Americká plošná cla, jejichž zavedení ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, budou mít mohutný dopad na evropskou ekonomiku. Řekl to dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron. Pro mezinárodní obchod jsou Trumpova cla podle něj šokem, označil je za "brutální a nepodložená". Macron při setkání s představiteli francouzského průmyslu řekl, že jedním z možných kroků v reakci na ty americké je přerušení investic v USA, dokud se vše nevyjasní. Slíbil také jednotnou reakci Evropské unie.

Řada zemí včetně Číny a Japonska vyzvala Spojené státy ke zrušení cel, Korea připravuje ochranu vlastních firem, Kanada slíbila přijmout protiopatření. Americký ministr financí Scott Bessent v televizním rozhovoru radil všem dotčeným zemím na cla neodpovídat, jinak pohrozil eskalací obchodního konfliktu.

Macron v ostré kritice kroků amerického prezidenta řekl, že americká ekonomika a spotřebitelé kvůli clům zchudnou a zeslábnou. Jejich nepřímým důsledkem by podle něj mohlo být posílení asijských exportů do Evropy.

"Jedna věc je jistá, po rozhodnutích z této noci se americká ekonomika a Američané, ať už podniky nebo občané, stanou slabšími než včera a chudšími,“ prohlásil podle AFP šéf Elysejského paláce a vyzval Evropany, aby za těchto okolností "zůstali jednotní".

Francouzský prezident hovořil o evropské reakci ve dvou fázích. "První odpověď proběhne v polovině dubna a bude se týkat již rozhodnutých cel, zejména na ocel a hliník," cituje francouzskou hlavu státu AFP. Druhá, "masivnější odpověď", má následovat v reakci na cla oznámená ve středu, a to na konci měsíce po podrobném prostudování, "sektor po sektoru."

Pokud jde o reakce, na stole jsou "všechny nástroje", včetně přerušení investic ve Spojených státech, varoval Macron podle AFP.

Francouzský prezident dnes kritizoval také zdůvodnění amerických kroků. Například obchodní nerovnováha, na kterou Trump poukazuje, podle něj nebere v úvahu například digitální služby.

Trump ve středu večer oznámil zavedení plošných cel vůči mnoha zemím na celém světě. Dovozy zboží z EU chce zatížit 20procentními cly. Kromě toho Spojené státy nyní začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut.

Například podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jsou Trumpem oznámená cla ranou světové ekonomice a důsledky pocítí miliony lidí. EU je připravena vyjednávat, ale může podle ní také sáhnout k protiopatřením.

Čína se postavila proti americkým clům, slíbila protiopatření, píší agentury

Čína vyzvala Spojené státy, aby okamžitě zrušily jednostranná cla, a pohrozila protiopatřeními. Uvedly to dnes tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu. Japonsko důrazně vyzvalo Spojené státy, aby zrušily své rozhodnutí o zavedení cel, která jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a poškodí globální ekonomiku a mezinárodní obchod. Kanadský premiér Mark Carney přislíbil odpovědět protiopatřeními na cla uvalená Trumpem, která podle premiéra "zásadně mění" mezinárodní obchod. Nejvyšší cla vyměřil Trump malé ostrovní zemi a africkému Lesothu.

To prohlášením reagovalo na zavedení nových cel, jak je ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, který je nazývá recipročními. Na dovoz z Číny budou Američané podle agentur uplatňovat nové clo 34 procent navíc k 20procentnímu clu, které Trump na asijskou zemi od svého nástupu do funkce již uvalil. Celková celní sazba na dovoz z Číny ve výsledku činí 54 procent.

Čína se proti tomu rozhodně staví a určitě podnikne protiopatření, aby ochránila svá práva a zájmy, uvedlo dnes ministerstvo obchodu a vyzvalo USA, aby řešily neshody s obchodními partnery prostřednictvím rovnoprávného dialogu, napsala agentura Reuters. Čínské ministerstvo podle agentury AFP upozornilo, že nová americká cla "nerespektují pravidla mezinárodního obchodu a vážně poškozují práva a zájmy" dotčených stran.

Cla ve výši 54 procent, která šéf Bílého domu na Čínu uvalil, jsou vyšší, než mnozí analytici očekávali, a mohou zásadně změnit vztahy mezi oběma ekonomikami po desetiletích vzájemné závislosti, píše web stanice CNN. Obchod mezi oběma zeměmi podle údajů americké vlády v roce 2024 dosáhl odhadované hodnoty 582,4 miliardy dolarů (asi 13,2 bilionu Kč).

