Ministerstvo financí navrhlo rozpočet na rok 2025 se schodkem 230 miliard Kč

Ministerstvo financí navrhlo na příští rok státní rozpočet se schodkem 230 miliard korun. Mělo by tak pokračovat snižování deficitu, když na letošní rok je plánovaný 252 miliard korun a loni byl 288,5 miliardy korun. Rozpočtové příjmy vzrostou o 7,5 procenta na 2,086 bilionu korun, výdaje stoupnou o 5,7 procenta na 2,316 bilionu korun. Ministerstvo informace o návrhu zveřejnilo o půlnoci na svých internetových stránkách.

Návrh předpokládá růst výdajů ve většině rozpočtových kapitol. Největší procentuální nárůst by mělo zaznamenat ministerstvo zdravotnictví, kde výdaje vzrostou o 52,9 procenta na 17,5 miliardy korun, následuje ministerstvo dopravy s růstem o 34,5 procenta na 139,4 miliardy korun. Největší pokles výdajů naopak čeká ministerstvo pro místní rozvoj, kde se sníží o 12,9 procenta na 13,3 miliardy korun, a ministerstvo průmyslu a obchodu, kde klesnou o 9,8 procenta na 35,8 miliardy korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil navržený rozpočet za prorůstový, vláda si podle něj půjčuje převážně na investice. "Přináší rekordní investice, a to v mnohem větší míře, než kolik investovaly předchozí vlády v době vyššího ekonomického růstu. Zároveň ale návrh zohledňuje úsilí vlády konsolidovat veřejné finance," uvedl Stanjura. Kapitálové výdaje v návrhu rozpočtu činí 250,8 miliardy korun, v rozpočtu na letošní rok jsou plánované 184,6 miliardy korun. Investice státu budou podle ministerstva směřovat především do dopravní infrastruktury, když kapitálové výdaje ministerstva dopravy jsou plánovány na 91,5 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 49,2 miliardy korun.

"Důležité je, že už v této prvotní verzi rozpočtu se dostáváme na podobnou rekordní výši finančních prostředků pro investice do dopravní infrastruktury v rámci Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a v rámci celé kapitoly doprava," řekl ČTK v sobotu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). O dalších penězích na dopravu se podle něj bude dále jednat.

Hlavním zdrojem příjmů podle ministerstva financí bude pojistné na sociální zabezpečení ve výši 809,4 miliardy korun. Na dani z přidané hodnoty očekává ministerstvo příjem 414 miliard korun, což představuje nárůst o sedm procent. Inkaso korporátní daně se očekává 244,3 miliardy korun, o 13,5 procenta víc než letos. Daň z příjmu fyzických osob by měla do rozpočtu přinést 184,7 miliardy korun, meziročně o 18,8 procenta víc.

V návrhu rozpočtu jsou zahrnuty i příjmy z Evropské unie ve výši 153,6 miliardy korun a odvody do evropského rozpočtu 65,3 miliardy korun.

Ministerstvo navrhuje financovat rozpočtový schodek zvýšením státního dluhu o 237,4 miliardy korun a zvýšením stavu na účtech státních finančních aktiv o 7,4 miliardy korun. Náklady na obsluhu státního dluhu by měly vzrůst o 5,3 procenta na 100 miliard korun.

Ministerstvo financí muselo vládě návrh státního rozpočtu předložit do konce srpna. Kabinet musí návrh projednat a poslat Sněmovně do konce září. Vláda ještě může parametry rozpočtu změnit, Stanjura ale v srpnu upozornil, že s ohledem na rozpočtová pravidla nemůže schodek překročit 231 miliard korun.

