Když přijde na investice do kovů, většina lidí pomyslí na zlato nebo stříbro. Movitější investoři sáhnou po platině a Rothschildové po rhodiu, nejdražším kovu planety. Profitabilní investiční příležitost ale mohou skrývat i levnější a mezi investory méně populární kovy. Důkazem je rally, která se teď strhla kolem mědi.
Měď až donedávna patřila mezi nejlevnější kovy planety. Měřila se s železem nebo hliníkem. Ještě v únoru stála tuna mědi v přepočtu 180 tisíc korun, teď cuprum šplhá k hranici čtvrt milionu.
Důvody jsou tradiční. Omezená nabídka a vysoká poptávka. A to nejen na burze, ale především v těžařském světě. Těžba mědi se totiž omezuje jen na pár hráčů, přičemž export do dalších států se může odvíjet od politického napětí mezi producenty. Měď se těží primárně v Chile, Spojených státech, Austrálii ale také v Číně.
Očekává se, že do roku 2035 se globální poptávka po mědi zdvojnásobí na 50 milionů tun. Jenže se zatím neví, kde se takové množství kovu vezme. Měď je přitom klíčovým kovem, pomocí kterého chtějí země dosáhnout dekarbonizace, Green Dealu a dalších zelených cílů.
Měď je podstatným kovem v rámci infrastruktury obnovitelných zdrojů. Kov je součástí solárních panelů i větrných elektráren. Mimoto bude do budoucna hrát čím dál větší roli při výrobě automobilů. Průměrně elektroauto obsahuje 29 kilogramů mědi. Měď je také potřebná v neustále se rozvíjejících datacentrech po celém světě.
Komoditní veterán Jeff Currie už prohlásil, že investice do mědi je teď nejlepší investicí, ke které může člověk na trhu sáhnout. Podle něj cena kovu v budoucích letech zákonitě poroste.
Do mědi se dá investovat i mimo komoditní trh. Například prostřednictvím akcií australské BHP Group a dalších společnosti, které mají omezenou těžbu mědi na starost.
Filip Kalčák