Majetek nejbohatších lidí se za pandemie rozrostl, víc lidí je ale v chudobě

Majetek nejbohatších lidí světa se za pandemie covidu-19 rozrostl, na druhou stranu se ale víc lidí ocitlo v chudobě. Ve své zprávě o nerovnosti to včera uvedla britská nevládní organizace Oxfam. Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21.000 lidí denně. Majetek deseti nejbohatších lidí se od března 2020, tedy od začátku pandemie, více než zdvojnásobil.

Oxfam svou zprávu o nerovnosti vydává zpravidla před každoročním zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, aby přilákala pozornost ekonomických, obchodních a politických elit. Fórum v Davosu letos stejně jako loni kvůli pandemii nahradila alternativní akce Davos Agenda, která se koná pouze virtuálně. Na programu jsou diskuse o pravděpodobném budoucím vývoji pandemie, rovnosti v očkování a energetické transformaci.

"Letošní zpráva popisuje zcela nepřiměřené jevy," konstatoval šéf Oxfamu Danny Sriskandarajah. Za pandemie se téměř každý den objeví nový miliardář, zatímco 99 procent světové populace je na tom hůře kvůli uzávěrám, poklesu mezinárodního obchodu a slabší turistice. V důsledku toho spadlo do chudoby dalších 160 milionů lidí," dodal. "V hloubi našeho ekonomického systému je cosi chybně nastaveného," konstatoval Sriskandarajah.

Podle údajů časopisu Forbes, na které se charita odvolává, se mezi desítku nejbohatších lidí světa mimo jiné řadí Elon Musk, Jeff Bezos, Bernard Arnault a jeho rodina, Bill Gates, Mark Zuckerberg či Warren Buffett. Dohromady majetek desítky nejbohatších lidí loni vzrostl ze 700 miliard dolarů na 1,5 bilionu dolarů (32,1 bilionu Kč). Jsou však mezi nimi značné rozdíly - zatímco Muskův majetek vzrostl o více než 1000 procent, Gatesův o 30 procent.

Zpráva Oxfamu vychází například i z údajů Světové banky (SB) a uvádí, že nedostatečný přístup ke zdravotní péči, hlad, násilí na základě pohlaví a klimatické změny přispívají k jednomu úmrtí každé čtyři sekundy. Za méně než 5,5 dolaru (méně než 120 Kč) žije o 160 milionů lidí více, než by tomu bylo bez dopadů pandemie. Světová banka používá 5,50 USD na den jako měřítko chudoby v zemích s vyššími středními příjmy.

Oxfam ve své poslední zprávě též poukazuje na to, že pandemie nutí rozvojové země snižovat sociální výdaje, protože jim narůstá státní dluh. Připomíná, že kvůli pandemii narůstá nerovnost mužů a žen. V současnosti pracuje o 13 milionů žen méně než v roce 2019 a více než dvaceti milionům dívek hrozí, že se nevrátí do školy. Nemoc covid-19 podle zprávy nejvíce zasáhla etnické menšiny, včetně Bangladéšanů ve Spojeném království nebo černošského obyvatelstva ve Spojených státech.

Světoví lídři mají podle šéfa Oxfamu jedinečnou šanci podpořit odvážnější ekonomické strategie a "změnit smrtící kurz, kterým se ubíráme". Nový ekonomický přístup by podle něj měl zahrnovat progresivnější daňové režimy, které více zdaňují kapitál a bohatství. Příjmy by měly být vynaloženy na "kvalitní všeobecnou zdravotní péči a sociální ochranu pro všechny", říká Sriskandarajah. Oxfam rovněž požaduje, aby byla zrušena práva duševního vlastnictví na vakcíny proti covidu-19, což by umožnilo jejich širší výrobu a rychlejší distribuci.

