Celý příběh začíná otevřením účtu na webu BMFN, které již samo o sobě se zpětným pohledem je poměrně nestandardní. Článek 1 Individual Client Agreement (dále jen „smlouva“) totiž stanovil, že „Client understands, acknowledges and agrees that by executing this Agreement, and subject to the terms and conditions of this Agreement, an account will be established in the Client?s name at Boston Merchant Financial, Ltd., or any Boston Merchant Financial affiliate (collectively “BMFN?), that BMFN, in its sole discretion, may elect“ (důraz přidán autorem). Jinými slovy z pěti regulací, kterými se BMFN zaštiťovalo, si mohlo vybrat jakoukoli, ke které klienta přiřadí. Mimochodem regulace pod logem FCA pod sebou nesl popisek „Boston Merchant Financial Ltd is registered with the Financial Conduct Authority (FCA) under the Payment Service Regulations 2009, FRN 563348 C4 & P3 for the provision of payment services.“ Jedná se tedy o platební služby, a nikoli službu provádění/přijímání/předávání pokynů k finančním nástrojům, což znamená, že investorovi do CFD taková „regulace“ nepomůže, ale veřejnost logo může vnímat jako záruku regulovanosti v EU. Až později se klient dozvěděl, že byl přiřazen k ruské pobočce, údajně regulované ruskou centrální bankou („Bank of Russia“); je třeba dodat, že v době otevření účtu nemohl mít žádný OCP v Rusku regulaci, protože ruská centrální banka neregulovala investiční činnosti týkající se CFD.
Klient vložil na svůj účet vklad v řádech desetitisíců amerických dolarů a začal obchodovat. Nějakou dobu obchodoval menší objemy bez nestandardního jednání ze strany BMFN. Během jednoho měsíce v roce 2014 však ve třech objemnějších transakcích utržil zisk v řádu desítek tisíc dolarů, což vyvolalo nestandardní reakci ze strany BMFN, konkrétně e-maily informující o chybě v kotovaných otevíracích cenách („pricing error, gapping“), za které klient obchodoval, následované úpravou výpisu z účtu, jež změnila ziskové pozice ve ztrátové. Žádné z tvrzení BMFN nebylo podloženo důkazem, klient byl pouze informován, že zevrubnějšího vysvětlení se dočká v budoucnu. Žádného dalšího zdůvodnění se klient do zahájení arbitráže nedočkal. Finanční dopad jednání BMFN byla negativní změna zůstatku na investičním účtu klienta ve výši cca 50 000 USD. Přinejmenším podezřelou skutečností byla úprava obchodního výsledku klienta (sloupec „Profit“), zatímco tvrzená chybná otevírací cena zůstala původní.
Klient se následně obrátil na BMFN s žádostí o další vysvětlení a námitkou, že k uvedené situaci nedošlo. Po opakovaném odmítnutí klient zaslal prostřednictvím svého advokáta výzvu k nápravě vzniklé situace, konkrétně k navrácení vložených prostředků i původně utržených zisků. BMFN na základě této výzvy část pohledávky klienta uhradili, nicméně značná část pohledávky stále zůstala nevymožená.
Klient se domáhal svých zisků v arbitráži, konkrétně před rozhodci rozhodujícími dle pravidel Mezinárodního rozhodčího soudu při obchodní a průmyslové komoře Ruské federace. Podle citovaných pravidel jednoho rozhodce měl jmenovat klient - žalobce, druhého měli jmenovat BMFN - žalovaný a třetího představenstvo rozhodčího soudu.
Stanovisko klienta spočívalo na tvrzení, že BMFN nemělo oprávnění k úpravě, potažmo zrušení zisků. Naproti tomu během rozhodčího řízení se BMFN několikrát odchýlili od svého původního argumentu a nepředložili důkazy pro svá dřívější tvrzení. BMFN namítali, že klientem použitý způsob obchodování byl zakázaný.
Rozhodci přisvědčili argumentům klienta a jednomyslně dospěli k názoru, že BMFN nebyli oprávněni provést uvedené změny na účtu, klientův způsob obchodování nebyl zakázaný a uložili BMFN povinnost vyplatit původně utržené zisky. Mimo to rozhodci konstatovali, že počínání BMFN spočívající v uzavření účtu klienta, zrušení jeho transakcí bez smysluplného vysvětlení a neodpovídání na jeho výzvy, je zjevně nezákonné („manifestly improper“) a v rozporu se zásadou dobré víry a poctivého obchodního styku.
Ačkoli byl klient úspěšný v samotném rozhodčím řízení, BMFN ani na následnou výzvu svoji povinnost uloženou rozhodci dobrovolně nesplnilo a klient musel žádat o výkon rozhodnutí (exekuci) v místě, kde by BMFN mohli mít nějaký majetek, tedy mimo jiné v Rusku. Konkrétně se jednalo o žádost k moskevskému soudu o uznání účinků rozhodčího nálezu (rozhodnutí) a povolení exekuce na majetek BMFN. Soudní řízení se táhlo nějakou dobu, ale nakonec soud povolil exekuci a klient se dostal ke svým penězům. Mimochodem během této doby klient psal i řediteli BMFN, nicméně bez jakékoli odezvy.
Výše uvedený příběh investora je až na výjimky toliko výtahem části rozhodčího nálezu, který vydali tři rozhodci jednomyslně, na základě ruského práva a smlouvy vytvořené výlučně společností BMFN.
Martin Hostinský
