Eni: Ropa by mohla zdražit na 200 USD

Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi dnes vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby se zasadila o stabilizaci cen této komodity. Varoval přitom, že pokles investic do těžby v důsledku současného propadu cen by mohl za několik let způsobit, že cena této strategicky důležité suroviny se vyšplhá až na 200 dolarů za barel. Nyní je pod 50 dolary.

Descalzi v rozhovoru s agenturou Reuters předpověděl, že ceny ropy zůstanou na nízké úrovni asi rok až rok a půl. Poté by se však měly začít postupně zvyšovat, a to právě kvůli poklesu těžby z břidlicových ložisek ve Spojených státech.

Ceny ropy se od loňského června kvůli převisu nabídky nad poptávkou snížily o zhruba 60 procent a v současnosti se pohybují kolem 49 dolarů za barel. OPEC se loni v listopadu rozhodl, že nebude na pokles cen reagovat omezováním produkce. Významní členové kartelu, zejména pak Saúdská Arábie, se domnívají, že za pokles cen jsou zodpovědní těžaři mimo OPEC.

Descalzi očekává, že investice v ropném průmyslu v letošním roce klesnou o deset až 13 procent. Svět by však podle šéfa Eni měl dalšímu výraznému poklesu investic zabránit, protože by v budoucnu mohl vést k nedostatku ropy a rovněž k prudkému růstu její ceny. "OPEC je jako centrální banka pro ropu, která musí zajistit stabilitu cen (ropy), a umožnit tak patřičné investice," prohlásil Descalzi.

Americká investiční banka Goldman Sachs už v roce 2005 správně předpověděla takzvaný superspike, tedy rychlý a velmi výrazný růst cen ropy. Banka tehdy uvedla, že cena barelu ropy se z tehdejších asi 50 USD dostane až na 120 dolarů. Ve skutečnosti se v červenci 2008 vyšplhala až nad 147 dolarů, kde se její růst zastavil. Stejně rychle pak začala cena i klesat, což urychlil částečně i fakt, že v následujících měsících globální ekonomika upadla do recese.

Zdroj: Reuters, ČTK, Eni, OPEC, Goldman Sachs

Související články

OPEC těžbu ropy neomezí
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) svou těžbu ani přes letošní prudký pokles cen omezovat nebude...