Japonsko vyzvalo USA, aby odvolaly nová cla, píše Kjódó

Japonsko důrazně vyzvalo Spojené státy, aby zrušily své rozhodnutí o zavedení cel, která jsou v rozporu s pravidly WTO a poškodí globální ekonomiku a mezinárodní obchod. Uvedla to dnes japonská tisková agentura Kjódó s odvoláním na prohlášení vládního mluvčího.

"Máme vážné obavy ohledně toho, zda jsou cla v souladu s pravidly WTO a obchodní dohodou mezi Japonskem a USA," řekl novinářům mluvčí japonské vlády Jošimasa Hajaši podle agentury AFP v reakci na rozhodnutí Trumpa uvalit nová cla ve výši 24 procent na dovoz japonského zboží do USA.

Nová americká cla jsou "extrémně politováníhodná", uvedl před novináři japonský ministr hospodářství, průmyslu a obchodu Jodži Muto. Podle AFP dodal, že při jednání se svým americkým protějškem Howardem Lutnickem - ještě před Trumpovým oznámením - znovu důrazně vyzval Washington, aby nová cla neuplatňoval proti Japonsku. Na otázku, zda Japonsko přijme nějaká odvetná opatření, Muto odpověděl, že vláda zkoumá řadu možností a zvolí tu nejlepší cestu k ochraně národních zájmů.

Japonský premiér Šigeru Išiba přislíbil ochranu japonského průmyslu a pracovních míst před Trumpovými cly a krok amerického prezidenta označil za nešťastný a politováníhodný. Išiba uvedl, že se nebude zdráhat Trumpa případně vyzvat, aby cla přehodnotil.

Išiba požádal Icunoriho Onoderu, šéfa politické strategie vládní Liberálně demokratické strany, aby zvážil veškerá nezbytná opatření k tomu, aby se země vyrovnala s americkými cly.

Šéf Bílého domu prohlásil, že Japonsko "na dovoz z USA uvaluje 46procentní cla a "u některých položek, jako jsou automobily, jsou mnohem vyšší". Trump si také stěžuje, že japonští spotřebitelé nakupují zboží od velmi malého množství amerických značek.

Japonsko přitom neuvaluje žádná cla na dovážené osobní a nákladní automobily ani na autobusy. Američtí výrobci automobilů si však dlouhodobě stěžují na jiná opatření Japonska, která vnímají jako překážky, včetně přísných bezpečnostních norem, píše list The Straits Times.

Spojené státy jsou jedním z největších obchodních partnerů Japonska a vyšší cla na zboží směřující do USA zasadí ránu japonské ekonomice, která je závislá na vývozu, píše Kjódó. V Japonsku rovněž rostou obavy z dopadu samostatných amerických cel na automobily na japonské společnosti, jako je Toyota Motor Corp. Spojené státy dnes začínají vybírat 25procentní clo na dovoz osobních a lehkých užitkových aut.

Kanadský premiér přislíbil protiopatření proti americkým clům

Kanadský premiér Mark Carney přislíbil odpovědět protiopatřeními na cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která podle premiéra "zásadně mění" mezinárodní obchod.

"Budeme proti těmto clům bojovat protiopatřeními," prohlásil Carney podle agentury AFP a varoval, že americká cla na ocel, hliník a auta "přímo postihnou miliony Kanaďanů". Předseda kanadské vlády nicméně uznal, že Trumpova poslední oznámení "zachovávají řadu důležitých prvků našeho vztahu, obchodního vztahu mezi Spojenými státy a Kanadou".

Americký Senát během noci schválil poměrem 51 ku 48 hlasům rezoluci požadující ukončit Trumpova cla na dovoz kanadského zboží. Rezoluci podpořili všichni demokraté a také čtyři republikáni, uvedla agentura AP. Dodala však, že návrh nemá žádnou šanci projít ve Sněmovně reprezentantů.

Trump o středeční noci představil rozsáhlý balíček recipročních cel, na zboží z Evropské unie bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení v Růžové zahradě Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent a pro dalších zhruba 60 zemí s největší obchodní nerovnováhou uvalí další clo. Trump chce cly podpořit americkou výrobu. Clo na dovoz zboží například z Británie bude deset procent a na dovoz ze Švýcarska 31 procent. Příslušný exekutivní příkaz prezident podepsal přímo při svém vystoupení před kamerami.

Na Kanadu a Mexiko se nové základní clo deset procent nevztahuje. Na zboží z těchto zemí již Trump oznámil clo 25 procent v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Tato cla zůstanou v platnosti a nový celní režim se na tyto země vztahovat nemá. Zachovány zůstanou také výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA při svém prvním funkčním období.

Nejvyšší cla Trump vyměřil malé ostrovní zemi a africkému Lesothu

Obzvlášť vysoká cla ve středu oznámil americký prezident Donald Trump pro velmi malé obchodní partnery a některé země v krizi. Nejvyšší sazbu vyměřil souostroví Saint-Pierre a Miquelon, které je francouzským zámořským územím, a pak africkému státu Lesotho, o němž šéf Bílého domu nedávno žertoval, že o něm nikdo nikdy neslyšel. Shodně dostaly 50procentní sazbu. Na zboží ze Sýrie se ve Spojených státech bude vztahovat clo ve výši 41 procent.

Americký prezident chce rozsáhlým celním balíčkem podpořit ekonomiku. Cla se liší, některé země jako Rusko, na seznamu vůbec nejsou. Trumpova mluvčí Karoline Leavittová zpravodajskému webu Axios řekla, že Spojené státy Rusko nezohlednily, protože americké sankce "už veškerý významný obchod vylučují".

Naopak Ukrajina, která se přes tři roky brání ruské agresi a doufá v pomoc Washingtonu s uzavřením míru, na seznamu figuruje. Na její zboží se bude vztahovat desetiprocentní sazba.

Na 49procentní clo se musí připravit Kambodža, následuje Laos se 48 procenty a za ním Madagaskar se 47 procenty. Vietnamské zboží Spojené státy zatíží 46 procenty, Myanmar a Srí Lanku 44 procenty.

Trump oznámil také plošná cla ve výši deseti procent prakticky na veškerý dovoz do Spojených států. Prohlásil, že na mnoho zemí se budou vztahovat vyšší sankce v závislosti na obchodní nerovnováze. Cílem opatření jsou zejména ty země, které Spojené státy považují za země s obzvláště vysokými obchodními bariérami pro americké výrobky.

Na seznamu jsou také malá nesamosprávná území, jako je Tokelau v jižním Pacifiku a Gibraltar nebo ostrovy Aruba v Karibském moři, které tvoří jednu z konstitučních zemí Nizozemského království, a Turks a Caicos patřící Británii. Na rozdíl od Saint-Pierre a Miquelon ale tato území budou mít jen základní desetiprocentní sazbu.

