Kommersant: Gazprom zvažuje zastavení dodávek plynu do "nikoli přátelských" zemí

Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.

"Gazprom (...) skutečně pracuje na variantě úplného zastavení dodávek plynu do 'nikoli přátelských zemí' a vyhodnocuje důsledky takových opatření," napsal list.

Ruská vláda, centrální banka a firma mají do dneška na Putinův pokyn připravit řešení nového platebního režimu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek uvedl, že Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v v ruské měně. Dodal, že z technologického hlediska půjde o delší proces. Moskva chce tímto způsobem aspoň částečně čelit sankcím, kterým je Rusko kvůli své invazi na Ukrajinu vystaveno a které se týkají i bankovního sektoru.

Země Evropské unie, kam Rusko dodává zhruba 40 procent plynu, odmítají za surovinu platit v rublech. Takový požadavek označují za jednostranné porušení smluv. Za surovinu platí v eurech nebo v dolarech. Evropské společnosti se podle Kommersantu obávají také toho, že je nákup rublů může donutit k interakci s ruskou centrální bankou, na kterou se vztahují sankce EU a Spojených států. Na platbách za plyn v měně podle platných smluv obdobně trvají i země skupiny G7.

Putin ve čtvrtek v telefonátu německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že banka Gazpromu bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.

Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve čtvrtek oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů.

Zdroj: Reuters, ČTK, Kommersant

Čtěte více

• Komisaři chtějí kvůli pandemii dluhopisy, šéfka EK je rezervovaná
  Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni včera tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být na místě.
• Komisař Rehn varoval před odchodem Kypru z eurozóny
  Evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn včera varoval před odchodem Kypru z eurozóny...
• Komise: Brexit může znamenat o půl procenta nižší výkon ekonomiky
  Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie může znamenat, že k roku 2017 může mít eurozóna i celá...
• Komise: Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procenta
  Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
• Komise: EU bude letos stagnovat
  Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně hrubý domácí produkt (HDP)...
• Komise chce aktivněji pracovat se zeměmi, které chtějí euro
  Evropská komise plánuje aktivněji pracovat s členskými zeměmi EU, které mají zájem o přijetí eura. Novinářům to včera řekl místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis. Zároveň ale zdůraznil, že do eurozóny nebude žádný stát "tažen silou".
• Komise navrhla zastoupení eurozóny u MMF
  Vznik fiskální rady pro země platící eurem či reprezentace eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu...
• Komise navrhla zřízení Evropského měnového fondu
  Vznik Evropského měnového fondu (EMF) na základě struktury Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nebo možnost zřízení funkce ministra financí a hospodářství Evropské unie patří mezi návrhy, kterými chce Evropská komise (EK) prohloubit unijní hospodářskou a měnovou unii. Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, na jehož okraji se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které mají euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.
• Komise přišla s další sadou kroků pro případ brexitu bez dohody
  Evropská komise dnes předložila členským zemím EU další soubor nouzových opatření, kterými se unie chystá na možný odchod Británie ze společenství bez dohody. Sada jednostranných opatření se týká například programu studentských výměn Erasmus+, pravidel koordinace sociálního zabezpečení, ale také letošního unijního rozpočtu.
• Komise zhoršila letošní odhad růstu ekonomiky EU na 3,7 procenta
  Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.
• Kommersant o alternativních indexech: Ukazatele iluzí
  Ekonomická média po celý rok informovala i o těch nejmenších změnách ukazatelů - burzovních, průmyslových, spotřebitelských cen, důvěry a mnoha dalších. Existují ale i jiné indexy a jak napsal ruský hospodářský list Kommersant, některé mohou nejen pobavit, ale také poskytnout užitečné informace.
• Kommersant: Omezení dovozu kvůli sankcím doléhá na další ruské firmy
  Počet ruských podniků, na které Západ uvalil sankce za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, se za rok prakticky zdvojnásobil. Z původních asi 1600 se zvýšil zhruba na 2900 a s přihlédnutím k přidruženým firmám celkový počet takto zasažených společností už dosahuje 9800. S odvoláním na analytiky servisu Kontur.Prizma o tom dnes informoval ruský list Kommersant.
• Kommersant: Rusko zvažuje zvýšit daně v odvětví ropy a plynu o tři biliony rublů
  Rusko s ohledem na rozpočtový deficit zvažuje, že v letech 2023 až 2025 zvýší daně v odvětví ropy a zemního plynu až o tři biliony rublů (1,2 bilionu Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal list Kommersant. Ruské ministerstvo financí odmítlo zprávu komentovat.
• Komoditní měny mají potenciál
  Ropa dosáhla svého dna v únoru a od té doby přidala téměř 100 %, rázem se přidalo uhlí a teď už i elektřina...
• Komoditní měny oslabují
  Kanadský dolar (CAD) pokračuje stejně jako další měny vázané na komodity v propadu, protože perspektivy dalšího globálního vývoje jsou nejasné.
• Komoditní měny po jednání v Dauhá klesly
  Komoditní měny dnes klesají poté, co se hlavní těžařské země nedohodly na zmrazení těžby ropy. Ze situace...
• Komoditní obchodování: Ceny ropy po zprávě o zásobách v USA klesají
  Ceny ropy dnes výrazně klesají. Způsobila to zpráva o vývoji zásob v USA v uplynulém týdnu, která posílila obavy z nadměrných dodávek ropy na trhy. Další celosvětový růst počtu případů nemoci covid-19 pak zvyšuje obavy z pomalejšího oživování poptávky po ropě.
• Komodity a akciové indexy podle technické analýzy
  Komodity a akciové indexy zhodnocení situace na trzích podle technické analýzy.
• Komodity a měnové trhy
  Analýzy a obchodní nastavení pro meď a komoditní měny AUDUSD, USDCAD.
• Komodity: Barel Brentu klesl pod 79 dolarů
  Světové ceny ropy dnes opět klesají, přičemž pokračují v trendu z předešlých dní. Trh s ropou opět ovlivňuje...