MF ČR
Ranní okénko - Tento týden bude patřit zejména předstihovým ukazatelům
21.08.2023 Tento týden vychází jen minimum zásadních ekonomických dat a pozornost tak bude mířit především na střípky a náznaky, včetně řady předstihových ukazatelů naznačujících další směřování ekonomiky. Zásadní událostí pak bude i setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole (24.-26. srpna), kam se budou zraky investorů upínat především na předsedu Fedu Powella, který by mohl naznačit jakým směrem se americká centrální banka dále vydá. Na jednu stranu od něj patrně zazní potřeba držet sazby „výše po delší dobu“, tak jak zmínil již několikrát.
Vládní návrh zákona o dorovnávacích daních
16.08.2023 „Svoji podstatou jde o zavedení minimální daně z příjmů ve výši 15 % pro velké podniky (mezinárodní i vnitrostátní) s konsolidovanými výnosy vyššími než 750 mil. EUR ročně alespoň ve dvou ze čtyř tzv. výkazních období, která předchází zdaňovacímu období. Navrhovaná úprava se nevztahuje na osoby, které zpravidla nevykonávají podnikatelskou činnost.
Státní rozpočet započal rok deficitem
01.02.2023 Pro rok 2023 počítá vláda opět s deficitním rozpočtem, kdy za celý letošní rok by saldo mělo dosáhnout 295 mld. Kč. Podle dat za leden hospodařil v prvním letošním měsíci stát s deficitem ve výši 6,8 mld. Kč. Ve srovnání s loňským rokem se jedná o horší výsledek, tehdy se ale veřejné finance nacházely v rozpočtovém provizoriu, které omezovalo výdaje státu na 1/12 vůči rozpočtu z předchozího roku. Proti roku 2021 je výsledek zlepšením, kdy v předminulém roce dosahoval deficit po prvním měsíci více jak 30 mld. Kč. Historicky bylo lednové hospodaření spíše otázkou kladných čísel a za posledních 15 let je to teprve potřetí, kdy je první výsledek v roce záporný.
Za celý rok 2022 skončil rozpočet v deficitu 360mld. Kč
03.01.2023 Poslední prosincový report ohledně plnění státního rozpočtu dává možnost uzavřít i celkový účet za rok 2022. Stát hospodařil s třetím nejhlubším schodkem v historii ČR. Paradoxně ale s nejnižším schodkem za poslední 3 roky po -367mld. Kč v roce 2020 a -420mld. Kč v roce 2021. V příštím roce plánuje český stát hospodařit s deficitem ve výši 295 mld. Kč.
Deficit se dále prohlubuje, zveřejněn byl plán na příští rok
01.09.2022 Stát na konci srpna hospodařil s deficitem ve výši 231,1 mld. Kč. Po dvou třetinách letošního roku si tak vláda ve srovnání s předchozím rokem vede o necelých 70 mld. Kč lépe a deficit je takřka totožný jako ve stejném období v roce 2020. Vláda zároveň představila první návrh rozpočtu na rok 2023. V příštím roce by se deficit měl snížit z letošních 330 miliard na 270 miliard Kč.
Ranní okénko - Týden naplněný předstihovými ukazateli
22.08.2022 Zatímco dnešek bude ještě relativně poklidný, od zítřka začnou na trh proudit další zásadní čísla jak z Evropy, tak z USA. V úterý budou nejzajímavější předstihové ukazatele PMI, které dorazí z vybraných států eurozóny, ale i ze Spojených států. Doplní je statistika nově prodaných domů v USA nebo průzkum spotřebitelské důvěry v rámci eurozóny. Na ten ve středu naváže domácí statistický úřad, který zveřejní výsledky pravidelného konjukturálního průzkumu.
Ranní okénko - Česko v inflaci stále mezi prvními v EU
19.08.2022 Týden trhy zakončí v pomalejším tempu a ekonomický kalendář je na dnešek takřka prázdný. Z eurozóny dorazí statistika běžného účtu platební bilance, kterou ale trh nechává spíše bez povšimnutí. Už před několika minutami zveřejnil německý statistický úřad data ohledně růstu cen ve výrobě. Zatímco v Česku dynamika zvolnila, z Německa dorazil šok. Místo očekávaných 0,7 % rostly ceny v červenci meziměsíčně o 5,3 % a po červencovém zvolnění meziročního tempa přišlo prudké zrychlení na 37,2 %.
MF ČR - prognóza vývoje české ekonomiky - komentář Radomíra Jáče, Generali Investments
20.01.2021 Ministerstvo financí ve své čerstvé prognóze vývoje české ekonomiky zlepšilo odhad výkonu HDP za rok 2020, zároveň snížilo výhled růstu pro letošní rok. Ministerstvo nyní za celý rok 2020 očekává celoroční pokles české ekonomiky o 6,1 %, když předchozí prognóza z loňského září pracovala s poklesem o 6,6 %. Prognóza z dílny ministerstva předpokládá, že v závěrečném čtvrtletí vykázal HDP poměrně mírný mezičtvrtletní pokles s tím, jak se omezení a uzavírky spojené s druhou vlnou pandemie vyhnuly průmyslu a zahraničnímu obchodu. Letos by se česká ekonomika měla vrátit k celoročnímu růstu, jenž by měl činit 3,1 %, zatímco zářijová prognóza počítala s růstem HDP o 3,9 %.
