Miliardáři by prý měli platit dvouprocentní majetkovou daň

Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.

"Je načase, aby se mezinárodní společenství začalo vážně zabývat řešením nerovností a financováním globálních veřejných statků," uvádějí ministři v komentáři. Peníze jsou podle nich potřeba po ekonomických otřesech způsobených pandemií, klimatickou krizí a vojenskými konflikty v Evropě a na Blízkém východě.

Signatářské státy vyzývají další země, aby se k jejich kampani připojily. Tvrdí, že vybraná roční částka by stačila na pokrytí odhadovaných nákladů na škody způsobené všemi extrémními povětrnostními jevy v loňském roce.

Francouzský ekonom Daniel Zucman nyní dopracovává technické detaily plánu, který bude v červnu znovu projednávat skupina G20. Ta sdružuje velké světové ekonomiky, a to jak vyspělé, tak rozvojové. Francie naznačila, že daň z bohatství podporuje. Brazílii, která skupině G20 nyní předsedá, povzbudilo, že Spojené státy sice globální daň z bohatství nepodpořily, ale nevystoupily proti ní.

"Miliardáři mají nejnižší efektivní daňovou sazbu ze všech sociálních skupin. Aby lidé s nejvyšší schopností platit daně platili nejméně, to myslím nikdo nepodporuje," říká Zucman.

