Polský zlotý tak v několika skocích v blízkosti vánočních svátků, kdy je likvidita nejnižší, oslabil k euru o 4 %.
Vývoj měnového páru EUR/PLN (4hodinový graf – H4):
Rozhodnutí NBP intervenovat proti vlastní měně je o to více do očí bijící, když Polsko se s pandemií vypořádává excelentně. Meziroční pokles polského HDP by v roce 2020 měl být pouze 2 %, zatímco celá Evropská Unie zřejmě odepíše okolo 7 %. Jádrová inflace (viz graf) je výrazně nad 2,5procentním cílem NBP a při nulových úrokových sazbách nyní centrální banka nabízí reálné úroky v záporu více než 4 %!
Vývoj meziroční jádrové inflace v Polsku:
K oslabování měny tak nemá NBP žádný důvod. Polsko netrpí vnější nerovnováhou, letos se po dlouhé době dostane do výrazného přebytku na běžném účtu (cca 4 % HDP). Díky levným dovozům energií, vyššímu podílu zemědělství a nižšímu podílu turismu na výkonu ekonomiky proudí zahraniční měny do Polska a měna by měla posilovat, ne naopak.
Za intervencemi lze vidět odklon od tradičního k tureckému stylu, tj. držet měnovou politiku uvolněnou za každou cenu i přes rostoucí inflaci. Maďarsko se také zhruba před 3 lety vydalo podobnou cestou, ale následně po příliš velkém oslabení forintu muselo zařadit zpátečku a zvyšovat sazby v tu nejméně vhodnou dobu. Bohužel takové akce centrální banky dělají z polského zlotého druhořadou inflační měnu východní Evropy, která ztrácí na atraktivitě z pohledu dlouhodobé držby.
Vývoj bilance běžného účtu v Polsku (měsíčně v mil. EUR):
Srovnání s intervencemi ČNB z roku 2013 je diametrálně odlišné. Tehdy česká ekonomika byla v deflačním útlumu a zažívala recesi, které se okolní země vyhnuly. Stejně tak běžný účet svítil červeně v deficitu, oslabení koruny tak dávalo smysl na více frontách a kredibilita ČNB v očích zahraničních investorů neutrpěla. Můžeme si do příštího roku přát, aby ČNB v případě závodu v oslabování měn nemusela také k intervencím proti koruně přistoupit.
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, NBP
