Miliony rodin v Británii čekají ekonomické potíže, varuje výzkumný ústav

Miliony rodin v Británii čekají příští rok ekonomické potíže, které budou výsledkem vysokých plateb za energie, stagnace mezd a růstu daní. Ve své zprávě to dnes předpověděl analytický ústav Resolution Foundation, podle kterého lze v tomto smyslu hovořit o katastrofálním dopadu na životní úroveň. Ústav odhaduje, že v důsledku toho by se měly rodiny připravit na výpadek v příjmech v objemu 1200 liber (35.600 Kč) za rok.

Britská vláda se chystá od dubna zvýšit limit u regulovaných cen energií, vyšší budou i povinné odvody. Kabinet avizoval, že si dal proto stranou 4,2 miliardy liber (124,6 miliardy Kč) na podporu rodin.

Povinné odvody na pojistné se zvýší o 1,25 procenta, což průměrnou domácnost vyjde na 600 liber za rok. Růst cen energií pak bude znamenat asi 500 liber navíc, očekává Resolution Foundation. Zvýšení cen začne v obou případech platit od dubna.

Úpadek mnoha firem v energetickém sektoru se projeví v růstu nákladů o dalších 100 liber za rok na plyn a elektřinu, předpovídá analytický ústav. Resolution Foundation funguje jako nezávislý think-tank, tedy výzkumné centrum, které se zabývá analýzami a projekcemi ekonomického a politického vývoje.

Zákazníci zkrachovalých firem, které fungují jako dodavatelé energií, byli převedeni na nové dodavatele. To ale znamená, že teď mohou platit za odběr energií jiné částky než podle původních smluv, a to velmi pravděpodobně částky vyšší.

Velkoobchodní ceny plynu se v posledních měsících výrazně zvýšily a dostaly se na úrovně, kde zatím nikdy nebyly. Cena pro britský trh minulý týden vystoupila na rekordních 450 liber za 1000 termálních jednotek (4550 Kč za megawatthodinu), zatímco před rokem se pohybovala kolem 50 liber. To podle expertů znamená, že účet za plyn se rodinám v Británii může příští rok zvýšit na 2000 liber (59.300 Kč) ročně. Ceny plynu pro trh v kontinentální Evropě se obdobě před Vánocemi zvýšily na rekordních 180 eur (4490 Kč) za MWh, než začaly klesat.

Britský ministr pro podnikání a energetiku Kwasi Kwarteng se kvůli vysokým cenám energií v pondělí přes videohovor setkal s šéfy britských energetických firem a zástupci regulačního úřadu Ofgem. Například opoziční labouristé navrhli, aby vláda okamžitě zrušila daň z přidané hodnoty (DPH) u energií pro domácnosti na zimu, aby tak lidem ulevila. Šéf společnosti Ovo Energy Stephen Fitzpatrick, který se pondělní schůzky rovněž zúčastnil, také navrhl, aby vláda odstranila "některé náklady související se sociální politikou ochrany životního prostředí, které se v minulých letech zvyšovaly".

Náklady na živobytí se mezitím v Británii za rok do konce listopadu zvýšily o 5,1 procenta, což je podle statistického úřadu nejvýraznější nárůst za posledních deset let. Britská centrální banka přitom odhaduje, že míra inflace dosáhne na jaře maxima šesti procent. Resolution Foundation varuje, že reálný růst mezd, který v říjnu stagnoval, téměř jistě začal v listopadu klesat a že není pravděpodobné, že se růst obnoví dříve než v posledním čtvrtletí příštího roku.

"Celkový obraz bude pravděpodobně takový, že silně porostou ceny, zatímco mzdy budou stagnovat," poznamenal výkonný ředitel Resolution Foundation Torsten Bell. Stanici BBC řekl, že trh práce v Británii vykazoval známky odolnosti, když vláda 30. září ukončila program na podporu zaměstnanosti zavedený kvůli dopadům pandemie. Míra nezaměstnanosti se dostala do blízkosti předpandemické úrovně na 4,2 procenta.

Bell připomněl, že od dubna se zvýší minimální hodinová mzda o 6,6 procenta na 9,50 libry (téměř 282 Kč). To podle něj znamená, že lidé s nejnižšími příjmy budou alespoň do určité míry chráněni před plným dopadem růstu cen. Ačkoliv některým zaměstnancům se mzdy výrazně zvýšily - například velmi poptávaným řidičům nákladních aut -, celkově to je tak, že zatímco ceny se zvyšují všem, mzdy pouze někomu. Bell si proto myslí, že ministr financí Rishi Sunak možná bude nucen změnit plány, s kterými počítá jeho poslední verze rozpočtu na příští rok.

