EPH přesune svou EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí

Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

EP Commodities (EPC) podle Častvaje v předchozích letech vybudovalo v Praze centrum svého evropského obchodování s komoditami, přestože elektřina vyrobená v ČR má na objemech obchodů firmy podíl asi jedno procento. "Na základě tohoto strategického a do značné míry patriotistického rozhodnutí jsme v ČR dobrovolně platili daně, dávali mimořádně kvalifikované pracovní příležitosti a využívali různé služby českých firem. Naše činnost má silnou dynamiku rozvoje, loni jsme dosáhli tržby 357 miliard korun, letos předpokládáme překročení hranice 500 miliard korun. Očekávaná daň z příjmů právnických osob za rok 2022 by mohla vysoce přesáhnout miliardu korun. Zdanění těchto zahraničních příjmů českou windfall daní je naprosto nesmyslné. Vládu jsme o situaci informovali, přesto rozhodla zahraniční příjmy z windfall daně nevyjmout,“ uvedl Častvaj.

Podle něj holding souhlasí s tím, aby v současné situaci byla část zisků z vysokých cen energií, které jsou generovány v českých energetických firmách, využita na částečné snížení negativních dopadů energetické krize. Schválená legislativní úprava jde podle holdingu v případě obchodu s energetickými komoditami výrazně dál, a nedává tak smysl.

"Vláda se zřejmě rozhodla podle hesla, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán. Náš evropský trading se bude proto rozvíjet v jiné jurisdikci, státní rozpočet přijde o miliardové příjmy a Česká republika o ekonomickou aktivitu s mimořádně vysokou přidanou hodnotou, o kterou musí u zahraničních investorů jinak složitě bojovat," dodal Častvaj.

O místě, kde bude společnost nově působit, zatím podle něj rozhodnuto není.

Sněmovna daň z neočekávaných zisků schválila v takzvaném daňovém balíčku. Dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent. Návrh musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun a počítá s ní už návrh rozpočtu na příští rok. Ministerstvo financí odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Další peníze chce získat na odvodech z výroby elektřiny.

EP Commodities je členem skupiny EPH, v níž drží majoritní podíl Křetínský a skupina manažerů. EP Commodities se specializuje na obchodování s energetickými komoditami a také s tranzitními a skladovacími kapacitami. V současnosti firma zaměstnává zhruba stovku lidí.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly
  Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o deset procent, což je nejhlubší propad od znovusjednocení země roku 1990. Ekonomika oslabila, zatímco výroba ekologické energie vzrostla. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) je země na dobré cestě splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030, kdy chce snížit emise oproti roku 1990 o 65 procent.
• Emise z ekonomických aktivit se v EU dostaly nad úroveň před pandemií
  Emise skleníkových plynů z ekonomických aktivit podniků i domácností se v Evropské unii na konci loňského roku dostaly nad úroveň před pandemií covidu-19. Poprvé od konce roku 2019 emise překročily hranici jedné miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), ukazují údaje, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Po propadu v roce 2020 se objem emisí meziročně zvyšoval po celý loňský rok.
• Emisní skandál je rizikem pro německou ekonomiku
  Emisní skandál, který se týká německých výrobců automobilů, je rizikem pro největší evropskou ekonomiku. Zatím je však obtížné vyčíslit jeho dopad. Uvedlo to dnes německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Ministerstvo označilo skandál, který vypukl před téměř dvěma lety poté, co Volkswagen přiznal, že podváděl se zkouškami emisí u vozů s naftovými motory v USA, za hrozbu pro Německo, spolu s rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii a ochranářskou obchodní politikou Spojených států.
• Energetická burza EEX loni dosáhla rekordních výsledků
  Energetická burza European Energy Exchange (EEX) sídlící v Lipsku dosáhla v loňském roce díky výkyvům na trzích s energií rekordních tržeb i zisku. Vyplývá to podle agentur Reuters a DPA z výsledkové zprávy podniku. Na burze EEX se tvoří také ceny českých velkoobchodních energetických produktů.
• Energetická burza EEX nekoupí obchody s elektřinou na severu Evropy
  Evropská energetická burza (EEX) nepřevezme od americké burzovní společnosti Nasdaq její aktivity v obchodování s elektřinou v zemích na severu Evropy. Nasdaq to dnes uvedl v tiskové zprávě. Podrobnosti nejsou známy, ve svém oznámení se o nich nezmiňuje ani EEX. Německý obchodník měl převzít rovněž clearing, tedy aktivity související s vypořádáním transakcí.
• Energetické a potravinové komodity zdražily od invaze o desítky procent
  Řada komodit zaznamenala od počátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi měsíci dramatický nárůst ceny, nejvyšší tempo o desítky procent nabraly energetické komodity a potraviny. Naopak zlevnilo zlato, stříbro nebo platina. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček
• Eni: Ropa by mohla zdražit na 200 USD
  Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi dnes vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu...
• EP a členské země se neshodly na podobě rozpočtu EU na rok 2019
  Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu (EP) se do půlnoci nedokázali dohodnout na kompromisní podobě návrhu rozpočtu EU na příští rok. Vyjednávání o stávajícím návrhu jsou tak u konce a Evropská komise (EK) musí oběma institucím předložit návrh nový. Plyne to z nočních tiskových zpráv Rady EU a EP.
• EP bude hlasovat o rozpočtu a debatovat o migraci
  O svém postoji k unijnímu rozpočtu na příští rok budou dnes hlasovat poslanci Evropského parlamentu. Na plenárním jednání ve Štrasburku je čeká také debata o migrační politice a o tom, jak nastavit mechanismy pro navracení neúspěšných žadatelů o azyl z EU zpět do jejich původních zemí.
• EP definitivně schválil rozpočet EU
  Evropský parlament dnes ve Štrasburku definitivně schválil víceletý rozpočtový rámec Evropské unie pro léta...
• EPH zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě
  Energetický a průmyslový holding (EPH), který byl zapsán do obchodního rejstříku před 15 lety, 10. srpna 2009, zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě a je přední středoevropskou energetickou skupinou. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský.
• EP chce prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.
• Epiq: Počet bankrotů v USA pokračuje v poklesu
  Počet bankrotů ve Spojených státech letos překvapivě pokračuje v poklesu. V lednu se snížil o šest procent a v meziročním srovnání dokonce o 44 procent, plyne ze včerejší zprávy právní společnosti Epiq. Spojené státy podle této zprávy v lednu zaznamenaly 32.298 podnikových a nepodnikových bankrotů, což je nejnižší počet od února 2006.
• Epiq: Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu
  Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.
• EP schválil balík 672,5 miliardy eur na pokrizovou obnovu EU
  Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
• EP schválil koronavirovou pomoc zemím EU, podpořil dluhopisy
  Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
• EP schválil přísnější kontrolu národních rozpočtů
  Evropský parlament (EP) včera velkou většinou hlasů schválil balík zákonů pro přísnější kontrolu národních...
• EP schválil rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond
  Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
• EP schválil sedmiletý rozpočet EU i spojení peněz a vlády práva
  Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
• EP schválil unijní záruky na podporu investic stovek miliard eur
  Evropský parlament včera schválil vyhrazení 26 miliard eur (asi 681 miliard korun), které budou v začínajícím sedmiletém období sloužit k podpoře investic do hospodářského oživení. Garance ve fondu nazvaném InvestEU by měly aktivovat veřejné a soukromé investice v celkové výši až 400 miliard eur. Cílem fondu má být mimo jiné podpora projektů v oblastech zdravotnictví, digitalizace či klimaticky šetrných technologií.