Komisaři chtějí kvůli pandemii dluhopisy, šéfka EK je rezervovaná

Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni včera tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být na místě.

Breton a Gentiloni ve společném textu rozeslaném evropským médiím vyzvali k vytvoření nového společného fondu, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by podle nich mohly do fondu získávat peníze právě vydáváním "koronabondů".

Podle eurokomisařů dosud přislíbené ekonomické stimuly nebudou k překonání krize stačit. Kromě masivního nákupu finančních aktiv ze strany Evropské centrální banky, uvolnění fiskálních pravidel a podpory krátkodobého zaměstnávání od Evropské komise či angažmá Evropské investiční banky se musí podle vlivných členů EK strádající ekonomiky opřít o další pilíř.

„Vzhledem k naléhavosti a rozsahu toho, co je potřeba, by tato idea umožnila předem připravit a poté doplnit nárůst rozpočtu EU, po němž volala předsedkyně (EK Ursula) von der Leyenová. Čas se krátí. Okolnosti volají po kreativitě,“ uvedli k vytvoření fondu francouzský a italský eurokomisař.

Mluvčí EK Eric Mamer naproti tomu včera novinářům řekl, že von der Leyenová nijak nezměnila své dosud odmítavé stanovisko k vydání takzvaných koronových dluhopisů. "Předsedkyně komise už při několika příležitostech vyjádřila svůj názor, že nejlepší způsob, jak aktivovat masivní investice, které Evropa potřebuje, je prostřednictvím víceletého rozpočtu," uvedl Mamer, podle něhož komise zatím společný postoj k možným novým dluhopisům nezaujala.

Koronavirem nejzasaženější země Itálie a Španělsko patří ke zhruba desítce zemí z jižní a západní Evropy, které chtějí přesvědčit zbytek eurozóny pro myšlenku společných dluhopisů. Zvláště Německo a Nizozemsko tradičně vyznávající šetrnou fiskální politiku však nechtějí na dluhopisy kývnout a místo toho navrhují využití úvěrů prostřednictvím záchranného fondu eurozóny, Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).

Zatímco lídři obou zemí Angela Merkelová a Mark Rutte dosud odmítají změnit názor, od koaličních partnerů jejich stran se v posledních dnech ozývají smířlivější hlasy. Někteří němečtí analytici podle listu Financial Times soudí, že vzhledem k podpoře od sociálních demokratů i některých členů Merkelové křesťanských demokratů není vyloučeno, že Berlín vydání dluhopisů nakonec podpoří.

Breton a Gentiloni stejně jako země požadující dluhopisy soudí, že půjčky limitované podle šéfa ESM Klause Reglinga dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP) jednotlivých zemí by nebyly zdaleka dostačující. Eurokomisaři na základě kroků dosud oznámených německou vládou odhadli, že pokud by všechny země postupovaly stejně, budou potřebovat pomoc ve výši deseti procent HDP, což bude celkem až 1,6 bilionu eur (téměř 45 bilionů Kč). K tomu by ESM ani žádný další dosud zvažovaný nástroj nestačil, a proto je podle eurokomisařů na místě vytvořit zmíněný fond.

"K penězům potřebným pro financování svých plánů musí mít spravedlivý přístup za srovnatelných podmínek všechny země EU," uvedli jednu z podmínek fondu komisaři.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Kolik vydělají manažeři hedgeových fondů?
  Magazín Institutional Investor zveřejnil žebříček manažerů hedgeových fondů, kteří si dokázali za rok 2015 vydělat nejvíce peněz.
• Komentáře RBA poslaly AUD/USD výše
  Australský dolar dokázal v dnešních ranních hodinách posílit vůči hlavním měnám poté, co australská...
• Komentáře z ECB posílají euro níže
  Velice holubičí komentář dnes zahýbal měnovými páry s eurem, eurodolar prorazil hranici 1,2800 a posunul...
• Komentář FXstreet.cz - Musk kupuje Twitter
  Nabídka Elona Muska na vykoupení akcií Twitteru za 54,20 USD za akcii je pro akcionáře dobrou cenou. I představenstvo společnosti s návrhem na výkup souhlasilo.
• Komentář k aktuálnímu vývoji na měnovém trhu
  Komentář k aktuálnímu vývoji na měnovém trhu (forex) od profesionálního tradera a analytika.
• Komentář Lagardeové na konferenci ECB
  Evropská centrální banka (ECB) dnes rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu Kč) a prodloužila i jeho platnost. Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procent a zveřejnila nový hospodářský výhled.
• Komerční bance klesl v 1Q čistý zisk o 21,3 %
  Komerční bance klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 21,3 procenta na 2,8 miliardy korun. Provozní zisk stoupl o 1,7 procenta na čtyři miliardy korun. Celkový objem úvěrů i vkladů meziročně vzrostl. Banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, dnes neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu.
• Komerční banky ECB předčasně splatí úvěry
  Komerční banky z eurozóny splatí příští týden Evropské centrální bance (ECB) v předstihu levné tříleté úvěry v objemu
• Komerční banky předčasně splatí ECB další levné úvěry
  Komerční banky z eurozóny předčasně splatí další levné krizové úvěry, které jim zhruba před rokem ve dvou...
• Komisař Breton připomněl Muskovi přísná pravidla EU pro sociální sítě
  Bruselu nepřísluší komentovat koupi firmy Twitter miliardářem Elonem Muskem, řekl včera komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Připomněl však, že sociální síť musí plnit pravidla EU pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU. Musk v minulosti prohlašoval, že chce ze sociální sítě twitter učinit platformu, která by přijímala co nejširší okruh uživatelů včetně některých, jejichž účty firma v minulosti trvale zablokovala kvůli porušování pravidel pro obsah příspěvků.
• Komisař Rehn varoval před odchodem Kypru z eurozóny
  Evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn včera varoval před odchodem Kypru z eurozóny...
• Komise: Brexit může znamenat o půl procenta nižší výkon ekonomiky
  Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie může znamenat, že k roku 2017 může mít eurozóna i celá...
• Komise: Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procenta
  Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
• Komise: EU bude letos stagnovat
  Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně hrubý domácí produkt (HDP)...
• Komise chce aktivněji pracovat se zeměmi, které chtějí euro
  Evropská komise plánuje aktivněji pracovat s členskými zeměmi EU, které mají zájem o přijetí eura. Novinářům to včera řekl místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis. Zároveň ale zdůraznil, že do eurozóny nebude žádný stát "tažen silou".
• Komise navrhla zastoupení eurozóny u MMF
  Vznik fiskální rady pro země platící eurem či reprezentace eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu...
• Komise navrhla zřízení Evropského měnového fondu
  Vznik Evropského měnového fondu (EMF) na základě struktury Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nebo možnost zřízení funkce ministra financí a hospodářství Evropské unie patří mezi návrhy, kterými chce Evropská komise (EK) prohloubit unijní hospodářskou a měnovou unii. Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, na jehož okraji se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které mají euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.
• Komise přišla s další sadou kroků pro případ brexitu bez dohody
  Evropská komise dnes předložila členským zemím EU další soubor nouzových opatření, kterými se unie chystá na možný odchod Británie ze společenství bez dohody. Sada jednostranných opatření se týká například programu studentských výměn Erasmus+, pravidel koordinace sociálního zabezpečení, ale také letošního unijního rozpočtu.
• Komise zhoršila letošní odhad růstu ekonomiky EU na 3,7 procenta
  Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.
• Kommersant: Gazprom zvažuje zastavení dodávek plynu do "nikoli přátelských" zemí
  Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.