Ceny ropy s dodávkou na příští měsíc i přesto zůstávají v pásmu 25-30 USD za barel. Značí to tedy, že poptávka se propadla ještě více? A jaký vliv mohou hrát nákupy do zásob a jejich kapacity? Pojďme se podívat na čísla určující dnešní trh s ropou.
Na začátku roku před vypuknutím koronakrize se celosvětová nabídka i poptávka pohybovala v blízkosti 100 milionů barelů denně (mbd). Rostoucí dodávky suroviny z USA kompenzovala utlumená produkce v Íránu, Venezuele a Libyi, čímž trh zůstával v rovnováze. Těžba členů OPEC proto klesala i před nástupem recese a tržní podíl kartelu se dostal výrazně pod 30 %.
Vývoj těžby ropy v zemích kartelu OPEC (v mbd):
Aktuální propad poptávky je ale spolu s poklesem ekonomické aktivity bezprecedentní. Také se velmi špatně odhaduje, protože transparentní data jsou dostupná jen z USA, kde za poslední 4 týdny poklesl odběr ropných produktů meziročně o 27 %. Spojené státy jsou největším spotřebitelem s denní spotřebou okolo 20 mbd, tato data jsou tedy slušným vodítkem pro globální trh.
Hrubým odhadem můžeme hovořit o celosvětovém poklesu poptávky ve druhém čtvrtletí tohoto roku zhruba o 15-20 %. Ne všude totiž dochází k takovému útlumu jako v USA a země také své poptávkové dno mají načasované na jiný okamžik. Je logické, že v Číně se v aktuálním čtvrtletí už takový propad nečeká, byť na začátku roku mohl obdobný, ale kvůli nevoli čínských autorit zveřejňovat (nejenom ropná) data nevíme.
Proti nižší poptávce tedy stojí dobrovolné i zcela tržní škrty OPEC a dalších zemí (OPEC+). Oněch zmíněných 9,7 mbd je ale třeba brát s rezervou. Zaprvé si Saúdská Arábie naordinovala škrty z imaginárních 11 mbd místo 10 mbd, takže pokles těžby jen aritmeticky bude o 1 mbd nižší. Navíc se implicitně předpokládá, že země začnou plnit své kvóty ihned na 100 %, což je celkem sci-fi, protože takové váhy jako je Rusko nebo Irák již v minulosti vždy dohodnutý plán porušovaly, a to se jednalo o desetinové zásahy do produkce ve srovnání s dneškem.
Předpoklad vývoje těžby ropy v zemích mimo OPEC (v mbd):
Větší škrty než 7 mbd tedy od OPEC+ čekat nemůžeme. K tomu se přidá cca 3 mbd od Spojených států, Kanady a ostatních menších hráčů, kteří utlumují své aktivity. Globální přebytek ropy v druhém čtvrtletí, o který se nyní každý den zvyšují zásoby, by měl být někde mezi 5 a 10 miliony barelů denně. A místo v zásobnících se postupně plní.
Rozhodující v tomto ohledu tedy bude restart ekonomické aktivity v létě. Už od července si totiž skupina OPEC+ naordinovala o 2 mbd nižší škrty. Růst poptávky by tedy měl pokrýt aktuální přebytek i tento růst těžby, aby se trh dostal do rovnováhy a ceny se začaly vracet do pásma 50-70 USD za barel, které bylo takovým novým normálem pro americké břidlicové těžaře.
Prozatím trh s ropnými futures tak optimistický není. Aktuálně kontrakty na americkou ropu WTI nenaznačují růst ceny nad 35 USD v následujících 12 měsících. Stejně jako u HDP, tak i u ropného trhu tedy nečekáme návrat do normálu spíše v horizontu let než měsíců.
Cena kontraktů s dodávkou ropy WTI na jednotlivé měsíce (v USD za barel):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: OPEC Market Report, Chicago Mercantile Exchange
