Důvod pro snížení tempa kvantitativního uvolňování je z jednoho pohledu stejný jako v eurozóně – centrální banka skupuje více cenných papírů, než emitenti v čele s vládou vydávají, a zkrátka už nemá co kupovat, aniž by ohrozila likviditu trhu s dluhopisy. Z maximálního ročního tempa nákupů 80 bilionů jenů se očekává snížení na 50 bilionů jenů.
Zdá se však, že forex toto předpokládané „utažení“ měnové politiky příliš nevzal v potaz a na rozdíl od eura se japonský jen drží i nadále v blízkosti nejslabších letošních úrovní vůči americkému dolaru.
A to se přitom japonská ekonomika také slušně rozjela. Místní trh práce připomíná ten český, protože počet volných pracovních míst se blíží počtu nezaměstnaných. Domácnosti také po několika hubených letech začínají ekonomice věřit a utrácejí alespoň část svých obrovských úspor, což žene nahoru i růst cen.
Vývoj meziroční jádrové inflace v Japonsku:
Jádrová inflace se dostala na 0,7 %, což je na Japonsko velmi slušný výsledek a nakrátko se tak přiblížila i stejnému měřítku v eurozóně, kde dosahuje růst cen 1,1 %. Deflace je ale v Japonsku natolik zakořeněná, že nemusíme ani v následujícím roce čekat nějakou úpravu v úrokových sazbách (-0,10 %) ze strany Bank of Japan. I tak by mohlo omezení kvantitativního uvolňování dát japonskému jenu potřebný impuls pro posílení.
Pravidelní čtenáři mého blogu vědí, že pásmo 110-115 na USD/JPY považuji za vhodné k shortování. Krátké pozice na tomto měnovém páru pro trpělivé poziční tradery sice prozatím nepřináší velké zisky, ale na druhou stranu ani ztráty, protože japonský jen už nemá velký prostor k oslabení. Nejenom, že JPY je z historického hlediska levný, ale také bude díky svému statutu bezpečného přístavu časem sloužit jako velmi vyhledávaný zdroj pojištění proti ztrátám na akciových i jiných finančních trzích.
Vývoj měnového páru USD/JPY (denní graf – D1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: tradingeconomics.com, investing.com, Financial Times