Na 73 procent generálních ředitelů čeká letos pokles globální ekonomiky

Na 73 procent generálních ředitelů ve světě se domnívá, že globální ekonomika v tomto roce klesne. Představuje to nejpesimističtější výhled klíčových šéfů na globální hospodářský růst za 12 let průzkumu. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Global CEO Survey společnosti PwC, kterého se zúčastnilo loni v říjnu a listopadu 4410 generálních ředitelů ze 105 zemí. Firma jej představila na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Zároveň je to prudká změna trendu proti optimistickým očekáváním z předchozích dvou let, kdy tři čtvrtiny šéfů firem počítaly se zlepšením ekonomického růstu. V roce 2021 jich bylo 76 procent, v roce 2022 pak 77 procent.

Na prvních místech žebříčku globálních hrozeb se umístily inflace (40 procent), makroekonomická rozkolísanost (31 procent) a geopolitické konflikty (25 procent), zatímco rizika kybernetická (dvacet procent) a klimatických změn (14 procent) proti stavu před rokem klesla.

Válka na Ukrajině se projevuje také v nových strategiích a obchodních modelech firem, společnosti více investují do kybernetické bezpečnosti (48 procent), snaží se o úpravu dodavatelských řetězců (46 procent) a přehodnocují svou přítomnost na některých trzích nebo expandují na trhy nové (46 procent), případně diverzifikují nabídku svých produktů či služeb (41 procent).

Téměř 40 procent ředitelů si myslí, že jejich organizace nebudou za deset let ekonomicky životaschopné, pokud budou pokračovat ve stávající cestě. Důvěra ve vyhlídky růstu jejich společnosti se od loňského roku meziročně snížila o 26 procentních bodů, to je největší pokles od let 2008 až 2009, kdy světem procházela finanční krize. Pesimističtější jsou šéfové z ekonomik zemí G7, kteří se domnívají, že růst v jejich zemi bude horší než globální vývoj ekonomiky.

Na 56 procent šéfů se domnívá, že zisky ovlivní měnící se poptávka a změna preferencí zákazníků, dále pak úpravy v regulaci (53 procent), nedostatek pracovních sil a kvalifikovaných lidí (52 procent) a hrozby související s napadením technologií (49 procent).

V reakci na současnou ekonomickou situaci se generální ředitelé snaží snižovat náklady a zároveň podpořit růst výnosů. Více než polovina uvádí snahu o snížení provozních nákladů, zatímco 51 procent potvrzuje zvýšení cen a 48 procent diverzifikaci produktů a služeb. Na 60 procent jich říká, že v příštích 12 měsících neplánuje snižovat počet zaměstnanců. Na 80 procent tvrdí, že neplánuje snižovat odměňování zaměstnanců, naopak se obávají jejich odchodů.

"Nestabilní ekonomika, inflace nejvyšší za desítky let a geopolitické konflikty přispěly k tomu, že pesimismus šéfů firem je největší za posledních více než deset let. Generální ředitelé po celém světě v důsledku toho přehodnocují své provozní modely a snižují náklady. Firmy, které se netransformují, nebudou mít šanci být životaschopné,“ komentoval výsledky průzkumu předseda PwC Bob Moritz.