Zpráva Resolution Foundation uvádí, že blížící se ekonomické problémy nejvíce dolehnou na chudší rodiny, protože ty vydávají proporcionálně více svých příjmů na energie. Mluvčí vlády řekl, že pomoc nejvíce zasaženým lidem zahrnuje lepší dostupnost úvěrů i konkrétní kroky, jak pomoci s úhradou účtů v zimním období.

Zdroj: Reuters, ČTK, Resolution Foundation, BBC

Čtěte více

• Miliardář Musk má podle CNN na Trumpa pořád větší vliv
  Nejbohatší člověk světa Elon Musk má stále větší vliv na budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na svém webu to uvedla zpravodajská televize CNN, podle které se Musk zúčastnil Trumpových telefonátů se zahraničními představiteli a také se vyjadřoval k budoucímu personálnímu složení administrativy. Musk, který stojí za sítí X, automobilkou Tesla či kosmickou společností SpaceX, podpořil Trumpovu kandidaturu desítkami milionů dolarů (stovky milionů Kč).
• Miliardář Soros představil tříbodový plán pro zachování EU
  Rostoucí spory mezi Spojenými státy a Evropou, nárůst populismu a migrační krize způsobily existenční krizi Evropské unie. V projevu na výročním zasedání Evropské rady pro zahraniční vztahy to včera v Paříži podle agentury Reuters řekl americký miliardář maďarského původu George Soros. Pro řešení situace finančník nabídl tříbodový program.
• Miliardář Soros věří, že na brexit nedojde
  Americký miliardář a filantrop George Soros doufá, že odchod Británie z Evropské unie se neuskuteční, protože by na něm tratily obě strany. Britové podle něj ale ještě mohou své rozhodnutí změnit. Názory muže, který stál před 25 lety za spekulativním útokem na britskou libru, přineslo internetové vydání francouzského listu Le Figaro.
• Miliardářští majitelé bunkrů se připravují na nejhorší
  Jsou mezi nimi nejslavnější jména na světě - od technologických miliardářů a celebrit, až po lékaře a právníky a bezpočet titánů obchodního světa. Všichni ale mají jedno společné - neskutečné podzemní bunkry vybavené luxusním zařízením včetně plaveckých bazénů, bowlingových heren či střelnic, napsal zpravodajský server Forbes. Vzhledem k nynější světové krizi kvůli šíření koronaviru přešli majitelé bunkrů do nejvyšší pohotovosti a připravují své rodiny nejméně na šest měsíců pod zemí. Neobávají se jaderné války či zásahu asteroidem, ale v první řadě občanských nepokojů.
• Miliardové tresty za machinace s kurzy
  Evropská komise (EK) dnes vyměřila pokutu 1,07 miliardy eur (27,5 miliardy Kč) pěti bankám za účast v kartelu. Týká se to ústavů Barclays, Citigroup, JPMorgan, MUFG a Royal Bank of Scotland, které v rámci dvou kartelů na promptním trhu manipulovaly s devizovými kurzy 11 měn, uvedla komise. Švýcarská banka UBS pokutě unikla, protože na existenci kartelových dohod komisi upozornila.
• Miliardový podvod J.O. Investment: Dalších 2500 podvedených, škoda je už přes dvě miliardy!
  V kauze pražské investiční společnosti J.O. Investment policie rozšířila stíhání všech tří obviněných o další skutky. Počet klientů, kteří jsou evidovaní jako poškození, vzrostl o 2500 lidí i firem a výše škody o více než 1,5 miliardy korun, uvádí policisté. Celková způsobená škoda tak podle kriminalistů pravděpodobně přesáhne částku 2,3 miliardy.
• Miliardový podvod J.O. Investment! Tři obvinění nabízeli investice, peníze si ale nechávali
  Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili tři lidi z podvodu se škodou přes miliardu korun. Podle kriminalistů obvinění nabízeli investice na světových burzách, ve skutečnosti ale vůbec neinvestovali a vylákané peníze používali pro svou potřebu. Informoval o tom mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej. Podle policistů je poškozených 2060. Případ dozoruje pražské vrchní státní zastupitelství, obviněným hrozí až deset let vězení.
• Miliony Američanů jsou bez podpory, Trump odmítá stimulační balík
  Miliony Američanů, kteří přišli v důsledku pandemie covidu-19 o zaměstnání, ode dneška ztratily nárok na mimořádnou podporu v nezaměstnanosti. Dosluhující prezident Donald Trump totiž odmítl podepsat stimulační ekonomický balík, který nedávno s velkou podporou schválily obě komory Kongresu po dlouhých vyjednáváních, na nichž se podílel i Trumpův ministr financí. Prezident požaduje větší jednorázový příspěvek pro Američany, nesouhlasí naopak s některými plánovanými výdaji federálního rozpočtu.
