Miliardový podvod J.O. Investment: Dalších 2500 podvedených, škoda je už přes dvě miliardy!

V kauze pražské investiční společnosti J.O. Investment policie rozšířila stíhání všech tří obviněných o další skutky. Počet klientů, kteří jsou evidovaní jako poškození, vzrostl o 2500 lidí i firem a výše škody o více než 1,5 miliardy korun, uvádí policisté. Celková způsobená škoda tak podle kriminalistů pravděpodobně přesáhne částku 2,3 miliardy.

Obvinění nabízeli prostřednictvím J.O. Investment investice na světových burzách v USA, Evropě i Asii a slibovali výnosy od 30 do 100 procent. Policie tvrdí, že firma fungovala obdobně jako pyramidové hry, takže klientům vyplácela peníze z finančních prostředků jiných klientů. Obvinění údajně ve skutečnosti nic neinvestovali a vylákané peníze používali hlavně na nákup drahých aut a dalších věcí či domů.

V únoru policie uváděla, že poškozených je nejméně 2060 a škoda přesahuje miliardu. Už tehdy předpokládala, že obě čísla podstatně vzrostou.

Policisté při řadě domovních prohlídek zajistili auta luxusních značek jako Bentley, Maserati či Ferrari nebo hodinky švýcarské značky Rolex. Našli také investiční cihly zlata a dalších drahých kovů či vysoké částky v hotovosti v korunách i eurech nebo dolarech. Celková hodnota zajištěného majetku je zhruba 1,3 miliardy korun.

Případ dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství. Obvinění nejsou ve vazbě, v případě prokázání viny jim hrozí až desetileté vězení.

Soud rozhodl, že poškození mohou uplatňovat svá práva pouze prostřednictvím společného zmocněnce. Policisté v březnu vyzvali oběti podvodu, aby se jim hlásily jen písemně a aby nepodávaly vlastní trestní oznámení, protože by to prodloužilo trestní řízení.

Zdroj: Reuters, ČTK

Související články

Miliardový podvod J.O. Investment! Tři obvinění nabízeli investice, peníze si ale nechávali
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili tři lidi z podvodu se škodou přes miliardu korun. Podle kriminalistů obvinění nabízeli investice na světových burzách, ve skutečnosti ale vůbec neinvestovali a vylákané peníze používali pro svou potřebu. Informoval o tom mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Podle policistů je poškozených 2060. Případ dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, obviněným hrozí až deset let vězení.

