Babišova vláda
Poslanci žádají změny v rozpočtu za 224 miliard korun, to je druhý největší objem žádaných změn v historii. S drtivou většinou ale narazí
03.12.2024 Poslanci dnes budou schvalovat návrh státního rozpočtu na příští rok s již schváleným schodkem 241 miliard korun. V dílčích hlasováních rozhodnou o přesunech historicky druhého nejvyššího balíku peněz, drtivou většinu ale zamítnou. Návrhy změn odpovídají zhruba 224 miliardám korun. Většího objemu takové návrhy dosud dosahovaly jen roku 2020, kdy se schvaloval rozpočet na rok 2021.
Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020
20.10.2024 Fialova vláda nyní sama potvrzuje, že loni hospodařila s vyšším schodkem než Babišův kabinet v covidovém roce 2020. Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle níž si loni vedl hůře než Babiš roku 2020.
Za Babišovy éry mandatorní výdaje v poměru k HDP nenarostly. Takže Fialova vláda má stejný prostor k ozdravení veřejných financí jako vlády před deseti lety, přesto vykazuje schodek dvojnásobný
02.09.2024 Často slýchaným steskem je ten, že Babišova vláda přenechala té současné veřejnou kasu s prudce narůstajícími mandatorními výdaji. Které se tedy nyní zásadně podílejí na varovném faktu, že výdaje Fialovy vlády za čtyři roky jejího působení překonají její příjmy o historicky rekordních zhruba 1100 miliard korun, tedy 1,1 bilionu korun. A které tedy zabraňují současné vládě prosazovat razantnější ozdravné kroky, neboť jí Babiš zúžil manévrovací prostor pro redukci výdajů.
Jak Babišova vláda pomohla té Fialově. Na dluh
17.07.2024 Reálné mzdy v Česku stále výrazně padají, bez zrušení superhrubé mzdy by to ale bylo ještě horší. V ostatních zemích Visegrádské čtyřky přitom reálné mzdy rostou, zvláštně markantně v Maďarsku a v Polsku.
Daří se vládě ozdravovat veřejné finance? Detailní pohled na čísla
12.07.2024 Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
Veřejný dluh narůstá za Fialovy vlády zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku
02.07.2024 Veřejné zadlužení České republiky činilo koncem letošního března 3 332,3 miliardy korun. Nominálně se jedná o historicky vůbec nejvyšší úroveň zadlužení Česka. Na konci roku 2021 přitom činilo 2 566,7 miliardy korun. Zhruba v tom čase se vlády ujímal kabinet Petra Fialy, jehož klíčovým slibem bylo snížení zadlužení Česka, nebo alespoň snížení tempa zadlužování.
Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
Zvýšení firemní daně je nešťastné; má být trvalé, zatímco covidová pomoc byla dočasná. Takže politici těžkou mohou myslet vážně, že firmy vyšší daní vrátí covidovou pomoc, z níž navíc sami udělali politikum
21.10.2023 Zvýšení firemní daně z 19 na 21 procent je nešťastné samo o sobě, neboť snižuje tuzemskou konkurenceschopnost. Ještě nešťastnější je však jeho zdůvodnění – prý firmy mají vrátit pomoc, kterou jim stát poskytl během covidu.
Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
03.07.2023 Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
Češi se nechali vyděsit rozvratem veřejných financí, který je ale jen mýtem. Teď vládní politici sází na to, že když už jim tento mýtus vyhrál volby, Češi kvůli němu i mnohem ochotněji kývnou na zvýšení daní
09.05.2023 Již tento týden vláda představí konsolidační balíček. Jde o věc nepochybně přelomovou, jak politicky, tak ekonomicky. Nicméně i tak se přeceňuje. Protože jde o vyvrcholení už řadu měsíců se táhnoucího strašení veřejnosti rozvratem veřejných financí, který je však jen mýtický.
