Macron po protestech avizoval daňové úlevy i zvýšení mezd

V reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest, které už více než tři týdny otřásají francouzskou politikou, slíbil včera prezident Emmanuel Macron řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Hněv občanů, kteří vyšli do ulic, označil za hluboký a oprávněný. Přiznal, že část viny na něm nese i on. Zároveň odsoudil násilí na demonstracích a slíbil, že obnoví v zemi pořádek. Od opozičních kritiků si Macron za projev vysloužil kritiku. Jeho ústupky vesměs označili za nedostatečné.

"Požádám vládu a parlament, aby udělala, co je nezbytné, aby lidé mohli ze své práce od počátku příštího roku lépe žít," řekl Macron.

V projevu k národu avizoval mimo jiné zvýšení minimální mzdy o sto eur měsíčně od ledna příštího roku či vyjmutí důchodců, kteří dostávají méně než 2000 eur měsíčně (52.000 Kč), ze zvýšení sociálních odvodů. Dosud se výjimka týkala jen důchodců s příjmem pod 1200 eur. Odměna zaměstnanců za přesčasy by neměla podle Macrona od ledna podléhat zdanění.

Zaměstnavatelé, kteří si to mohou dovolit, by měli podle prezidenta přispět k řešení napjaté situace a vyplatit svým zaměstnancům na konci roku prémii. Přislíbil, že by takovou mimořádnou výplatu stát nezatížil žádnými daněmi ani odvody.

Macron zároveň odmítl znovu zavést takzvanou solidární daň z bohatství (ISF), kterou vláda zrušila na počátku tohoto roku a částečně ji nahradila daní z nemovitosti. Zrušení daně podle prezidenta ulevilo těm, kteří investují do hospodářství a vytvářejí pracovní místa. Zároveň musí podle Macrona stát rozhodněji postupovat proti daňovým únikům.

Avizovaná opatření prezident v projevu z Elysejského paláce označil za "hospodářský a sociální výjimečný stav".

"Aby se nám dařilo, musíme se semknout a řešit všechny zásadní otázky národa," uvedl Macron. Jako součást debat, které by měly přinést řešení současných problémů, se prezident hodlá scházet se starosty města a obcí "region po regionu". Do debaty by se podle něj měli zapojit i lidé mimo politické strany a slyšet by měl být i hlas nevoličů.

Prezident přiznal, že ví, že svými poznámkami některé protestující zranil. "Přijímám svou část zodpovědnosti," řekl s odkazem na situaci v zemi.

Včerejší projev byl prvním veřejným vystoupení francouzského prezidenta za více než týden. Reagoval jím na protesty takzvaných žlutých vest, kterým se nelíbí růst životních nákladů i některé reformy francouzské vlády. Plánované zvýšení daně na pohonné hmoty již vláda pod tlakem ulice zrušila.

Uplynulou sobotu se na protestech sešlo 136.000 lidí. Podle aktuální bilance policie od 17. listopadu v souvislosti s protesty žlutých vest zadržela už 4500 osob. Čtyři tisíce z nich skončily ve vazbě.

Macron hněv Francouzů označil v projevu za hluboký, zároveň ale uvedl, že "může být naší šancí". Hněv, jakkoli oprávněný, ale nikoho neopravňuje k násilí, útokům na policisty či rabování obchodů. Pořádek hodlá prezident obnovit všemi prostředky.

Ministr vnitra Christophe Castaner po Macronově projevu na twitteru napsal, že prezident "porozuměl hněvu". "Jeho odpověď je jasná a silná. Nyní musí násilí přestat a musí se vrátit klid," napsal. Podle něj nastal čas na "občanský mír a republikánský dialog".

Opoziční politici Macronův proslov zkritizovali. Podle předsedkyně krajně pravicové strany Národní sdružení Marine Le Penové Macron ustoupil od některých svých omylů, "odmítá ale připustit, že odpor se zvedl proti modelu, jehož je obhájcem". Macron podle ní prosazuje model "divoké globalizace, nekalé konkurence, všeobecného volného obchodu, masové imigrace a jejich sociálních a kulturních následků".

Předseda Nepodrobené Francie Jean-Luc Mélenchon uvedl, že opatření se nijak nedotknou "podstatné části populace", především těch, kteří potřebují pomoc nejvíce. Kromě Le Penové a Mélenchona kritiku Macron sklidil i od dalšího politika, který se mu před rokem postavil v prezidentských volbách. Socialista Benoit Hamon uvedl, že se "boj vyplácí". Macron podle něj ale ustoupil "příliš málo".

