Trh letos sází na zvolení Trumpa. Investoři doufají, že k nim bude více nakloněný než Harrisová, která hrozí zvedáním korporátní daně nebo dokonce daněním nerealizovaných zisků z investic.
Ačkoli jsou americké prezidentské volby pro trhy velká událost, investor by neměl přemýšlet o svých aktivech v horizontu pár měsíců nebo jednoho funkčního období nějakého politika. Pojďme se proto podívat na delší časový horizont, abychom zjistili, jak se trhům za republikánů a demokratů celkově daří.
Statistiky totiž skutečně překvapí. Americká finanční společnost The Motley Fool zkoumala výkonnost trhů v závislosti na tom, jestli v Bílém domě sedí demokrat nebo republikán. Startovacím rokem byl rok 1957, kdy se zrodila moderní podoba indexu S&P 500.
Statistiky ukazují, že za demokratů se paradoxně indexu daří lépe, průměrná výkonnost je 12,9 procenta. Za republikánských prezidentů je to průměrně 9,9 procenta. Rozdíl tedy není nijak zvlášť markantní.
Ve statistikách ale hrají roli dvě anomálie. Abnormálně špatně se dařilo trhům za Richarda Nixona, kterého stáhla ke dnu špionážní aféra Watergate. Druhého černého Petra si pak vytáhl George W. Bush, kterého v úřadu zastihl kolaps hypoteční banky Lehman Brothers a globální ekonomická krize. To Bushovi úplně nemůžeme vyčítat.
Analýza J.P. Morgan, která zkoumala trhy od roku 1990, ale dochází ke stejnému závěru – tedy že za demokratů se akciím daří o chlup lépe než za republikánů. Analýza se zaměřila na jednotlivé sektory – energie, technologie, zdravotnictví, apod. – a všem se průměrně dařilo o něco lépe, když seděl v Bílém domě politik modrých barev.
Postoje prezidentských kandidátů tak mají na trhy spíše krátkodobý vliv, v dlouhodobém horizontu už Wall Street reaguje na další externí faktory. Stejně tak jako minulé zisky nejsou zárukou zisků budoucích, je ale klidně možné, že to tentokrát v případě Trumpa nebo Harrisové bude jinak.
Filip Kalčák