Čtěte více

• Elon Musk se stal nejbohatším člověkem světa, předstihl Bezose
  Šéf a spoluzakladatel americké společnosti Tesla Elon Musk se dnes stal nejbohatším člověkem světa. Jeho majetek podle agentury Bloomberg přesahuje 188 miliard dolarů (přes čtyři biliony Kč). Musk, který stojí i za úspěchem firmy SpaceX, v prvenství předstihl zakladatele internetového obchodu Amazon Jeffa Bezose. Ten se titulem nejbohatšího člověka světa podle žebříčku agentury Bloomberg pyšní od října 2017.
• Elon Musk těží z růstu akcií Tesly, je už třikrát bohatší než investor Buffett
  Hodnota majetku nejbohatšího člověka světa Elona Muska dál roste, dosáhla už trojnásobku hodnoty majetku legendárního amerického investora Warrena Buffetta. Informuje o tom agentura Bloomberg. Musk v poslední době těží z růstu ceny akcií automobilky Tesla, v jejímž čele stojí. V pondělí se hodnota Muskova majetku zvýšila o 24 miliard dolarů na 335,1 miliardy dolarů (zhruba 7,4 bilionu Kč), a to díky tomu, že akcie Tesly zpevnily o 8,5 procenta.
• El País: Rozpočtový deficit Španělska bude vyšší
  Rozpočtový deficit Španělska v letošním roce bude 6,7 procenta hrubého domácího produktu. Podle deníku...
• El País: Turecko těží z toho, že nemá sankce proti Rusku, Západu se to nelíbí
  Turecko ekonomicky těží z toho, že jako jediná země Severoatlantické aliance nezavedlo po ruském útoku na Ukrajinu sankce proti Rusku. V posledních měsících se tak výrazně zvýšila aktivita ruských podnikatelů v zemi a také turecký export do Ruska, napsal včera španělský deník El País. To se však moc nelíbí Spojeným státům a dalším západním zemím, které tureckým firmám pohrozily takzvanými druhotnými sankcemi.
• Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly
  Emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o deset procent, což je nejhlubší propad od znovusjednocení země roku 1990. Ekonomika oslabila, zatímco výroba ekologické energie vzrostla. Podle Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA) je země na dobré cestě splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030, kdy chce snížit emise oproti roku 1990 o 65 procent.
• Emise z ekonomických aktivit se v EU dostaly nad úroveň před pandemií
  Emise skleníkových plynů z ekonomických aktivit podniků i domácností se v Evropské unii na konci loňského roku dostaly nad úroveň před pandemií covidu-19. Poprvé od konce roku 2019 emise překročily hranici jedné miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), ukazují údaje, které dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Po propadu v roce 2020 se objem emisí meziročně zvyšoval po celý loňský rok.
• Emisní skandál je rizikem pro německou ekonomiku
  Emisní skandál, který se týká německých výrobců automobilů, je rizikem pro největší evropskou ekonomiku. Zatím je však obtížné vyčíslit jeho dopad. Uvedlo to dnes německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Ministerstvo označilo skandál, který vypukl před téměř dvěma lety poté, co Volkswagen přiznal, že podváděl se zkouškami emisí u vozů s naftovými motory v USA, za hrozbu pro Německo, spolu s rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii a ochranářskou obchodní politikou Spojených států.
• Energetická burza EEX loni dosáhla rekordních výsledků
  Energetická burza European Energy Exchange (EEX) sídlící v Lipsku dosáhla v loňském roce díky výkyvům na trzích s energií rekordních tržeb i zisku. Vyplývá to podle agentur Reuters a DPA z výsledkové zprávy podniku. Na burze EEX se tvoří také ceny českých velkoobchodních energetických produktů.
• Energetická burza EEX nekoupí obchody s elektřinou na severu Evropy
  Evropská energetická burza (EEX) nepřevezme od americké burzovní společnosti Nasdaq její aktivity v obchodování s elektřinou v zemích na severu Evropy. Nasdaq to dnes uvedl v tiskové zprávě. Podrobnosti nejsou známy, ve svém oznámení se o nich nezmiňuje ani EEX. Německý obchodník měl převzít rovněž clearing, tedy aktivity související s vypořádáním transakcí.
• Energetické a potravinové komodity zdražily od invaze o desítky procent
  Řada komodit zaznamenala od počátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi měsíci dramatický nárůst ceny, nejvyšší tempo o desítky procent nabraly energetické komodity a potraviny. Naopak zlevnilo zlato, stříbro nebo platina. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček
• EP a členské země se neshodly na podobě rozpočtu EU na rok 2019
  Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu (EP) se do půlnoci nedokázali dohodnout na kompromisní podobě návrhu rozpočtu EU na příští rok. Vyjednávání o stávajícím návrhu jsou tak u konce a Evropská komise (EK) musí oběma institucím předložit návrh nový. Plyne to z nočních tiskových zpráv Rady EU a EP.
• EP bude hlasovat o rozpočtu a debatovat o migraci
  O svém postoji k unijnímu rozpočtu na příští rok budou dnes hlasovat poslanci Evropského parlamentu. Na plenárním jednání ve Štrasburku je čeká také debata o migrační politice a o tom, jak nastavit mechanismy pro navracení neúspěšných žadatelů o azyl z EU zpět do jejich původních zemí.
• EP definitivně schválil rozpočet EU
  Evropský parlament dnes ve Štrasburku definitivně schválil víceletý rozpočtový rámec Evropské unie pro léta...
• EPH přesune svou EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí
  Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• EPH zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě
  Energetický a průmyslový holding (EPH), který byl zapsán do obchodního rejstříku před 15 lety, 10. srpna 2009, zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě a je přední středoevropskou energetickou skupinou. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský.
• EP chce prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik
  Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.
• Epiq: Počet bankrotů v USA pokračuje v poklesu
  Počet bankrotů ve Spojených státech letos překvapivě pokračuje v poklesu. V lednu se snížil o šest procent a v meziročním srovnání dokonce o 44 procent, plyne ze včerejší zprávy právní společnosti Epiq. Spojené státy podle této zprávy v lednu zaznamenaly 32.298 podnikových a nepodnikových bankrotů, což je nejnižší počet od února 2006.
• Epiq: Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu
  Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.
• EP schválil balík 672,5 miliardy eur na pokrizovou obnovu EU
  Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
• EP schválil koronavirovou pomoc zemím EU, podpořil dluhopisy
  Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.