Další články k tématu MF ČR
Zrušení daně z nabytí: pomoc nebo danajský dar?
28.04.2020 Ministerstvo financí navrhuje zrušit dan z nabytí nemovitostí a rozpočtový výpadek pokrýt tím, že se zruší daňové odpočty úroků u hypotečních úvěr. Ignorujíc to, že taková izolovaná snaha MF ČR o „vypárování“ rozpočtových ztrát (cca 13-14 mld.) působí zvláštně v situaci, kdy v posledních dvou letech narostly výdaje o 240 mld. a kdy MF ČR ani tváří v tvář bezprecedentnímu propadu ekonomiky nechce třeba pozastavit růst platů ve veřejném sektoru, horší však je, že pro kupující nemusí být taková změna nyní ani výhodná.
Pavelek (MF) na Patria.cz: Pokles výnosů na dluhopisech ČR není bublinou, zájem o zahraniční emisi potvrzen. Dluhopisy občanům v listopadu (+ detaily)
15.09.2011 Pokles výnosů na tuzemském dluhopisovém trhu, kontrastující s vývojem v mnoha ok...
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2021
31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.
Výnos v aukci 10letého dluhu stoupl o 22 %, příští rok si chce ČR půjčit 226 miliard korun
16.11.2011 S růstem výnosu o 22 procent na 3,864 procenta se smířila dnešní aukce ...
Výběr hlavních ekonomických událostí v ČR v roce 2019
16.12.2019 V tomto velmi rozsáhlém článku najdete kompletní výběr nejdůležitějších hospodářských událostí v České republice v roce 2019 (řazeno chronologicky po měsících a dnech):
Investování v Česku – svět nevyužitých příležitostí
28.11.2019 Již několik desítek let žijeme v prostředí finanční svobody. Trh nabízí celou řadu nástrojů, jak zhodnotit peníze a různé způsoby investic poskytují nejen výdělek, ale také velmi vhodný prostředek, jak se zabezpečit na stáří. Využívají ale Češi dostatečně všech možností? A zajišťují se na nejisté časy a důchod dostatečně?
Rozbřesk: Nová vlna státních dluhopisů na obzoru
22.05.2018 Už zítra se opět Ministerstvo financí ČR (MF) vydá na finanční trhy půjčit si dalších šestnáct miliard korun. K mání budou tentokrát státní dluhopisy se splatností čtyři až dvanáct let, tedy spíše delší, přesně v souladu s cílem prodlužování splatnosti českého státního dluhu. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 4,8 let, přičemž střednědobým cílem zůstává šest let. Tak „dlouhý“ byl ovšem státní dluh naposledy v roce 2010. Od té doby průměrná doba splatnosti státních bondů stále klesala s vyšší preferencí krátkodobějších výpůjček státu. A podobně ve směru prodlužování splatnosti státního dluhu hodlá pokračovat i v červnu, kdy na trhu budou k mání nové dluhopisy v hodnotě 35 mld. korun s průměrnou splatností cca 8 let.
Raiffeisenbank: Okénko trhu 20.2.2018
20.02.2018 Ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení návrh, který počítá se zrušením superhrubé mzdy a zvýšením sazeb daně z příjmů fyzických osob na úroveň 19 % a 24 % pro obyvatele, jejichž roční příjmy přesáhnou 1,5 mil. Kč. V současnosti platí superhrubá mzda, která vyjadřuje základní hrubou mzdu zvýšenou o zdravotní a sociální pojištění placené zaměstnavatelem, a ta je zdaněna 15% sazbou. V současnosti lidé, kteří mají roční příjem nad 1,2 mil. Kč, platí 7% solidární přirážku k dani z příjmu. Nicméně jen 2,3 % zaměstnanců podle ČSÚ pobírá hrubou mzdu vyšší než 80 tisíc korun. Důležitější však je, že návrh počítá s možností si od základu daně odečíst tři čtvrtiny odvedeného zdravotního a sociálního pojištění. To ale neplatí pro příjmy z nájmů a obchodování s akciemi. Pokud se tedy člověk živí či přivydělává si pronajímáním bytů nebo obchodováním na akciových trzích, výrazně se mu sníží čistý příjem. Podle ministerstva financí by veřejné rozpočty v důsledku změny zákona (tj. především vlivem zrušení superhrubé mzdy zavedené v době ekonomické krize) přišly o 23,2 mld. Kč. Odstranění superhrubé mzdy z českého daňového zákona zpřehlední náš daňový systém a pro většinu zaměstnanců tento návrh znamená snížení daňového zatížení o 1,1 % (zdroj: MF ČR).
