Spor o rozpočet EU trvá, komplikuje shodu na emisním závazku

Šest dní před zásadním summitem Evropské unie odmítají lídři Maďarska a Polska ustoupit ve sporu, který hrozí zablokovat unijní finance na příští rok. Přes náznaky možné nejednoty premiéři obou zemí i dnes zopakovali, že je pro ně nepřijatelné podmínit čerpání peněz kvalitou právního státu přijímající země. Další státy na podmínce trvají a rozepře může vedle schválení rozpočtu a krizového koronavirového fondu ohrozit i přijetí nových emisních závazků, které mají šéfové států a vlád podpořit na vrcholné schůzce příští týden.

Maďarsko a Polsko blokují schválení historicky největšího balíku společných peněz EU o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (přibližně 48 bilionů korun) kvůli podmíněnosti, na jejímž zavedení se shodli lídři zemí na červencovém summitu. Peníze z rozpočtu na období 2021 až 2027 i mimořádného fondu krizové pomoci mají být dostupné jen těm státům, jejichž justiční orgány zaručí nezávislé vyšetřování a stíhání případných podvodů. Podle obou zemí, s nimiž již několik let vedou unijní orgány řízení právě kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, však nemá podmíněnost oporu v unijních smlouvách.

Unijní činitelé i diplomaté už několik dní vymýšlejí řešení, které by rebelující země uspokojilo. Možný obrat v polské pozici naznačil ve čtvrtek vicepremiér Jaroslaw Gowin, podle něhož by Varšava mohla veto stáhnout výměnou za "vysvětlující prohlášení", které by jako doplněk rozpočtové podmínky schválili lídři na summitu. Premiér Mateusz Morawiecki však dnes novinářům řekl, že polské veto trvá. Podobně se vyjádřil i jeho maďarský kolega Viktor Orbán.

"Pro nás je tohle řešení, doplnit nějaké prohlášení, které je jako usmolená poznámka na kousku papíru, nepřijatelné," řekl Orbán maďarskému rozhlasu.

Další státy v čele s Francií či jihoevropskými zeměmi naproti tomu stále vážněji zvažují možnost, že pokud se nepodaří Orbána a Morawieckého přesvědčit na summitu, vytvoří krizový fond pouze pro 25 zemí. "Vycházíme z toho, že tyto členské státy jasně vědí, že budeme pokračovat bez nich," řekl dnes k možnosti Maďarsko a Polsko vynechat eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle diplomatů trvající pat ohrožuje shodu na zpřísnění emisních cílů EU k roku 2030, kterou měli lídři stvrdit na summitu. Některé země z východního křídla unie včetně právě Polska, Maďarska či Česka, však chtějí jasné záruky finanční podpory, které se jim ze společné kasy dostane výměnou za zavření uhelných elektráren.

"Je mým cílem dosáhnout shodu příští týden na summitu, proto budeme muset v příštích dnech pokračovat (v jednáních) s plným úsilím," prohlásil dnes předseda Evropské rady Charles Michel s tím, že nové limity zatím nejsou připraveny podpořit všechny členské státy.

Komise v září navrhla, aby EU do roku 2030 omezila emise skleníkových plynů proti hodnotám z roku 1990 nejméně o 55 procent. Dosavadní závazek počítal se čtyřicetiprocentním omezením. Podle některých diplomatů je přitom nepravděpodobné, že by se na summitu podařilo nalézt shodu na novém klimatickém cíli bez odblokování unijních peněz.

"Pro Michela to bude ´buď a nebo´. Když neuspěje s rozpočtem, sotva všechny přesvědčí, aby se draze zbavovali uhlí," řekl ČTK diplomatický zdroj.

