Maďarsko zavádí novou daň pro ropnou a plynárenskou MOL a upraví další

Maďarská vláda zavádí novou daň na ropnou a plynárenskou společnost MOL, která vychází z výnosů firmy, a zároveň snižuje daň z neočekávaných zisků, kterou firma platí ze zisku z levnější ropy dovážené z Ruska. Vyplývá to z vyhlášky, kterou vláda premiéra Viktora Orbána zveřejnila v noci na dnešek.

MOL nově zaplatí daň 2,8 procenta z čistých výnosů za rok 2022. Současně daň vycházející z rozdílu mezi cenou ropy Brent a ruskou uralskou ropou, ze kterého nyní MOL platí daň 95 procent, bude snížena o 7,5 dolaru (163 Kč) za barel.

Daň z neočekávaného zisku, kterou vláda na MOL uvalila loni, odčerpala téměř všechny zisky, které MOL vydělal na levnější ropě dovážené z Ruska. Daň byla součástí mimořádných daní, které vláda zavedla také pro banky, výrobce léků, pojišťovny a letecké společnosti v rámci snahy snížit obrovský rozpočtový deficit. Orbán potřebuje snížit deficit i v letošním roce a vyhnout se recesi, protože inflace dosahuje úrovně 25,4 procenta.

Vláda může zavést daně jen formou dekretu, bez toho, že by legislativu musel schválit parlament, kvůli výjimečnému stavu vyhlášenému v reakci na válku na Ukrajině, upozornila agentura Reuters.

MOL provozuje rafinerie v Maďarsku, na Slovensku a v Chorvatsku. V České republice skupina provozuje asi 300 čerpacích stanic. Z hlediska jejich počtu je dvojkou na trhu. Většinu ropy, kterou potřebuje, dováží z Ruska ropovodem Družba.

Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku čisté výnosy firmy MOL činily 9,868 bilionu forintů (610 miliard Kč).

