Paolo Gentiloni
Evropská komise zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na jedno procento
15.05.2023 Evropská ekonomika si v letošním roce zejména díky poklesu cen energií povede navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině lépe, než Evropská komise (EK) předpokládala na začátku roku. Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie podle dnes zveřejněné jarní makroekonomické prognózy komise vzroste o jedno procento. To je o dvě desetiny bodu více, než uváděla zimní předpověď.
Evropská komise: Ekonomika EU se vyhne recesi, letos vykáže růst o 0,8 procenta
13.02.2023 Evropská ekonomika se v první části letošího roku navzdory pokračujícím dopadům ruské agrese na Ukrajině vyhne dosud avizované recesi a letošní hospodářský růst bude proti původním odhadům vyšší. Ve své zimní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise (EK). Hrubý domácí produkt (HDP) zemí Evropské unie tak podle komise letos vykáže růst o 0,8 procenta, což je o půl procentního bodu více, než EK předpovídala na podzim.
Dva komisaři EU navrhují společnou půjčku pro řešení energetické krize
04.10.2022 Dva vrcholní představitelé Evropské komise (EK) vyzvali všech 27 členských států Evropské unie, aby si vzaly společnou půjčku, ze které by se financovala reakce na energetickou krizi ohrožující unijní ekonomiku. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v listě Irish Times uvedli, že nový dluh by mohl být vytvořen po vzoru společného dluhu z doby pandemie covidu-19 na podporu pracovních míst, která by jinak zanikla, upozornila dnes agentura Reuters.
Euroskupina: Inflace v zemích EU je mezi šesti a 20 procenty, nutné je ji snížit
09.09.2022 Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové pohybuje mezi šesti a 20 procenty. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na dvě procenta. Řekla to dnes na tiskové konferenci v Praze po jednání Euroskupiny. Unijní ministři financí dnes vzali na vědomí, že zásadním úkolem je snížit spotřebitelské ceny. Při řešeních krize je žádoucí zvolit koordinovaný postup v souladu s politikou ECB, dodal předseda Euroskupiny, irský ministr financí Paschal Donohoe.
Růst ekonomiky EU v příštím roce zpomalí na 1,5 procenta, odhaduje komise
14.07.2022 Růst ekonomiky Evropské unie bude v příštím roce proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu. Ve své letní prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), podle níž hrubý domácí produkt (HDP) sedmadvacítky členských zemí vzroste o 1,5 procenta místo 2,3 procenta, jak očekávala v květnové předpovědi. Komise zároveň výrazně zvýšila odhadovanou míru inflace, kterou letos v průměru očekává na rekordních 8,3 procenta. Minulý odhad počítal s hodnotou 6,8 procenta.
Země EU budou moci z fondu obnovy čerpat peníze na posílení kapacit LNG
05.06.2022 Peněz z nového unijního fondu obnovy, který byl vytvořen na podporu hospodářského růstu po pandemii covidu-19, budou moci země Evropské unie využívat k posílení svých kapacit zkapalněného zemního plynu (LNG). Řekl to včera podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
Růst ekonomiky EU letos výrazně zpomalí na 2,7 procenta, odhaduje EK
16.05.2022 Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Unijní exekutiva nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky členských zemí o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.
Evropská komise zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na čtyři procenta
10.02.2022 Růst ekonomiky Evropské unie bude proti odhadům z loňského podzimu letos pomalejší, hlavně kvůli vysoké inflaci a nedostatku některých zdrojů. Ve své zimní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky unijních zemí o čtyři procenta, což je o tři desetiny bodu méně, než předpovídala na podzim.
EK vyzvala státy, aby se při podpoře oživení soustředily na klima a investice
25.11.2021 Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po covidové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. Ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to včera doporučila Evropská komise, která hodlá i v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.
Vláda dá lidem v ČR na splácení energií jen v této topné sezóně zhruba 18 miliard korun. To není málo, zvláště, když by vláda měla naopak spíše šetřit
18.10.2021 Na ochranu domácností a firem v Česku před vysokou cenou elektřiny či plynu padne jen v nejbližších měsících až zhruba osmnáct miliard korun. Babišova vláda dnes rozhodla zmocnit ministryní financí Alenu Schillerovou, aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty za měsíce listopad a prosinec letošního roku. Odpuštění připraví státní kasu o zhruba miliardu korun měsíčně, celkově tedy o dvě miliardy korun jen letos. Sazba se odpuštěním sníží z 21 na nula procent.