Český premiér Andrej Babiš v úterý po videokonferenci s Michelem uvedl, že je Praha ochotna nový závazek podpořit, pokud summit zohlední mimo jiné požadavek takzvané technologické neutrality. Ten by Česku umožnil podporovat nahrazování odstavovaných uhelných elektráren jadernou energií.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Spolkový sněm asi schválí pomoc Řecku
  Německý Spolkový sněm pravděpodobně v pátek schválí prodloužení hospodářské pomoci Řecku...
• Spolkový sněm rozhodne o pomoci Řecku
  Německý Spolkový sněm dnes bude jednat o prodloužení evropské finanční pomoci Řecku o čtyři měsíce...
• Spolkový sněm schválil pomoc Řecku
  Německý Spolkový sněm dnes velkou většinou hlasů schválil prodloužení evropské hospodářské pomoci...
• Spolupráce centrálních bank při odchodu od stimulace?
  Centrální banky by měly spolupracovat, aby zabránily nechtěným vedlejším účinkům jejich odchodu od...
• Spolupráce je zodpovědností USA a Číny, řekla v Indii americká ministryně
  Americká ministryně financí Janet Yellenová dnes v Indii příznivě hodnotila svoji ukončenou návštěvu Číny. Řekla, že se těší na spolupráci s Pekingem například na restrukturalizaci dluhů rozvíjejících se zemí či na reformách mezinárodních úvěrových institucí, jako je Světová banka (SB). Spolupráce USA a Číny v oblastech společného zájmu je podle Yellenové zodpovědností, kterou obě velmoci mají vůči sobě navzájem i vůči zbytku světa.
• S&P opět zhoršila rating Řecka
  Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) zhoršila hodnocení úvěrových závazků Řecka...
• Spor Itálie a EU kvůli schodku ohrožuje dluhopisy Itálie
  Roztržka Itálie s Bruselem kvůli výši rozpočtového schodku Říma prudce zvyšuje výnosy italských státních dluhopisů na nová maxima. Dvě ratingové agentury zvažují, zda Itálii sníží rating pouhý jeden stupeň od neinvestiční, spekulativní kategorie nazývané junk. Trhy hýbají s cenou tak, aby se v ní odrazila možnost, že největší trh státních dluhopisů v eurozóně přijde o investiční rating. Velcí investoři do dluhopisů se však domnívají, že snížení ratingu do neinvestičního pásma je nemyslitelné kvůli politickým faktorům a hrobě rizika nákazy.
• Spor mezi EU a Švýcarskem zřejmě ovlivní obchodování s akciemi
  Politický spor mezi Evropskou unií a Švýcarskem ohledně dohody o vzájemných vztazích zřejmě již za několik dnů povede k omezením v obchodování s akciemi. Pokud na poslední chvíli nenastane průlom, přestane Evropská unie na konci týdne považovat švýcarská burzovní pravidla za ekvivalentní vlastním pravidlům.
• Spor o budoucí rozpočet EU před videosummitem pokračuje
  Vlády řady zemí Evropské unie dávají před dnešní videokonferencí prezidentů a premiérů najevo, že nehodlají ustoupit požadavkům Maďarska a Polska ve sporu ohrožujícím unijní financování pro příští rok. Budapešť a Varšava opakují, že neschválí sedmiletý rozpočet EU spojený s fondem krizové pomoci ekonomikám, pokud bude čerpání peněz podmíněno dodržováním principů právního státu. Další země v čele s Francií a Nizozemskem naproti tomu hrozí, že EU najde způsob, jak koronavirový fond schválit bez účasti obou států, pokud si své veto nerozmyslí.
• Spor o daně mezi Applem a Evropskou komisí byl zahájen v srpnu 2016
  Vývoj sporu mezi Evropskou komisí a společností Apple ohledně daňového zvýhodnění Applu v Irsku (Soudní dvůr EU dnes definitivně rozhodl, že společnost Apple musí Irsku vrátit 13 miliard eur (téměř 326 miliard Kč), které získala na slevách na dani):
• Spor Říma a Paříže je vyhrocený
  Diplomatická roztržka mezi Římem a Paříží, která vyústila v odvolání francouzského velvyslance, nemá od roku 1940, kdy Benito Mussolini vyhlásil Francii válku obdoby, napsala v pátek agentura Reuters. Mluvčí francouzské vlády Benjamin Griveaux v pátek uvedl, že opatření je sice dočasné, ale má Římu jasně signalizovat, ať se nevměšuje do francouzských záležitostí. Italský vicepremiér Luigi Di Maio, jehož setkání s francouzskými žlutými vestami spor vygradovalo, na facebooku zopakoval a obhajoval své pozice. Předtím poslal smířlivější dopis deníku Le Monde.
• Spor Trumpa s Kongresem o financování zdi brzy neskončí
  Obnovení činnosti části amerických federálních úřadů, které zůstávají uzavřeny kvůli sporu prezidenta Donalda Trumpa a Kongresu USA o financování stavby zdi na hranicích s Mexikem, nelze v brzké době očekávat. Na patové situaci nic nezměnilo ani včerejší zasedání Senátu, který záležitost odložil na dnešek.
• Spor USA s Čínou se stupňuje
  Obchodní konflikt mezi Spojenými státy a Čínou dnes opět nabral na intenzitě. Peking oznámil záměr uvalit nová cla na americké zboží a prezident Spojených států Donald Trump následně vyzval americké firmy k hledání alternativ k podnikání v Číně, včetně přesunu výroby z Číny do USA.
• "Spořivé" země EU zveřejnily alternativní návrh záchranného fondu
  Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko včera představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Jeho základem by mělo být poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýš po dobu dvou let, informovaly agentury DPA a APA.
• Spotřeba ve Francii se už podle vlády téměř vrátila k normálu
  Spotřebitelské výdaje ve Francii se už téměř vrátily k normálu a peníze, které domácnosti ušetřily v období restriktivních opatření zavedených kvůli koronaviru, by mohly podpořit spotřebu ve zbytku roku. Uvedl to dnes francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
• Spotřebitelé v Německu jsou optimističtí
  Spotřebitelská nálada v Německu se dostala na nejlepší úroveň za sedm a půl roku. Němečtí spotřebitelé jsou...
• Spotřebitelé v Německu jsou optimističtí
  Spotřebitelská nálada v Německu se dostala na nejvyšší úroveň za sedm a půl roku a tamní spotřebitelé jsou...
• Spotřebitelská důvěra prý v Německu stoupne
  Spotřebitelská důvěra v Německu se v květnu dostane na nejvyšší úroveň od října 2007. Uvedl to dnes...
• Spotřebitelská důvěra v Británii je nejnižší za šest let
  Spotřebitelská důvěra v Británii byla v srpnu nejnižší za šest let, zatímco podnikatelská důvěra se dostala nejníže od roku 2011. Vyplývá to z průzkumů výzkumné společnosti GfK a britské banky Lloyds. Domácnosti i firmy mají obavy z dopadů brexitu bez dohody jak na ekonomiku země, tak na vlastní peněženku a podnikání.
• Spotřebitelská důvěra v Británii klesla
  Spotřebitelská důvěra v Británii v květnu klesla na nejnižší úroveň od loňského července, tedy od prvního měsíce po referendu o odchodu země z Evropské unie. Britské domácnosti nyní hodnotí svou aktuální finanční situaci nejhůře za více než dva roky. Vyplývá to z průzkumu společnosti YouGov. Britští spotřebitelé čelí růstu inflace, kterou tlačí vzhůru oslabení libry po odhlasování brexitu.