Ministerstvo financí České republiky

01.11.2024 Bilance státního rozpočtu (říjen): aktuální hodnota: -200,7 mld., očekávání trhu: předchozí hodnota: -181,8 mld.

17.09.2021 Zájem o korporátní dluhopisy stále roste, a to jak na straně emitentů, tak investorů. Není to překvapivé v době minimálních úrokových sazeb, obzvláště když se stále častěji skloňuje téma rostoucí inflace. Ve snaze porazit inflaci se tak se mnozí nechají nachytat na „garantovaný výnos“ nejrůznějších dluhopisů, včetně těch pofiderních. K horečce tzv. prašivých dluhopisů se přidávají poslední dobou i subjekty dle § 15 Zákona o investičních společnostech a investičních fondech, tzv. „kvazifondy“.

15.04.2021 Pro zajímavá makroekonomická data budeme dnes muset za oceán, jelikož evropský kalendář zeje prázdnotou. Naopak v USA se během odpoledne našeho času strhne datová smršť. Zahájí ji Empire index podmínek ve zpracovatelském sektoru, který v letošním roce setrvale narůstá a tohoto trendu by se měl podržet i ve své dubnové edici. Trh si od něj slibuje navýšení ze 17,4 na čistých 20 bodů, a to navzdory tomu, že podobně jako v Evropě i v USA se zpracovatelé potýkají s výpadky dodávek výrobních vstupů. Že se i přesto Američanům daří navyšovat výrobu by následně měl potvrdit údaj o průmyslové produkci za měsíc březen, která podle odhadů přidá oproti únoru slušných 2,5 %, a zároveň by mělo narůst využití kapacit ze 73,8 až na 75,6 %, což již není daleko od dlouhodobého průměru, byť k předkrizovým cca 77 % bude stále trochu scházet. Nebudeme ochuzeni ani o náhled do situace v amerických domácnostech, které podle tržního odhadu v březnu konečně vyrazily ve větším počtu na nákupy. K tomu by je mělo motivovat nejen postupné otevírání části dříve zavřených provozoven a pocit bezpečí dodaný tím, že velká část jejich členů již podstoupila očkování, ale i štědrá fiskální podpora, která přistála na účtech velké části Američanů a vybízela k útratám. Po únorovém poklesu maloobchodních tržeb o 3 % meziměsíčně tak tentokrát trh vyhlíží růst o robustních 5,8 %, přičemž některé odhady předpokládají dokonce i dvouciferný výsledek. Do karet Američanům hraje i postupné zlepšování situace na trhu práce, byť je zde k ideálu ještě daleko. V týdnu končícím 10. dubna patrně opět poklesl počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti, kterých se tak na úřadech mělo objevit „jen“ 700 oproti předcházejícím 744 tisícům.

16.02.2021 Dnes v dopoledních hodinách dorazí únorové vydání ZEW indexu pro Německo i celou eurozónu. Oproti lednu se tentokrát pro Německo neočekává velká změna, když by hodnocení aktuální situace mělo stagnovat poblíž -66,5 bodu, tedy sice výše, než činila nejslabší hodnota z loňské první vlny pandemie (-93,5), ovšem nadále suverénně pod pětiletým průměrem (28,2). Příčinou této skepse jsou pochopitelně pokračující epidemické uzavírky. Naději nabízí alespoň druhá složka indexu, tedy očekávání do budoucna, která by měla zůstat poblíž 60 bodů. To je z historického pohledu výrazně nadprůměrný výsledek, byť je nutné jej brát s rezervou, jelikož reflektuje vidinu odražení od skutečně velice hlubokého dna. Podobným vývojem patrně projde i index očekávání v celé eurozóně, který v lednu vykázal 58,3 bodu a přibližně tak kopíruje ten německý.