Zdroj: ČTK, Reuters, AFP, The Straits Times, Kjódó

Čtěte více

• Macron a Si jednali hlavně o obchodu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se včera před svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem vyslovil pro "silné partnerství" mezi Evropskou unií a Čínou, které by se opíralo o "silný multilateralismus" a "poctivou a vyváženou" ekonomickou spolupráci. EU ovšem ještě hledá jednotný postoj k diplomatickým a ekonomickým ambicím Číny, poznamenala agentura AFP.
• Macron a Si vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to dnes ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
• Macron: EU potřebuje reakci na americké dotace, komise na summitu dostane zadání
  Z dnešního summitu Evropské unie vzejde mandát pro Evropskou komisi, aby začátkem příštího roku předložila odpověď na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací. Při příchodu na jednání s unijními protějšky to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Sedmadvacítka podle něj musí na krok Spojených států reagovat, aby evropský průmysl neztratil konkurenceschopnost.
• Macron: Evropa je smrtelná, musí posílit obranu
  Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to včera francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.
• Macron: Francie chce do AI investovat 109 miliard eur
  Francie chce v příštích letech investovat 109 miliard eur (více než 2,7 bilionu Kč) do umělé inteligence (AI). Řekl to francouzský prezident Emmanuel Macron, podle něhož to Paříž oznámí na summitu o AI, který Francie hostí v pondělí a v úterý.
• Macron chce, aby Evropa do 2030 měla deset technologických firem
  Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron včera v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.
• Macron chce silnější EU také v ekonomické oblasti
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí. Macron to řekl v projevu ke studentům pařížské Sorbonny.
• Macron jedná ve Versailles s Muskem a dalšími investory, láká je do Francie
  Na zámku ve Versailles u Paříže se dnes postupně schází přes 200 zahraničních investorů, přijel také miliardář a šéf americké automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron oznámí zahraniční investice zhruba za 13 miliard eur (306 miliard Kč). Informují o tom francouzská média. Investorské konference se podle sdělení francouzského velvyslanectví v Praze účastní i dva čeští zástupci - Daniel Křetínský za koncern EPH a Petr Cingr z Agrofertu.
• Macron láká zahraniční investice, přijme 180 byznysmenů
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží přilákat zahraniční firmy, k čemuž využívá i nejistoty kolem chystaného odchodu Británie z Evropské unie. Na zámku ve Versailles chce dnes přijmout 180 světových byznysmenů a podle listu Les Echos by na akci mohlo být oznámeno či potvrzeno 15 investičních projektů. Recepce se koná přesto, že Francii už více než šest týdnů ochromují stávky proti reformě penzí, kterou Macronova vláda plánuje.
• Macron: Lídři EU zavedou opatření na obranu před finanční krizí
  Evropští lídři se včera shodli, že zavedou veškerá potřebná opatření, aby zabránili finanční a ekonomické nestabilitě v důsledku šíření nového koronaviru. Po včerejší telekonferenci prezidentů a premiérů států Evropské unie to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura Reuters.
• Macron podle Reuters varoval před koncem schengenu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na včerejším videosummitu varoval ostatní šéfy unijních států a vlád, že bez solidarity během nynější koronavirové krize hrozí konec Evropy bez vnitřních hranic. S odvoláním na nejmenovaného diplomata o tom informovala agentura Reuters. Shodou okolností si včera Evropa připoměla 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
• Macron po jednání v Paříží mluvil s Trumpem a Zelenským
  Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Macron to uvedl na síti X. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje silné bezpečnostní záruky, aby možné příměří s Ruskem neskončilo jako dohody z Minsku, které nedokázaly zabránit ruské invazi v roce 2022.
• Macron po protestech avizoval daňové úlevy i zvýšení mezd
  V reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest, které už více než tři týdny otřásají francouzskou politikou, slíbil včera prezident Emmanuel Macron řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Hněv občanů, kteří vyšli do ulic, označil za hluboký a oprávněný. Přiznal, že část viny na něm nese i on. Zároveň odsoudil násilí na demonstracích a slíbil, že obnoví v zemi pořádek. Od opozičních kritiků si Macron za projev vysloužil kritiku. Jeho ústupky vesměs označili za nedostatečné.
• Macron pozval evropské lídry na pondělní schůzku do Paříže
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to včera polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny znepokojují jeho evropské partnery, zdůrazňuje agentura AFP. Podle ní schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.
• Macron představí opět vizi vícerychlostní Evropy
  Francouzský prezident Emmanuel Macron představí dnes svou představu vývoje Evropské unie na dalších 10 let. V projevu na pařížské Sorbonně hodlá opět navrhnout projekt vícerychlostní unie, která by umožňovala pokročit v daných tématech jen té skupině zemí, jež o to stojí. Jak upozornila agentura AFP, cílem je překonat těžkopádnost jednomyslného rozhodování celé budoucí sedmadvacítky.
• Macron: Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem může být v dalších týdnech
  Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času v rozhovoru pro média po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
• Macron slíbil dál pomáhat domácnostem i firmám s růstem inflace i cen energií
  Inflace je důsledkem závislostí Francie, ale vypořádali jsme se s ní lépe než mnoho našich sousedů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve vysílání stanice France 2. Slíbil, že vláda bude nadále pomáhat domácnostem, firmám i studentům, kteří kvůli vysokým cenám mají obtíže vyjít s penězi. Macron v pořadu L'Événement také obhajoval vládou stanovenou hranici pro růst cen energií jako dostatečnou.
• Macron slíbil 15 miliard eur pro takzvanou zelenější ekonomiku
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil 15 miliard eur (téměř 403 miliard Kč) na podporu takzvané zelenější ekonomiky. Uvedl to dnes na zahradě Elysejského paláce, kam pozval občany, kteří svými nápady přispěli do Konvence pro klima. To je iniciativa, jejíž myšlenky chce hlava státu v září využít ve speciálním zákoně. Macron teď čelí tlaku, protože v nedělních komunálních volbách jeho strana ve velkých městech zaostala za Zelenými.
• Macron uspěl i v parlamentních volbách a míří k většině
  Hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes v prvním kole francouzských parlamentních voleb na hlavu porazilo tradiční politické strany a míří k pohodlné většině. Republika v pohybu (REM) získala téměř třetinu hlasů a poražení konzervativci a socialisté varují před monopolem moci. V Národním shromáždění, které má 577 křesel, by Macron se svými lidmi mohl po druhém kole obsadit až 445 míst.
• Macronův projev němečtí politici chválí, ne se vším ale souhlasí
  Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, ocenil návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu Evropské unie. Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.