Menšinová vláda Michela Barniera byla na křehkých základech
Výběr hlavních událostí současné vlády (dolní komora francouzského parlamentu včera po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera):
- Vláda Michela Barniera funguje necelé tři měsíce. Historie francouzské páté republiky, která se začala psát v roce 1958, zná i další velmi krátce vládnoucí kabinety. Nejkratší období byla v úřadu první vláda Pierra Mauroye, a to pouhý jeden měsíc a jeden den, od 22. května do 23. června 1981. Mauroy pak vedl ještě další dvě vlády do července 1984. Přesně tři měsíce vládl třetí kabinet premiéra Pierra Mesmera, a to od 27. února do 27. května 1974.
- Sedm měsíců a 23 dnů trvala první vláda premiéra Georgese Pompidoua, od 14. dubna do 7. prosince 1962, Pompidou byl pak premiérem ještě třikrát do července 1968. Pět měsíců a dvacet dnů, od 18. května do 5. listopadu, byla v úřadu první vláda Alaina Juppého, který vedl i další vládu do června 1997. Jeden měsíc a jedenáct dnů, od 6. května do 17. června 2002, vládl první kabinet Jeana-Pierra Rafarina, který pak vedl další dva kabinety do května 2005.
Výběr hlavních událostí vlády Michela Barniera:
5. září - Prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera. Stalo se tak dva měsíce po předčasných parlamentních volbách, které na přelomu června a července ve Francii vyhrála levicová koalice Nová lidová fronta (NFP), ale nezískala většinu v Národním shromáždění. Druzí skončili Macronovi centristé a třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly.
7. září - Proti jmenování Barniera premiérem demonstrovaly tisíce lidí po celé Francii. Průvody se podle francouzských médií sešly v Paříži, Nantes, Rennes nebo Nice. K demonstracím ještě před Barnierovým jmenováním vyzvala levice, která sice vyhrála volby, ale nedostala šanci sestavit vládu.
21. září - Po dvou týdnech komplikovaných vyjednávání představil premiér Barnier novou středopravou vládu, ve které zasedli hlavně politici z Macronova centristického uskupení a konzervativní Republikáni. Levici, jež vyhrála předčasné volby, v ní nepřipadla žádná významnější role. Od začátku proto hrozilo, že této vládě vysloví nedůvěru levice i krajní pravice.
8. října - Vláda ustála první hlasování o vyslovení nedůvěry. Návrh podala levicová Nová lidová fronta (NFP), podle které je současná vláda popřením výsledků parlamentních voleb. Levicoví poslanci ale neshromáždili dostatek hlasů.
10. října - Vláda představila rozpočet na příští rok, jehož cílem je snížit deficit veřejných financí o 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč) prostřednictvím škrtů ve výdajích a zvýšením daní zaměřených na bohaté a na velké podniky.
12. října - Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hlavního ratingu Francie ze stabilního na negativní. Zdůvodnil to vyšším zadlužením, ale také politickými riziky.
25. listopadu -Vedoucí představitelka Národního sdružení (RN) Marine Le Penová po jednání s premiérem Barnierem uvedla, že má některé výhrady k návrhu státního rozpočtu a Barnier podle ní nechce slevit ze svých postojů. Dala najevo, že by mohla vyslovit nedůvěru vládě. Stejný záměr formulovala už předtím levicová aliance Nová lidová fronta.
26. listopadu - Premiér Barnier varoval před důsledky případného vyslovení nedůvěry vládě. Pád vlády a neschválení rozpočtu by podle něj způsobily "vážné turbulence na finančních trzích". Poukázal na to, že úroky pro financování francouzského státního dluhu jsou už nyní "téměř na úrovni Řecka".
2. prosince - Vláda se rozhodla využít možnost prosadit návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu poslanců, čímž se vystavila hlasování o nedůvěře. Vyslovení nedůvěry rychle podpořili zástupci několika stran včetně krajně pravicového Národního sdružení (RN), které mají v dolní komoře parlamentu většinu.
4. prosince - Dolní komora parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce.