21.01.2021 Dnešní měnověpolitické zasedání Evropské centrální banky podle nás změnu v nastavení měnových podmínek nepřinese. Úprava sazeb prakticky nepřichází v úvahu a alternativní nástroje, jako jsou programy TLTRO či PEPP byly čerstvě rekalibrovány na zasedání předchozím. Přesto budeme pozorně sledovat, jak se ECB alespoň rétoricky vyrovná s nečekaně tvrdým dopadem dalších pandemických vln na evropské ekonomiky. Prezidentka Christine Lagardová by také mohla naznačit, jakým směrem se ubírá připravovaná změna dlouhodobé strategie ECB, která je avizována na léto letošního roku.

13.05.2020 V USA byly včera zveřejněny dubnové výsledky průzkumu ekonomického optimismu mezi tamními menšími podniky. Index přinesl souhrnný výsledek na úrovni 90,9, což je sice nejnižší hodnota od roku 2013, ovšem jde o lepší skóre, než trh očekával (83,0). Oproti předchozímu měsíci se pak jednalo pokles o 5,5 bodu. Podle ankety se citelně zhoršila očekávání podniků v oblasti najímání dodatečných zaměstnanců, prodejních cen, tržeb, či výplat.

04.02.2020 Ministerstvo financí České republiky dnes zveřejnilo další vydání své makroekonomické prognózy. Jeho výhled na rok 2020 se změnil jen nepatrně, když nadále počítá s růstem tuzemské ekonomiky o 2 %. Ministerstvo nicméně mírně přehodnotilo odhad příspěvků jednotlivých složek HDP, když nově očekává větší podíl vládní spotřeby a tvorby hrubého fixního kapitálu, zatímco méně si slibuje od zahraničního obchodu. Korekce doznala i predikce průměrné inflace za rok 2020, která má nově činit 2,8 namísto původních 2,6 %, a ministerstvo zároveň o desetník snížilo odhad na kurz české měny, jež tak podle něj dosáhne v průměru hladiny EUR/CZK 25,40. Pro rok 2021 pak úředníci očekávají zrychlení růstu na tempo 2,2 %, které se nadále bude opírat primárně o spotřebu domácností i vládního sektoru. Koruna by podle nich měla posílit až k EUR/CZK 25,10 a oživení si slibují i od eurozóny, jež by měla vykázat růst na úrovni 1,4 %. Ve srovnání s naší vlastní prognózou je tak ministerský odhad výkonu české ekonomiky téměř totožný. Lišíme se ovšem v názoru na kurz české měny, která podle nás tak svižně posilovat nebude. Zároveň jsme o něco méně optimističtí ve výhledu na růst eurozóny, které predikujeme pro rok 2021 pouze 1,2 %. Není též bez zajímavosti, že ministerstvo nadále věří, že naplní plánovaný deficit rozpočtu na úrovni 40 mld. Kč a to přesto, že daňové příjmy již v minulém roce významně zaostávaly za jeho očekáváními. Včerejší zpráva o plnění státní pokladny pak potvrdila, že stejná situace ve výběru daní trvá i v roce letošním. Vzhledem ke zpomalování ekonomiky tak předpokládáme, že tento problém povede k překročení plánovaného deficitu do blízkosti 58 mld. Kč.

23.12.2019 Česká národní banka ve své analýze vhodnosti přistoupení České republiky k eurozóně shledala, že ve většině sledovaných kritérií by pro českou ekonomiku tento krok nepředstavoval významnější rizika. Negativně banka hodnotí primárně rozdíl v ekonomické úrovni Česka oproti členským zemím měnové unie, nedostatečnou sladěnost finančního cyklu a některé aspekty fiskální politiky. Naopak ve prospěch vstupu hovoří například vysoká ekonomická provázanost obou celků, samovolně probíhající široká adopce eura českými podniky, či stabilita a odolnost českého bankovního sektoru. Navzdory celkově spíše optimistickému vyznění analýzy je nutno připomenout, že ČNB v tomto ohledu působí výhradně jako expertní orgán a není v její kompetenci přechod na euro ani doporučovat, natož iniciovat. Jedná se o čistě politické rozhodnutí, ke kterému v České republice momentálně panuje spíše skeptický názor.