR a výběr mu bude umožněn. To se však nestalo a po zaplacení tohoto poplatku s ním společnost přestala dále komunikovat.
Z informace o vlastnictví domény https://www.askobid.fm/ vyplývá, že tuto vlastní společnost sídlící na ostrově Svatý Vincenc a Grenadiny, známém daňovém ráji s nulovou regulací místních brokerů.
Jak poznat nekalou společnost vykazující znaky podvodu?
Po pročtení několika internetových fór jsem dospěl k závěru, že byznys neregulovaných a zjevně podvodných společností v poslední době značně „vzkvétá“. Praktiky těchto brokerů se v základním scénáři často opakují, nicméně v téměř všech případech se jedná o sofistikovanou organizovanou skupinu, jejíž jednání dle mého názoru naplňuje znaky několik trestných činů. Odhalení jejích členů je však kvůli jejich pohybu výlučně v online prostoru a užívání anonymních kryptoměnových peněženek téměř nemožné. Proto je dobytnost pohledávek klientů pocházejících z uvedené pochybné činnosti velmi nízká.
Jak vyplývá z výše popsaných zkušeností mých klientů, v těchto případech se často opakuje následující scénář:
- navázání „přátelského“ vztahu s klientem,
- na provozovaných webových stránkách brokera chybí jakékoli základní informace o společnosti, často včetně jejího názvu a sídla,
- broker umožňuje vklad peněz na účet téměř výlučně prostřednictvím kryptoměn,
- vytváření falešných urgentních situací k zesílení tlaku na zasílání více peněz,
- využívání zranitelného postavení klienta (např. zpráva „pokud teď nevložíš peníze, o všechno přijdeš, půjč si peníze od rodičů, v pondělí to máš zpátky a vrátíš jim to“),
- manipulace při prvním náznaku nedůvěry ze strany klienta (např. zpráva „proč mi nevěříš, já se ti snažím pomáhat vydělat peníze, zraňuješ mě“),
- při výběru peněz se najednou objevuje problém – buď je nutné zaplatit „daň“ nebo na účtu došlo k „propadu“, který je nutný pokrýt před výběrem (někdy se výběr zdánlivě povede, ale peníze na účet nepřijdou – zdůvodňováno problémy na straně banky klienta, za které broker nemůže),
- ukončení komunikace ze strany brokera bez jakéhokoli předchozího varování.
V této fázi bych ještě rád zdůraznil navazující problém související s tzv. enforcement nebo chargeback agenty. Poté, co klient začne být podezřívavý, obvykle objeví podobné zkušenosti ostatních investorů s danou společností na různých diskuzních fórech (např. Trustpilot). Některé z těchto komentářů pak obsahují odkazy na osoby, které údajně podvedeným klientům pomohli vymoci jejich peníze od brokera.
Jak přitom ukazuje příběh klientky výše, i v tuto chvíli je třeba mít se na pozoru a důsledně zkontrolovat, zda se opravdu jedná o legitimní subjekt. Pokud se osoba prezentuje jako advokát, téměř v každé zemi existuje veřejně přístupný rejstřík advokátů, ve kterém lze tyto údaje zkontrolovat. Pokud se jedná o společnost, je nutné ověřit, zda je transparentní a na svých stránkách uvádí veškeré své identifikační údaje. Ty je pak nutné ověřit v příslušném obchodním rejstříku (resp. jeho ekvivalentu v dané zemi).
Obecně však ze své zkušenosti vím, že je s běžně dostupnými prostředky téměř nemožné odhalit skutečné pachatele a peníze klientů tak úspěšně vymoci. Pokud někdo nabízí jednoduché a rychlé řešení, je to přinejmenším podezřelé. Uvedení „vymahači“ dluhů navíc využívají zranitelného postavení klienta – oběti, který právě přišel o podstatné množství svých úspor (či půjčených peněz) a za každou cenu je chce získat zpátky.
Poučení na závěr
A jaké jsou tedy hlavní znaky forexových nekalostí, u kterých by měl klient zpozornět? Jedná se o následující situace:
- broker akceptuje platbu pouze kryptoměnou;
- na webových stránkách brokera nejsou uvedené žádné konkrétní informace o společnosti, jejím sídle a/nebo její regulaci;
- broker není dohledatelný v rejstříku vedeném orgánem dohledu;
- při vyhledání brokera na internetu se objevují varování regulátorů, recenze podvedených klientů a spojení názvu brokera se slovem „scam“.
Tímto článkem bych chtěl důrazně apelovat na investory, aby si před zasláním prvního vkladu brokerovi, byť jakkoli důvěryhodně se prezentujícímu, důkladně ověřili, zda se jedná o legitimní a licencovaný subjekt. K tomu je v první řadě nutné zjistit, v jakém státě společnost sídlí, což by mělo být patrné z webových stránek brokera a jeho obchodních podmínek. Pokud tato informace absentuje, mělo by to být signálem pro zpozornění, neboť podnikající subjekty jsou povinny své identifikační údaje zveřejňovat.
Po zjištění místa sídla společnosti by mělo následovat ověření její licence k poskytování investičních služeb. To lze jednoduše provést v registru, který vede regulátor kapitálového trhu v dané zemi – např. Kyperská komise pro cenné papíry a burzu na Kypru (z angl. Cyprus Securities and Exchange Commission, rejstřík dostupný zde: https://www.cysec.gov.cy/en-GB/entities/investment-firms/cypriot/), Úřad pro kontrolu finančních trhů ve Velké Británii (z angl. Financial Conduct Authority, rejstřík dostupný zde: https://register.fca.org.uk/s/) či Australská komise pro cenné papíry a investice (z angl. Australian Securities and Investments Commission, rejstřík dostupný zde:
Pokud se společnost prezentuje jako subjekt licencovaný orgánem dohledu, musí být v daném registru dohledatelný. Pokud dohledatelný není, jedná se o nelicencovanou společnost, nelze u tedy ní ověřit splnění zákonných požadavků pro provozování investičních služeb a v souladu s výše uvedenými znaky se navíc může jednat o společnost podvodnou, směřující pouze k vylákání peněz z důvěřivých investorů.
Závěrem dodávám, že ze statistik povinně zveřejňovaných brokery sídlícími v Evropské unii plyne, že drtivá většina neprofesionálních zákazníků při obchodování s těmito subjekty ztrácí své peníze. Pokud tedy nějaký subjekt nabízí jednoduché a výnosné řešení, je namístě zpozornět a důkladně si jej prověřit. Obezřetnost a několik minut navíc na začátku Vás může ušetřit ztráty několika desítek (a v mnohých případech i stovek) tisíc i psychického zdraví posléze.
Martin Hostinský