Madrid navrhne kvůli viru vznik fondu v objemu 1,5 bilionu eur

Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.

Španělský premiér Pedro Sánchez návrh představí svým evropským kolegům během čtvrtečního summitu. Španělsko se snaží být vůdčí zemí v jednáních, jejichž smyslem je nalézt přijatelné řešení poté, co Nizozemsko a Německo vyloučily emisi společných dluhopisů. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný zdroj ze španělské diplomacie.

"Jde o jiný systém, než jsme původně zamýšleli..., ale je to možnost, se kterou by mohli všichni souhlasit," dodal zdroj. Španělský návrh je v souladu s návrhem, který předložil unijní komisař pro rozpočet Johannes Hahn. Návrh počítá s tím, že peníze by měly být připraveny tak, aby je bylo možné začít rozdělovat hned na začátku ledna příštího roku a v následujících dvou až třech letech.

Podobně eurokomisař pro hospodářství Paolo Gentiloni v rozhovoru s německým časopisem Der Spiegel uvedl, že k řešení současné koronavirové krize bude potřeba pomoc zhruba za 1,5 bilionu eur. "Euroskupina teď předložila návrhy na pomoc v hodnotě přes 500 miliard eur na financování zdravotní péče, krátkodobé práce a na pomoc malým a středním podnikům. Zbývá tedy jeden bilion eur. To je zhruba částka, kterou se nyní musíme zabývat," prohlásil Gentiloni.

Ministři financí Evropské unie se 9. dubna dohodli na záchranném balíčku v objemu 540 miliard eur z prostředků Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Ten funguje jako záchranný fond eurozóny. Peníze mají pomoci k zotavení ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Ekonomika eurozóny podle odhadu Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos kvůli dopadům koronaviru vykáže propad o 7,5 procenta.