Výdaje jednotlivých kapitol státního rozpočtu (v korunách):

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Miliony Američanů neuspěly při registraci o podporu
  Milionům Američanů, kteří za současné pandemie přišli o práci, se nepodařilo registrovat, aby mohli pobírat podporu v nezaměstnanosti. Ukázal to průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnilo levicově orientované středisko Economic Policy Institute (EPI). Na každých deset lidí, kteří o podporu úspěšně požádali, připadnou tři nebo čtyři jiní, kterým se registrovat nepovedlo, a dva další, co se o to ani nepokusili.
• Miliony britských domácností dostanou 650 liber vládní podpory
  Až osm milionů britských nízkopříjmových domácností obdrží od vlády finanční podporu o celkovém objemu 650 liber (asi 18.500 korun). Účelem projektu je podle dnešní tiskové zprávy britského ministerstva práce "ulevit (lidem) od vysokých životních nákladů".
• Miliony rodin v Británii čekají ekonomické potíže, varuje výzkumný ústav
  Miliony rodin v Británii čekají příští rok ekonomické potíže, které budou výsledkem vysokých plateb za energie, stagnace mezd a růstu daní. Ve své zprávě to dnes předpověděl analytický ústav Resolution Foundation, podle kterého lze v tomto smyslu hovořit o katastrofálním dopadu na životní úroveň. Ústav odhaduje, že v důsledku toho by se měly rodiny připravit na výpadek v příjmech v objemu 1200 liber (35.600 Kč) za rok.
• Mimořádný summit potvrdí souhlas 27 zemí EU s dohodou o brexitu
  Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie dnes potvrdí souhlas s tím, jak vyjednávači domluvili text smlouvy o vystoupení Británie z evropského bloku. Na mimořádném summitu v Bruselu také podpoří právně nezávaznou politickou deklaraci, v níž EU a Británie popisují, jaké smlouvy ohledně hospodářské a další spolupráce chtějí v příštích letech uzavřít.
• Mincovna USA prodala od počátku roku více zlatých mincí než loni
  Americká mincovna od počátku letošního roku prodala více zlatých mincí American Eagle než za celý loňský...
• Minimální hodinová mzda v Německu stoupne v přepočtu na téměř 300 Kč
  Minimální hodinová mzda v Německu se od října zvýší z nynějších 9,82 na 12 eur (téměř 300 Kč). To představuje nárůst zhruba o 22 procent. Rozhodla o tom dnes dolní komora německého parlamentu, která schválila návrh zákona předložený ministrem práce Hubertusem Heilem.
• Minimální mzda v Německu má stoupnout
  Minimální hodinová mzda v Německu by začátkem příštího roku měla stoupnout o čtyři procenta na 8,84...
• Minimální mzda v Turecku stoupne o více než polovinu
  Minimální měsíční mzda v Turecku se od začátku příštího roku zvýší o 55 procent na 8500 lir (zhruba 10.400 Kč). Oznámil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Opatření má lidem pomoci čelit rostoucím životním nákladům, ekonomové se však podle serveru CNBC obávají, že povede k dalšímu růstu turecké inflace. Ta se nyní nachází nad 80 procenty.
• Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek hospodaření státu za 1Q
  Ministerstvo financí dnes zveřejní výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí. Loni byl státní rozpočet na konci března v deficitu 166,2 miliardy korun, což byl nejhorší výsledek hospodaření od vzniku Česka. Letos byl po prvních dvou měsících roku rozpočtový schodek 102,5 miliardy korun, druhý nejhlubší po roce 2023.
• Ministerstvo financí: Na válku s Hamásem Izrael vynaloží v přepočtu 1,15 bil. Kč
  Válka Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy bude stát židovský stát 200 miliard šekelů (1,15 bilionu Kč). S odvoláním na izraelské ministerstvo financí to včera napsal hospodářský deník Calcalist. Odhad, který odpovídá zhruba deseti procentům izraelského hrubého domácího produktu (HDP), podle listu vychází z předpokladu, že válka bude trvat osm až dvanáct měsíců a omezí se pouze na Gazu.
• Ministerstvo financí navrhuje, aby ČEZ vyplatil vyšší dividendu za akcii