Eurokomisař Gentiloni varoval před příliš brzkým zpřísňováním měnové politiky
06.09.2021 Příliš brzké zpřísňování měnové politiky v eurozóně by bylo velkou chybou. Uvedl to eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni v rozhovoru s televizí Bloomberg. Evropská centrální banka (ECB), která nyní podporuje ekonomiku eurozóny rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů, bude o své měnové politice jednat ve čtvrtek.
EK podle Reuters protahuje schválení miliard pro maďarskou ekonomiku
13.07.2021 Exekutiva Evropské unie zmeškala vlastní lhůtu, ve které měla schválit miliardy eur na podporu hospodářského oživení v Maďarsku. Evropská komise své rozhodnutí odkládá ve snaze získat od Budapešti ústupky ve prospěch právního státu, upozornila včera agentura Reuters. Maďarsko má obdržet 7,2 miliardy eur (asi 184,7 miliardy Kč) z fondů EU určených k nastartování ekonomického růstu, zbrzděného pandemií covidu-19. Finance začnou plynout, jakmile Evropská komise schválí maďarské plány, jak tyto prostředky utratit, aby zajistily mimo jiné přechod k digitální a více "zelené" ekonomice. Kancelář předsedy maďarské vlády v prohlášení zveřejněném státní tiskovou agenturou MTI uvedla, že rozhovory s EK byly těsně před dokončením, než EK přišla s "absurdními požadavky" poté, co maďarský parlament přijal zákon zakazující ve školách probírat záležitostí považované za propagaci homosexuality.
Evropská komise odloží plán na zavedení digitální daně
12.07.2021 Evropská komise (EK) odloží plán na zavedení digitální daně jako dalšího zdroje svých příjmů. Dnes to na tiskové konferenci v Bruselu uvedl její mluvčí. Komise návrh chtěla původně představit tento měsíc.
EK nyní nechce další hospodářské stimuly, trvalý společný dluh ale nevylučuje
17.05.2021 Volání některých zemí Evropské unie po dalším společném stimulu pro ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je předčasné. Prohlásila to dnes místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, podle které se nyní musí unie zaměřit na úspěšné využití schváleného fondu obnovy. Část eurokomisařů přitom nezastírá, že balík o objemu 750 miliard eur (přes 19 bilionů korun) může být prvním krokem k trvalému společnému dluhu.
Gentiloni: EK by mohla v květnu zlepšit odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny
13.04.2021 Evropská komise (EK) by mohla v květnu zlepšit svůj odhad letošního růstu ekonomiky eurozóny, a přiblížit ho tak prognóze Mezinárodního měnového fondu (MMF). Uvedl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
EK zachová uvolnění rozpočtových pravidel i v roce 2022
03.03.2021 Evropská unie by měla zachovat současné uvolnění rozpočtových a dluhových pravidel i v příštím roce. S ohledem na současné ekonomické dopady koronavirové pandemie to dnes navrhla Evropská komise (EK). K předkrizovým pravidlům rozpočtové odpovědnosti by se podle dnešních doporučení unijní exekutivy měly země vrátit od roku 2023.
Komise zhoršila letošní odhad růstu ekonomiky EU na 3,7 procenta
11.02.2021 Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.
Spor o rozpočet EU trvá, komplikuje shodu na emisním závazku
04.12.2020 Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země. Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.
EK: Podpora ekonomiky bude v eurozóně potřeba i celý příští rok
18.11.2020 Země Evropské unie, které používají společnou měnu, by měly aktivitu hospodářství tvrdě zasaženého koronavirovými omezeními podporovat i v příštím roce. Ekonomické stimuly by měly být přesně cílené a jen dočasné, aby se státy po odeznění krize vrátily k dodržování dočasně pozastavených rozpočtových a dluhových pravidel. V rámci balíčku pravidelných podzimních hospodářských doporučení k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Několik zemí eurozóny včetně Slovenska také upozornila, že v jejich rozpočtových plánech na příští rok jsou potenciálně problematická časově neomezená opatření.
EK vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
17.09.2020 Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.
Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
11.09.2020 Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
24.07.2020 1) Zatímco napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa roste, akciové trhy v Asii dnes spadly. Na trhu se plně projevila nervozita z dalšího vývoje. Po zpřísnění pravidel pro čínské diplomaty a novináře, kdy Čína dostala nařízení, aby uzavřela svůj konzulát v Houstonu, přišel Peking s odvetným opatřením a nařídil uzavřít konzulát ve městě Čcheng-tu.
Gentiloni: Platby z fondu obnovy začnou ve druhé polovině 2021
24.07.2020 Platby z finanční pomoci unijním zemím, kterou pro ekonomiky zasažené šířením nového koronaviru schválili tento týden evropští lídři, začnou ve druhé polovině příštího roku. V rozhovoru, který byl dnes zveřejněn v italském listě La Repubblica, to řekl evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni.
EU by mohla při zdanění digitálních služeb postupovat samostatně
18.06.2020 Evropská unie lituje odchodu Spojených států z jednání o digitální dani, v případě potřeby je nicméně připravena upravit zdanění digitálních služeb samostatně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.
EK chce, aby fond pro oživení ekonomik fungoval od ledna
29.04.2020 Fond pro oživení evropských ekonomik postižených koronavirovým výpadkem by měl být k dispozici začátkem příštího roku společně s příštím sedmiletým rozpočtem EU. Členské země bloku by měly pomoc dostávat ve formě půjček, přímých grantů a finančních záruk, které by měly být v celkovém rámci plánu obnovy vyvážené. Shodla se na tom dnes Evropská komise, která chce návrh rozpočtu i samotného záchranného fondu předložit v příštích týdnech.
Eurokomisaři budou jednat o rozpočtu a fondu oživení ekonomik
29.04.2020 Debata o parametrech oživení evropské ekonomiky po koronavirovém výpadku čeká dnes Evropskou komisi. Členové unijní exekutivy budou jednat o chystaném návrhu příštího sedmiletého rozpočtu, s nímž má být spojen i podpůrný fond požadovaný členskými zeměmi. O jejich konkrétní podobě však dnes komisaři nerozhodnou, předsedkyně komise Ursula von der Leyenová ji chce představit někdy do poloviny května.
Státy EU se přou o podmínky fondu na zotavení ekonomik
22.04.2020 Den před jednáním prezidentů a premiérů mají státy Evropské unie stále velmi odlišné pohledy na financování obnovy evropských ekonomik paralyzovaných koronavirem. Velká část unijních zemí sice v posledních dnech podpořila myšlenku, aby si EU vypůjčila peníze a ty následně poskytla jednotlivým státům, neshodnou se ale na tom, zda to má být formou přímých grantů, anebo formou úvěrů. Jednotný názor členské země EU stále nemají ani na výši fondu zotavení či na způsob rozdělování peněz, uvedl dnes nejmenovaný unijní činitel.
Srovnání pomoci EU s Marshallovým plánem kulhá, soudí experti
20.04.2020 Špičky institucí Evropské unie a lídři členských států se zatím rozcházejí v odhadech, kolik peněz bude ze společné unijní kasy potřeba na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií. Čísla v jejich veřejných prohlášeních se pohybují mezi stovkami miliard až biliony eur (řádově v desítkách bilionů Kč). Shodují se zato na srovnání chystané investiční akce s Marshallovým plánem, jímž Spojené státy pomohly západoevropským zemím po druhé světové válce. Podle expertů však tato paralela nesedí kvůli rozdílnému rozsahu i podmínkám obou plánů.
Madrid navrhne kvůli viru vznik fondu v objemu 1,5 bilionu eur
20.04.2020 Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.
Ministři financí se částečně shodli na plánu pro oživení ekonomik
10.04.2020 Ministři financí zemí Evropské unie se včera dohodli na tom, že státy eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat záchranný fond ESM. Po včerejší videokonfereci euroskupiny to uvedl šéf euroskupiny Mário Centeno. Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.
Ministři financí jednají o záchranném plánu, Centeno věří dohodě
09.04.2020 Země eurozóny jsou velmi blízko shody na plánu pro oživení ekonomik po koronavirové krizi. Před začátkem dnešní videokonference ministrů financí Evropské unie to prohlásil předseda euroskupiny Mario Centeno, podle něhož by měli všichni ministři ukázat vůli ke kompromisu. Pod tlakem dalších států se ocitlo Nizozemsko, které dosud blokovalo návrh na využití téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek.