Raiffeisenbank: Okénko trhu 31.1.2018
31.01.2018 Podle dnes zveřejněné prognózy MF ČR očekává růst ekonomiky v uplynulém roce 2017 tempem 4,3 %. V roce současném a následujícím očekává ministerstvo zpomalení růstu k 3,4 resp. 2,6 %. Ve srovnání s předchozí prognózou tak mírně zvýšilo své odhady pro roky 2017 a 2018. Mezi hlavní rizika řadí vývoj v zahraničí, zejména našich hlavních obchodních partnerů. Jako hlavní riziko tuzemské ekonomiky vidí prognóza nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. Nezanedbatelné riziko představuje také pokračování rychlého růstu úvěrů na bydlení a cen nemovitostí. Ministertsvo bývá ve svých odhadech spíše konzervativní. Naše prognóza ve srovnání s ministerstvem počítá s nižším zpomalením ekonomiky zejména v roce 2019 (3,2 %) nebo např. s rychlejším posilováním koruny.
MF a ČNB opět nedoporučily nyní přijmout euro, vláda to schválila
12.12.2018 Ministerstvo financí a Česká národní banka opět doporučily vládě prozatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny, tedy přijetí eura. Vyplývá to z každoročního materiálu MF a ČNB o vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Dokument dnes schválila vláda, informovala na twitteru ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vláda Andreje Babiše (ANO) již ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.
Související klíčová slova:
Finance | Inflace | EUR/USD | Nasdaq | USA | Spotřebitelská důvěra | Koruna | HDP | Turecká lira | Měnová politika | Německo | Česká měna | Analytik | Ropa Brent | Americké akcie | Poptávka | Recese | Americká ekonomika | Daně | Politika | Zahraniční obchod | USD/TRY | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Míra nezaměstnanosti | Sazby | Akcie | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | DAX | ECB | Ekonomika | Emise | Euro | Fed | Finanční trh | Forward | IFO index | Index PX | Investice | Komodity | Kurz | Měna | Měny | Nabídka | Nástroj | Platební bilance | Prodeje existujících domů | Ropa | S&P 500 | Sentiment | Ukazatel | ZEW index | Zlato | ČNB | Analytici | Banky | EUR | USD | Indexy | EU | Zasedání ECB | Kurz koruny | Výsledky | Český statistický úřad | Praxe | Raiffeisenbank | Index | Americká centrální banka | Banka | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | Brent | CZK | Česká ekonomika | Ekonomický kalendář | GfK | Jádrová inflace | Lira | Makroekonomické ukazatele | Meziroční míra inflace | Míra inflace | Prognóza | Reuters | Růst HDP | Signály | Státní rozpočet | Trh | ZEW | ING | Ministerstvo financí | ROCE | Cenová hladina | Zaměstnanost | Jackson Hole | Institut Ifo | Snižování sazeb | Thomson Reuters | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Daňové příjmy | Setkání centrálních bankéřů | Propad | S&P | Německý DAX | Daně z příjmů | Výhled | Mzdy | Průzkum | Výnosy | Turecká centrální banka | TRY | Příjmy | Německý Ifo index | Očekávání | Generali Investments | Podniky | Inflace v eurozóně | Index spotřebitelské důvěry | Nemovitostní trh | Statistický úřad | Oživení ekonomiky | Pohonné hmoty | Kapitálové výdaje | Růst mezd | Rozpočet | Celkové příjmy | Deficit | Objem | Obchod | ČSÚ | Růst cen | Bilance | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Indexy nákupních manažerů | Úrok | Růst české ekonomiky | Helena Horská | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Statistika | PLN | Vyšší poptávka | Problémy | Prognózy | Nejistoty | Míra | Fed index | Hospodaření | Finální odhad | Ifo | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Ceny energií | Prezident | Koronavirus | Trhy | Pokles | Situace | Důchody | Pandemie | Vysoká inflace | Raiffeisenbank a.s. | Výdaje | Vývoj | Šok | Další vývoj | Pokles HDP | Pokles české ekonomiky | Dopady pandemie | Další pokles | MPSV | MF | Návrh zákona | Růst | Poslanci | Biliony | Potenciál | Německý statistický úřad | Ekonomiky | Války | Schodek | Práce | Výraznější pokles | DPH | Zbyněk Stanjura | Data z trhu práce | Maloobchod | RBI | Účet platební bilance | Důvěra spotřebitelů | Předstihové ukazatele | JDE | ČR | Druhá vlna pandemie | Druhá vlna | Český stát | Ceny | Dluh státu | Konjukturální průzkum | Forward guidance | Důvěra | Cenové hladiny | Erdogan | Turecký prezident | Oživení poptávky | Růst důvěry | Budoucí vývoj | Ranní okénko | Vakcinace | PMI ve výrobě | Komentář Radomíra Jáče | MJ | Poměrové ukazatele | Statistika z USA | Prezident Erdogan | Objednávky | Hypoteční sazby | Guidance | Vratislav Zámiš | Dna | Výběr daní | Lenka Kalivodová | Celková nabídka | Kompenzace | Nová vláda | Pozornost | Zboží dlouhodobé spotřeby | Návrh rozpočtu | TIM | 3М | Hodnoty měny | Snížení daně | Nárůst výdajů | Přijetí | Prime | Zastropování cen | Výběry | Klesající inflace | Směřování
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot