Vývoj meziroční jádrové inflace v Polsku

11.05.2021 Růst spotřebitelských cen v české ekonomice v dubnu zrychlil a meziroční inflace vyskočila na úroveň 3,1 %, což je nejvyšší hodnota od loňského září. Meziroční cenový růst se zrychlil u většiny položek spotřebního koše, hlavními tahouny byly ceny pohonných hmot a ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků. Dubnová inflace překonala očekávání finančních trhů i centrální banky. Příští měsíce by měly přinést zklidnění a stabilizaci meziroční inflace v oblasti 3 %, inflace ale zůstane výrazně nad dvouprocentním cílem ČNB po celý zbytek letošního roku.

13.04.2021 Meziroční růst spotřebitelských cen v březnu mírně zrychlil a na úrovni 2,3 % se meziroční míra inflace v české ekonomice dostala na nejvyšší úroveň od konce loňského roku.

19.11.2018 Česká koruna během podzimu oslabila až k 26 korunám za euro i přes prudké zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou. Jak se s negativním sentimentem a odlivem kapitálu ze střední Evropy vypořádaly polský zlotý a maďarský forint, když obě místní centrální banky drží své úrokové sazby na historickém minimu již přes 2 roky?

13.11.2017 V centru dění tento týden bude projednávání americké daňové reformy. Na obou březích Atlantiku se to také bude hemžit vystoupeními centrálních bankéřů. Z dat zaujme především další odhad růstu HDP za 3Q v eurozóně, který by měl udržet solidních 0,6 % y/y a dalších evropských států. Hospodářský růst v 3Q bude oznámen i v regionu centrální Evropy. Ten by podle našeho odhadu měl zpomalit, což bude hlavně patrné v ČR. Tento týden kromě dat zaplní i vystoupení centrálních bankéřů Druhý odhad HDP eurozóny nepřinese žádnou změnu. Předstihové ukazatele během léta vykreslovaly růžový obrázek, který by Eurostat měl potvrdit. Pokračující pozitivní údaje indikátorů důvěry naznačují, že solidní tempo ekonomického růstu by mělo pokračovat i v závěrečném čtvrtletí roku. Navíc ekonomové SG jsou schopni identifikovat především pozitivní rizika související s vývojem HDP. Odhadovaná struktura růstu HDP v 3Q by měla spočívat na spotřebě domácností a vyšší investiční aktivitě. Tvrdá data, jako průmyslová aktivita, obrázek o růstu HDP potvrzují, ovšem s výjimkou zářijového údaje. Ten především v Německu a Itálii zakolísal, což hodnotíme, ale jako jednorázový jev. Německý hospodářský růst v 3Q by měl vykázat stejnou dynamiku jako celek eurozóny. Ekonomové SG předpokládají, že struktura zveřejněná na konci listopadu ukáže na neutrální vliv čistých exportů a relativně solidní podporu růstu ze strany soukromé spotřeby a investic. ZEW index v listopadu výrazně přidal. Ten zatím za ostatními srovnatelnými ukazateli zaostával. Odhad SG ovšem naznačuje, že právě v listopadu by už konečně mohl jejich vývoj dohnat. Spotřebitelská inflace v USA v říjnu zpomalí na pouhou desetinu procenta meziměsíčně. Jádrová inflace tak vykázala vyšším tempo růstu. Tu v říjnu přestaly ve větším měřítku ovlivňovat nájmy a ceny ubytování. Novým velkým hybatelem jádrové inflace tak budou ceny léků a také ceny ojetých aut. Prodej aut také stojí za růstem maloobchodních tržeb v USA. Jejich důležitou skupinou je prodej nákladních vozidel, která představují pro dealery vyšší marži. Evropská inflace za říjen bude potvrzena na hodnotách prvotního odhadu, tedy 1,4 % y/y při 0,1 % m/m. Data o vývoji amerického průmyslu v říjnu přinesou spíše pozitivní zprávy. Meziměsíční růst by měl akcelerovat o desetinu na 0,4 % m/m. I využití kapacit se podle odhadu ekonomů SG zvýšilo. Pátek pak po celém týdnu bude klidnější. Vystoupení M. Draghiho by po úterní konferenci ve Frankfurtu, kde vystoupí špičky světových centrálních bank včetně šéfa ECB M. Draghiho, by jeho další řeč tento týden nemusela přinést nic dalšího nového. Klidný vývoj kurzu eura vůči dolaru pokračoval i minulý týden Minulý týden pokračoval kurz eura proti dolaru v nezajímavém vývoji, který byl determinován jak slabým trendem, tak i nízkou volatilitou kolem něj. Kurz USD/EUR minulé pondělí otvíral na hladině kolem 1,161, aby do pátku oslabil o 0,4 % na 1,166. Kurz neměl mnoho impulsů k reakci, protože zásadních dat jsme se minulý týden nedočkali a ta ostatní potvrzovala nastavené trendy vývoje v jednotlivých ekonomikách. Ani politické události nepřinesly zásadní informace. Americký prezident cestoval po Asii a do úterý 14. 