Před 20procentní inflací Česko v listopadu zachránil jen zásah vlády a statistického úřadu. Plyn zdražuje o skoro 140 procent, cukr o skoro 110 procent
12.12.2022 Inflace v Česku opět roste. V listopadu vykázala v meziročním vyjádření úroveň 16,2 procenta, zatímco meziměsíčně rostla o 1,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření jde o nejvýraznější růst inflace od letošního července. V meziročním vyjádření narostla listopadová inflace z říjnové úrovně 15,1 procenta.
Fialova vláda i přes „babišovský“ schodek 375 miliard nakonec bude mít udržitelné veřejné finance, díky inflaci. Roku 2025 tak ČR splní kritérium pro přijetí eura i bez zvýšení daní
19.10.2022 Před rokem, loni v říjnu, tehdejší Babišova vláda schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, během rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. Po včerejším sněmovním schválení se ale možný letošní schodek vrací na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
V týdnu poslanci rozhodnou, zda schodek letos bude 375 miliard. Pokud ano, bude skoro přesně tam, kde jej před rokem plánovala ještě Babišova vláda
08.10.2022 Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Úsporný tarif je třeba zúžit na ty skutečně potřebné, ušetřit tak lze minimálně 25 miliard korun. Ratingové agentury pak budou v hodnocení Česka přívětivější
07.08.2022 Důvěra lidí ve Fialovu vládu je na bodu mrazu. Po zhruba půlroce jejího působení jí věří jen 28 procent veřejnosti. Tak nízká byla důvěra v předchozí Babišovu vládu jen jednou, loni v červnu, kdy společnost frustrovala další vlna covidu. Nyní však covid lidi prakticky neomezuje, ani v cestování, ani jinak. Také ekonomika je proti covidovému roku 2020 „v pohodě“. Tehdy se propadala o 5,5 procenta, což byl rekordní pokles v celé historii Česka, jenž dokonce předčil „sesuv“ z roku 2009, kdy vrcholila světová finanční krize. Letos ekonomika nebude padat, poroste – nejpravděpodobněji o dvě procenta, příští rok pak dokonce o více než dvě procenta.
Češi citelně omezují své nákupy, zejména pak zboží zbytné povahy. Jejich strach z vlastní finanční budoucnosti totiž předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
05.08.2022 Maloobchodní tržby se v červnu v Česku opět citelně propadly, meziročně o šest procent. Propad odráží klesající důvěru českých spotřebitelů v tuzemskou ekonomiku a ve vlastní finanční budoucnost. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003. Češi utrácí méně než před rokem za všechny základní druhy zboží a služeb, s výjimkou často svoji povahou nezbytného zboží drogistického a lékárenského.
Daň z mimořádných zisků veřejné finance neozdraví. Tato orbánovská akorát ODS připraví o voliče a nahraje Babišovi
01.08.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a na hledání úspor. Sází na to, že podstatnou část dluhu za něj splatí občané vysokou inflací a znehodnocením měny. A není to sázka nerealistická.
Proč vláda vzdala hledání úspor v rozpočtu? Sází na to, že dluh za ní splatí občané v podobě vysoké inflace – a není to sázka nerealistická
30.07.2022 Po osmi měsících svého vládnutí je stále zřejmější, že Fialův kabinet rezignoval na slibované zásadní osekání rozpočtových výdajů a současně na hledání úspor. Za prvních šest měsíců letošního roku je schodek státního rozpočtu sice meziročně nižší o zhruba 82 miliard korun. Jenže za poklesem schodku je prakticky výhradně vyšší daňový výběr. Na daních totiž má státní rozpočet za první letošní půlrok meziročně hned o přibližně 74 miliard korun více.
