Ceny v České republice

20.12.2024 Ceny pohonných hmot na Slovensku se v 50. týdnu (09.12. - 16.12.) téměř nezměnily. Ceny benzinu se snížily jen velmi mírně, a to o 0,002 €/l, tj. o 0,13 % a dosáhly ceny 1,505 €/l. Ceny motorové nafty naopak zůstaly zcela beze změny a pohybují se na úrovni ceny z minulého týdne, tedy 1,459 €/l.

08.12.2023 Ceny pohonných hmot za 48. týden (27. 11. - 4. 12.) výrazného klesajícího trendu začaly mírně stagnovat. Ceny benzinu se snížily jen nepatrně o 0,003 EUR za litr, tj. o 0,19 % na 1,565 EUR za litr, zatímco ceny nafty mírně vzrostly o 0,001 EUR za litr, tj. o 0,06 % na 1,594 EUR za litr. Zatímco ceny pohonných hmot stagnovaly, odlišný vývoj zaznamenaly burzovní ceny ropy.

30.11.2023 Ceny pohonných hmot na Slovensku ve 47. týdnu (20.11. - 27.11.) opět mírně klesly. V minulém týdnu vedly pokles ceny benzinu, které korigovaly o 0,016 €/l, tj. přibližně o 1 % na cenu 1,568 €/l. Ceny nafty klesly o něco méně, pouze o 0,004 €/l, tj. o 0,25 %, na průměrnou cenu 1,593 €/l. Benzín tak již nyní vidíme nejlevnější od července 2023, zatímco ceny nafty jsou na srpnové úrovni.

19.10.2023 Ceny pohonných hmot na Slovensku ve 41. týdnu (09.10 - 16.10) opět výrazněji klesaly. Ceny 95oktanového benzinu se snížily o 1,65 %, tj. o 2,7 centů za litr na úroveň 1,614 €/l. Ceny motorové nafty reagovaly opět o něco méně výrazně a v uplynulém týdnu klesly o 1,37 %, tj. o 2,3 centů za litr na úroveň 1,661 €/l. Ceny ropy však ve sledovaném týdnu již na geopolitickou situaci reagovaly výrazněji a posílily o 7,46 % a dostaly se zpět nad úroveň 90 USD za ropu Brent. Na této úrovni je vidíme i nyní, neboť tento týden byl na trhu s ropou méně volatilní.

05.10.2022 Rostoucí počet německých podniků plánuje zvyšovat ceny, inflace v Německu tedy zatím zřejmě nebude polevovat. Na základě průzkumu mezi podniky to dnes uvedl německý institut Ifo. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.

09.09.2022 Inflace v zemích Evropské unie se podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové pohybuje mezi šesti a 20 procenty. Cílem je ji ve střednědobém horizontu snížit na dvě procenta. Řekla to dnes na tiskové konferenci v Praze po jednání Euroskupiny. Unijní ministři financí dnes vzali na vědomí, že zásadním úkolem je snížit spotřebitelské ceny. Při řešeních krize je žádoucí zvolit koordinovaný postup v souladu s politikou ECB, dodal předseda Euroskupiny, irský ministr financí Paschal Donohoe.

12.11.2021 Evropská komise predikuje rychlejší zotavení ekonomiky z kovidové krize, když letos odhaduje růst HDP na 5 % z původně očekávaných 4,8 %. V příštím roce kvůli rostoucím cenám energií a nedostatku některých komponentů se Evropská komise domnívá, že ekonomika posílí jen o 4,3 %.

18.10.2021 Se zhoršující pandemickou situací, rostoucími cenami energií a problémy s dodavatelskými řetězci se výhled pro globální ekonomiku ochlazuje. Ačkoli obrázek pro následující měsíce je spíše negativní, pro příští rok vyhlídky zůstávají optimistické. Tento týden do tohoto obrázku promluví průmyslová data z Ameriky a předstihové ukazatele z Evropy. V regionu budeme sledovat další zvýšení úrokových sazeb v Maďarsku, průmyslové ceny v České republice a vyjádření tuzemských centrálních bankéřů před blížícím se zasedáním ČNB. Pro korunu zůstávají podmínky na finančních trzích příznivé, což by ji v následujících dnech mělo dostat k silnějším úrovním.

16.10.2020 Finanční trhy se otáčí do červených čísel pod tíhou nových protipandemických opatření. Druhé čtení zářijové inflace v eurozóně potvrdí deflaci, která by podle nás měla přetrvat i v následujících měsících. Ceny klesají i v tuzemském průmyslu, na kterém se podepisují levnější energie. Americký průmysl i spotřeba dále rostou, pro další měsíce však očekáváme jejich zpomalení. Politická nejistota a budoucnost fiskálních opatření znervózňuje jak tamní firmy, tak i domácnosti.

12.10.2020 „Ceny v České republice rostou výrazně rychleji než v ostatních státech Evropské unie. Podstatné části českých domácností se však kvůli koronavirové krizi snižují příjmy. To povede k rozsáhlému poklesu životní úrovně v naší zemi,“ varuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.