Země EU tlačí kvůli záchrannému hospodářskému plánu na Nizozemsko
09.04.2020 Země eurozóny zesílily před dnešní videokonferencí ministrů financí tlak na Nizozemsko, které dosud blokovalo společný plán na oživení ekonomik po koronavirové krizi. Zatímco ostatní země se společnou měnou souhlasí s využíváním téměř půl bilionu eur (skoro 14 bilionů Kč) ze záchranného fondu ESM bez jakýchkoli podmínek, Haag na to v obavě z růstu veřejného dluhu odmítá přistoupit. Podle některých zemí je dnešní dohoda klíčová pro budoucnost celé EU. Ministři budou také debatovat o možném vydání společných dluhopisů, proti němuž se však staví více států a jeho schválení se neočekává.
Komisaři chtějí kvůli pandemii dluhopisy, šéfka EK je rezervovaná
07.04.2020 Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni včera tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být na místě.
Ministři financí EU navrhnou krizovou pomoc ekonomikám
07.04.2020 Jednotný recept na pomoc národním ekonomikám z koronavirové krize budou dnes hledat ministři financí Evropské unie. Zásadním tématem jejich videokonference bude vydání společných dluhopisů eurozóny, které by umožnily financovat záchranná opatření i těm nejpostiženějším zemím. Evropské státy jsou však v přístupu k nim rozděleny.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
06.04.2020 1) Francouzské hospodářství letos čeká nejhorší recese od skončení druhé světové války, odhaduje francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Propad hrubého domácího produktu by mohl přesáhnout 2,2 %, řekl dnes ministr na slyšení v komisi pro ekonomické záležitosti francouzského Senátu.
Eurokomisaři chtějí záchranný koronavirový fond pro celou EU
06.04.2020 Země Evropské unie by měly vytvořit nový společný fond, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by do něj mohly získávat peníze například vydáváním společných dlouhodobých dluhopisů nebo do něj nasměrovat část svých daňových příjmů. Ve společném prohlášení to dnes uvedli eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni. Nástroje ke zmírnění očekávané recese budou v úterý hledat během videokonference unijní ministři financí a takzvané koronové dluhopisy budou jedním z diskutovaných témat.
Von der Leyenová: Unie zváží podporu koronabondům
20.03.2020 Evropská komise (EK) je připravena zvážit podporu společné emisi dluhopisů za celou eurozónu, kterými by pomohla zmírnit masivní dopady krize způsobené novým koronavirem. Řekla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni poznamenal, že k takovému účelu by se nejvíce hodil Evropský stabilizační mechanismus (ESM), který by takzvané koronabondy mohl vydávat.
USA, Británie a EU chtějí vzájemné obchodní dohody do konce roku
24.01.2020 Spojené státy, Evropská unie a Británie, která evropský blok na konci ledna opustí, chtějí do konce letošního roku uzavřít vzájemné obchodní dohody. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to ve čtvrtek uvedli jejich vysocí představitelé. Agentura AP v této souvislosti poznamenala, že pokud se to podaří, bude to možné považovat za velký úspěch. AP také připomíná, že většina obchodních dohod se dojednává roky.
Gentiloni: Státy EU by měly lépe koordinovat fiskální politiku
19.12.2019 Země Evropské unie by měly lépe koordinovat svou fiskální politiku, řekl dnes eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. Méně zadlužené země bloku by tak podle něj měly více utrácet, aby unijní ekonomiku povzbudily. Zároveň by pomohly zadluženějším zemím, které musejí v zájmu ozdravení veřejných financí šetřit. Gentiloni to prohlásil na konferenci, kterou ve Frankfurtu nad Mohanem pořádala Evropská centrální banka (ECB).