Stanjura chce letos schodek 330 miliard korun, což není příliš ambiciózní. Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o skoro 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
27.07.2022 Ministerstvo financí nově plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 330 miliard korun. Šéf resortu Zbyněk Stanjura právě takový deficit navrhne vládě. Prosadí-li jej, nejde o příliš ambiciózní výsledek. Vláda totiž nebyla s to dodatečné výdaje, související s válkou na Ukrajině či drahými energiemi, kompenzovat dalšími úsporami. Přitom ovšem měla k dispozici „inflační dividendu“, neboť citelně vyšší inflace, než s jakou bylo možné počítat ještě v prvních měsících roku, znamená také vyšší daňové inkaso. Ano to však ministerstvo financí nedokázalo využít k tomu, aby byl nárůst schodku nad stávající plánovanou úroveň, 280 miliard korun, méně výrazný. Takový přístup k přípravě rozpočtu nepředstavuje zcela slibovanou změnu. Je však možné, že vláda promítne výraznější úspory do rozpočtu na příští rok a další léta.
Fialova vláda plánuje letos a v příštích letech dohromady o 50 % vyšší schodky než Babišův kabinet
26.07.2022 Fialova vláda plánuje schodek rozpočtu pro letošní rok čítající 326,9 miliardy korun. Vyplývá to z informací, jež včera zveřejnila Česká televize. Takový schodek není příliš ambiciózní.
Statistický úřad varuje Fialovu vládu: nálada českých spotřebitelů je nejníže za celou dobu historie měření. Jejich strach z budoucnosti předčí cokoli z doby pandemie nebo globální finanční krize
25.07.2022 Fialova vláda dnes dostala dosud nejdůraznější varování o historicky dramatickým způsobem narůstající frustraci obyvatelstva z ekonomické situace v zemi. Nálada tuzemských spotřebitelů totiž podle pravidelného měsíčního šetření ČSÚ klesla v červenci nejníže v celé historii měření, jež se píše od roku 2003 (viz graf níže).
Fialova vláda přebírá zásadní část programu ČSSD a KSČM: hodlá porušit klíčový volební slib a zvyšovat daně. Rezignuje na hledání úspor, které slibovala
01.07.2022 Ministr financí Zbyněk Stanjura dnes definitivně potvrdil, že vláda hodlá porušit svůj klíčový slib, totiž slib nezvyšovat daně. Žádná diskuse o zvedání daní není podle něj v tuto chvíli tabu.
Fialova vláda závodí levicí a populisty, ale pro to ji většina voličů hlas nedala
19.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda předminulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Úsporný tarif Fialovy vlády má podobné parametry jako Babišova loňská plošná úleva od drahých energií v podobě osvobození od DPH. Je třeba opatření zacílit, vyvarovat se plošnosti
17.06.2022 Úsporný energetický tarif, který připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu, je zatím svými základními parametry srovnatelný s osvobozením energií, plynu a elektřiny, od daně z přidané hodnoty, které pro měsíce listopad a prosinec loňského roku zavedla ještě Babišova vláda. Osvobození od DPH vyšlo loni ve dvou zmíněných měsících veřejné rozpočty na 2,1 miliardy korun měsíčně. Pokud by tedy opatření bylo v platnosti celý rok, vyšlo by celkem na 20 až 25 miliard korun. Přitom by domácnosti byly osvobozeny od daně ve výši 21 procent.
Fialova vláda v tichosti plánuje ještě o 50 % vyšší schodky, než jaké měl Babišův kabinet. Celkem má Fialova „sekera“ činit přes 1200 miliard, což by Česku zhoršilo rating a zdražilo dluh
12.06.2022 Za minimálního zájmu médií Fialova vláda minulý týden schválila předběžné návrhy státních rozpočtů pro léta 2023 až 2025. Je třeba podtrhnout, že jde nutně o návrhy předběžné, které ještě mohou doznat citelných změn. Nicméně i tak jde o dokument, který naznačuje, jak současná vláda uvažuje o svém přístupu k veřejným financím v celém jejím zbývajícím řádném funkčním období. Zkrátka a dobře, žádné zásadní ozdravování veřejných financí neplánuje.
