Komise navrhla zřízení Evropského měnového fondu

Vznik Evropského měnového fondu (EMF) na základě struktury Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nebo možnost zřízení funkce ministra financí a hospodářství Evropské unie patří mezi návrhy, kterými chce Evropská komise (EK) prohloubit unijní hospodářskou a měnovou unii. Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, na jehož okraji se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které mají euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.

"Není lepší doba, kdy opravovat střechu, než když svítí slunce," citují materiály komise jejího předsedu Jeana-Claudea Junckera. Ten se o možnosti prohloubení měnové unie zmínil také ve svém vystoupení před europarlamentem v polovině září. Se svými návrhy na změny eurozóny od té doby už přišel také například francouzský prezident Emmanuel Macron, ten se ale zmiňoval i o takové věci, jako je separátní rozpočet eurozóny.

Nynější ekonomický růst všech zemí bloku a nízká nezaměstnanost jsou tedy podle komise vhodným momentem, kdy začít se změnami, na jejichž konci by v roce 2025 měla být měnová unie jednotnější, efektivnější a demokraticky odpovědnější.

Čtveřici konkrétních návrhů včera novinářům společně představili místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis, komisař pro měnové záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici a komisař pro rozpočet Günther Oettinger.

Dombrovskis upozornil, že euro je měnou celé unie. "Plány pro eurozónu musí být promýšleny také s těmi členskými zeměmi, u nichž se v budoucnosti očekává vstup. Budoucnost členů eurozóny a zemí mimo ni je úzce provázána," upozornil místopředseda komise.

Komise navrhuje začlenit zásadní prvky takzvaného Paktu rozpočtové kázně či Fiskálního paktu (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii) do právního rámce EU. V roce 2012 se podepsané země zavázaly právě toto udělat do pěti let po vstupu smlouvy v platnost, což odpovídá počátku roku 2018. Dombrovskis včera podotkl, že pravidla - týkající se přijatelné výše deficitu a zadlužení - jako taková komise měnit nenavrhuje.

Nový unijní fond EMF by podobně jako stávající ESM měl podle komise pokračovat v pomoci zemím eurozóny, které se případně dostanou do finančních potíží. EU by tak fakticky získala alternativu k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) s finanční "palebnou silou" 500 miliard eur (asi 12,7 bilionu Kč). Fond by mohl reagovat rychleji než nynější ESM a byl by spolu s komisí daleko více zapojen do přímého řízení programů finanční pomoci.

Kromě toho by poskytoval jištění unijnímu Jednotnému fondu pro řešení krizí (SRF) až do stropu 60 miliard eur a byl by také "půjčovatelem poslední instance" s cílem usnadnit případné řešení bank v problémech. Postupně by podle komise mohl EMF vyvinout nové finanční nástroje, například na podporu možné stabilizační funkce. Unijní exekutiva by ráda viděla tyto návrhy přijaté státy EU a europarlamentem do poloviny příštího roku.

Komise navrhla možný vznik funkce evropského ministra hospodářství a financí, který by mohl být zároveň místopředsedou komise a předsedou euroskupiny, tedy jednání ministrů financí eurozóny. To je podle stávajících smluv možné.

Nová funkce by podle názoru komise měla posílit "soudržnost, účinnost, transparentnost a demokratickou odpovědnost tvorby hospodářské politiky pro EU a eurozónu". Pokud by na věci byla shoda do poloviny roku 2019, mohla by funkce už existovat v rámci příští komise.

Komise včera také nastínila změny ve struktuře rozpočtových nástrojů unie i eurozóny. Konkrétní návrhy budou v květnu 2018 v rámci plánů pro víceletý finanční rámec EU po roce 2020 a přijaty nejpozději v polovině roku 2019.

Je mezi nimi například konkrétní konvergenční nástroj pro členské státy, které teprve mají euro přijmout. Od roku 2019 by měl existovat nástroj jištění pro bankovní unii na základně navrženého měnového fondu. Program na podporu strukturálních reforem členských zemí by měl být do roku 2020 zdvojnásoben na 300 milionů eur (přes 7,6 miliardy Kč).

Komise počítá také se vznikem "stabilizační funkce", která by umožnila zmobilizovat prostředky z různých unijních zdrojů, k podpoře členských zemí a jejich rozpočtů tak, aby bylo možné udržet v případě velkých asymetrických otřesů míru investic. Mohlo by se například jednat o kombinaci půjček a grantů.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• Komerční banky ECB předčasně splatí úvěry
  Komerční banky z eurozóny splatí příští týden Evropské centrální bance (ECB) v předstihu levné tříleté úvěry v objemu
• Komerční banky předčasně splatí ECB další levné úvěry
  Komerční banky z eurozóny předčasně splatí další levné krizové úvěry, které jim zhruba před rokem ve dvou...
• Komisař Breton připomněl Muskovi přísná pravidla EU pro sociální sítě
  Bruselu nepřísluší komentovat koupi firmy Twitter miliardářem Elonem Muskem, řekl včera komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Připomněl však, že sociální síť musí plnit pravidla EU pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU. Musk v minulosti prohlašoval, že chce ze sociální sítě twitter učinit platformu, která by přijímala co nejširší okruh uživatelů včetně některých, jejichž účty firma v minulosti trvale zablokovala kvůli porušování pravidel pro obsah příspěvků.
• Komisaři chtějí kvůli pandemii dluhopisy, šéfka EK je rezervovaná
  Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni včera tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být na místě.
• Komisař Rehn varoval před odchodem Kypru z eurozóny
  Evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn včera varoval před odchodem Kypru z eurozóny...
• Komise: Brexit může znamenat o půl procenta nižší výkon ekonomiky
  Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie může znamenat, že k roku 2017 může mít eurozóna i celá...
• Komise: Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procenta
  Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
• Komise: EU bude letos stagnovat
  Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně hrubý domácí produkt (HDP)...
• Komise chce aktivněji pracovat se zeměmi, které chtějí euro
  Evropská komise plánuje aktivněji pracovat s členskými zeměmi EU, které mají zájem o přijetí eura. Novinářům to včera řekl místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis. Zároveň ale zdůraznil, že do eurozóny nebude žádný stát "tažen silou".
• Komise navrhla zastoupení eurozóny u MMF
  Vznik fiskální rady pro země platící eurem či reprezentace eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu...
• Komise přišla s další sadou kroků pro případ brexitu bez dohody
  Evropská komise dnes předložila členským zemím EU další soubor nouzových opatření, kterými se unie chystá na možný odchod Británie ze společenství bez dohody. Sada jednostranných opatření se týká například programu studentských výměn Erasmus+, pravidel koordinace sociálního zabezpečení, ale také letošního unijního rozpočtu.
• Komise zhoršila letošní odhad růstu ekonomiky EU na 3,7 procenta
  Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.
• Kommersant: Gazprom zvažuje zastavení dodávek plynu do "nikoli přátelských" zemí
  Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.
• Kommersant o alternativních indexech: Ukazatele iluzí
  Ekonomická média po celý rok informovala i o těch nejmenších změnách ukazatelů - burzovních, průmyslových, spotřebitelských cen, důvěry a mnoha dalších. Existují ale i jiné indexy a jak napsal ruský hospodářský list Kommersant, některé mohou nejen pobavit, ale také poskytnout užitečné informace.
• Kommersant: Omezení dovozu kvůli sankcím doléhá na další ruské firmy
  Počet ruských podniků, na které Západ uvalil sankce za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, se za rok prakticky zdvojnásobil. Z původních asi 1600 se zvýšil zhruba na 2900 a s přihlédnutím k přidruženým firmám celkový počet takto zasažených společností už dosahuje 9800. S odvoláním na analytiky servisu Kontur.Prizma o tom dnes informoval ruský list Kommersant.
• Kommersant: Rusko zvažuje zvýšit daně v odvětví ropy a plynu o tři biliony rublů
  Rusko s ohledem na rozpočtový deficit zvažuje, že v letech 2023 až 2025 zvýší daně v odvětví ropy a zemního plynu až o tři biliony rublů (1,2 bilionu Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal list Kommersant. Ruské ministerstvo financí odmítlo zprávu komentovat.
• Komoditní měny mají potenciál
  Ropa dosáhla svého dna v únoru a od té doby přidala téměř 100 %, rázem se přidalo uhlí a teď už i elektřina...
• Komoditní měny oslabují
  Kanadský dolar (CAD) pokračuje stejně jako další měny vázané na komodity v propadu, protože perspektivy dalšího globálního vývoje jsou nejasné.
• Komoditní měny po jednání v Dauhá klesly
  Komoditní měny dnes klesají poté, co se hlavní těžařské země nedohodly na zmrazení těžby ropy. Ze situace...
• Komoditní obchodování: Ceny ropy po zprávě o zásobách v USA klesají
  Ceny ropy dnes výrazně klesají. Způsobila to zpráva o vývoji zásob v USA v uplynulém týdnu, která posílila obavy z nadměrných dodávek ropy na trhy. Další celosvětový růst počtu případů nemoci covid-19 pak zvyšuje obavy z pomalejšího oživování poptávky po ropě.