Čtěte více

• Michl: Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu
  Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to dnes řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.
• Milei podepsal sérii ekonomických opatření, lidé proti němu protestovali
  Argentinský libertariánský prezident Javier Milei ve středu podepsal dekret, který obsahuje 30 opatření, jež podle něho pomohou ekonomiku této latinskoamerické země vyvést z hluboké krize. Informovaly o tom agentury.
• Miliardář Bloomberg navrhuje vyšší zdanění bohatých Američanů
  Miliardář ucházející se o demokratickou nominaci do letošních voleb prezidenta Spojených států Michael Bloomberg navrhuje výrazně vyšší zdanění bohatých Američanů a podniků, které by podle jeho volebního štábu během deseti let mělo vynést kolem pěti bilionů dolarů (zhruba 114 bilionů Kč). Informovala o tom agentura Reuters.
• Miliardář George Soros patří k nejvýznamnějším filantropům
  Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. Americký investor s maďarskými kořeny se ale vymyká vžité představě o bezskrupulózním finančním žralokovi. Jeho peníze totiž z nemalé části míří na charitu, slouží k podpoře lidských práv či k financování projektů v zemích třetího světa. Finančník a filantrop Soros 12. srpna oslaví 90. narozeniny.
• Miliardáři by prý měli platit dvouprocentní majetkovou daň
  Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
• Miliardář Jeff Bezos prodal akcie Amazonu za více než dvě miliardy dolarů
  Americký miliardář Jeff Bezos tento týden prodal 12 milionů akcií internetového obchodu Amazon za více než dvě miliardy dolarů (zhruba 47 miliard Kč). Bezos, který je zakladatelem a výkonným předsedou správní rady Amazonu, tak přikročil k prodeji akcií podniku poprvé od roku 2021. Informovala o tom včera agentura Bloomberg.
• Miliardář Soros představil tříbodový plán pro zachování EU
  Rostoucí spory mezi Spojenými státy a Evropou, nárůst populismu a migrační krize způsobily existenční krizi Evropské unie. V projevu na výročním zasedání Evropské rady pro zahraniční vztahy to včera v Paříži podle agentury Reuters řekl americký miliardář maďarského původu George Soros. Pro řešení situace finančník nabídl tříbodový program.
• Miliardář Soros věří, že na brexit nedojde
  Americký miliardář a filantrop George Soros doufá, že odchod Británie z Evropské unie se neuskuteční, protože by na něm tratily obě strany. Britové podle něj ale ještě mohou své rozhodnutí změnit. Názory muže, který stál před 25 lety za spekulativním útokem na britskou libru, přineslo internetové vydání francouzského listu Le Figaro.
• Miliardářští majitelé bunkrů se připravují na nejhorší
  Jsou mezi nimi nejslavnější jména na světě - od technologických miliardářů a celebrit, až po lékaře a právníky a bezpočet titánů obchodního světa. Všichni ale mají jedno společné - neskutečné podzemní bunkry vybavené luxusním zařízením včetně plaveckých bazénů, bowlingových heren či střelnic, napsal zpravodajský server Forbes. Vzhledem k nynější světové krizi kvůli šíření koronaviru přešli majitelé bunkrů do nejvyšší pohotovosti a připravují své rodiny nejméně na šest měsíců pod zemí. Neobávají se jaderné války či zásahu asteroidem, ale v první řadě občanských nepokojů.
• Miliardové tresty za machinace s kurzy
  Evropská komise (EK) dnes vyměřila pokutu 1,07 miliardy eur (27,5 miliardy Kč) pěti bankám za účast v kartelu. Týká se to ústavů Barclays, Citigroup, JPMorgan, MUFG a Royal Bank of Scotland, které v rámci dvou kartelů na promptním trhu manipulovaly s devizovými kurzy 11 měn, uvedla komise. Švýcarská banka UBS pokutě unikla, protože na existenci kartelových dohod komisi upozornila.
• Miliardový podvod J.O. Investment! Tři obvinění nabízeli investice, peníze si ale nechávali
  Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili tři lidi z podvodu se škodou přes miliardu korun. Podle kriminalistů obvinění nabízeli investice na světových burzách, ve skutečnosti ale vůbec neinvestovali a vylákané peníze používali pro svou potřebu. Informoval o tom mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Podle policistů je poškozených 2060. Případ dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, obviněným hrozí až deset let vězení.
• Miliony Američanů jsou bez podpory, Trump odmítá stimulační balík
  Miliony Američanů, kteří přišli v důsledku pandemie covidu-19 o zaměstnání, ode dneška ztratily nárok na mimořádnou podporu v nezaměstnanosti. Dosluhující prezident Donald Trump totiž odmítl podepsat stimulační ekonomický balík, který nedávno s velkou podporou schválily obě komory Kongresu po dlouhých vyjednáváních, na nichž se podílel i Trumpův ministr financí. Prezident požaduje větší jednorázový příspěvek pro Američany, nesouhlasí naopak s některými plánovanými výdaji federálního rozpočtu.
• Miliony Američanů neuspěly při registraci o podporu
  Milionům Američanů, kteří za současné pandemie přišli o práci, se nepodařilo registrovat, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo levicově orientované středisko Economic Policy Institute (EPI). Na každých deset lidí, kteří o podporu úspěšně požádali, připadnou tři nebo čtyři jiní, kterým se registrovat nepovedlo, a dva další, co se o to ani nepokusili.
• Miliony britských domácností dostanou 650 liber vládní podpory
  Až osm milionů britských nízkopříjmových domácností obdrží od vlády finanční podporu o celkovém objemu 650 liber (asi 18.500 korun). Účelem projektu je podle dnešní tiskové zprávy britského ministerstva práce "ulevit (lidem) od vysokých životních nákladů".
• Miliony rodin v Británii čekají ekonomické potíže, varuje výzkumný ústav
  Miliony rodin v Británii čekají příští rok ekonomické potíže, které budou výsledkem vysokých plateb za energie, stagnace mezd a růstu daní. Ve své zprávě to dnes předpověděl analytický ústav Resolution Foundation, podle kterého lze v tomto smyslu hovořit o katastrofálním dopadu na životní úroveň. Ústav odhaduje, že v důsledku toho by se měly rodiny připravit na výpadek v příjmech v objemu 1200 liber (35.600 Kč) za rok.
• Mimořádný summit potvrdí souhlas 27 zemí EU s dohodou o brexitu
  Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes potvrdí souhlas s tím, jak vyjednávači domluvili text smlouvy o vystoupení Británie z evropského bloku. Na mimořádném summitu v Bruselu také podpoří právně nezávaznou politickou deklaraci, v níž EU a Británie popisují, jaké smlouvy ohledně hospodářské a další spolupráce chtějí v příštích letech uzavřít.
• Mincovna USA prodala od počátku roku více zlatých mincí než loni
  Americká mincovna od počátku letošního roku prodala více zlatých mincí American Eagle než za celý loňský...
• Minimální hodinová mzda v Německu stoupne v přepočtu na téměř 300 Kč
  Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 Kč). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom dnes dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
• Minimální mzda v Německu má stoupnout
  Minimální hodinová mzda v Německu by začátkem příštího roku měla stoupnout o čtyři procenta na 8,84...
• Minimální mzda v Turecku stoupne o více než polovinu
  Minimální měsíční mzda v Turecku se od začátku příštího roku zvýší o 55 procent na 8500 lir (zhruba 10.400 Kč). Oznámil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Opatření má lidem pomoci čelit rostoucím životním nákladům, ekonomové se však podle serveru CNBC obávají, že povede k dalšímu růstu turecké inflace. Ta se nyní nachází nad 80 procenty.