Vláda letos vykáže schodek 330 miliard korun. Pokud odolá tlakům poskytovat nesystémové dávky a činit prázdná gesta, jakým je snížení daně z pohonných hmot
01.06.2022 Česká vláda letos za období ledna až května vykazuje druhé nejhorší hospodaření v historii ČR. Hůře hospodařila pouze Babišova vláda v loňském roce. Státní rozpočet za prvních pět měsíců letošního roku totiž vykazuje schodek čítající 189,3 miliardy korun. Loni to za stejnou část roku bylo dokonce 255 miliard korun.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
18.02.2022 Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
09.02.2022 Vláda dnes projedná návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Inflace v ČR stoupá k rekordu od roku 1998, nebýt redukce DPH na energie už by tam byla. Letos citelně podraží i potraviny, Češi si po delší době „utáhnou opasky“
12.01.2022 Inflace v prosinci 2021 vykázala hodnotu 6,6 procenta v meziročním vyjádření. Jedná se o její nejvyšší úroveň od září 2008, kdy dosáhla stejné hodnoty. Vyšší byla naposledy v červenci 2008. Loni za celý rok tak inflace vykazuje nejvyšší průměrnou úroveň právě od roku 2008.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Důchody se v roce 2022 zvýší suverénně rekordně, o zhruba 1500 korun, a to kvůli mimořádné druhé valorizaci. Posunutím odchodu do důchodu na 1. ledna 2022 lze penzi navýšit až o tisíce
29.12.2021 V příštím roce dojde pravděpodobně k suverénně nejvýraznějšímu navýšení průměrného důchodu v celé historii ČR. Penzisté se dohromady dočkají navýšení orientačně o 1500 korun. Nejprve v lednu jim důchod v průměru naroste o zhruba 800 korun a pak nejspíše v červenci o dalších 700 korun.
Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun. To není málo, zvláště, když by vláda měla naopak spíše šetřit
18.10.2021 Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda dnes rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent.
Fialovo snížení schodku pod 300 miliard je málo ambiciózní, snížení by mělo být alespoň na 200 miliard. Provizorium takto může být zbytečným rizikem
17.10.2021 Snížení plánovaného schodku ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala, je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium. Během provizoria by totiž v příštím roce vláda hospodařila každý měsíc s dvanáctinou celkových výdajů schválených pro letošní rok, což odpovídá 157 miliardám korun.
Nad Českem se strhává „dokonalá bouře“ ekonomických trablů, Fiala povládne za trest. Bude čelit drahotě, energetické krizi, krizi autoprůmyslu, nutnosti osekávat stamiliardy…
15.10.2021 Dobře už bylo. Rodící se vláda pravděpodobného premiéra Petra Fialy si to alespoň z hlediska aktuálního ekonomického dění a jeho perspektivy pořádně „vyžere“. Nad Českem – a nejen nad ním – se totiž strhává „dokonalá bouře“ drahoty, plynové a energetické krize, „čipového hladomoru“, mezinárodní výrobní i přepravní krize, krize autoprůmyslu, nutnosti plnit zadání Green Dealu EU či nutnosti radikálně osekávat veřejný dluh o (před volbami slíbené) stovky miliard. Poslední jmenované znamená snižování růstu starobních důchodů, škrty v sociální oblasti či ve zdravotnictví a mnohé další nepříjemné. Třeba koalicí Spolu slibované rozsáhlé propouštění ve státní sféře, případně i privatizace velkých zaměstnavatelů České pošty nebo Českých drah, která povede k propouštění taktéž.
Úrok na dluhu vlády ČR dnes vyskočil nejvýše za celou dobu, kdy je Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Reformy Fialovy vlády tím pádem budou muset být ještě bolestivější
12.10.2021 Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes dopoledne překonal úroveň 2,3 procenta (viz graf níže). Stalo se tak poprvé od 28. ledna 2014, vyplývá z dat agentury Bloomberg. To znamená, že úrok je nejvyšší za celou dobu, kdy je Andrej Babiš buď ministrem financí, nebo premiérem. Od konce ledna 2014 úrok totiž nebyl nikdy tak vysoký jako dnes. Babiš do funkce ministra financí nastoupil 29. ledna 2014.