Související klíčová slova:
Premiér Andrej Babiš | Evropský blok | Eurokomisař Gentiloni | Bruno Le Maire | Jihoevropské státy | Koronavirové krize | Evropský komisař pro hospodářství | Valdis Dombrovskis | Viktor Orbán | EUR | Španělský premiér | Rozpočet EU | Investiční banky | Ruské invaze na Ukrajinu | Evropská komise | Fond obnovy | Ceny v České republice | Evropská solidarita | Růst ekonomiky EU | Geopolitické napětí | Inspirace | Lagardeová | Financial Times | Ministr obchodu Wilbur Ross | Ruská invaze na Ukrajinu | Investing | Invaze | Meziroční míra inflace v eurozóně | Nezaměstnanost | Pandemie | Růst cen | Unijní činitelé | Inflace v zemích EU | Představitelé ECB | Snížení DPH | Cena zlata | Fiskální odpovědnost | Eurokomisař pro ekonomiku | Záchranný fond | Ministr hospodářství | Nizozemsko | Roberto Gualtieri | Vicepremiér | Lídři EU | Peníze z krizového fondu | Americký prezident | Covid | Italský premiér Giuseppe Conte | Inflace | Inflace v zemích Evropské Unie | IHS Markit | Centrální banky | Rozpočtové deficity | Marshallův plán | Eurokomisaři | Vzestup inflace | Wilbur Ross | Pandemie koronaviru | Hospodářství EU | Jihoevropské země | Akciové trhy | La Repubblica | Odvětví | Krizový fond | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Domácnosti | Charles Michel | Analytici | Ministři financí Evropské unie | Země EU | Washington | Videokonference | Úsilí | Evropští ministři | Mluvčí EK | Mark Rutte | Dluhopisy | Fond ESM | Rabobank | Ekonomiky | Řešení energetické krize | Maďarsko | Wopke Hoekstra | Využití ESM | Hrubý domácí produkt (HDP) | Evropský stabilizační mechanismus | Nedostatek polovodičů | Investiční plány | Plán na zavedení digitální daně | Státní dluh | Rozpočtový schodek | Peníze | Unijní ministři | Politika | Odvetná cla | Ekonomika EU | Jednání euroskupiny | Invaze na Ukrajinu | Spor o rozpočet | Financovat | Prohlášení | Janet Yellenová | Lukáš Kovanda | Růst | Příležitosti | Itálie | Koronavirový fond | Francouzský ministr financí | Prognóza | Německý ministr hospodářství | Veřejný dluh | Vysoká inflace | Zdanění digitálních služeb | Ruská agrese | Zavedení digitální daně | Petr Kupec | Les Echos | Koronavirová krize | Madrid | Evropské ekonomiky | Odhad letošního růstu ekonomiky | Inflace v eurozóně | Jannis Sturnaras | Pandemie covidu-19 | Šéfové států | Trh | Moskva | Problémy | Studie | Elektřina | MMF | Viceprezident | Komise | Nejistoty | Unijní země | Posílení | Agentura Reuters | Gernot Blümel | Unie | Důvěra investorů | Christine Lagardeová | Využití záchranného fondu eurozóny | Ekonomický vývoj | Evropský stabilizační mechanismus (ESM) | Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny | Firemní daně | Statistický úřad | Angela Merkelová | Budoucnost | Virus | Odpor | Obchodní dohody | Opatření | 3М | Členské státy | Meziroční míra inflace | Šíření nového koronaviru | Záchranný fond eurozóny | Mario Centeno | Pandemie nemoci | Uvolnění rozpočtových pravidel | Eurokomisař pro hospodářství | Finance | Naše prognóza | USA | Šéf euroskupiny | Premiér Giuseppe Conte | Klaus Regling | Británie | Joe Biden | Americký ministr obchodu | Výdaje | Rozpočtová pravidla | Evropský parlament | Ekonomika Evropské unie | Ekonomové | Spojené státy | ESM Klaus Regling | Růst HDP | Předseda Evropské rady | Vývoj | Silné hospodářské oživení | IW | Ekonomická aktivita v eurozóně | Záchranný koronavirový fond | Deutschlandfunk | Členské země EU | Zemědělství | Zisky firem | Dopady pandemie | Clement Beaune | Měnové politiky | G20 | Země platící eurem | Finanční služby | Rakouský ministr | Onemocnění | Ministryně financí Alena Schillerová | Fiskální politika | Italský premiér | Čerpání peněz | Komisař pro hospodářství | Koronové dluhopisy | Pakt stability | Větší zdanění | Miliardy korun | Daniel Ferrie | Ministr financí Steven Mnuchin | Luis De Guindos | Nákupy dluhopisů | Fiskální pravidla | Sazby | Babišova vláda | Investovat | Steven Mnuchin | Obchodní dohoda | Průzkum | Firmy | Ekonomický propad | Euroskupina | Vyšetřování | Česká vláda | Dovoz ruské ropy | Trhy | Pakt stability a růstu | První peníze | Rizika | Eurozóna | Fond | Zpřísňováním měnové politiky | Úspory | Ministr obchodu | Vysoké ceny | Růst ekonomiky | Paschal Donohoe | Španělsko | Ekonomický růst | Rozsáhlé nákupy dluhopisů | Viceprezident ECB | Dopady krize | Zpřísňování měnové politiky | Komentář šéfky Evropské komise | Thierry Breton | Orbán | Spor o rozpočet EU | Posílení kapacit LNG | Situace na trhu práce | Státy G20 | EK | Riziko | Emise | Trinity | Nástroj | Plyn | Čína | Ceny | Financování | Recese | Pokles | Války | Centrální banka | Předpovědi | DPH | Státy EU | Praxe | Biliony | Evropské centrální banky | Sentix | Klima | Mateusz Morawiecki | Americký ministr financí | Solidarita | Závislosti na ruské ropě | Růst cen energií | Trinity Bank | Justice | Ceny energií | Energetická krize | Giuseppe Conte | Zotavení ekonomiky | Největší světové ekonomiky | Biliony dolarů | Zisk | Koronavirové pandemie | Dovoz | Obchodování | Eurostat | Prezident | Francouzský ministr | Evropa | Zprávy | Francie | Předpověď | Důvěra investorů v ekonomiku | Biden | Finanční krize | Zahájení ruské invaze na Ukrajinu | Ursula von der Leyenová | Chorvatsko | Situace | Miliardy eur | Dluhy | Konsenzus | Peking | HDP | Načasování | Rozhodování | Vrcholní představitelé | Zdanění | Politici | Vyšší inflace | Brazílie | Členské země | Slovensko | ČTK | Odhad letošního růstu | Stimuly | Ztráty | Meziroční inflace | Očkování | Podniky | ECB Luis De Guindos | Dodavatelské řetězce | Podpora ekonomiky | Reuters | Největší propad | Prognózy | Daně | Ministři | Americká ekonomika | Americký prezident Joe Biden | Světové ekonomiky | Výsledky | Míra inflace | Zdražování energií | Dopady koronavirové pandemie | Investice | Pro investory | Konkurence | Indie | Ekonomika eurozóny | Myšlenka | Ekonomická aktivita | ESM | Zisky | ECOFIN | Hospodářství | Hospodářský růst | Snížení dluhu | Politico | Zahájení ruské invaze | Pedro Sánchez | Organizace | Nervozita | Praha | Britská vláda | Plány | COVID-19 | Cenové tlaky | Brusel | TIM | Energie | Objem | Španělská vláda | Investiční | Ekonomické dopady | Evropská komise (EK) | Bloomberg | Evropská unie | Kurzarbeit | Alena Schillerová | Rozvoj | Vyhlídky | Evropská ekonomika | Míra | Pandemie nemoci COVID-19 | LNG | Hrubý domácí produkt | Krize | OECD | JDE | Podpora | Ministři financí | Prezident Joe Biden | Cena | Německo | Digitalizace | Odhad růstu ekonomiky EU | Rozpočet | Prudký růst cen | Situace na trhu | Co bude | Odhad růstu ekonomiky | Debata | Ekonomika | Schodek | Míra nejistoty | Indikátory | Energetické krize | Práce | Úspěch | Cíle | Bezpečnost | Banky | Ministři financí EU | Ministr financí | ČR | Pozice | LES | Eurokomisař | Lídři | Inflační tlaky | Europoslanci | Import | Ministryně financí | Řetězce | Experti | Průměrná hodnota | IHS | Von der Leyenová | Růst hrubého domácího produktu | Hospodářské stimuly | Polsko | Analytici společnosti | Oživení čínské ekonomiky | Zdražování | Ropy | Předseda | Společnost Sentix | Obchodní vztahy | USD | Cestování | Der Spiegel | Investing.com | Statistický úřad Eurostat | Odhad inflace | Kupní síla | Propad | Konec roku | Rakousko | Guvernéři centrálních bank | Hospodářské oživení | Agentura AP | Andrej Babiš | Ruská invaze | Nejistota | Evropská centrální banka | ECB | Ekonomiky eurozóny | Spiegel | Doporučení | Evropské země | ROCE | Omikron | EU | Miliardy | Digitální daň | Důvěra investorů v ekonomiku eurozóny | Akciové trhy v Asii | Banka | Země eurozóny | Markit | Olaf Scholz | Oživení ekonomik | Spotřebitelské ceny | Margrethe Vestagerová
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Obchodování | Banky | Růst | ČTK | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot
