Macron v Davosu vyzval Evropu k vytvoření společného dluhu kvůli investicím

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu vyzval evropské země k vytvoření společného dluhu, který by pokryl investice do velkých priorit budoucnosti. Podobně se Evropa zachovala v reakci na pandemii covidu-19. Macron také žádal posílení spolupráce s cílem prohloubit unii kapitálových trhů, uvedla agentura AFP.

"Potřebujeme více evropských veřejných investic. Možná jich dosáhneme tím, že se znovu odvážíme vydávání eurobondů", prohlásil Macron. Rok 2024, kdy se konají volby do Evropského parlamentu, bude podle něj "klíčovým rokem".

Macron volal také po pevnější finanční integraci evropského bloku a avizoval, že pokud se na takovém kroku neshodne všech 27 členů Evropské unie, tak je Francie připravena těsnější spolupráci tlačit i v užším okruhu partnerů.

"Náš kontinent disponuje velkým množstvím úspor. Tyto úspory jsou však špatně rozděleny. Neplynou do správných zeměpisných oblastí, neplynou do správných odvětví," prohlásil Macron podle agentury AFP. Před vstupem do sálu řekl novinářům, že na plénu hodlá propagovat Francii, její přitažlivost pro investory a její úspěchy na poli ekonomických reforem.

