Administrativě Spojených států se podařilo úspěšně snížit iránské exporty a stačilo pouze pohrozit uvalením sankcí na iránský obchod s ropou. Nejde však pouze o hrozbu, sankce vstoupí v platnost 4. listopadu a jsou zaměřeny na každý stát nebo společnost, která by chtěla odebírat iránskou ropu. Preventivně přestala dovážet ropu z Iránu většina evropských států, ale i další země, což nakonec snížilo produkci Iránu o 800 000 barelů z červnových maxim na 2,7 milionech bpd. Irán však v září stále vyvážel přibližně 1,7 až 1,9 milionů barelů denně. V prvních šesti měsících v roce 2018 Irán vyvezl průměrně kolem 2,4 milionů bpd.
Mezi země, které nepřerušili iránské dodávky spolu s Čínou a Indií patří Turecko, Itálie, Španělsko, Řecko a Japonsko. Některé z těchto zemí si nebudou chtít znepřátelit Spojené státy, lze tak očekávat, že iránské dodávky přeruší úplně, proto by ke konci roku měl výpadek iránské produkce dosahovat 1 – 1,5 milionů bpd, ani ti však není jisté a trh tomu podle všeho také příliš nevěří. Trumpovi sankce jsou reakcí na odstoupení USA od jaderné dohody v květnu letošního roku. Sankce byly zavedeny již dříve, aby donutily Irán k jednacímu stolu a vypomohly k dohodě o limitech jaderného programu. Trump dal zemím šest měsíců, aby zredukovaly dovozy na nulu, což následně poslalo cenu ropy Brent nad 86 dolarů za barel a ekonomové a investiční banky jí věštili pokoření 100 dolarové hranice za barel. S největší pravděpodobností to ropa do konce roku už nestihne, protože se nyní obchoduje za 75 dolarů a investory trochu začíná děsit příliš mnoho ropy na trhu.
V předešlých letech Irán dokázal pojmout přibližně 3 – 4% světové poptávky. Strach z takového výpadku pomohl nejen ceně ropy, ale také kartelu OPEC, aby zvýšil produkci a Saudská Arábie nedávno dokonce souhlasila, že případně produkci ještě dále navýší. Na ropu dolehla nervózní situace na rizikových aktivech a ztratila více jak 10 dolarů. To by mohlo zmírnit tlak Spojených států, kdy Trump a Čína neustále volají po nižších cenách ropy. Nejdůležitější bude reakce Číny a Indie, jelikož se jedná o dvě hlavní destinace iránské ropy. Čína v srpnu omezila dovoz americké ropy na minimum a lze očekávat, že přesune svou pozornost právě do Iránu. Podobně je na tom Indie jakožto druhý největší dovozce ropy za Čínou, její vláda dovolila již dříve místním rafinériím pokračovat v dovozech iránské ropy.
Štěpán Hájek
Analytik finančních trhů BOSSA