Investice jsou zbraní proti inflaci a proti světu nefunkčních státních peněz, které se neustále znehodnocují. Ke smutku investorů ale chtějí státy čím dál více profitovat z jejich šikovnosti. Samozřejmě formou daní.
Daň ze zisku je něco, na co si investoři už zvykli. Krypto fandové by měli danit jakýkoli profit, pro akciové střadatelé je alespoň v platnosti tříletý časový test.
V USA se ale začíná vážně uvažovat o další dani, která by postihla investory a ve finále i firmy. Jedná se o daň z nerealizovaných zisků. Ano. Je to stejně šílené, jak to zní.
Dosud investoři daní pouze v případě, kdy svou investici prodají a peníze jim přistanou na bankovním účtu. Koncept daní z nerealizovaných zisků jde ale podstatně dál – investoři by museli danit zisky z investic, které ještě ani neprodali.
Člověk by třeba koupil akcie úspěšné firmy, které by se v jednom roce zadařilo. Investici by ale neprodával (doufal by v další růst), v případě daně z nerealizovaných zisků by ale stejně musel danit. No a teď si představte, že by další rok ta stejná firma zbankrotovala a hodnota akcií by šla na nulu. Investor by nevydělal vůbec nic – musel by danit aktivum, ze kterého ve finále neměl ani korunu.
Koncept daně z nerealizovaných zisků je v USA na stole už pár let. Administrativa Joea Bidena v tomto ohledu výrazně pokročila a Kamala Harrisová teď dala najevo, že je ochotná myšlenku dotáhnout. Což se setkalo s pochopitelnou kritikou.
Daň z nerealizovaných zisků by mohla ve Spojených státech dopadnout na extra bohaté, kteří majetek počítají v desítkách milionů. Nikdo ale nikomu nezaručí, že daň z úspěchu časem nedopadne i na retailové investory. O této šílené taxe se ostatně nemluví jen v USA, ale třeba i v Norsku.
I v Česku se postupně daňová investiční politika mění. Tak snad jednoho dne nebudeme muset danit investice, na kterých jsme nevydělali, auta, která jsme nekoupili, nebo mzdu v práci, do které jsme nenastoupili.
Filip Kalčák
