Představme si člověka vracejícího se z povedeného flámu. Má něco upito a nedokáže kontrolovat směr své chůze. Každý jeho krok bude mířit se stejnou pravděpodobností nalevo jako napravo a navíc může být různě dlouhý. Většinou při pokusu o krok zůstane téměř stát na místě, někdy se podaří krok o normální délce. Výjimečně také zavrávorá nebo dokonce spadne a jeho „krok“ má pak velikost dvou nebo i více délek.
Jeho výslednou cestu bychom mohli bez problému nazvat náhodnou procházkou. A skutečně, procesy, které se řídí stejnými zákonitostmi jako cesta tohoto opilce, se ve statistice nazývají náhodnou procházkou, anglicky Random Walk. Ve statistice je tento proces definován tak, že každý další člen časové řady vzniklé tímto procesem získáme jako součet předchozího členu a náhodného čísla, takzvané náhodné složky. Hodnoty této náhodné složky se řídí normálním pravděpodobnostním rozdělením s danou střední hodnotou (v tomto případě 0) a s určitou směrodatnou odchylkou (obvykle 1). Stejně tak tomu bylo i v předchozím příkladu. Procesům s tímto pravděpodobnostním rozdělením se také říká bílý šum.
Ale proč to všechno děláme? Podívejme se na jeden z možných grafů vytvořených právě pomocí procesu náhodné procházky. V analogii našeho unaveného chodce by to mohlo představovat jednu z jeho možných cest při pohledu shora. Pokud si chcete vytvořit svou vlastní náhodou procházku, napište mi, ukážu vám postup.
Nebo jiný graf, vzniklý stejným způsobem.
Nepřipomínají vám něco?
Pokud ne, podívejme se na graf vývoje ceny ropy od září 2015 do konce června 2016.
Nebo třeba trhu zlata od konce července 2015 do konce června 2016.
Co mají všechny tyto grafy společného?
Každý, kdo někdy zavadil o technickou analýzu, určitě vidí, že ve všech grafech bychom ji mohli uplatnit. V grafech skutečných trhů tuto možnost považujeme za samozřejmou. My však technickou analýzu můžeme bez problému uplatnit také v grafech vzniklých procesem náhodné procházky. Zkusme to. Připomínáme, že náhodná procházka je jednoduchým procesem, kdy přírůstek (nebo úbytek) v každém bodě je náhodnou hodnotou řízenou normálním pravděpodobnostním rozdělením, v tomto případě se střední hodnotou 0 a směrodatnou odchylkou 1.
Nacházíme trendy, trendové kanály, průrazy linií, úrovně supportů a rezistencí, stejně jako dvojitá dna/vrcholy a další známé formace technické analýzy. U grafů reálných trhů nás to nepřekvapí, ale kde se tyto formace vzaly v grafu vytvořeném na základě náhody? Že se nejedná o podvrh, si může každý sám ověřit. O postup, jak si vytvořit svou vlastní náhodnou procházku, mi můžete napsat v komentáři nebo ve vzkazu.
Odpověď na položenou otázku sice neznáme, ale na tomto procesu jasně vidíme, že jestliže je technická analýza aplikovatelná na náhodou řízený proces, není žádný fundamentální důvod, aby tam fungovala tak, jak nám její pravidla říkají. Kdybychom grafy náhodné procházky považovali za trhy a pokusili se je konzistentně obchodovat, byli bychom logicky v dlouhém období úspěšní asi z 50 %. Stejně jako ve skutečných trzích. Najdeme spoustu míst, kde by byla úspěšná a přibližně stejné množství míst, kde by úspěšná nebyla. Stejně jako na skutečných trzích.
Když se na to podíváme z druhé strany, zdá se, že formace technické analýzy jsou spíše vlastností procesu náhodné procházky nežli reálných trhů. Ostatně bylo také mnohokrát dokázáno, že vývoj cen na trzích lze do značné míry modelovat právě pomocí procesů náhodné procházky, i když s její pomocí nelze vysvětlit všechny jevy. Při akceptování těchto faktů je jasné, že pokud určité formace nacházíme v trajektoriích náhodné procházky, musíme je zákonitě nacházet i v trzích. Je to však pouze důsledek tvorby tohoto procesu a není žádný důvod, proč by se formace měly opakovat a měly by být v dlouhém období úspěšnější než přibližně v 50 % případů.
Naštěstí však existuje nejméně jeden důvod, proč by technická analýza přeci jen měla být úspěšná. Možným vysvětlením a záchranným kruhem pro její zastánce je hypotéza sebenaplňujících se předpovědí. Ta vyžaduje, aby technickou analýzu používalo dostatečné množství obchodníků stejným způsobem. To znamená, že při určité formaci tvořící se v trhu by všichni volili stejnou strategii. Například pokud se v trhu zformuje prodejní formace hlava a ramena, velké množství obchodníků dá na podobné cenové úrovně prodejní objednávky. Pak to budou právě tyto objednávky, které způsobí prodejní pohyb po proražení neckline a tedy úspěch technické analýzy.
Nebo jiný příklad, téměř většina traderů (retailoví obchodníci, dokonce i velké banky a další velcí hráči) používá v tradingu základ technické analýzy, což jsou supporty a rezistence, kde samozřejmě každý trader je může používat jiným způsobem, ovšem základ je prakticky stejný, nakupovat na supportech a prodávat na rezistencích nebo naopak spekulovat na jejich průraz. A proto i obchodní pokyny těchto účastníků na základě tohoto nástroje technické analýzy jsou mnohdy podobné, což má na následek, že velké objednávky mnoha účastníků trhu způsobí pohyb daným směrem. To je možná také důvod, proč základní nástroje jako supporty a rezistence mohu fungovat mnohdy lépe než komplikované a složité metody technické analýzy.
Tímto článkem jsem chtěl ukázat, že opravdu není důležité, jestli někdo v tradingu používá indikátory, divergence, grafické formace, orderflow, market profile, Price Action nebo jiné nástroje technické analýzy. Vždy je to totiž jen otázka určitě pravděpodobnosti a nikdo nedokáže číst trhy na 100 %, už z principu je to nemožné. Pouze na samotnou technickou analýzu se totiž nelze zcela spolehnout. To co vede k úspěchu v tradingu totiž vůbec není metoda, kterou trader používá. Je to totiž hlavně psychologie - myšlení tradera a v neposlední řadě pak money management. Z kvalitním money managementem, kladným poměrem rizika a zisku (poměr RRR) nám totiž ve finále stačí i ona spěšnost dokonce i pod 50 %.
Pokud jste kombinací různých nástrojů technické analýzy nalezli svůj obchodní systém, který má úspěšnost vyšší než 50 %, tak je to jedině dobře, ovšem pamatujte, že strategie je jen 10 % úspěchu tradera, 30 % je money management a 60 % podceňovaná psychologie?
