EP chce prosadit své priority při unijní záchraně ekonomik

Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie a související fond pro oživení ekonomik po koronavirovém výpadku musí počítat s klimatickými závazky EU a dalšími dosavadními prioritami. Pomoc pro odvětví a regiony zasažené krizí by měla být co nejrozsáhlejší, zároveň by ale neměly přijít zkrátka studijní či vědecké programy. Požadují to poslanci Evropského parlamentu, kteří se na čtvrtečním plenárním jednání chystají přijmout usnesení k rozpočtu a fondu.

Evropská komise plánuje předložit jejich návrh během května. Komisaři odhadují, že na pokrizovou pomoc by měla EU vyhradit až dva biliony eur (56 bilionů korun). Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v dubnu prohlásila, že by příští rozpočet mohl v zájmu investic do zasažených odvětví nabobtnat z dříve navrhovaných 1,1 procenta hrubého národního důchodu EU až ke dvěma procentům.

Hlavní slovo při vyjednávání o návrzích předložených Bruselem budou mít lídři členských zemí, jejichž pohledy na objem i rozdělení financí se zatím velmi různí a diplomaté čekají vypjaté debaty. Europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v posledních dnech dávají najevo, že jej nemusí odsouhlasit, pokud nebude reflektovat jejich požadavky.

"Poslanci musejí mít plnohodnotné slovo v tom, kam budou peníze investovány...Jak dává parlament najevo od začátku tohoto mandátu, není pouhou poštovní schránkou," prohlásil minulý týden předseda EP David Sassoli v narážce na dosavadní praxi, kdy EP většinou přes kritická prohlášení schválil víceletý rozpočet v podobě dohodnuté členskými zeměmi.

Podle italského politika by měl rozpočet být co nejvyšší a pomoci zacelit mezery mezi jednotlivými regiony různě zasaženými krizí, nemá však zapomínat ani na "dlouhodobé investice". Poslanci jimi mají na mysli například program na podporu výzkumu Horizont 2000 či studentské výměny Erasmus, o jejichž osud se v souvislosti s podporou ekonomik někteří obávají.

"Postpandemické oživení nesmí být financováno na úkor existujících priorit," uvedl místopředseda nejsilnější lidovecké frakce v EP Siegfried Murešan. Stejně jako další velké europoslanecké kluby mluví i lidovci o tom, že by komise neměla slevit ze svých plánů na podporu zelené a digitální ekonomiky, s níž má podle poslanců plán obnovy sladit.

Parlament již v únoru zkritizoval tehdejší "předkrizový" návrh rozpočtu na období 2021 až 2027, v němž předseda Evropské rady Charles Michel po konzultacích s členskými zeměmi ubral peníze ze zmíněných programů a výrazně snížil celkový objem rozpočtu. Někteří diplomaté očekávají, že podobné tendence mohou mít lídři států i při vyjednávání o novém návrhu. Od polských či českých vládních politiků se navíc ozývají hlasy volající po odkladu klimatických plánů komise v zájmu co nejpružnější pomoci ekonomikám.