Začátkem tohoto měsíce vyjádřil prezident Světové banky David Malpass obavy z prohlubující se globální nerovnosti. Uvedl, že dopad inflace a opatření k jejímu řešení pravděpodobně způsobí chudším zemím větší škody. "Vyhlídky slabších zemí jsou stále takové, že budou stále více zaostávat," řekl.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Maďarský forint klesl vůči euru na rekordní minimum
  Maďarský forint se včera vůči euru propadl na rekordní minimum, euro včera odpoledne stálo až 331,85 forintu (měnový pár EUR/HUF posílil). K poklesu kurzu měny přispívají obavy z globální recese, obchodní války a odchodu Británie z Evropské unie bez dohody.
• Maďarský HDP může letos podle centrální banky vzrůst o 5 procent
  Maďarská ekonomika by letos mohla vzrůst o čtyři až pět procent, pokud se během několika týdnů do určité míry znormalizuje situace kolem šíření koronaviru. Uvedl to náměstek guvernéra maďarské centrální banky Mihály Patai. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska kvůli pandemii covidu-19 propadl o pět procent.
• Maďaři kvůli inflaci masově vybírají peníze z bank a nakupují vládní dluhopisy
  Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média.
• Madrid navrhne kvůli viru vznik fondu v objemu 1,5 bilionu eur
  Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.
• Madrid poskytne na boj s dopady koronaviru 200 miliard eur
  Španělsko vyčlení na boj s dopady nového koronaviru 200 miliard eur (5,4 bilionu Kč) formou půjček, státních záruk, úlev i přímé pomoci. Balíček opatření dnes v tamní televizi představil španělský premiér Pedro Sánchez. Suma odpovídá zhruba 20 procentům ročního hrubého domácího produktu (HDP) země. Počet nakažených novým koronavirem se ve Španělsku za posledních 24 hodin zvýšil o dva tisíce na 11.178 a počet úmrtí z řad infikovaných nemocí COVID-19, kterou nový koronavir způsobuje, vzrostl o 150 na 491.
• Maersk: Uzávěra Šanghaje se projeví v nákladní dopravě a zvýší její náklady
  Protipandemická uzávěra Šanghaje se negativně projeví na nákladní dopravě a zvýší její náklady, varoval dnes dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk. Postup Číny proti pandemii covidu-19 dále otřásá globálními dodavatelskými řetězci, napsala agentura Reuters. Čínské pobřežní město je rušnou námořní a leteckou křižovatkou.
• Majetek amerických domácností stoupl
  Čistá hodnota majetku amerických domácností v prvním čtvrtletí vystoupila na nový rekord 84,9 bilionu...
• Majetek amerických miliardářů v době pandemie vzrostl
  Majetek amerických miliardářů, včetně šéfa firmy Amazon.com Jeffa Bezose a Facebooku Marka Zuckerberga, stoupl od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 ve Spojených státech o více než 19 procent, tedy půl bilionu dolarů (11,7 bilionu Kč). Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Institutu pro politická studia (IPS).
• Majetek domácností v USA rekordně vzrostl
  Hodnota majetku amerických domácností po odečtení závazků vzrostla během třetího čtvrtletí o 1,9 bilionu...
• Majetek investora Warrena Buffetta dosáhl 100 miliard dolarů
  Hodnota majetku investora a filantropa Warrena Buffetta dosáhla 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč). Investoři vyhnali cenu akcie společnosti Berkshire Hathaway až na rekordní výši více než 407.000 USD, uvedla agentura Reuters. Buffett ve společnosti vlastní zhruba šestinu.
• Majetek nejbohatších lidí světa letos vzrostl
  Hodnota majetku 500 nejbohatších lidí světa se v letošním roce zvýšila o 237 miliard dolarů (6,2 bilionu Kč), což je proti loňsku o téměř šest procent. Dosáhla tak 4,4 bilionu dolarů (114,5 bilionu Kč). Informuje o tom dnes agentura Bloomberg, která vychází ze stavu po úterním závěru obchodování na newyorské burze.
• Majetek německých domácností je rekordní
  Celková hodnota finančního majetku německých domácností se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšila o 98 miliard eur, tedy o 1,8 procenta, na nové rekordní maximum 5,586 bilionu eur (zhruba 149 bilionů Kč). Vyplývá to z dnešních údajů německé centrální banky Deutsche Bundesbank.
• Majetek německých domácností loni stoupl
  Hodnota finančního majetku německých domácností loni vzrostla o téměř 230 miliard na více než 5,7 bilionu eur (154 bilionů Kč), tedy asi o čtyři procenta. Vyplývá to ze studie společnosti DZ Bank. Údaje zahrnují například hotovost, bankovní vklady či peníze vložené do investičních fondů a akcií.
• Majetek německých domácností loni vzrostl
  Hodnota finančního majetku německých domácností se v loňském roce zvýšila o zhruba 300 miliard eur na 6,1 bilionu eur (155 bilionů Kč). Přispěla k tomu přetrvávající spořivost Němců a růst na akciových trzích. Vyplývá to ze studie společnosti DZ Bank. Údaje zahrnují například hotovost, bankovní vklady či peníze vložené do investičních fondů a akcií.
• Majetek 50 nejbohatších v USA je stejný jako 165 mil. nejchudších
  Majetek 50 nejbohatších Američanů je v současnosti tak velký, jako majetek 165 milionů nejchudších, protože pandemie nemoci covid-19 přetváří ekonomiku způsobem, který neúměrně odměňuje malou skupinu miliardářů. Nová data centrální banky USA (Fed), která přinášejí komplexní pohled na bohatství Američanů v první polovině letošního roku, upozorňují také na výrazné rozdíly v bohatství podle rasy, věku a třídy, upozornila agentura Bloomberg.
• Majetková nerovnost v eurozóně se zvyšuje
  Koncentrace majetku se v eurozóně od začátku její dluhové krize zvýšila, nejbohatší rodiny a státy si ještě polepšily, zatímco chudší byly zasaženy nejvíce, především kvůli propadu cen nemovitostí. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie Evropské centrální banky (ECB) provedené v 84.000 domácnostech.
• Majitele LVMH a ruského miliardáře vyšetřují kvůli praní špinavých peněz
  Pařížská prokuratura vyšetřuje majitele luxusního koncernu LVMH, francouzského miliardáře Bernarda Arnaulta, a ruského podnikatele a miliardáře Nikolaje Sarkisova. Jsou podezřelí z praní špinavých peněz. Podle agentury Reuters to dnes potvrdil úřad prokurátora.
• Majitelem bitcoinu je podle odhadů po celém světě na 220 milionů lidí
  Vybrané údaje o kybernetické měně bitcoin k 15. výročí (3. ledna) vzniku internetové měny bitcoin anonymním vývojářem nebo skupinou vývojářů používajících pseudonym Satoši Nakamoto:
• Majitel Flixbusu zintenzivnil přípravy ke vstupu na burzu, píše Reuters
  Německá společnost Flix, která vlastní autobusové dopravce Greyhound v Severní Americe a FlixBus v Evropě, zintenzivnila přípravy na možný vstup na burzu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací.
• Majitel Norilsk Nickelu varuje před zatahováním Ruska zpět do roku 1917
  Většinový majitel ruské těžařské společnosti Norilsk Nickel Vladimir Potanin varoval, aby Rusko nebylo zatahováno zpátky do roku 1917, do časů bolševické revoluce. Konfiskace majetku firem, které odešly z Ruska, podle něj ovlivní důvěru investorů na desítky let. Potanin tak reagoval na první kroky ruské vlády směrem ke znárodnění majetku zahraničních firem, informuje agentura Reuters.