  Ministerstvo financí navrhuje, aby polostátní energetická společnost ČEZ vyplatila akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnost chce na červnové valné hromadě navrhnout dividendu 44 korun. Ministerstvo financí zároveň chce prodloužit termín pro výplatu dividendy o tři měsíce z 1. srpna na 1. listopadu, aby měla společnost dostatečný čas získat likviditu. Ministerstvo financí o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Stát chce vyšší příjem z dividendy do státního rozpočtu využít na kompenzaci vysokých cen energií občanům.
• Ministerstvo financí prodalo dluhopisy za 7,3 miliardy
  Ministerstvo financí dnes podle plánu prodalo ve dvou aukcích státní dluhopisy za 7,3 miliardy korun. Poptávka investorů byla výrazně vyšší, chtěli cenné papíry nakoupit v objemu 18,3 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky (ČNB), která aukce organizovala. Do konce března se uskuteční ještě jedna vlna aukcí, celkem by prodeje státních dluhopisů za první čtvrtletí měly státu přinést 75 miliard korun.
• Ministerstvo spravedlnosti USA: Berní úřad musí dát Kongresu Trumpova přiznání
  Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek nařídilo daňovému úřadu IRS, aby poskytl jednomu z výborů Sněmovny reprezentantů požadovaná daňová přiznání exprezidenta Donalda Trumpa. Ministerstvo tak zvrátilo stanovisko z éry Trumpova prezidentství, výbor pro státní příjmy podle něj svou žádost dostatečně zdůvodnil, informují agentury Reuters a AP. Některá Trumpova přiznání už získala prokuratura v New Yorku, která na přelomu června a července obvinila jeho firmu Trump Organization z daňových podvodů.
• Ministr Amari poslal japonský jen vzhůru
  Po delším víkendu z důvodu svátků měnové páry s japonským jenem nejdříve vzrostly, potom ale prudce oslabily...
• Ministr: Britská ekonomika poroste rychleji
  Britská ekonomika poroste letos rychleji, než se po loňském referendu o vystoupení Británie z Evropské unie odhadovalo, a výrazně nižší bude rozpočtový deficit za poslední rok. Větší zvyšování výdajů se však přinejmenším v nadcházejícím fiskálním roce neplánuje. Řekl to dnes ministr financí Philip Hammond, který v parlamentu představil svůj rozpočtový plán na nový fiskální rok. Ten začíná v dubnu.
• Ministr: Britská ekonomika se vzpamatuje dříve, než se čekalo
  Britská ekonomika se vrátí na úroveň před pandemií v polovině příštího roku. To je o šest měsíců dříve, než se původně očekávalo, uvedl dnes ministr financí Rishi Sunak, když představoval návrh státního rozpočtu. Hospodářský výkon ale bude za pět let zhruba o tři procenta slabší, než by byl beze škod, jaké mu zasadil koronavirus, dodal ministr.
• Ministr financí čeká po brexitu propad hospodářství
  Vystoupení Británie z Evropské unie (takzvaný brexit) by poškodilo hospodářství Spojeného království zřejmě více...
• Ministr financí Francie varoval před možným kolapsem kapitalismu
  Francouzský ministr financí Bruno Le Maire dnes varoval před možným kolapsem kapitalismu v případě, že se bude dál prohlubovat ekonomická nerovnost ve světě. Zároveň vyzval skupinu předních vyspělých zemí G7, aby zvážila stanovení jednotné minimální daně z firemních zisků a řešila sílu obrovských nadnárodních společností.
• Ministr financí Hunt chce z Británie udělat příští Silicon Valley
  Britský ministr financí Jeremy Hunt odmítl zprávy o tom, že vláda konzervativců nemá dlouhodobý plán, a představil priority pro růst britské ekonomiky. Británii vidí jako "příští Silicon Valley", světové centrum inovace a moderních technologií, které bude "využívat výhod brexitu" k růstu. Hunt dnes pronesl projev v londýnském sídle společnosti Bloomberg před novináři a zástupci velkých firem.
• Ministr financí: Růst cen potravin ve Francii začal v červenci polevovat
  Růst cen potravin začal ve Francii tento měsíc polevovat a v příštích týdnech by tento trend měl zrychlit. V televizi BFM to řekl francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Dodal, že v potravinářském průmyslu je stále čtyři nebo pět velkých hráčů, kteří nesplnili požadavek vlády na snížení cen. Jejich jména nezveřejnil, pohrozil ale, že pokud požadavek nesplní, názvy těchto firem zveřejní do příštího týdne.