Návrh rozpočtu
Návrh rozpočtu na rok 2025 slibuje pokračování konsolidace
05.09.2024 Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 % HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších letech.
Tuzemské mzdy zaostaly za očekáváním
04.09.2024 Růst nominálních mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,2 % na 6,5 %. Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021-2023. I tak ale reálné mzdy nadále setrvávají na úrovni roku 2018. Napříč jednotlivými odvětvími přetrvávají významné rozdíly ve mzdové dynamice.
ČSOB Data Watch: Růst tuzemských mezd zaostal za očekáváním
03.09.2024 Růst nominálních mezd ve druhém čtvrtletí zpomalil z meziročních 7,0 % na 6,5 %. Mzdová dynamika tak zaostala za tržním očekáváním, stejně jako za odhadem nás i ČNB (+7,2 %). Pozitivní zprávou je fakt, že v reálném vyjádření vzrostly mzdy díky nižší inflaci o 3,9 % a postupně tak korigují razantní pokles kupní síly v letech inflačního šoku 2021-2023.
Ranní okénko - Jakým tempem roste průměrná mzda v ČR?
03.09.2024 Dnes se dozvíme, jakým tempem rostla v České republice průměrná mzda ve druhém kvartále letošního roku. Vzhledem k pokračujícím tlakům na růst mezd, ale i poklesu inflace poblíž cílovým 2 %, očekáváme, že pokračuje růst kupní síly, přičemž očekáváme podobné tempo jako v prvním čtvrtletí. Podle naší prognózy by mohlo dojít ke zvýšení průměrné nominální mzdy až o 7,3 %, což by v reálném vyjádření odpovídalo růstu o 4,7 % r/r (vs 4,8 % v Q1). V obdobné výši očekává růst mezd i zbytek analytické obce, nelze však vyloučit, že s ohledem na letošní revize dat Českého statistického úřadu a změnu metodiky sběru dat o zaměstnancích se bude skutečný výsledek od mediánu trhu mírně lišit.
Vláda snížila saldo rozpočtu, deficitní hospodaření však nekončí
02.09.2024 Ke konci srpna došlo k mírnému zlepšení hospodaření státu, který snížil dosavadní deficit svého rozpočtu z -192,3 mld. na -175,8 mld. Kč. V meziročním srovnání je rozpočtové saldo nižší o téměř 19 mld., a to zejména díky zvýšení daňových příjmů v souvislosti s ekonomickým růstem. Roste tak naděje na dodržení schváleného salda ke konci roku, celkově však zůstane státní pokladna deficitní i výhledově, když nově předložený návrh rozpočtu na příští rok opět počítá se schodkem převyšujícím 200 mld. Kč ročně.
Růst polské ekonomiky ve 2. čtvrtletí zrychlil díky silné soukromé spotřebě
29.08.2024 Meziroční růst polské ekonomiky ve druhém čtvrtletí dosáhl 3,2 procenta, tedy nejprudšího tempa za téměř dva roky. Stojí za tím silná soukromá spotřeba a rychlé zvyšování mezd. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešní zprávy polského statistického úřadu. Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 0,4 procenta.
Bez dalšího zvyšování daní to nepůjde. Politici by měli lidem říct pravdu
20.08.2024 Debata o návrhu státního rozpočtu na příští rok byla v minulých letech v tuto dobu v plném proudu. Kabinet Petra Fialy ale v rámci konsolidačního balíčku změnil rozpočtová pravidla a technický návrh rozpočtu se nemusí schvalovat ani zveřejňovat. Má pro to důvod. Lidé se nebudou tolik ptát, kde se vlastně na látání schodku vezmou peníze. Protože i příští rok schodek podle všeho přeskočí 200 miliard korun, což veřejnost vnímá jako nesplnění slibu ozdravení veřejných financí.
Maďarská vláda signalizovala opatření na podporu ekonomiky
26.07.2024 Oživení maďarské ekonomiky z útlumu způsobeného vysokou inflací bude slabší, než se doufalo. Uvedl to podle agentury Reuters maďarský ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Zároveň naznačil, že vláda chystá na příští rok opatření na podporu domácností a malých podniků.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
17.07.2024 1) Cena zlata je na rekordu, dnes brzy ráno se dostala nad 2482 dolarů (57.670 Kč) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K jejímu růstu podle analytiků přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne na podzim snižovat úrokové sazby. Vliv má ale i geopolitické napětí a vývoj před prezidentskými volbami ve Spojených státech.
Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští rok
17.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes přijala dlouho očekávaný návrh rozpočtu na příští rok v objemu 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory o podobu výdajů, nyní posoudí poslanci Spolkového sněmu, kteří by ho mohli schválit v listopadu. Opozice podobu rozpočtu kritizuje.
Německo schválí dlouho očekávaný návrh rozpočtu pro rok 2025
17.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes schválí návrh rozpočtu pro nadcházející rok, který počítá s výdaji ve výši 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Kabinet chce zároveň přijmout návrh rozpočtového dodatku pro letošní rok, který již schválené výdaje o objemu 476,8 miliardy eur (12,1 bilionu Kč) navýší o půjčku zhruba 11 miliard eur (278 miliard Kč).
Německá vláda čelí rostoucímu tlaku, aby se dohodla na rozpočtu
04.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze se dostává pod tlak, aby urychlila přípravy návrhu rozpočtu pro rok 2025. Scholzovi sociální demokraté (SPD) naléhají na kabinet, aby k dohodě dospěl ještě do pátku, naopak ministr financí z liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner požadavky na rychlé řešení tlumí. Sporným bodem vznikajícího rozpočtu je otázka takzvané dluhové brzdy, kterou by SPD a Zelení rádi uvolnili, naopak Lindner na udržení rozpočtové disciplíny trvá.
Tuskova vláda na prvním jednání schválila návrh rozpočtu
19.12.2023 Nová polská vláda premiéra Donalda Tuska na své první schůzi schválila návrh rozpočtu na příští rok, oznámila dnes polská média. Rozpočet počítá s růstem hrubého domácího produktu o tři procenta, inflací na úrovni 6,6 procenta a schodek má činit 184 miliard zlotých (asi 1,04 bilionu Kč), uvedl ministr financí Andrzej Domaňski.
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Scholz před poslanci vyzval k urychlení tempa modernizace Německa
06.09.2023 Německý kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu vyzval k urychlení tempa modernizace Německa. Ve všeobecné rozpravě k návrhu rozpočtu na příští rok vybídl koalici, opozici, spolkové země a obce k navržení příslušných opatření. Sociálnědemokratický kancléř (SPD) podle agentur DPA hovořil například o zjednodušení byrokratických povolovacích řízení či posílení digitalizace státní správy. Lídr konzervativní opozice (CDU/CSU) Friedrich Merz však vládě vytkl, že i návrh státního rozpočtu na příští rok je vzhledem k přelomové době málo ambiciózní.
Německý ministr financí vyzval ke konsolidaci rozpočtu, schodek má klesnout
05.09.2023 Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.
Německá vláda schválila návrh rozpočtu, Lindner ho označil za návrat k realitě
05.07.2023 Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští rok, počítá v něm s výdaji 445,7 miliardy eur (10,6 bilionu Kč) a s novým zadlužením v objemu 16,6 miliardy eur (394 miliard Kč). Na dnešní tiskové konferenci to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner, podle kterého se hospodaření po letech rychlého zadlužování vrací k fiskální realitě. Poznamenal, že i přes složitou ekonomickou situaci se rozpočet obejde bez zvyšování daní a zároveň umožní rekordní investice.
Německá vláda bude schvalovat návrh rozpočtu na příští rok
05.07.2023 Německá vláda dnes bude rozhodovat o rozpočtu na rok 2024, který následně veřejnosti představí ministr financí Christian Lindner. Návrh rozpočtu počítá s novými dluhy v objemu 16,6 miliardy eur (394 miliard Kč), což je asi o 30 miliard eur (712 miliard Kč) méně, než je plánováno na letošní rok. Současně s návrhem rozpočtu na příští rok chce vláda schválit i finanční plán do roku 2027.