11. ještě bude. Proto i projednávání daňové reformy bude pokračovat až tento týden. V Evropě se zase nepodařil žádný posun v jednání ohledně Brexitu. Růst HDP v regionu ve 3. čtvrtletí zpomalil Finální údaje polské spotřebitelské inflace potvrdí první odhad. Za akcelerací meziměsíční dynamiky cen stojí hlavně potraviny a pohonné hmoty. Vývoj jádrové inflace by měl podle odhadu ekonomů SG zůstat na stabilním tempu 0,9 % y/y. Silná průmyslová aktivita v Polsku v září pravděpodobně podpořila růst exportů. Riziko růstu importů je vysoké, ačkoliv data z předcházejícího měsíce ukázala, že silná poptávka domácností má na import neutrální dopad. Hlavním hybatelem oživených importů proto bude případně rostoucí investiční aktivita. Vývoj HDP ve třetím čtvrtletí letošního roku v regionu pravděpodobně zpomalil. Zásadní dopad do mezičtvrtletního tempa je odhadován pro Českou republiku. Automobilový průmysl kvůli celozávodním dovoleným během prázdnin vykázal nižší růst, což podle nás není plně reflektováno odhadovanou sezónností. Nicméně to je pouze statistický fenomén, proto z toho nevyvozujeme žádné závěry pro celoroční růst. Dynamika HDP v Polsku zpomalila pouze mírně. Hlavním faktorem tamního ekonomického tempa je spotřeba domácností. Pozitivně přispěl i čistý export a také obnovený růst investic. Dynamika cen průmyslových výrobců v České republice v říjnu zpomalila navzdory nadále rostoucím cenám ropy. Meziroční tempo růstu zpomalilo také v důsledku nízké srovnávací základy z loňského roku. Nižší věk odchodu do důchodu v Polsku, který začal platit od října, přinesl nejspíše další tlaky na růst mezd, ale také omezil růst zaměstnanosti. Tamní sociální pojišťovna odhaduje, že asi 2 % pracovní síly může odejít do důchodu dříve, než umožňovala dřívější úprava. Tito pracovníci by nemuseli být na pracovním trhu nahrazeni díky vyšší produktivitě firem nebo z důvodu nedostatků zaměstnanců. Na druhou stranu toto se bude týkat spíše menšího množství lidí, protože většina těch, na které se vztahuje posun důchodového věku je už i tak mimo pracovní trh. Vyšší inflace podpořila trend sílící české měny Uplynulý listopadový týden přinesl pravidelnou měsíční dávku informací o vývoji české ekonomiky. Reálná data potvrdila, že i konec třetího čtvrtletní byl příznivý. Průmysl v září těžil z dobré kondice automobilové výroby, a to nejenom díky stále rostoucí poptávce po dražších modelech, ale svou roli sehrálo i zvýšení kapacit. Chladnější zářijové počasí naopak stimulovalo vyšší výrobu tepla a elektřiny. Akcelerace domácích zakázek ukázala na narůstající investiční aktivitu, která podle nás poroste i v dalších měsících. Při nedostatku pracovníků na trhu práce jsou dodatečně investice bez dalšího najímání zaměstnanců nutností. Firmy tak budou moci dostát rostoucí poptávce po své produkci a zároveň zvyšovat produktivitu, což je při sílícím kurzu české koruny nutnost především pro exportéry. Trh práce ukázal svou sílu i v prvním měsíci posledního letošního čtvrtletí. Podíl nezaměstnaných osob v říjnu poklesl o další 0,2 pb na 3,6 %, a to nejen díky sezónním faktorům. Dobrou zprávou je, že tento pozitivní trend se projevuje ve všech okresech ČR. Podíl uchazečů na jedno volné pracovní místo poklesl na pouhých 1,2. Není potom divu, že maloobchodní tržby v září zaznamenaly také solidní dynamiku. Vysoké prodeje zaznamenaly oděvy a obuv (vlivem chladnějšího počasí). Ceny v ekonomice pak tyto pozitivní trendy reálné ekonomiky reflektují. Meziroční inflace v říjnu akcelerovala na 2,9 %, při meziměsíčním růstu 0,5 %. Na tomto vývoji se podílely všechny hlavní složky, potraviny, pohonné hmoty i jádrové ceny. Podle naší prognózy ale inflace dosáhla svého vrcholu a v příštích měsících by měla zpomalovat. Dokonce roku se bude ještě pohybovat u horní hranice tolerančního pásma centrální banky a příští rok bude klesat až k inflačnímu cíli, protože předpokládáme, že ČNB bude dále zvyšovat své úrokové sazby. Kurz koruny na data z minulého týdne reagoval posílením z pondělních otvíracích hodnot pod 25,70 CZK/EUR až na páteční uzavírací úrovně kolem 25,50. Hlavním impulsem pro tento vývoj se ukázalo zveřejnění spotřebitelské inflace ve čtvrtek, kdy nad očekávání vyšší číslo přineslo okamžité posílení měny o 0,3 %.

