Deutschlandfunk

17.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes přijala dlouho očekávaný návrh rozpočtu na příští rok v objemu 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory o podobu výdajů, nyní posoudí poslanci Spolkového sněmu, kteří by ho mohli schválit v listopadu. Opozice podobu rozpočtu kritizuje.

27.11.2023 Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul. Německu po verdiktu ústavního soudu chybí v klimatickém fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu.

20.11.2023 1) Německá ekonomika v tomto čtvrtletí pravděpodobně opět klesne a její oživení bude obtížné, uvedla dnes ve své měsíční zprávě německá centrální banka. Zmínila zároveň známky zlepšení na začátku příštího roku. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

20.11.2023 Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu ohrožuje budoucnost regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. V rozhovoru s německým rozhlasem Deutschlandfunk to dnes prohlásil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Ústavní soud označil převod peněz do klimatického fondu, které byly původně půjčeny pro rozpočet v roce 2021, ale zůstaly nevyužity, za protiústavní před týdnem ve středu. Spolkové vládě tak v rozpočtu chybí 60 miliard eur, které nemůže použít. Rozsah dopadu soudního verdiktu vláda vyhodnocuje.

13.06.2022 Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.

25.03.2022 Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě, do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. Dnes to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Německo se po ruské invazi rozhodlo posílit svou energetickou bezpečnost, která je nyní odkázána na dodávky energetických surovin z Ruska. Habeck v uplynulých dnech nicméně opakovaně varoval, že rychlé odpojení není možné.

22.03.2022 Americká společnost Tesla dnes oficiálně otevřela svůj nový závod na elektromobily v braniborské obci Grünheide nedaleko Berlína, je to zároveň její první továrna v Evropě. Tesla ji vybudovala na domácí půdě konkurenčního automobilového koncernu Volkswagen, s kterým soupeří v elektromobilitě. Při ceremonii, které se zúčastnili mimo jiné německý kancléř Olaf Scholz, ministr hospodářství Robert Habeck a braniborský premiér Dietmar Woidke, předal šéf Tesly Elon Musk první auta novým majitelům. Továrna, která nabídne práci 12.000 lidí, chce vyrábět až 500.000 vozů Model Y ročně.

02.03.2022 Německá společnost Tree Energy Solutions (TES) vybuduje v německém přístavním městě Wilhelmshaven v Severním moři terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG). Napsal to dnes list Handelsblatt, podle nějž mají investice do terminálu do roku 2045 činit zhruba 25 miliard eur (637,3 miliardy Kč), do provozu pak má být zařízení uvedeno za tři roky. Firmu TES zaštiťuje belgická společnost AtlasInvest.

20.03.2020 Evropská komise (EK) je připravena zvážit podporu společné emisi dluhopisů za celou eurozónu, kterými by pomohla zmírnit masivní dopady krize způsobené novým koronavirem. Řekla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni poznamenal, že k takovému účelu by se nejvíce hodil Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by takzvané koronabondy mohl vydávat.