Babišova vláda za rapidní inflaci nemůže, plyne z dnes zveřejněných dat Eurostatu
17.09.2021 Nejrychlejší tuzemská inflace za posledních třináct let se stává předvolebním tématem. Řada opozičních politiků, a dokonce někteří ekonomové přisuzují hlavní díl viny za rapidní růst cen vládě. Její fiskální politika měla být v době vrcholící pandemie prý až příliš expanzivní, což nyní působí inflačně. Jenže podle dnes zveřejněných údajů Eurostatu je česká inflace v rámci EU podprůměrná.
Je inflace v ČR jen dočasná, nebo bude trvat déle? Co odpovídají vládní dluhopisy
26.07.2021 Výrobní ceny v tuzemském průmyslu rostly letos v červnu nejrychleji za více než deset let. Citelně stoupají i ceny zemědělců nebo stavebních prací. Pokud tedy běžný občan zdražování ještě výrazněji nepocítil, brzy se tak stane. Spotřebitelská inflace může v nejbližších měsících překročit úroveň tří procent, až výrobci znatelněji přenesou zdražení na zákazníky. Ani v případě pohonných hmot nelze žádné zlevňování příliš čekat, ačkoli třeba benzín předminulý týden zdražil na nejvyšší cenu od října 2018.
OECD radí dál zvedat důchodový věk a platit část penze z daní
19.11.2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument včera zveřejnilo ministerstvo práce.
V Česku se asi bude znárodňovat. A také v Itálii, Belgii, Německu či Austrálii
05.04.2020 Český stát by mohl vstoupit do klíčových podniků, pokud by se kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru dostaly do problémů. Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to včera připustili v České televizi. Babiš v té souvislosti zmínil leteckou společnost Smartwings.
Babišova vláda si bude moci snáze půjčovat, a to masivně i koruny nově tištěné Českou národní bankou. Kvantitativní uvolňování se zabydluje ve střední a východní Evropě
24.03.2020 Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy. I v těch, které nesdílí euro, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Česko. Vlády a centrální banky těchto zemí podnikají legislativní kroky k tomu, aby ke kvantitativnímu uvolňování mohlo docházet, případně už takové opatření přímo provádějí či signalizují.
Související klíčová slova:
Kvantitativní uvolňování | Finance | Peníze | Moody's | Fitch | Inflace | OECD | USA | Nezaměstnanost | OPEC | Koruna | HDP | Německo | Česká měna | Polsko | Dividendy | Ratingové agentury | Recese | Daně | Rizika | Politika | Ekonomové | Maloobchodní tržby | Míra nezaměstnanosti | Cenné papíry | Hospodářství | Sazby | Akcie | Analýza | Bloomberg | Bod | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | Distribuce | Dluhopis | Ekonomika | Euro | Fiskální politika | Index spotřebitelských cen | Kapitálový trh | Lot | MMF | Marže | Měna | Měny | Nabídka | Rating | Ratingová agentura | Riziko | Ropa | Schodek rozpočtu | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Výnosnost | Zlato | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Banky | Doporučení | Dluhopisy | ČEZ | Goldman Sachs | Finanční krize | Cena ropy | Úroková sazba | Spekulanti | Investoři | Fond | EU | Ekonom | Pravděpodobnost | Zisk | Sázka | Výsledky | Strach | Trpělivost | Bohatství | Akcie ČEZ | Financování | Výrobní ceny | Eurostat | Český statistický úřad | Lukáš Kovanda | Mezinárodní měnový fond | Bankrot | Praxe | Index | Odpor | Americká centrální banka | Banka | Brent | Cena | Cena barelu ropy | Cena ropy brent | Česká ekonomika | Daňové přiznání | Dolar | Dolary | Ekonomický růst | Elektřina | Eura | Finanční prostředky | Fondy | Graf | Harmonizovaný index spotřebitelských cen | Hrubý domácí produkt | JP Morgan | Kurs koruny | Maďarsko | Meziroční inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Oslabení koruny | Prognóza | Rakousko | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Růst HDP | Spořící účty | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Trh | Vývoj mezd | Země EU | Zemní plyn | Zpráva | Zisky | Benzín | Andrej Babiš | Ministerstvo financí | Redukce | ROCE | Finanční společnosti | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Komise | Mezinárodní banky | Volby | Cukr | Frustrace | Burze | Skvělý zisk | Podnikatel | Podnikání | Ministr financí | Zvyšování úrokových sazeb | Energie | Podnikatelé | Klid | Základní úrokové sazby | Firmy | Economist | Inflační tlaky | Ekonomické dopady | Globální finanční krize | Daňové příjmy | Globální ekonomiky | Biliony dolarů | Vládní dluhopisy | Fitch Ratings | Propad | Agentura Fitch | Bezpečné útočiště | Posílení koruny | Pokles výnosů | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Tempo růstu | Daně z příjmů | Zajištění | Dluhové krize | Výhled | Mzdy | Krize | Inflace v Česku | Česká vláda | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Příjmy | ČTK | Hlavní ekonom | Očekávání | Lithium | Výkonnost fondů | Drobní investoři | Přijetí eura | Czech Fund | Spotřebitelská inflace | Propad cen ropy | Veřejný dluh | Inflační vývoj | Sazby ČNB | Mezinárodní investoři | Inflace v ČR | Statistický úřad | Růst cen ropy | Ceny pohonných hmot | Pokles cen | Snížení úroků | Pohonné hmoty | Italská vláda | Finanční situace | Energetické firmy | Nízká nezaměstnanost | Trinity Bank | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | Německá vláda | Trinity | Objem | Dlouhodobé dluhopisy | Ceny pohonných hmot v ČR | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Firma | Růst cen | Maďarská centrální banka | Studie | Důchodový systém | Statistici | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | Vyhlídky | Dlužníci | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | Společnost ČEZ | Poslanecká sněmovna | Na burze | Drahý kov | Propouštění | Rozvoj | Zdražování | Listopadová inflace | NAFTA | Pojišťovny | Prognózy | Nejistoty | Plyn | Nálada | Prohlášení | Škoda Auto | Míra | Premiér Babiš | Energetický a průmyslový holding | Daniel Křetínský | Úroky | Hypotéky | Hypoteční trh | Smartwings | Důchod | Předseda | Americké centrální banky | Kupní síla | Eurokomisař pro hospodářství | Paolo Gentiloni | Eurokomisař | Bydlení | Nálada českých spotřebitelů | Ztráta | NERV | Citelné zdražování | Snižování stavů zaměstnanců | Snižování stavů | Miliardy korun | Schodek státního rozpočtu | Ziskovost | Hospodaření | Inovace | Qantas | Budoucnost | Experti | Zemědělství | Hospodaření za loňský rok | Ministerstvo práce | Česká inflace | Tuzemská inflace | Vyšší inflace | Prosincová inflace | Inflace v prosinci | Růst cen potravin | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Ukazatele | Zpevňování koruny | Ceny energií | Prezident | Průměrná úroková sazba | Trhy | Pokles | Situace | České měny | Penzijní systém | Spravedlivé důchody | Důchody | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Růst inflace | Epidemie koronaviru | Pandemie | Vysoká inflace | Zlepšení | Úsilí | Nezaměstnanost v EU | Obchody | Výdaje | Slevy na dani | Daň z příjmu | Ekonomický dopad | Americké banky | Poptávky po ropě | Růst sazeb | Slábnutí koruny | Ekonomické aktivity | Vývoj | Mzda | Překoupenost | Restrikce | Cílování inflace | Aerolinky | Lufthansa | Vládní představitelé | Desetileté dluhopisy | Brusel | Pokles HDP | Kabinet | Zrychlení inflace | Vyšší úrok | Oslabování české měny | Měnové