Zdroj: Reuters, ČTK
Čtěte více
-
Měnový pár EUR/USD na úvod týdne posílil
Dnes se EUR/USD blíží hranici k 1,2800 a obchoduje se tak v blízkosti denních maxim. -
Měnový pár GBP/USD se dostal nad 1,6000
V průběhu dnešního obchodování v Evropě nebudou ve Velké Británii zveřejněny žádné zásadní ekonomické výsledky... -
Měnový pár USD/JPY má prostor ke korekci
Japonský jen v posledních týdnech výrazně ztrácí oproti americkému dolaru. Důvodem je extrémně... -
Měnový pár USD/JPY na důležité úrovni
Na 4-hodinovém grafu měnového páru USD/JPY můžeme vidět silnou klesající trendovou čáru. -
Měnový pár USD/JPY naznačuje možný růst
Cena na denním (daily) grafu měnového páru USD/JPY vytvořila býčí svíčkovou formaci. -
Měnový pár USD/JPY se stále drží nad 76
Aktuální stav nenabízí vhodnou obchodní formaci ke vstupu do pozice. -
Měnový pár USD/JPY tento měsíc posiluje nejvíce za 7 let
Americký dolar má vůči japonskému jenu nakročeno k nejvýraznějšímu růstu za jeden měsíc během posledních 7 let. Dolar vůči jenu od začátku listopadu zpevňuje okolo 8,0 %, což je nejvýraznější růst od prosince 2009. -
Měnový pár USD/JPY zůstává pod tlakem
Měnový pár USD/JPY zůstává pod tlakem, přestože včera i na začátku dnešní seance mírně korigoval propad... -
Měnový výbor Fedu se v červnu přiklonil k brzkému snížení sazeb
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) dal na svém posledním zasedání najevo obavy ohledně výhledu americké ekonomiky. Mnozí členové se přikláněli k brzkému snížení základní úrokové sazby, pokud bude dál panovat nejistota ohledně budoucího růstu. Ukázal to zápis z tohoto jednání, které se konalo 18. a 19. června a který dnes Fed zveřejnil. -
Menší agentura Egan-Jones snížila rating Německa
Americká ratingová agentura Egan-Jones snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Německa... -
Měny emerging markets příliš netáhnou
Rusko, Brazílie, Jižní Afrika, Turecko – ve všech těchto zemích prudce zpomaluje ekonomický růst a centrální banky... -
Měny konsolidují kvůli setkání BoE a ECB
Všechny nejdůležitější měnové páry se obchodují v úzkém pásmu kvůli nadcházejícím důležitým zprávám z BoE a ECB. -
Měny Polska a Maďarska zpevnily po zprávách, že EU těmto zemím uvolní peníze
Polský zlotý dnes na forexovém trhu zpevnil po zprávách, že se Varšava dostane k penězům, které jí Evropská unie blokuje. Později ale zlotý zisky smazal. Z podobného důvodu se tento týden zvyšoval i kurz maďarského forintu, kde se ale růst zatím vyčerpal a měna dnes dopoledne oslabila. Evropská unie má k oběma zemím výhrady a tvrdí, že přijetím některých zákonů potlačují demokratické principy. -
Měny skákají, jak centrální banky pískají
Při zasedání centrálních bank se v dnešní době nečeká, že by hýbaly s víceméně nulovými úrokovými... -
Merkelová absolvuje bilaterální schůzky na summitu G20 se svým nástupcem
Německá kancléřka Angela Merkelová hodlá absolvovat bilaterální schůzky během nadcházejícího víkendového summitu vyspělých ekonomik G20 společně se svým pravděpodobným nástupcem Olafem Scholzem. Agentura Reuters dnes s odvoláním na nejmenovaného činitele německé vlády napsala, že končící kancléřka tím chce partnery ujistit o kontinuitě německých postojů. -
Merkelová a Hollande jednali o řeckém dluhu
Evropští lídři v pátek vyzvali Řecko, aby se vrátilo k jednacímu stolu k rozhovorům, jejichž výsledkem by byla... -
Merkelová a Hollande jednali s Tsiprasem
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Fran„ois Hollande na dnešní schůzce s... -
Merkelová a Hollande jsou odhodláni zachránit euro
Merkelová a Hollande jsou odhodláni učinit vše, co je v jejich silách, pro záchranu eura a eurozóny. -
Merkelová a Hollande se sešli v Paříži
Francouzský prezident Fran„ois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová se dnes sešli v Paříži... -
Merkelová a Li jednali o covidu-19 i lidských právech
O spolupráci při potírání pandemie covidu-19, dialogu v oblasti lidských práv nebo situaci v Hongkongu spolu dnes přes videomost jednali německá kancléřka Angela Merkelová a čínský premiér Li Kche-čchiang. Informovalo o tom berlínské kancléřství.