Část poslanců se vzhledem k očekávanému dlouhému vyjednávání mezi státy obává, že parlament nedostane odpovídající čas na schválení návrhu. Rozpočtový výbor proto minulý týden vyzval komisi, aby do června připravila záložní plán pro případ, že by nebyl rozpočet do konce roku schválen. Výdaje na rok 2021 by se v tom případě začaly automaticky řídit letošním rozpočtem, řada dlouhodobých programů by však bez nového víceletého rámce nepokračovala. "Občané, podniky ani nevládní organizace by neměli pochopení pro výpadek ve financování," komentovala návrh jeho socialistická spoluzpravodajka Margarida Marquesová.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Emisní skandál je rizikem pro německou ekonomiku
  Emisní skandál, který se týká německých výrobců automobilů, je rizikem pro největší evropskou ekonomiku. Zatím je však obtížné vyčíslit jeho dopad. Uvedlo to dnes německé ministerstvo financí ve své pravidelné měsíční zprávě. Ministerstvo označilo skandál, který vypukl před téměř dvěma lety poté, co Volkswagen přiznal, že podváděl se zkouškami emisí u vozů s naftovými motory v USA, za hrozbu pro Německo, spolu s rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii a ochranářskou obchodní politikou Spojených států.
• Energetická burza EEX loni dosáhla rekordních výsledků
  Energetická burza European Energy Exchange (EEX) sídlící v Lipsku dosáhla v loňském roce díky výkyvům na trzích s energií rekordních tržeb i zisku. Vyplývá to podle agentur Reuters a DPA z výsledkové zprávy podniku. Na burze EEX se tvoří také ceny českých velkoobchodních energetických produktů.
• Energetická burza EEX nekoupí obchody s elektřinou na severu Evropy
  Evropská energetická burza (EEX) nepřevezme od americké burzovní společnosti Nasdaq její aktivity v obchodování s elektřinou v zemích na severu Evropy. Nasdaq to dnes uvedl v tiskové zprávě. Podrobnosti nejsou známy, ve svém oznámení se o nich nezmiňuje ani EEX. Německý obchodník měl převzít rovněž clearing, tedy aktivity související s vypořádáním transakcí.
• Energetické a potravinové komodity zdražily od invaze o desítky procent
  Řada komodit zaznamenala od počátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi měsíci dramatický nárůst ceny, nejvyšší tempo o desítky procent nabraly energetické komodity a potraviny. Naopak zlevnilo zlato, stříbro nebo platina. ČTK to dnes řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček
• Eni: Ropa by mohla zdražit na 200 USD
  Šéf italské energetické společnosti Eni Claudio Descalzi dnes vyzval Organizaci zemí vyvážejících ropu...
• EP a členské země se neshodly na podobě rozpočtu EU na rok 2019
  Vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu (EP) se do půlnoci nedokázali dohodnout na kompromisní podobě návrhu rozpočtu EU na příští rok. Vyjednávání o stávajícím návrhu jsou tak u konce a Evropská komise (EK) musí oběma institucím předložit návrh nový. Plyne to z nočních tiskových zpráv Rady EU a EP.
• EP bude hlasovat o rozpočtu a debatovat o migraci
  O svém postoji k unijnímu rozpočtu na příští rok budou dnes hlasovat poslanci Evropského parlamentu. Na plenárním jednání ve Štrasburku je čeká také debata o migrační politice a o tom, jak nastavit mechanismy pro navracení neúspěšných žadatelů o azyl z EU zpět do jejich původních zemí.
• EP definitivně schválil rozpočet EU
  Evropský parlament dnes ve Štrasburku definitivně schválil víceletý rozpočtový rámec Evropské unie pro léta...
• EPH přesune svou EP Commodities kvůli dani z neočekávaných zisků do zahraničí
  Energetický a průmyslový holding (EPH) miliardáře Daniela Křetínského přesune svou společnost EP Commodities, která se zabývá obchodem s energetickými surovinami, z Česka do zahraničí. Udělá to kvůli tomu, že se na firmu vztahuje daň z mimořádných zisků, kterou dnes schválila Sněmovna. Podle holdingu je zdanění takových firem nesmyslné a v zahraničí nefunguje. ČTK o tom dnes informoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.
• EPH zahrnuje přes 70 společností v celé Evropě
  Energetický a průmyslový holding (EPH), který byl zapsán do obchodního rejstříku před 15 lety, 10. srpna 2009, zahrnuje přes 70 společností po celé Evropě a je přední středoevropskou energetickou skupinou. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe. Majoritním vlastníkem skupiny je jeden z nejbohatších Čechů Daniel Křetínský.
• Epiq: Počet bankrotů v USA pokračuje v poklesu
  Počet bankrotů ve Spojených státech letos překvapivě pokračuje v poklesu. V lednu se snížil o šest procent a v meziročním srovnání dokonce o 44 procent, plyne ze včerejší zprávy právní společnosti Epiq. Spojené státy podle této zprávy v lednu zaznamenaly 32.298 podnikových a nepodnikových bankrotů, což je nejnižší počet od února 2006.
• Epiq: Počet firemních bankrotů v USA letos zatím stoupl o třetinu
  Počet firemních bankrotů ve Spojených státech v prvních třech čtvrtletích letošního roku vrostl o 33 procent na 5529 případů, protože hospodářská recese způsobená pandemií covidu-19 těžce zasáhla řadu podniků. Vyplývá to z údajů společnosti Epiq. V samotném září se počet firemních bankrotů meziročně zvýšil dokonce o 78 procent na 747 případů.
• EP schválil balík 672,5 miliardy eur na pokrizovou obnovu EU
  Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil baík 672,5 miliard eur (přes 17 bilionů korun), který má zemím Evropské unie pomoci z koronavirové krize. Vyplývá to z dnes oznámených výsledků úterního hlasování. Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
• EP schválil koronavirovou pomoc zemím EU, podpořil dluhopisy
  Evropský parlament dnes schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.
• EP schválil přísnější kontrolu národních rozpočtů
  Evropský parlament (EP) včera velkou většinou hlasů schválil balík zákonů pro přísnější kontrolu národních...
• EP schválil rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond
  Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna. Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.
• EP schválil sedmiletý rozpočet EU i spojení peněz a vlády práva
  Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.
• EP schválil unijní záruky na podporu investic stovek miliard eur
  Evropský parlament včera schválil vyhrazení 26 miliard eur (asi 681 miliard korun), které budou v začínajícím sedmiletém období sloužit k podpoře investic do hospodářského oživení. Garance ve fondu nazvaném InvestEU by měly aktivovat veřejné a soukromé investice v celkové výši až 400 miliard eur. Cílem fondu má být mimo jiné podpora projektů v oblastech zdravotnictví, digitalizace či klimaticky šetrných technologií.
• EP schválil vznik fondu na boj proti koronaviru
  Evropský parlament včera jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (326 miliard Kč).
• EP vyloučil možnost schválení dohody s Británií do konce roku
  Evropský parlament již letos nestihne schválit případnou dohodu mezi Evropskou unií a Británií, podle níž se měly obchodní a další vztahy obou stran řídit od začátku ledna. Europoslanci dnes konstatovali, že na prostudování a schválení dokumentu nebudou mít dostatek času, i kdyby Brusel a Londýn v nejbližších hodinách či dnech úmluvu nakonec podepsaly. Vyjednávací týmy mezitím pokračují v rozhovorech, nabízené ústupky ve zbývajících sporných otázkách však zatím shodu nepřiblížily.