Vláda poodhalila návrh rozpočtu, deficit roste o dvě miliardy denně
02.06.2023 Státní rozpočet skončil v květnu naprostým fiaskem. Zatímco za první čtyři měsíce činil deficit 200 mld. Kč, za pět měsíců to je už 271 mld. Kč. Za jediný měsíc tak stát vykázal deficit, jaký jsme tak byli zvyklí vídat za celý rok. Vláda tak každý den navýšila dluh o více než dvě miliardy. A co hůř, při tomto tempu zadlužování budeme za pár dní tam, kde jsme měli být až koncem roku. Pro celý rok 2023 je totiž naplánován deficit jen na 295 mld. Kč.
Deník N: MF předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 s deficitem 235 miliard
01.06.2023 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, plánuje hospodařit se schodkem 235 miliard korun. Dnes to napsal Deník N. Ve veřejné knihovně připravovaných vládních materiálů dokument zatím zveřejněn nebyl. Podle rozpočtových pravidel musí vláda projednat první návrh rozpočtu do 20. června. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun, někteří ekonomové ale předpokládají, že bude vyšší.
Bude ČNB spokojena s úsporným balíkem vlády?
15.05.2023 Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
GBP/USD. Přehled na 16. 3. 2023
16.03.2023 Ve středu měnový pár GBP/USD zahájil nové kolo sestupného pohybu, přesně jak jsme předpovídali. Znovu a znovu jsme uvedli, že libra je ve "swingu" podobně jako pár EUR/USD. Jsou vidět pravidelné zvraty. Přestože včera nebyly zveřejněny žádné významné makroekonomické ukazatele, nový pokles hodnoty libry nás nepřekvapil. Zveřejněny byly pouze zprávy o cenách amerických výrobců a maloobchodních prodejích. Vzhledem k tomu, že první zpráva naznačovala pokles a druhá také pokles, což má zvláštní význam, ani jedna zpráva nemohla teoreticky podpořit dolar. Ve skutečnosti platí, že čím rychleji inflace klesá, tím menší má Fed důvod k agresivnímu zpřísňování měnové politiky. A abych byl upřímný, jde o "medvědí" aspekt dolaru. Stejně tak problémy švýcarské banky Credit Suisse nedokázaly způsobit pokles libry. Jednoduše proto, že mezi touto bankou a britskou ekonomikou neexistuje žádné spojení. Velká Británie vystoupila z EU. Globální finanční systém je samozřejmě obrovské množství bank s úzkými vazbami, ale teoreticky by selhání jedné významné banky (která ještě nezkrachovala, ale má problémy) mohlo vyvolat prodej mnoha měn z jiných zemí, protože švýcarské banky (považované za nejspolehlivější na světě) mají mnoho spojení po celém světě.
Biden chce v příštích deseti letech snížit rozpočtový deficit o 2,9 bil. USD
09.03.2023 Americký prezident Joe Biden představil svůj rozpočtový plán, který by v příštím desetiletí měl snížit deficit o 2,9 bilionu USD (64,7 bilionu Kč). To je vyšší cíl, než jaký slíbil ve svém projevu minulý měsíc, kdy uvedl, že plánuje snížení deficitu o dva biliony USD. Plán počítá hlavně s vyššími daněmi pro bohaté. Je však již jasné, že republikáni návrh odmítnou. Agentura Kjódó upozornila, že celkový rozpočtový deficit za deset let do fiskálního roku 2033 by měl činit 17,05 bilionu USD.
Sněmovna reprezentantů schválila návrh obranného rozpočtu ve výši 858 mld. USD
09.12.2022 Americká Sněmovna reprezentantů včera většinou 350 ku 80 hlasům schválila návrh obranného rozpočtu na příští rok v rekordní výši 858 miliard dolarů (asi 19,8 bilionu korun), což je o 45 miliard více, než navrhoval prezident Joe Biden, píše agentura AP. Rozpočet počítá s rozšířením bezpečnostní spolupráce s Tchaj-wanem a další pomocí pro Ukrajinu. O návrhu zákona bude dále hlasovat Senát.
Německý parlament schválil rozpočet na příští rok, dodrží dluhovou brzdu
25.11.2022 Německo bude v příštím roce hospodařit s částkou 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu Kč), rozpočtový schodek pak počítá s částkou 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu Kč). Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu. I přes tento deficit ale Německo dodrží rozpočtovou disciplínu zakotvenou v ústavě, což se doposud od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nepodařilo.