Zdroj: Reuters, ČTK, PwC

Čtěte více

• Návrh MF: Daň z mimořádných zisků bank má být 60 pct čistého zisku po tři roky
  Daň z mimořádných zisků bank, kterou navrhne ministerstvo financí, má činit 60 procent z jejich čistého zisku po dobu tří let. Ministerstvo očekává, že takto vybere 25 miliard korun každý rok. Vyplývá to z dnešního jednání ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) s vedením České bankovní asociace (ČBA). Daň se bude týkat šesti největších bank. Podle informací ČTK by mělo jít o Českou spořitelnu, Komerční banku, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Finální návrh daně představí resort financí na tiskové konferenci ve čtvrtek odpoledne.
• Návrh o pozastavení dluhového stropu USA bude schválen, řekl lídr republikánů
  Lídr republikánské většiny v americké Sněmovně reprezentantů Kevin McCarthy očekává, že kompromisní návrh o dluhovém stropu a úpravě vládních výdajů bude schválen. Řekl to dnes několik hodin před očekávaným hlasováním kongresmanů, které může USA přiblížit k zažehnání hrozby platební neschopnosti. McCarthy a americký prezident Joe Biden se po víkendové dohodě snaží pro návrh zajistit potřebnou podporu v Kongresu.
• Návrh prohlášení G7 neobsahuje výzvy k měnové a fiskální podpoře
  Země skupiny G7 připravují prohlášení, ve kterém naznačí, jak chtějí zmírnit negativní dopady nového typu koronaviru na ekonomiku. Plán ale zatím nezahrnuje přímé výzvy k novým výdajům vlád ani ke koordinovanému snížení úrokových sazeb. S odvoláním na zdroj z G7 to dnes uvedla agentura Reuters. Skupina G7 sdružuje nejbohatší ekonomiky světa.
• Návrh řeckého rozpočtu slibuje oživení
  Řecká vláda dnes představila parlamentu návrh rozpočtu pro příští rok, který počítá s daňovými úlevami...
• Návrhy řeckých věřitelů jsou prý vydírání
  Za "vydírání" označil dnes vysoký představitel řecké vládní levicové strany SYRIZA nové návrhy mezinárodních...
• Návrhy Trumpa na zvýšení cel by zasáhly německou ekonomiku
  Německá ekonomika by do roku 2028 klesla minimálně o 1,2 procenta, pokud by se Donald Trump znovu stal prezidentem Spojených států a uskutečnil zvýšení dovozních cel, které navrhuje. Uvedl to dnes německý hospodářský institut IW. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
• Na záchranu italské Monte dei Paschi asi padne až 6,5 mld. eur
  Italská vláda bude zřejmě muset na záchranu banky Monte dei Paschi di Siena vynaložit až 6,5 miliardy eur (175,6 miliardy Kč). To je více, než se původně čekalo. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Evropská centrální banka (ECB) v pondělí oznámila, že Monte dei Paschi bude muset zvýšit kapitál o 8,8 miliardy eur místo dříve uváděných pěti miliard eur.
• Na zasedání v Davosu se bude řešit ekonomika i klima
  Ve švýcarském horském středisku Davos v úterý začíná jubilejní 50. zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kterého se zúčastní špičky světové politiky, podnikatelé, ekonomové i aktivisté. Dorazit by měl mimo jiné americký prezident Donald Trump, který loni svou účast odřekl kvůli rozpočtové krizi. Český premiér Andrej Babiš se naopak na rozdíl od loňska letošního zasedání nezúčastní.
• Na zlatu se schyluje k nákupní příležitosti v konfluenční oblasti
  Zlato (XAU/USD) na 1hodinovém grafu nyní vytváří formaci dvojitý vrchol. Aby však byla tato formace platná, je zapotřebí jasného prolomení linie neckline směrem dolů. Indikátor Stochastic již zároveň signalizuje překoupené podmínky, mohli bychom tak vidět korekci předchozího růstu. Dočkáme se prolomení zmiňované hranice neckline a oslabení do vyznačené S/R zóny poblíž psychologické hladiny 2000 USD, která koresponduje s rostoucí trendovou linií a také s klouzavým průměrem SMA 100? Na této hladině by se ke slovu mohli opět dostat býci.
• Názory analytiků na čtvrteční jednání ČNB
  Bankovní rada České národní banky podle odhadů analytiků na svém zasedání ve čtvrtek 26. června nechá...
• NBC News: Trumpovi pomohla špatná ekonomická nálada i podpora mužů
  Špatný pocit z ekonomického vývoje, kritický postoj k prezidentovi Joeu Bidenovi a podpora od mužů a prvovoličů patří podle serveru NBC News k hlavním důvodům, proč se republikánovi Donaldu Trumpovi podařilo v letošních prezidentských volbách porazit demokratku Kamalu Harrisovou.
• NBER: Ekonomika USA v únoru vstoupila do recese
  Ekonomika Spojených států v únoru vstoupila do recese, a ukončila tak rekordně dlouhé období růstu. Oznámil to včera výbor Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER), který v USA určuje začátky a konce recesí. USA se nyní podobně jako další země potýkají s negativními hospodářskými dopady koronaviru.
• NBER: Recese ekonomiky USA vyvolaná koronavirem byla rekordně krátká
  Recese americké ekonomiky vyvolaná šířením koronaviru byla rekordně krátká. Trvala pouze dva měsíce, a to od loňského března do loňského dubna. Uvedl to včera Národní úřad pro ekonomický výzkum (NBER), jehož výbor v USA určuje začátky a konce recesí.
• Nečekané kroky Bank of Japan poslaly USDJPY výš
  JPY dnes oslabuje kvůli snaze Bank of Japan (BoJ) podpořit ekonomiku, která v Q4 zaznamenala pád HDP.
• Nedávno ekonomové čekali pokles růstu, nyní předpovídají propady
  Zatímco ještě začátkem tohoto měsíce všechny instituce, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF) nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), předpovídali pokles růstu celosvětového hrubého domácího produktu (HDP) i jednotlivých ekonomik, teď už prognózy hovoří o propadech a podle většiny odhadů bude ekonomika zasažena mnohem hůře, než tomu bylo za hospodářské krize v letech 2007 až 2009. OECD sice nepředpokládá celosvětovou recesi, všeobecně se ale čeká nulový či záporný růst v mnoha ekonomikách světa i skupinách ekonomik.
• Nedělní referendum je nestandardní
  Referendum o přijetí návrhu věřitelů, který nabízel Řecku finanční podporu výměnou za reformy, nebude...
• Nedostatečné reformy prý ohrožují eurozónu
  Neschopnost uskutečnit ekonomické reformy a ochránit slabší členské země by mohla poškodit...
• Nedostatek elektřiny v Číně zavírá továrny, analytici zhoršují výhledy růstu
  Problémy s nedostatkem elektřiny v Číně již zastavily výrobu v mnoha továrnách, včetně dodavatelů firem Apple a Tesla. Některé obchody na severovýchodě země používají při svícení svíčky a nákupní centra zavřela předčasně. Někteří analytici již zhoršili výhledy ekonomického růstu země, píše agentura Reuters.
• Nedostatek pracovníků z EU tlačí mzdy v Británii vzhůru
  Britští zaměstnavatelé jsou nuceni zvyšovat mzdy kvůli rostoucímu nedostatku pracovníků z Evropské unie po loňském referendu o brexitu. Vyplývá to podle agentury Reuters z průzkumů konfederace pro nábor nových pracovníků a zaměstnanost REC a britské centrální banky.
• Nedostatek pracovní síly může podkopat růst Německa
  Nedostatek pracovní síly by mohl podkopat ekonomické oživení Německa, varovala dnes německá průmyslová a obchodní komora DIHK. Německé společnosti mají problém se zaplněním zhruba 1,6 milionu volných pracovních míst.