Maďaři kvůli inflaci masově vybírají peníze z bank a nakupují vládní dluhopisy

Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média.

Banky v Maďarsku aktuálně nabízejí úrokovou sazbu 12,5 procenta. Míra inflace v zemi v červenci činila 17,5 procenta, i když se posledních šest měsíců snižuje z lednového maxima 25,7 procenta, což byla nejvyšší hodnota za posledních téměř 15 let.

Střadatelé ve druhém čtvrtletí zvýšili držení domácích vládních dluhopisů téměř o 1,4 bilionu forintů (800 miliard Kč), což je o 13,5 procenta více než ve stejném období loni. Zároveň lidé v Maďarsku měli o 1,9 bilionu forintů méně v hotovosti a na bankovních vkladech, což představuje meziroční pokles o 10,7 procenta, uvedla minulý týden centrální banka.

Data podle Bloombergu ukazují, že přesuny úspor se konaly, už když vláda premiéra Viktora Orbána v červnu oznámila zvláštní 13procentní daň z úroků získaných z bankovních vkladů. Vláda tehdy uvedla, že chce zvýšit poptávku po maďarských vládních dluhopisech.

Orbán obhajoval podle něj vlastenecké nákupy dluhopisů v době, kdy Evropská unie zadržuje asi 28,7 miliardy eur (bezmála 690 miliard Kč) z finančních prostředků vyčleněných pro Maďarsko. Brusel krok zdůvodňuje obavami z úplatků a o stav právního státu v Maďarsku. S tím vláda v Budapešti nesouhlasí a tvrdí, že Brusel ji trestá za to, že na některé otázky v EU má jiný názor.

Vláda v Budapešti také omezila schopnost správců investičních fondů investovat do jiných aktiv, než jsou dluhopisy. Snažila se tak snížit úvěrové náklady.

Maďaři si většinou nakoupili dluhopisy navázané na inflaci. Objem retailových dluhopisů tohoto druhu, tedy těch, které drží drobní investoři, vzrostl v první polovině letošního roku o 37 procent na 5,9 bilionu forintů.

Růst spotřebitelských cen se může ve čtvrtém čtvrtletí dostat pod deset procent, řekl Orbán. Rychlý přesun bankovních vkladů bedlivě sleduje centrální banka, která bankám minulý týden sdělila, aby zintenzivnily řízení likvidity tak, aby se vyhnuly dalším kontrolám.

Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg

Čtěte více

• Maďarsko uvolní vojenskou pomoc EU, až Ukrajina škrtne banku OTP ze seznamu
  Maďarsko bude blokovat další část vojenské pomoci Evropské unie Ukrajině a nové sankce proti Rusku, dokud Kyjev nevyřadí maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. Uvedl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters.
• Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze a zakázalo vývoz zdrojů energie
  Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Maďarsko zablokovalo stamiliony z vojenské pomoci EU Ukrajině
  Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině, potvrdila včera agentuře Reuters tisková služba maďarské vlády. Italská agentura ANSA dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Přístup Budapešti kritizoval český prezident Petr Pavel.
• Maďarsko zavádí novou daň pro ropnou a plynárenskou MOL a upraví další
  Maďarská vláda zavádí novou daň na ropnou a plynárenskou společnost MOL, která vychází z výnosů firmy, a zároveň snižuje daň z neočekávaných zisků, kterou firma platí ze zisku z levnější ropy dovážené z Ruska. Vyplývá to z vyhlášky, kterou vláda premiéra Viktora Orbána zveřejnila v noci na dnešek.
• Maďarsko získalo téměř 780 milionů eur z unijních fondů na obnovu
  Maďarsko získalo na konci prosince od Evropské unie formou půjček 779,5 milionu eur (19,2 miliardy Kč). Jde o finance určené na obnovu z podpůrných unijních fondů. Informovala o tom dnes ve svém prohlášení Evropská komise. Litvě komise vyplatila 109,8 milionu eur (2,7 miliardy Kč) a Polsku pak pět miliard (123,4 miliardy Kč) v půjčkách a grantech.
• Maďarsko zůstalo v recesi, HDP mezičtvrtletně klesl již počtvrté za sebou
  Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska se podle rychlého odhadu statistického úřadu ve druhém čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti prvnímu kvartálu. Maďarská ekonomika tak překvapivě zůstala v technické recesi. Zaznamenala již čtvrtý mezičtvrtletní pokles za sebou, což představuje nejdelší sérii takovýchto poklesů od roku 1995, kam sahají srovnatelné záznamy, napsala agentura Bloomberg.
• Maďarsko zvýšilo svou depozitní sazbu
  Maďarská centrální banka dnes zahájila zpřísňování své měnové politiky. Zvýšila svou jednodenní depozitní sazbu o 0,1 procentního bodu na minus 0,05 procenta. Svou základní úrokovou sazbu nicméně ponechala beze změny na rekordním minimu 0,9 procenta. Dnešnímu zvýšení depozitní sazby předcházelo téměř sedmileté období uvolňování měnové politiky, píše agentura Reuters.
• Maďarský forint klesl na rekordní minimum
  Maďarský forint dnes vůči euru sestoupil na rekordní minimum, od začátku letošního roku již ztrácí téměř šest procent. Podle analytiků stojí za slabým kurzem forintu skutečnost, že maďarská centrální banka pokračuje ve své politice nízkých úrokových sazeb, napsala agentura DPA.
• Maďarský forint klesl vůči euru na rekordní minimum
  Maďarský forint se včera vůči euru propadl na rekordní minimum, euro včera odpoledne stálo až 331,85 forintu (měnový pár EUR/HUF posílil). K poklesu kurzu měny přispívají obavy z globální recese, obchodní války a odchodu Británie z Evropské unie bez dohody.
• Maďarský HDP může letos podle centrální banky vzrůst o 5 procent
  Maďarská ekonomika by letos mohla vzrůst o čtyři až pět procent, pokud se během několika týdnů do určité míry znormalizuje situace kolem šíření koronaviru. Uvedl to náměstek guvernéra maďarské centrální banky Mihály Patai. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska kvůli pandemii covidu-19 propadl o pět procent.
• Madrid navrhne kvůli viru vznik fondu v objemu 1,5 bilionu eur
  Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.
• Madrid poskytne na boj s dopady koronaviru 200 miliard eur
  Španělsko vyčlení na boj s dopady nového koronaviru 200 miliard eur (5,4 bilionu Kč) formou půjček, státních záruk, úlev i přímé pomoci. Balíček opatření dnes v tamní televizi představil španělský premiér Pedro Sánchez. Suma odpovídá zhruba 20 procentům ročního hrubého domácího produktu (HDP) země. Počet nakažených novým koronavirem se ve Španělsku za posledních 24 hodin zvýšil o dva tisíce na 11.178 a počet úmrtí z řad infikovaných nemocí COVID-19, kterou nový koronavir způsobuje, vzrostl o 150 na 491.
• Maersk: Uzávěra Šanghaje se projeví v nákladní dopravě a zvýší její náklady
  Protipandemická uzávěra Šanghaje se negativně projeví na nákladní dopravě a zvýší její náklady, varoval dnes dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk. Postup Číny proti pandemii covidu-19 dále otřásá globálními dodavatelskými řetězci, napsala agentura Reuters. Čínské pobřežní město je rušnou námořní a leteckou křižovatkou.
• Majetek amerických domácností stoupl
  Čistá hodnota majetku amerických domácností v prvním čtvrtletí vystoupila na nový rekord 84,9 bilionu...
• Majetek amerických miliardářů v době pandemie vzrostl
  Majetek amerických miliardářů, včetně šéfa firmy Amazon.com Jeffa Bezose a Facebooku Marka Zuckerberga, stoupl od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 ve Spojených státech o více než 19 procent, tedy půl bilionu dolarů (11,7 bilionu Kč). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Institutu pro politická studia (IPS).
• Majetek domácností v USA rekordně vzrostl
  Hodnota majetku amerických domácností po odečtení závazků vzrostla během třetího čtvrtletí o 1,9 bilionu...
• Majetek investora Warrena Buffetta dosáhl 100 miliard dolarů
  Hodnota majetku investora a filantropa Warrena Buffetta dosáhla 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). Investoři vyhnali cenu akcie společnosti Berkshire Hathaway až na rekordní výši více než 407.000 USD, uvedla agentura Reuters. Buffett ve společnosti vlastní zhruba šestinu.
• Majetek nejbohatších lidí se za pandemie rozrostl, víc lidí je ale v chudobě
  Majetek nejbohatších lidí světa se za pandemie covidu-19 rozrostl, na druhou stranu se ale víc lidí ocitlo v chudobě. Ve své zprávě o nerovnosti to včera uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21.000 lidí denně. Majetek deseti nejbohatších lidí se od března 2020, tedy od začátku pandemie, více než zdvojnásobil.
• Majetek nejbohatších lidí světa letos vzrostl
  Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa se v letošním roce zvýšila o 237 miliard dolarů (6,2 bilionu Kč), což je proti loňsku o téměř šest procent. Dosáhla tak 4,4 bilionu dolarů (114,5 bilionu Kč). Informuje o tom dnes agentura Bloomberg, která vychází ze stavu po úterním závěru obchodování na newyorské burze.
• Majetek německých domácností je rekordní
  Celková hodnota finančního majetku německých domácností se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 98 miliard eur, tedy o 1,8 procenta, na nové rekordní maximum 5,586 bilionu eur (zhruba 149 bilionů Kč). Vyplývá to z dnešních údajů německé centrální banky Deutsche Bundesbank.