Šéf KB: Zavedení daně z neočekávaných zisků pro největší banky je diskriminační
09.11.2022 Zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax, pro vybraných šest největších bank v sobě nese jasný prvek diskriminace. Na konferenci Mastercard Banka roku to řekl generální ředitel Komerční banky Jan Juchelka. Zároveň odmítl spekulace o budoucí optimalizaci daní ze strany bank.
Analytici mají pochybnosti, zda tzv. windfall tax vynese očekávaných 85 mld. Kč
04.11.2022 Analytici, které dnes oslovila ČTK, vyjadřují pochybnosti o tom, že daň z mimořádných zisků, kterou dnes Sněmovna schválila, skutečně vynese v příštím roce 85 miliard korun, které očekává ministerstvo financí. Veřejná debata o konečné podobě takzvané windfall tax navíc podle nich narušila české investiční prostředí. Vyplývá to z odpovědí expertů pro ČTK.
EPH přesune svou EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí
04.11.2022 Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
Norsko čeká příští rok od ropných a plynárenských firem rekordní příjmy
06.10.2022 Norská vláda očekává v příštím roce rekordní příjmy od ropných a plynárenských firem. Předpokládá, že meziročně se zvýší o 18 procent a proti roku 2021 až pětinásobně. Důvodem je zvyšování těžby a růst cen. Uvedlo to dnes norské ministerstvo financí.
Kupka: Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty
03.10.2022 Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to včera řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.
Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
01.09.2022 Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.
Německo příští rok zatáhne za rozpočtovou brzdu, chce deficit 17,2 miliardy eur
01.07.2022 Německo po třech letech zatáhne za rozpočtovou brzdu, na příští rok vláda přijala návrh rozpočtového deficitu 17,2 miliardy eur (425,7 miliardy Kč). Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámil německý ministr financí Christian Lindner. Na letošní rok plánuje Německo hospodařit se schodkem 138,9 miliardy eur (3,4 bilionu Kč).
ZEW: Důvěra investorů v německou ekonomiku kvůli válce rekordně klesla
15.03.2022 Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v březnu rekordně klesla. Důvodem je válka na Ukrajině a související ekonomické sankce vůči Rusku, vyplývá z průzkumu, který dnes zveřejnil německý institut ZEW. Výsledky průzkumu naznačují vysokou pravděpodobnost, že německá ekonomika spadne do recese.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
09.02.2022 Vláda dnes projedná návrh rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Rok 2022 na tuzemských trzích: o něco silnější koruna a vyšší sazby
03.01.2022 I do roku 2022 vstupujeme v situaci dramatického zhoršování globální pandemické situace. Je pouze otázkou krátkého času, kdy se další covidová vlna objeví v tuzemsku. Do toho nadále čelíme potížím v subdodavatelském řetězci a rychlému růstu cen vstupů i koncových cen pro spotřebitele. Opomenout nemůžeme ani geopolitická rizika (Rusko vs Ukrajina, Německo po Merkelové, letošní francouzské prezidentské volby atd.).
V Izraeli prošel prvním čtením návrh rozpočtu; bez schválení hrozí další volby
28.10.2021 Finanční výbor izraelského parlamentu po bouřlivé šestihodinové noční debatě schválil rozpočet na letošní a příští rok. Plénum musí o rozpočtu hlasovat ve druhém a třetím čtení do 14. listopadu, jinak Izraeli hrozí předčasné volby.
Hammond: Nejistota kolem brexitu by mohla mít dopad na ekonomiku
21.11.2016 Britská ekonomika by mohla čelit zpomalení kvůli nejistotě způsobené rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond. První návrh rozpočtu od hlasování o brexitu tak podle něj bude usilovat o to, aby byla ekonomika připravena na případné problémy s tím spojené, a na pomoc rodinám překonat obtížné časy.