12.09.2017 Britská spotřebitelská i jádrová inflace by měla v srpnu akcelerovat, ale měnový výbor ve čtvrtek to ještě nechá bez odezvy. Naopak jádrové ceny v Polsku v srpnu na rozdíl od celkové inflace stagnovaly.

08.09.2023 Polská centrální banka (NBP) ve středu zcela nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu z 6,75 % na rovných 6,00 %. Polský zlotý ze svého nudně stabilního kurzu EUR/PLN 4,45, kde se držel celé léto, rázem poskočil nad 4,60.

11.10.2021 Obavy z rostoucích cen tento týden nezeslábnou, spíše naopak. Americká inflace zřejmě vzrostla v celkovém vyjádření, i ve své jádrové složce. Podobný vývoj zřejmě potkal i české spotřebitelské ceny. Směrem dolů se naopak vydají americké maloobchodní tržby. Do těch se negativně promítá neuspokojená poptávka po automobilech. Stejný osud čeká i evropskou průmyslovou produkci. I ta výrazně trpí nedostatkem výrobních komponent, což se odráží v poklesu výroby. Pátek bude posledním dnem, do kdy musejí vlády členských zemí EU předložit evropské komisi své rozpočtové plány na rok 2022.

10.11.2023 Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává. Ředitel sekce měnové ČNB Petr Král očekává, že v lednu se inflace skokově sníží ke dvěma procentům.

31.05.2021 Data zveřejněná v červnu potvrdí mírný pokles české ekonomiky na počátku roku a zmírnění růstu průměrné mzdy. Současně měsíční údaje za duben ukáží rychle rostoucí ekonomiku v důsledku rozvolňování protipandemických opatření. Znovuotevření služeb se pravděpodobně odrazí i na dalším zrychlení inflace za květen. Od České národní banky čekáme zvýšení úrokových sazeb na zasedání v srpnu. Nicméně finanční trh počítá s jejich zvýšením už na červnovém zasedání.

01.04.2022 Data o vývoji české ekonomiky zveřejněná v dubnu ukážou slabší výsledky maloobchodu i průmyslu za únor. Kvůli vypuknutí válce na Ukrajině lze u těchto statistik čekat zhoršení hlavně v dalších měsících. Inflace za březen pravděpodobně zrychlila nad 12 % y/y, a to zejména z důvodu skoku cen u čerpacích stanic. Vrchol meziroční míry inflace čekáme na jaře mírně nad 13 %.