• Miliony Američanů neuspěly při registraci o podporu
  Milionům Američanů, kteří za současné pandemie přišli o práci, se nepodařilo registrovat, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo levicově orientované středisko Economic Policy Institute (EPI). Na každých deset lidí, kteří o podporu úspěšně požádali, připadnou tři nebo čtyři jiní, kterým se registrovat nepovedlo, a dva další, co se o to ani nepokusili.
• Miliony britských domácností dostanou 650 liber vládní podpory
  Až osm milionů britských nízkopříjmových domácností obdrží od vlády finanční podporu o celkovém objemu 650 liber (asi 18.500 korun). Účelem projektu je podle dnešní tiskové zprávy britského ministerstva práce "ulevit (lidem) od vysokých životních nákladů".
• Mimořádný summit potvrdí souhlas 27 zemí EU s dohodou o brexitu
  Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes potvrdí souhlas s tím, jak vyjednávači domluvili text smlouvy o vystoupení Británie z evropského bloku. Na mimořádném summitu v Bruselu také podpoří právně nezávaznou politickou deklaraci, v níž EU a Británie popisují, jaké smlouvy ohledně hospodářské a další spolupráce chtějí v příštích letech uzavřít.
• Mincovna USA prodala od počátku roku více zlatých mincí než loni
  Americká mincovna od počátku letošního roku prodala více zlatých mincí American Eagle než za celý loňský...
• Minimální hodinová mzda v Německu stoupne v přepočtu na téměř 300 Kč
  Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 Kč). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom dnes dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
• Minimální mzda v Německu má stoupnout
  Minimální hodinová mzda v Německu by začátkem příštího roku měla stoupnout o čtyři procenta na 8,84...
• Minimální mzda v Turecku stoupne o více než polovinu
  Minimální měsíční mzda v Turecku se od začátku příštího roku zvýší o 55 procent na 8500 lir (zhruba 10.400 Kč). Oznámil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Opatření má lidem pomoci čelit rostoucím životním nákladům, ekonomové se však podle serveru CNBC obávají, že povede k dalšímu růstu turecké inflace. Ta se nyní nachází nad 80 procenty.
• Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek hospodaření státu za 1Q
  Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí. Loni byl státní rozpočet na konci března v deficitu 166,2 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek hospodaření od vzniku Česka. Letos byl po prvních dvou měsících roku rozpočtový schodek 102,5 miliardy korun, druhý nejhlubší po roce 2023.
• Ministerstvo financí: Na válku s Hamásem Izrael vynaloží v přepočtu 1,15 bil. Kč
  Válka Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy bude stát židovský stát 200 miliard šekelů (1,15 bilionu Kč). S odvoláním na izraelské ministerstvo financí to včera napsal hospodářský deník Calcalist. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že válka bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.
• Ministerstvo financí navrhlo rozpočet na rok 2025 se schodkem 230 miliard Kč
  Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.
• Ministerstvo financí navrhuje, aby ČEZ vyplatil vyšší dividendu za akcii
  Ministerstvo financí navrhuje, aby polostátní energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun. Ministerstvo financí zároveň chce prodloužit termín pro výplatu dividendy o tři měsíce z 1. srpna na 1. listopadu, aby měla společnost dostatečný čas získat likviditu. Ministerstvo financí o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Stát chce vyšší příjem z dividendy do státního rozpočtu využít na kompenzaci vysokých cen energií občanům.
• Ministerstvo financí prodalo dluhopisy za 7,3 miliardy
  Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za 7,3 miliardy korun. Poptávka investorů byla výrazně vyšší, chtěli cenné papíry nakoupit v objemu 18,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce organizovala. Do konce března se uskuteční ještě jedna vlna aukcí, celkem by prodeje státních dluhopisů za první čtvrtletí měly státu přinést 75 miliard korun.