Související klíčová slova:
FOREX | Finance | Peníze | Expert | Fitch | Inflace | OECD | EUR/USD | GBP/USD | Nasdaq | Rusko | USA | Nezaměstnanost | Británie | Britská libra | Maďarský forint | Koruna | HDP | Německo | Polsko | Polský zlotý | Analytik | Spekulace | Ropa Brent | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Daně | Rizika | Ekonomové | Zahraniční obchod | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Rozpočtový deficit | Důvěra investorů | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Americký dolar | Bank of England | Bankovní rada | Bloomberg | Bod | Burza | CCI | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | DAX | ECB | Ekonomika | Euro | Fed | Index DAX | Indikátor | Indikátory | Investice | Investiční fond | Komodity | Korekce | Kurz | MMF | Měnový pár | Měny | Nástroj | Pozice | Rating | Ratingová agentura | Repo sazba | Rezistence | Riziko | Ropa | S&P 500 | Sentiment | Směnný kurz | Swing | Trading | Trend | Tržní kapitalizace | Ukazatel | Zisk na akcii | Zlato | ČNB | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Analytici | Banky | EUR | USD | GBP | Obchodování | Objem obchodů | Finanční krize | Cena zlata | Hospodářský růst | Německá ekonomika | Komerční banka | Americký prezident | XTB | Indexy | Fond | EU | Ekonom | Pravděpodobnost | Zisk | Kurz eura | Kurz koruny | Optimismus | Výsledky | Index nákupních manažerů | Credit Suisse | ČSOB | Obchodovat | Financování | Investovat | Výrobní ceny | Eurostat | Donald Trump | Lukáš Kovanda | Bankrot | Vzdělávání | Centrální bankéři | Raiffeisenbank | Index | Podpora | Průlom | Americká centrální banka | Banka | Brent | Cena | Cyrrus | CZK | Česká ekonomika | Dolar | Ekonomický kalendář | Ekonomický růst | Elektřina | Eura | Finanční plán | Fiskální rok | Fondy | Hrubý domácí produkt | Index S&P 500 | Indikátor CCI | Investiční | Investing | ISM | Jiří Tyleček | Kurz dolar | Kurz eura k dolaru | Libra | Makroekonomické ukazatele | Meziroční inflace | Nemovitosti | Obchodování s komoditami | Prezidentské volby | Prognóza | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Státní rozpočet | Swingy | Švýcarské banky | Trh | Velká Británie | Volatility | Volkswagen | Země EU | Zpracovatelský průmysl | Zpráva | Zprávy | Zisky | ZEW | Mojmír Hampl | Andrej Babiš | Ministerstvo financí | Redukce | ROCE | Tovární objednávky | Cenová hladina | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Komise | Volby | Commodities | DPA | Institut ZEW | CNN | Bankovní sektor | Investing.com | PwC | Agentura AP | Zvyšování sazeb | Thomson Reuters | Finanční systém | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Energie | Podnikatelé | Malý prostor | Příprava | Přehled | Agentura Reuters | Index důvěry | Firmy | Daňové příjmy | Pokles libry | S&P Global | Globální ekonomiky | Miliardy dolarů | Britský ministr financí | Fitch Ratings | Uvolňování měnové politiky | Německý index DAX | S&P | Agentura Fitch | Farmaceutické společnosti | Evropský trh | Nejistota | Světové finanční krize | Největší banky | Rozpočtová pravidla | Stagnace | Tempo růstu | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Zajištění | Agentura AFP | Kapitalizace | Výhled | Bankéři | Britská vláda | Konsensus | Mzdy | Dnešní zprávy | Britská ekonomika | Americký trh práce | Dnešní zpráva | Hospodářská situace | Průzkum | Krize | Inflace v Německu | Opatření na podporu ekonomiky | Měnový pár GBP/USD | Česká vláda | Americký index S&P 500 | Příjmy | Indikátory důvěry | ČTK | Členské země EU | Hlavní ekonom | Norsko | Odhad HDP | Očekávání | Evropský statistický úřad Eurostat | Vladimír Pikora | Tržní kapitalizace bitcoinu | Kapitalizace bitcoinu | Binance | Geopolitická rizika | Podniky | Index nákupních manažerů (PMI) | Inflace v eurozóně | Prognóza ČNB | Geopolitické napětí | Forint | Cenový kanál | Daňové úlevy | Evropská komise | Zpřísňování měnové politiky | Heiken Ashi | Sazby ČNB | Státní fond | Statistický úřad | Ekonomické vyhlídky | Bohatí | Pohonné hmoty | Kapitálové výdaje | Růst mezd | KB | Deficit rozpočtu | Kjódó | Agentura Kjódó | Očekávání trhu | Trinity Bank | Digitalizace | Automobilky | Čistý zisk | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | Prezident Donald Trump | Německá vláda | Kryptoměnová burza | Výdaje státního rozpočtu | Trinity | Objem | Obchod | Státní investiční fond | Trh práce | Vyšší sazby | Achim Wambach | ČSÚ | Německé hospodářství | Statistický úřad Eurostat | Firma | Reálné ekonomiky | Týdenní zpráva | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Růst cen | Maďarská centrální banka | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Generální ředitel | Ukrajina | Úrok | Miliardy | Vyhlídky | AFP | České hospodářství | Růst české ekonomiky | Struktura HDP | Financovat | Hospodaření státu | Dynamika mezd | Průmysl | ADP | Jan Vejmělek | HUF | PLN | Vyšší poptávka | Propouštění | Tvorba pracovních míst | Rozvoj | Stavebnictví | Problémy | Důvěra investorů v německou ekonomiku | Tomáš Holub | Prognózy | Nejistoty | Plyn | Energetický a průmyslový holding | Úroky | Měnové politiky | Uvolněné měnové politiky | Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska | Nejistota kolem brexitu | Zasedání bankovní rady | Předseda | Vánoce | Kupní síla | Ředitelka | MasterCard | Ministr hospodářství | Bydlení | SPD | Miliardy korun | Inflace v Maďarsku | Izraelská ekonomika | Evropské PMI | Americký index | Schodek státního rozpočtu | Hospodaření | Jestřábí hlasy | Američané | Finální odhad | Miliardy eur | Ekonomické sankce | Poradenství | Růst globální ekonomiky | Mzdová dynamika | Zpřísnění měnové politiky | Silnější koruna | Vyšší inflace | Veřejné finance | Ukazatele | Hrubý domácí produkt (HDP) Německa | Ceny energií | Trump | Prezident | Výsledky průzkumu | Ratingová agentura Fitch | Negativní dopad | Pokles | Situace | Finance Group | Důchody | Odhad letošního růstu | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Vít Hradil | Pandemie | IHNED | Raiffeisenbank a.s. | Pochybnosti | Zlepšení | Zdanění bohatých | Výdaje | Daň z příjmu | BP | Americký ISM | Rozhodování | Americké ekonomiky | Ekonomický dopad | Medvědi | Nižší daně | Růst sazeb | COVID-19 | Tržní úrokové sazby | Průměrná mzda v ČR | Průměrná mzda | Vývoj | Mzda v ČR | Mzda | Deficit státního rozpočtu | Olaf Scholz | Brusel | Kabinet | Dnešní čísla | Spotřebitelé | Historie | Deutschlandfunk | Norská vláda | Německý ministr financí | MPO | MF | Kongres | Index ISM | Manufacturing | Komerční banky | Republikáni | Demokraté | Domácnosti | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Babišova vláda | Americká sněmovna reprezentantů | Sněmovna reprezentantů | Růst | Německý parlament | Kevin McCarthy | Uzdravování | Poslanci | Signál | Biliony USD | Biliony | ITV | Křetínský | Reálné mzdy | Ekonomiky | Války | Jan Procházka | Schodek | Organizace | Deficit veřejných financí | Náročná práce | Práce | Vláda USA | Údaje | DPH | Propouštění zaměstnanců | Extrémní nárůst | Více peněz | Očištěný čistý zisk | Úspory | EP | Malé podniky | ZEW Achim Wambach | Ropný a plynárenský průmysl | Plynárenský průmysl | Zbyněk Stanjura | ODS | Debata | Soukromá spotřeba | Posílení | Náklady na obsluhu dluhu | Joe Biden | Tempo růstu spotřebitelských cen | Americká centrální banka (Fed) | Maloobchod | Zaměstnanci | Herbert Diess | Oživení hospodářství | Zadlužení | Dluhy | Členské země | Burza Binance | RBI | CNN Prima News | Spolková vláda | JDE | Unie | ČR | Koronavirové pandemie | Spolkový sněm | Zvyšování mezd | Národní rozpočtová rada | EPH | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Podpůrné programy | Covid | Finanční výbor | Vyšší daně | Johnson & Johnson | Ceny | DPFO | Pár EUR/USD | Důvěra | Analytik XTB | Vládní koalice | Likud | Zvýšení daní | Hospodaření vlády | Průměrné mzdy | Odborníci | Zdanění | Evropský statistický úřad | Politici | Oživení maďarské ekonomiky | Investiční prostředí | Prezidentské kampaně | Biden | Ranní okénko | Česká republika | Daniel Častvaj | Mluvčí EPH | EPH Daniel Častvaj | Norský státní investiční fond | Příjmy z prodeje ropy | Nařízení | Omezování ekonomiky | Polská vláda | Výdělky | Zadlužování | Maďarská vláda | Zvýšení těžby | MJ | ACT | MF ČR | Vypuknutí pandemie | Dialog | Prezident Joe Biden | Americký prezident Joe Biden | Státní výdaje | Data z reálné ekonomiky | Globální finanční systém | AA | Objednávky | Deník N | Navýšení důchodů | Naše hospodářství | Impulzy | Americké farmaceutické společnosti | Plány | Příležitosti | Prodej | Zvyšování daní | Cyklus zvyšování sazeb | Zvyšování těžby | Americký trh | Současný trend | Pocity | Vnímání | Varšava | Společnosti | Opatření | Výběr daní | ANO | Ceny plynu | Kompenzace | CDU/CSU | Volební výsledek | FDP | Sociální demokraté | Sociální demokraté (SPD) | Konzervativní unie | Globální inflace | Nová vláda | Energetické krize | Prodeje ropy | Vysoké ceny | Pozornost | Christian Lindner | Robert Habeck | Fialova vláda | Růst polské ekonomiky | Společnost | TIM | Omikron | Skutečný výsledek | Smíšené pocity | 3М | Zlotý | Jaromír Gec | Hodnoty měny | Miliardy USD | Tomáš Salomon | Válka na Ukrajině | Instituce | Snížení daně | Murray | XTB Jiří Tyleček | Sankce | Sankce vůči Rusku | Bidenova vláda | Ministr dopravy | MWh | Prima | Pokles inflace | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Poslanec | Německý kancléř | Německý kancléř Olaf Scholz | Kancléř Olaf Scholz | Kryptoměnová burza Binance | TVN 24 | Ratingový výhled | Nové daně | Jan Frait | Friedrich Merz | Přijetí | Cenový strop | Centrum | Pentagon | Daň z mimořádných zisků | Mimořádná daň | Balík opatření | Německé ekonomiky | Zastropování cen | Windfall tax | Zastropování cen energií | Ekonom společnosti | Mimořádný zisk | Zisk výrobců energie | Mimořádný zisk výrobců energie | Jeremy Hunt | Konzervativní strany | Rating Česka | Windfall daně | EP Commodities | EPC | EP Commodities (EPC) | Mastercard Banka roku | Mastercard Banka | Zavedení daně z neočekávaných zisků | Daně z neočekávaných zisků | Šéf KB | Jan Juchelka | Ředitel Komerční banky | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Ministr financí Jeremy Hunt | Comfort Finance | Daně z mimořádných zisků | Schodek veřejných financí | Zdanění mimořádných zisků | Comfort Finance Group | Právo | Média | JOLTS | Vysoké úrokové sazby | Ministerstvo financí dnes | Závazek | Rychlost | Daně z nemovitosti | Konsolidační balíček | Vice | Mimořádná inflace | Levice | Odvody | Návrh rozpočtu na příští rok | News | Hlasování o brexitu | PiS | Struktura | Letošní rozpočet | Tuskova vláda | ProCent | Úřad Eurostat | Martin Kupka | Kupka | Valorizace | 1D | Dopad na ekonomiku | Střednědobý výhled | Výkon | ČSOB Data Watch | ČSOB Data | Data Watch | Ochrany klimatu | Rezervy | Daně z příjmů fyzických osob | Vlády | Občané | Rozsah konfliktů | Průmyslové aktivity | Služby | Liberálové | Nerovnováha | Zdraví | Objem obchodů s bitcoinem
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Trh | Výhled | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Indikátor | Růst | Trading | FOREX | Pokles | Cena | Pivot