Místopředseda Evropské komise odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis včera uvedl, že Komise možný dopad oznámených opatření na rozpočet pečlivě monitoruje. Dodal ovšem, že není možné avizované kroky komentovat, dokud nebudou "řádně oznámeny a detailně popsány".

Státní tajemník francouzského ministerstva pro rozpočet Olivier Dussopt uvedl, že Macronem oznámené kroky přijdou státní pokladnu na osm až deset miliard eur (207 až 259 miliard korun).

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Macron a Si jednali hlavně o obchodu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se včera před svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem vyslovil pro "silné partnerství" mezi Evropskou unií a Čínou, které by se opíralo o "silný multilateralismus" a "poctivou a vyváženou" ekonomickou spolupráci. EU ovšem ještě hledá jednotný postoj k diplomatickým a ekonomickým ambicím Číny, poznamenala agentura AFP.
• Macron a Si vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny
  Francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyzvali k respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Šéf Elysejského paláce to dnes ráno napsal na twitteru po setkání s čínskou hlavou státu na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Svět se podle Macrona nemá rozdělovat, ale naopak potřebuje spojit síly, aby mohl reagovat na výzvy, jako je změna klimatu.
• Macron: EU potřebuje reakci na americké dotace, komise na summitu dostane zadání
  Z dnešního summitu Evropské unie vzejde mandát pro Evropskou komisi, aby začátkem příštího roku předložila odpověď na americký plán dotování výroby spojené s ekologickou transformací. Při příchodu na jednání s unijními protějšky to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Sedmadvacítka podle něj musí na krok Spojených států reagovat, aby evropský průmysl neztratil konkurenceschopnost.
• Macron: Evropa je smrtelná, musí posílit obranu
  Evropa musí posílit svou obranu a více sázet na vlastní zbrojní produkci, aby lépe čelila globálním bezpečnostním hrozbám, na něž není v současnosti připravena. Prohlásil to včera francouzský prezident Emmanuel Macron, který v projevu na pařížské Sorbonně mluvil o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něj musí zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii. Řekl také, že Evropa musí podporovat své firmy, dále pracovat na nezávislosti svého průmyslu a lépe chránit hranice před nelegální migrací.
• Macron chce, aby Evropa do 2030 měla deset technologických firem
  Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron včera v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.
• Macron chce silnější EU také v ekonomické oblasti
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes vyzval ke zdanění finančních transakcí na úrovni Evropské unie a žádal také účinnější ekologický boj pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která by se dotkla i výrobců ze zemí mimo EU. Země platící společnou měnou euro by podle prezidenta měly mít společný rozpočet a společného ministra financí. Macron to řekl v projevu ke studentům pařížské Sorbonny.
• Macron jedná ve Versailles s Muskem a dalšími investory, láká je do Francie
  Na zámku ve Versailles u Paříže se dnes postupně schází přes 200 zahraničních investorů, přijel také miliardář a šéf americké automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron oznámí zahraniční investice zhruba za 13 miliard eur (306 miliard Kč). Informují o tom francouzská média. Investorské konference se podle sdělení francouzského velvyslanectví v Praze účastní i dva čeští zástupci - Daniel Křetínský za koncern EPH a Petr Cingr z Agrofertu.
• Macron láká zahraniční investice, přijme 180 byznysmenů
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží přilákat zahraniční firmy, k čemuž využívá i nejistoty kolem chystaného odchodu Británie z Evropské unie. Na zámku ve Versailles chce dnes přijmout 180 světových byznysmenů a podle listu Les Echos by na akci mohlo být oznámeno či potvrzeno 15 investičních projektů. Recepce se koná přesto, že Francii už více než šest týdnů ochromují stávky proti reformě penzí, kterou Macronova vláda plánuje.
• Macron: Lídři EU zavedou opatření na obranu před finanční krizí
  Evropští lídři se včera shodli, že zavedou veškerá potřebná opatření, aby zabránili finanční a ekonomické nestabilitě v důsledku šíření nového koronaviru. Po včerejší telekonferenci prezidentů a premiérů států Evropské unie to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura Reuters.