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Maďarsko překonalo ČR a má nejvyšší sazbu v EU, inflace je nejvyšší v Estonsku
  Maďarská centrální banka dnes razantně zvýšila základní úrokovou sazbu. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta. Maďarsko tak nyní má nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Doposud měla nejvyšší úrokovou sazbu v EU Česká republika, kde ji bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý týden zvýšila o 1,25 bodu na sedm procent.
• Maďarsko přistoupilo na Moskvou navržené schéma plateb za plyn, řekl CNN ministr
  Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.
• Maďarsko příštím Řeckem?
  Výroky maďarských činitelů poslaly EUR k jihu a HUF ke dnu.
• Maďarsko snížilo úrok na nové minimum
  Maďarská centrální banka se dnes podle očekávání rozhodla snížit svou základní úrokovou sazbu o 0,15...
• Maďarsko ukončí povinnost zlevňovat potraviny kvůli vysoké inflaci
  Maďarsko od 1. července ukončí nařízení, podle kterého měly prodejny od loňského června povinnost zlevňovat vybrané potraviny. Oznámilo to dnes maďarské ministerstvo hospodářství. Vláda před rokem opatření zavedla, aby lidem pomohla vypořádat se s vysokou inflací, která mezitím citelně polevila a nyní se pohybuje kolem čtyř procent.
• Maďarsko umožní firmám platit daně v eurech a dolarech
  Maďarsko umožní firmám platit daně v eurech a dolarech, aby jim tak alespoň částečně kompenzovalo dopady vysokých nákladů na dovoz ze zahraničí. Oznámil to včera šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Opatření by podle analytiků mohlo zvýšit devizové rezervy v době, kdy jich Maďarsko potřebuje čím dál víc.
• Maďarsko uvalí novou daň na banky, energetické firmy, pojišťovny i aerolinky
  Maďarsko uvalí novou daň z úroků, poplatků a provizí bank. Kromě bank vláda nově dodaní mimo jiné i energetické firmy, pojišťovny, letecké společnosti a maloobchodní řetězce. Na dnešní tiskové konferenci to podle agentury Reuters uvedl nový ministr pro hospodářský rozvoj Márton Nagy. Budapešť peníze potřebuje na snížení rozpočtového deficitu.
• Maďarsko uvolní vojenskou pomoc EU, až Ukrajina škrtne banku OTP ze seznamu
  Maďarsko bude blokovat další část vojenské pomoci Evropské unie Ukrajině a nové sankce proti Rusku, dokud Kyjev nevyřadí maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. Uvedl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters.
• Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze a zakázalo vývoz zdrojů energie
  Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Podle agentury Reuters to uvedl šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás.
• Maďarsko zablokovalo stamiliony z vojenské pomoci EU Ukrajině
  Maďarsko zablokovalo vyplacení další části vojenské pomoci Evropské unie určené Ukrajině, potvrdila včera agentuře Reuters tisková služba maďarské vlády. Italská agentura ANSA dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Přístup Budapešti kritizoval český prezident Petr Pavel.
• Maďarsko získalo téměř 780 milionů eur z unijních fondů na obnovu
  Maďarsko získalo na konci prosince od Evropské unie formou půjček 779,5 milionu eur (19,2 miliardy Kč). Jde o finance určené na obnovu z podpůrných unijních fondů. Informovala o tom dnes ve svém prohlášení Evropská komise. Litvě komise vyplatila 109,8 milionu eur (2,7 miliardy Kč) a Polsku pak pět miliard (123,4 miliardy Kč) v půjčkách a grantech.
• Maďarsko zůstalo v recesi, HDP mezičtvrtletně klesl již počtvrté za sebou
  Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska se podle rychlého odhadu statistického úřadu ve druhém čtvrtletí snížil o 0,3 procenta proti prvnímu kvartálu. Maďarská ekonomika tak překvapivě zůstala v technické recesi. Zaznamenala již čtvrtý mezičtvrtletní pokles za sebou, což představuje nejdelší sérii takovýchto poklesů od roku 1995, kam sahají srovnatelné záznamy, napsala agentura Bloomberg.
• Maďarsko zvýšilo svou depozitní sazbu
  Maďarská centrální banka dnes zahájila zpřísňování své měnové politiky. Zvýšila svou jednodenní depozitní sazbu o 0,1 procentního bodu na minus 0,05 procenta. Svou základní úrokovou sazbu nicméně ponechala beze změny na rekordním minimu 0,9 procenta. Dnešnímu zvýšení depozitní sazby předcházelo téměř sedmileté období uvolňování měnové politiky, píše agentura Reuters.
• Maďarský forint klesl na rekordní minimum
  Maďarský forint dnes vůči euru sestoupil na rekordní minimum, od začátku letošního roku již ztrácí téměř šest procent. Podle analytiků stojí za slabým kurzem forintu skutečnost, že maďarská centrální banka pokračuje ve své politice nízkých úrokových sazeb, napsala agentura DPA.
• Maďarský forint klesl vůči euru na rekordní minimum
  Maďarský forint se včera vůči euru propadl na rekordní minimum, euro včera odpoledne stálo až 331,85 forintu (měnový pár EUR/HUF posílil). K poklesu kurzu měny přispívají obavy z globální recese, obchodní války a odchodu Británie z Evropské unie bez dohody.
• Maďarský HDP může letos podle centrální banky vzrůst o 5 procent
  Maďarská ekonomika by letos mohla vzrůst o čtyři až pět procent, pokud se během několika týdnů do určité míry znormalizuje situace kolem šíření koronaviru. Uvedl to náměstek guvernéra maďarské centrální banky Mihály Patai. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska kvůli pandemii covidu-19 propadl o pět procent.
• Maďaři kvůli inflaci masově vybírají peníze z bank a nakupují vládní dluhopisy
  Maďaři nevěří, že se ekonomická situace v zemi zlepší a že spotřebitelské ceny půjdou dolů. Kvůli inflaci, která je teď nejvyšší v Evropské unii, masově vybírají úspory z bank. Nakupují za ně vládní dluhopisy, neboť předpokládají, že stát nezkrachuje. S odkazem na údaje maďarské centrální banky o tom píše agentura Bloomberg a další média.
• Madrid navrhne kvůli viru vznik fondu v objemu 1,5 bilionu eur
  Španělská vláda navrhne svým unijním partnerům, aby byl vytvořen fond obnovy v objemu 1,5 bilionu eur (skoro 41 bilionů Kč) financovaný permanentním dluhem. Pomoct by měl zemím nejvíce zasaženým současnou koronavirovou krizí. Vyplývá to z návrhů, které má k dispozici agentura Reuters.
• Madrid poskytne na boj s dopady koronaviru 200 miliard eur
  Španělsko vyčlení na boj s dopady nového koronaviru 200 miliard eur (5,4 bilionu Kč) formou půjček, státních záruk, úlev i přímé pomoci. Balíček opatření dnes v tamní televizi představil španělský premiér Pedro Sánchez. Suma odpovídá zhruba 20 procentům ročního hrubého domácího produktu (HDP) země. Počet nakažených novým koronavirem se ve Španělsku za posledních 24 hodin zvýšil o dva tisíce na 11.178 a počet úmrtí z řad infikovaných nemocí COVID-19, kterou nový koronavir způsobuje, vzrostl o 150 na 491.
• Maersk: Uzávěra Šanghaje se projeví v nákladní dopravě a zvýší její náklady
  Protipandemická uzávěra Šanghaje se negativně projeví na nákladní dopravě a zvýší její náklady, varoval dnes dánský námořní dopravce A.P. Moller-Maersk. Postup Číny proti pandemii covidu-19 dále otřásá globálními dodavatelskými řetězci, napsala agentura Reuters. Čínské pobřežní město je rušnou námořní a leteckou křižovatkou.