Zatímco jihoevropské země usilují o to, aby eurozóna náklady na oživení ekonomik sdílela prostřednictvím emise společných dluhopisů, Nizozemsko spolu s Německem, Rakouskem a Finskem tento návrh blokují. Další diskuse lídrů EU na téma záchrany evropských ekonomik je plánovaná na 23. dubna, a to prostřednictvím videokonference.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze a zakázalo vývoz zdrojů energie
  Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Maďarsko zablokovalo stamiliony z vojenské pomoci EU Ukrajině
  Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině, potvrdila včera agentuře Reuters tisková služba maďarské vlády. Italská agentura ANSA dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Přístup Budapešti kritizoval český prezident Petr Pavel.
• Maďarsko zavádí novou daň pro ropnou a plynárenskou MOL a upraví další
  Maďarská vláda zavádí novou daň na ropnou a plynárenskou společnost MOL, která vychází z výnosů firmy, a zároveň snižuje daň z neočekávaných zisků, kterou firma platí ze zisku z levnější ropy dovážené z Ruska. Vyplývá to z vyhlášky, kterou vláda premiéra Viktora Orbána zveřejnila v noci na dnešek.
• Maďarsko získalo téměř 780 milionů eur z unijních fondů na obnovu
  Maďarsko získalo na konci prosince od Evropské unie formou půjček 779,5 milionu eur (19,2 miliardy Kč). Jde o finance určené na obnovu z podpůrných unijních fondů. Informovala o tom dnes ve svém prohlášení Evropská komise. Litvě komise vyplatila 109,8 milionu eur (2,7 miliardy Kč) a Polsku pak pět miliard (123,4 miliardy Kč) v půjčkách a grantech.
• Maďarsko zůstalo v recesi, HDP mezičtvrtletně klesl již počtvrté za sebou
  Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska se podle rychlého odhadu statistického úřadu ve druhém čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti prvnímu kvartálu. Maďarská ekonomika tak překvapivě zůstala v technické recesi. Zaznamenala již čtvrtý mezičtvrtletní pokles za sebou, což představuje nejdelší sérii takovýchto poklesů od roku 1995, kam sahají srovnatelné záznamy, napsala agentura Bloomberg.
• Maďarsko zvýšilo svou depozitní sazbu
  Maďarská centrální banka dnes zahájila zpřísňování své měnové politiky. Zvýšila svou jednodenní depozitní sazbu o 0,1 procentního bodu na minus 0,05 procenta. Svou základní úrokovou sazbu nicméně ponechala beze změny na rekordním minimu 0,9 procenta. Dnešnímu zvýšení depozitní sazby předcházelo téměř sedmileté období uvolňování měnové politiky, píše agentura Reuters.
• Maďarský forint klesl na rekordní minimum
  Maďarský forint dnes vůči euru sestoupil na rekordní minimum, od začátku letošního roku již ztrácí téměř šest procent. Podle analytiků stojí za slabým kurzem forintu skutečnost, že maďarská centrální banka pokračuje ve své politice nízkých úrokových sazeb, napsala agentura DPA.
• Maďarský forint klesl vůči euru na rekordní minimum
  Maďarský forint se včera vůči euru propadl na rekordní minimum, euro včera odpoledne stálo až 331,85 forintu (měnový pár EUR/HUF posílil). K poklesu kurzu měny přispívají obavy z globální recese, obchodní války a odchodu Británie z Evropské unie bez dohody.
• Maďarský HDP může letos podle centrální banky vzrůst o 5 procent
  Maďarská ekonomika by letos mohla vzrůst o čtyři až pět procent, pokud se během několika týdnů do určité míry znormalizuje situace kolem šíření koronaviru. Uvedl to náměstek guvernéra maďarské centrální banky Mihály Patai. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska kvůli pandemii covidu-19 propadl o pět procent.
• Maďaři kvůli inflaci masově vybírají peníze z bank a nakupují vládní dluhopisy
  Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média.
• Madrid poskytne na boj s dopady koronaviru 200 miliard eur
  Španělsko vyčlení na boj s dopady nového koronaviru 200 miliard eur (5,4 bilionu Kč) formou půjček, státních záruk, úlev i přímé pomoci. Balíček opatření dnes v tamní televizi představil španělský premiér Pedro Sánchez. Suma odpovídá zhruba 20 procentům ročního hrubého domácího produktu (HDP) země. Počet nakažených novým koronavirem se ve Španělsku za posledních 24 hodin zvýšil o dva tisíce na 11.178 a počet úmrtí z řad infikovaných nemocí COVID-19, kterou nový koronavir způsobuje, vzrostl o 150 na 491.
• Maersk: Uzávěra Šanghaje se projeví v nákladní dopravě a zvýší její náklady
  Protipandemická uzávěra Šanghaje se negativně projeví na nákladní dopravě a zvýší její náklady, varoval dnes dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk. Postup Číny proti pandemii covidu-19 dále otřásá globálními dodavatelskými řetězci, napsala agentura Reuters. Čínské pobřežní město je rušnou námořní a leteckou křižovatkou.
• Majetek amerických domácností stoupl
  Čistá hodnota majetku amerických domácností v prvním čtvrtletí vystoupila na nový rekord 84,9 bilionu...
• Majetek amerických miliardářů v době pandemie vzrostl
  Majetek amerických miliardářů, včetně šéfa firmy Amazon.com Jeffa Bezose a Facebooku Marka Zuckerberga, stoupl od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 ve Spojených státech o více než 19 procent, tedy půl bilionu dolarů (11,7 bilionu Kč). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Institutu pro politická studia (IPS).
• Majetek domácností v USA rekordně vzrostl
  Hodnota majetku amerických domácností po odečtení závazků vzrostla během třetího čtvrtletí o 1,9 bilionu...
• Majetek investora Warrena Buffetta dosáhl 100 miliard dolarů
  Hodnota majetku investora a filantropa Warrena Buffetta dosáhla 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). Investoři vyhnali cenu akcie společnosti Berkshire Hathaway až na rekordní výši více než 407.000 USD, uvedla agentura Reuters. Buffett ve společnosti vlastní zhruba šestinu.
• Majetek nejbohatších lidí se za pandemie rozrostl, víc lidí je ale v chudobě
  Majetek nejbohatších lidí světa se za pandemie covidu-19 rozrostl, na druhou stranu se ale víc lidí ocitlo v chudobě. Ve své zprávě o nerovnosti to včera uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21.000 lidí denně. Majetek deseti nejbohatších lidí se od března 2020, tedy od začátku pandemie, více než zdvojnásobil.
• Majetek nejbohatších lidí světa letos vzrostl
  Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa se v letošním roce zvýšila o 237 miliard dolarů (6,2 bilionu Kč), což je proti loňsku o téměř šest procent. Dosáhla tak 4,4 bilionu dolarů (114,5 bilionu Kč). Informuje o tom dnes agentura Bloomberg, která vychází ze stavu po úterním závěru obchodování na newyorské burze.
• Majetek německých domácností je rekordní
  Celková hodnota finančního majetku německých domácností se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 98 miliard eur, tedy o 1,8 procenta, na nové rekordní maximum 5,586 bilionu eur (zhruba 149 bilionů Kč). Vyplývá to z dnešních údajů německé centrální banky Deutsche Bundesbank.
• Majetek německých domácností loni stoupl
  Hodnota finančního majetku německých domácností loni vzrostla o téměř 230 miliard na více než 5,7 bilionu eur (154 bilionů Kč), tedy asi o čtyři procenta. Vyplývá to ze studie společnosti DZ Bank. Údaje zahrnují například hotovost, bankovní vklady či peníze vložené do investičních fondů a akcií.