• Macron podle Reuters varoval před koncem schengenu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na včerejším videosummitu varoval ostatní šéfy unijních států a vlád, že bez solidarity během nynější koronavirové krize hrozí konec Evropy bez vnitřních hranic. S odvoláním na nejmenovaného diplomata o tom informovala agentura Reuters. Shodou okolností si včera Evropa připoměla 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
• Macron představí opět vizi vícerychlostní Evropy
  Francouzský prezident Emmanuel Macron představí dnes svou představu vývoje Evropské unie na dalších 10 let. V projevu na pařížské Sorbonně hodlá opět navrhnout projekt vícerychlostní unie, která by umožňovala pokročit v daných tématech jen té skupině zemí, jež o to stojí. Jak upozornila agentura AFP, cílem je překonat těžkopádnost jednomyslného rozhodování celé budoucí sedmadvacítky.
• Macron slíbil dál pomáhat domácnostem i firmám s růstem inflace i cen energií
  Inflace je důsledkem závislostí Francie, ale vypořádali jsme se s ní lépe než mnoho našich sousedů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve vysílání stanice France 2. Slíbil, že vláda bude nadále pomáhat domácnostem, firmám i studentům, kteří kvůli vysokým cenám mají obtíže vyjít s penězi. Macron v pořadu L'Événement také obhajoval vládou stanovenou hranici pro růst cen energií jako dostatečnou.
• Macron slíbil 15 miliard eur pro takzvanou zelenější ekonomiku
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil 15 miliard eur (téměř 403 miliard Kč) na podporu takzvané zelenější ekonomiky. Uvedl to dnes na zahradě Elysejského paláce, kam pozval občany, kteří svými nápady přispěli do Konvence pro klima. To je iniciativa, jejíž myšlenky chce hlava státu v září využít ve speciálním zákoně. Macron teď čelí tlaku, protože v nedělních komunálních volbách jeho strana ve velkých městech zaostala za Zelenými.
• Macron uspěl i v parlamentních volbách a míří k většině
  Hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes v prvním kole francouzských parlamentních voleb na hlavu porazilo tradiční politické strany a míří k pohodlné většině. Republika v pohybu (REM) získala téměř třetinu hlasů a poražení konzervativci a socialisté varují před monopolem moci. V Národním shromáždění, které má 577 křesel, by Macron se svými lidmi mohl po druhém kole obsadit až 445 míst.
• Macronův projev němečtí politici chválí, ne se vším ale souhlasí
  Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, ocenil návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu Evropské unie. Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.
• Macron v Davosu vyzval Evropu k vytvoření společného dluhu kvůli investicím
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu vyzval evropské země k vytvoření společného dluhu, který by pokryl investice do velkých priorit budoucnosti. Podobně se Evropa zachovala v reakci na pandemii covidu-19. Macron také žádal posílení spolupráce s cílem prohloubit unii kapitálových trhů, uvedla agentura AFP.
• Macron ve Washingtonu kritizoval subvence amerického průmyslu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron v první den své návštěvy Spojených států promluvil k americkým zákonodárcům, přičemž vyjádřil politování nad plány Washingtonu masivně subvencovat americký průmysl, píše agentura Reuters. Podle agentury AFP Macron označil takzvaný zákon o snížení inflace (IRA) za velmi agresivní vůči evropským firmám a varoval před tříštěním Západu.
• Macron zveřejnil investiční plán za 30 miliard eur, počítá se stavbou reaktorů
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zveřejnil svůj pětiletý investiční plán v hodnotě 30 miliard eur (762 miliard Kč) zaměřený na dekarbonizaci průmyslových gigantů, na podporu start-upů a na přesun výroby některých produktů do Francie. Země se podle něj stane lídrem v oblastech, jako je jaderná či obnovitelná energie. Informovala o tom agentura Reuters.
• Maďarská centrální banka bude podle guvernéra pokračovat ve zvyšování úroků
  Maďarská centrální banka bude v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby tak dostala pod kontrolu inflaci. Uvedl to guvernér banky György Matolcsy v rozhovoru s maďarským deníkem Magyar Nemzet. Další zvyšování úroků se očekává také v Polsku a v České republice.
• Maďarská centrální banka dnes snížila základní úrok o půl procenta
  Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Banka tak tempo snižování úroků opět zpomalila kvůli obavám z obnoveného vzestupu inflace, za kterými stojí zejména slabost domácí měny, napsala agentura Reuters.