podmínky | Spotřebitelé | Historie | Čerpací stanice | Ministryně práce | Jana Maláčová | OSVČ | Škoda | Domácnosti | Alena Schillerová | Ministryně financí | Spoření | Prostor pro pokles | Růst | Poslanci | Signál | České vlády | Rozsáhlé propouštění | Ministryně financí Alena Schillerová | Křetínský | Reálné mzdy | Podnikatelé a firmy | Ekonomiky | Války | Schodek | Organizace | Poskytování hypoték | Deficit veřejných financí | Závislost | Sláva | Práce | Údaje | DPH | Pohonné hmoty v ČR | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Cena benzínu | Celková inflace | Více peněz | Úspory | Statistiky | Program pomoci | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | Posílení | Náklady na obsluhu dluhu | Lucembursko | Zrušení daně z nabytí | Cestování | Tempo růstu spotřebitelských cen | Pracovní síly | Zaměstnanci | Dovoz | Zadlužení | Dluhy | ONE | Nejbohatší Čech | Zájem o hypotéky | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | JDE | ČR | Rekordní pokles | Národní rozpočtová rada | Nižší DPH | Propad cen | Covid | Vyšší daně | Živnostníci | Paušální daň | Jasný signál | Dopad pandemie | Elektřina v ČR | Ceny | Průměrný příjem | Spotřební daně | CVVM | Čeští spotřebitelé | Životní úroveň | Progres | Celkový výsledek | Důvěra | Bruegel | Vládní koalice | Snížení DPH | Zajištění na stáří | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Rekordní pokles HDP | Hospodaření vlády | Odborníci | Zdanění | Sazba hypoték | Průměrná sazba hypoték | Politici | Nejvýraznější růst | Měnový fond | Multimilionáři | Omezování ekonomiky | Česká televize | Dluhopis Republiky | Očkování | Zadlužování | Orbán | Počasí | Zdravotní péče | Paušální daně | Zhoršení ratingu | Evropské centrální banky | Posílení české měny | Veřejný dluh ČR | Firemní daně | AA | Výrazná inflace | Meziroční růst cen | Navýšení důchodů | Růst úroků | Plány | Cíle | Konkurence | Tržní prostředí | Zvyšování daní | Dividendy ČEZ | Paradox | Jednání kartelu OPEC | Odvětví | Rekord | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Drahota | Rozpočtové příjmy | Funkční období | Společnosti | Opatření | Hnutí ANO | ANO | ČSSD | Kompenzace | Samou | Úročení | Energetická krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Nová vláda | Úrok na dluhu vlády ČR | Úrok na dluhu vlády | Češi | Bohemia Energy | Energetické krize | Zdražování energií | Snížení schodku | Pozornost | Návrh rozpočtu | Fialova vláda | Společnost | Lockdowny | TIM | 3М | Varianty covidu | Obavy z omikronu | Inflační situace | Inflační situace v ČR | Základní sazba | Zvýšení slevy na poplatníka | Válka na Ukrajině | Přerušení dodávek ruského plynu | Snížení daně | Sankce | Energiewende | Invaze | Snížení spotřební daně | Ministerstvo průmyslu a obchodu | MOL | Vlastnictví | Ratingový výhled | Výhled České republiky | Daň na banky | Zrušení daně | Přijetí | Snížení inflace | Propuštění | Úsporný energetický tarif | Energetický tarif | Úsporný tarif | Daň z mimořádného zisku | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Udržitelnost | Ruské ropy | Snížení daně z příjmu | Daně z neočekávaných zisků | Války na Ukrajině | Mzdy v Česku | Daně z mimořádných zisků | Mimořádné daně | Snížení zadlužení | Petr Pavel | Prezident Petr Pavel | Vklady | Válka | Veřejné zadlužení | Nespokojenost | Závazek | Srovnávací základna | Konsolidační balíček | Vice | Časové řady | Pokles životní úrovně | Odvody | Zvýšení firemní daně | ProCent | Daňový příjem | Výkon | Nakupovat | Fialův kabinet | Politické fráze | Vlády | Služby | Majstrštyk | Body
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