Podle organizace Oxfam, která bojuje proti chudobě, boom cen aktiv za pandemie covidu-19 a po ní znamenal, že miliardáři byli na konci loňského roku bohatší o 3,3 bilionu dolarů. To je proti roku 2020 nárůst o 34 procent. Studie Světové banky (SB) pak ukázala, že pandemie zastavila snižování chudoby.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Michl: Pro zachování sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady ČNB
  Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady, dva hlasovali pro zvýšení sazeb o jeden procentní bod. Na tiskové konferenci to dnes řekl nový guvernér ČNB Aleš Michl. Inflaci označil za největší problém českého hospodářství. Bankovní rada ČNB dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
• Michl: Působení fiskální politiky vytváří proinflační riziko do budoucna
  Působení fiskální politiky vytváří proinflační rizika do budoucna. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí hodnotí jako vykročení správným směrem, jeho vyhodnocení ale podle něho bude možné, až po schválení Parlamentem bude známa jeho konečná podoba.
• Michl: Rada ČNB bude držet sazby výš, než jí doporučuje prognóza
  Bankovní rada České národní banky (ČNB) očekává, že úrokové sazby budou v nadcházejících čtvrtletích na vyšší úrovni, než doporučuje prognóza banky. Na tiskové konferenci po dnešním jednání rady to řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Prognóza přitom předpokládá snižování sazeb. Dnes bankovní rada ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech.
• Michl: Sazby budou výše, než jsme byli zvyklí
  Guvernér České národní banky Aleš Michl očekává, že úrokové sazby budou na vyšší úrovni, než bylo zvykem posledních více než deset let. Michl to uvedl na síti X v reakci na výsledky lednové inflace. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021.
• Michl vede ČNB od loňského července, dříve pracoval pro Raiffeisenbank i Babiše
  Vizitka guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla (45), který podle včerejšího oznámení získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné:
• Michl ve 2. čtvrtletí čeká nejrychlejší růst ekonomiky v historii
  Ve druhém čtvrtletí roku 2021 přijde zřejmě nejrychlejší meziroční růst české ekonomiky v historii. Na dnešní on-line konferenci na téma "Kam úspěšně investovat v roce 2021" to řekl člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl. Pak očekává zmírnění růstu.
• Michl: Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu
  Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to dnes řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.
• Milei podepsal sérii ekonomických opatření, lidé proti němu protestovali
  Argentinský libertariánský prezident Javier Milei ve středu podepsal dekret, který obsahuje 30 opatření, jež podle něho pomohou ekonomiku této latinskoamerické země vyvést z hluboké krize. Informovaly o tom agentury.
• Miliardář Bloomberg navrhuje vyšší zdanění bohatých Američanů
  Miliardář ucházející se o demokratickou nominaci do letošních voleb prezidenta Spojených států Michael Bloomberg navrhuje výrazně vyšší zdanění bohatých Američanů a podniků, které by podle jeho volebního štábu během deseti let mělo vynést kolem pěti bilionů dolarů (zhruba 114 bilionů Kč). Informovala o tom agentura Reuters.
• Miliardář George Soros patří k nejvýznamnějším filantropům
  Svůj majetek získal George Soros burzovními spekulacemi, kterými do úzkých dostal i zdánlivě neotřesitelnou britskou libru. Americký investor s maďarskými kořeny se ale vymyká vžité představě o bezskrupulózním finančním žralokovi. Jeho peníze totiž z nemalé části míří na charitu, slouží k podpoře lidských práv či k financování projektů v zemích třetího světa. Finančník a filantrop Soros 12. srpna oslaví 90. narozeniny.
• Miliardář Jeff Bezos prodal akcie Amazonu za více než dvě miliardy dolarů
  Americký miliardář Jeff Bezos tento týden prodal 12 milionů akcií internetového obchodu Amazon za více než dvě miliardy dolarů (zhruba 47 miliard Kč). Bezos, který je zakladatelem a výkonným předsedou správní rady Amazonu, tak přikročil k prodeji akcií podniku poprvé od roku 2021. Informovala o tom včera agentura Bloomberg.
• Miliardář Musk má podle CNN na Trumpa pořád větší vliv
  Nejbohatší člověk světa Elon Musk má stále větší vliv na budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na svém webu to uvedla zpravodajská televize CNN, podle které se Musk zúčastnil Trumpových telefonátů se zahraničními představiteli a také se vyjadřoval k budoucímu personálnímu složení administrativy. Musk, který stojí za sítí X, automobilkou Tesla či kosmickou společností SpaceX, podpořil Trumpovu kandidaturu desítkami milionů dolarů (stovky milionů Kč).
• Miliardář Soros představil tříbodový plán pro zachování EU
  Rostoucí spory mezi Spojenými státy a Evropou, nárůst populismu a migrační krize způsobily existenční krizi Evropské unie. V projevu na výročním zasedání Evropské rady pro zahraniční vztahy to včera v Paříži podle agentury Reuters řekl americký miliardář maďarského původu George Soros. Pro řešení situace finančník nabídl tříbodový program.
• Miliardář Soros věří, že na brexit nedojde
  Americký miliardář a filantrop George Soros doufá, že odchod Británie z Evropské unie se neuskuteční, protože by na něm tratily obě strany. Britové podle něj ale ještě mohou své rozhodnutí změnit. Názory muže, který stál před 25 lety za spekulativním útokem na britskou libru, přineslo internetové vydání francouzského listu Le Figaro.
• Miliardářští majitelé bunkrů se připravují na nejhorší
  Jsou mezi nimi nejslavnější jména na světě - od technologických miliardářů a celebrit, až po lékaře a právníky a bezpočet titánů obchodního světa. Všichni ale mají jedno společné - neskutečné podzemní bunkry vybavené luxusním zařízením včetně plaveckých bazénů, bowlingových heren či střelnic, napsal zpravodajský server Forbes. Vzhledem k nynější světové krizi kvůli šíření koronaviru přešli majitelé bunkrů do nejvyšší pohotovosti a připravují své rodiny nejméně na šest měsíců pod zemí. Neobávají se jaderné války či zásahu asteroidem, ale v první řadě občanských nepokojů.
• Miliardové tresty za machinace s kurzy
  Evropská komise (EK) dnes vyměřila pokutu 1,07 miliardy eur (27,5 miliardy Kč) pěti bankám za účast v kartelu. Týká se to ústavů Barclays, Citigroup, JPMorgan, MUFG a Royal Bank of Scotland, které v rámci dvou kartelů na promptním trhu manipulovaly s devizovými kurzy 11 měn, uvedla komise. Švýcarská banka UBS pokutě unikla, protože na existenci kartelových dohod komisi upozornila.
• Miliardový podvod J.O. Investment: Dalších 2500 podvedených, škoda je už přes dvě miliardy!
  V kauze pražské investiční společnosti J.O. Investment policie rozšířila stíhání všech tří obviněných o další skutky. Počet klientů, kteří jsou evidovaní jako poškození, vzrostl o 2500 lidí i firem a výše škody o více než 1,5 miliardy korun, uvádí policisté. Celková způsobená škoda tak podle kriminalistů pravděpodobně přesáhne částku 2,3 miliardy.
• Miliardový podvod J.O. Investment! Tři obvinění nabízeli investice, peníze si ale nechávali
  Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili tři lidi z podvodu se škodou přes miliardu korun. Podle kriminalistů obvinění nabízeli investice na světových burzách, ve skutečnosti ale vůbec neinvestovali a vylákané peníze používali pro svou potřebu. Informoval o tom mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Podle policistů je poškozených 2060. Případ dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, obviněným hrozí až deset let vězení.
• Miliony Američanů jsou bez podpory, Trump odmítá stimulační balík
  Miliony Američanů, kteří přišli v důsledku pandemie covidu-19 o zaměstnání, ode dneška ztratily nárok na mimořádnou podporu v nezaměstnanosti. Dosluhující prezident Donald Trump totiž odmítl podepsat stimulační ekonomický balík, který nedávno s velkou podporou schválily obě komory Kongresu po dlouhých vyjednáváních, na nichž se podílel i Trumpův ministr financí. Prezident požaduje větší jednorázový příspěvek pro Američany, nesouhlasí naopak s některými plánovanými výdaji federálního rozpočtu.
• Miliony Američanů neuspěly při registraci o podporu
  Milionům Američanů, kteří za současné pandemie přišli o práci, se nepodařilo registrovat, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo levicově orientované středisko Economic Policy Institute (EPI). Na každých deset lidí, kteří o podporu úspěšně požádali, připadnou tři nebo čtyři jiní, kterým se registrovat nepovedlo, a dva další, co se o to ani nepokusili.