Agentura Reuters z Macronova projevu vybrala apel na další pomoc Ukrajině v jejím boji proti ruskému agresorovi, bez ohledu na výsledky letošních prezidentských voleb ve Spojených státech. Američané budou nového prezidenta vybírat v listopadu, podle současných preferencí a odhadů by proti sobě mohli opět stanout Joe Biden a Donald Trump.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Macron jedná ve Versailles s Muskem a dalšími investory, láká je do Francie
  Na zámku ve Versailles u Paříže se dnes postupně schází přes 200 zahraničních investorů, přijel také miliardář a šéf americké automobilky Tesla Elon Musk. Očekává se, že francouzský prezident Emmanuel Macron oznámí zahraniční investice zhruba za 13 miliard eur (306 miliard Kč). Informují o tom francouzská média. Investorské konference se podle sdělení francouzského velvyslanectví v Praze účastní i dva čeští zástupci - Daniel Křetínský za koncern EPH a Petr Cingr z Agrofertu.
• Macron láká zahraniční investice, přijme 180 byznysmenů
  Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží přilákat zahraniční firmy, k čemuž využívá i nejistoty kolem chystaného odchodu Británie z Evropské unie. Na zámku ve Versailles chce dnes přijmout 180 světových byznysmenů a podle listu Les Echos by na akci mohlo být oznámeno či potvrzeno 15 investičních projektů. Recepce se koná přesto, že Francii už více než šest týdnů ochromují stávky proti reformě penzí, kterou Macronova vláda plánuje.
• Macron: Lídři EU zavedou opatření na obranu před finanční krizí
  Evropští lídři se včera shodli, že zavedou veškerá potřebná opatření, aby zabránili finanční a ekonomické nestabilitě v důsledku šíření nového koronaviru. Po včerejší telekonferenci prezidentů a premiérů států Evropské unie to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura Reuters.
• Macron podle Reuters varoval před koncem schengenu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron na včerejším videosummitu varoval ostatní šéfy unijních států a vlád, že bez solidarity během nynější koronavirové krize hrozí konec Evropy bez vnitřních hranic. S odvoláním na nejmenovaného diplomata o tom informovala agentura Reuters. Shodou okolností si včera Evropa připoměla 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.
• Macron po protestech avizoval daňové úlevy i zvýšení mezd
  V reakci na protesty hnutí takzvaných žlutých vest, které už více než tři týdny otřásají francouzskou politikou, slíbil včera prezident Emmanuel Macron řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Hněv občanů, kteří vyšli do ulic, označil za hluboký a oprávněný. Přiznal, že část viny na něm nese i on. Zároveň odsoudil násilí na demonstracích a slíbil, že obnoví v zemi pořádek. Od opozičních kritiků si Macron za projev vysloužil kritiku. Jeho ústupky vesměs označili za nedostatečné.
• Macron představí opět vizi vícerychlostní Evropy
  Francouzský prezident Emmanuel Macron představí dnes svou představu vývoje Evropské unie na dalších 10 let. V projevu na pařížské Sorbonně hodlá opět navrhnout projekt vícerychlostní unie, která by umožňovala pokročit v daných tématech jen té skupině zemí, jež o to stojí. Jak upozornila agentura AFP, cílem je překonat těžkopádnost jednomyslného rozhodování celé budoucí sedmadvacítky.
• Macron slíbil dál pomáhat domácnostem i firmám s růstem inflace i cen energií
  Inflace je důsledkem závislostí Francie, ale vypořádali jsme se s ní lépe než mnoho našich sousedů, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron ve vysílání stanice France 2. Slíbil, že vláda bude nadále pomáhat domácnostem, firmám i studentům, kteří kvůli vysokým cenám mají obtíže vyjít s penězi. Macron v pořadu L'Événement také obhajoval vládou stanovenou hranici pro růst cen energií jako dostatečnou.
• Macron slíbil 15 miliard eur pro takzvanou zelenější ekonomiku
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes slíbil 15 miliard eur (téměř 403 miliard Kč) na podporu takzvané zelenější ekonomiky. Uvedl to dnes na zahradě Elysejského paláce, kam pozval občany, kteří svými nápady přispěli do Konvence pro klima. To je iniciativa, jejíž myšlenky chce hlava státu v září využít ve speciálním zákoně. Macron teď čelí tlaku, protože v nedělních komunálních volbách jeho strana ve velkých městech zaostala za Zelenými.
• Macron uspěl i v parlamentních volbách a míří k většině
  Hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona dnes v prvním kole francouzských parlamentních voleb na hlavu porazilo tradiční politické strany a míří k pohodlné většině. Republika v pohybu (REM) získala téměř třetinu hlasů a poražení konzervativci a socialisté varují před monopolem moci. V Národním shromáždění, které má 577 křesel, by Macron se svými lidmi mohl po druhém kole obsadit až 445 míst.
• Macronův projev němečtí politici chválí, ne se vším ale souhlasí
  Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, jehož sociálnědemokratická SPD po nedělních volbách odchází do opozice, ocenil návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na reformu Evropské unie. Pochvalné ohlasy se ozývají také z tábora německých liberálů FDP, se kterými konzervativní kancléřka Angela Merkelová vyjednává o nové vládní koalici, liberálové však podle agentury Reuters odmítají Macronovu vizi společného rozpočtu zemí platících eurem.
• Macron ve Washingtonu kritizoval subvence amerického průmyslu
  Francouzský prezident Emmanuel Macron v první den své návštěvy Spojených států promluvil k americkým zákonodárcům, přičemž vyjádřil politování nad plány Washingtonu masivně subvencovat americký průmysl, píše agentura Reuters. Podle agentury AFP Macron označil takzvaný zákon o snížení inflace (IRA) za velmi agresivní vůči evropským firmám a varoval před tříštěním Západu.
• Macron zveřejnil investiční plán za 30 miliard eur, počítá se stavbou reaktorů
  Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes zveřejnil svůj pětiletý investiční plán v hodnotě 30 miliard eur (762 miliard Kč) zaměřený na dekarbonizaci průmyslových gigantů, na podporu start-upů a na přesun výroby některých produktů do Francie. Země se podle něj stane lídrem v oblastech, jako je jaderná či obnovitelná energie. Informovala o tom agentura Reuters.
• Maďarská centrální banka bude podle guvernéra pokračovat ve zvyšování úroků
  Maďarská centrální banka bude v příštím roce pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby tak dostala pod kontrolu inflaci. Uvedl to guvernér banky György Matolcsy v rozhovoru s maďarským deníkem Magyar Nemzet. Další zvyšování úroků se očekává také v Polsku a v České republice.
• Maďarská centrální banka dnes snížila základní úrok o půl procenta
  Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 7,75 procenta. Informovala o tom v tiskové zprávě. Banka tak tempo snižování úroků opět zpomalila kvůli obavám z obnoveného vzestupu inflace, za kterými stojí zejména slabost domácí měny, napsala agentura Reuters.
• Maďarská centrální banka nečekaně snížila základní úrok
  Maďarská centrální banka dnes nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o 0,15 procentního bodu na 0,75 procenta. Zpráva poslala maďarský forint na nejnižší hodnotu k euru za poslední měsíc, protože analytici očekávali, že banka základní úrok nezmění. Jednodenní depozitní sazba zůstala na minus 0,05 procenta.
• Maďarská centrální banka nečekaně zvýšila základní úrok na 7,75 procenta
  Maďarská centrální banka dnes šokovala finanční trhy razantním zvýšením základní úrokové sazby. Zvýšila ji o 1,85 procentního bodu na 7,75 procenta, Maďarsko tak nyní má nejvyšší základní sazbu v Evropské unii. Většina ekonomů podle průzkumu agentury Reuters očekávala zvýšení sazby o půl procentního bodu.
• Maďarská centrální banka opět ponechala základní úrok na 13 procentech
  Maďarská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 13 procentech. Oznámila to v tiskové zprávě. Úroky tak nezměnila už druhý měsíc za sebou. Maďarsko má nyní nejvyšší základní úrokovou sazbu v Evropské unii.
• Maďarská centrální banka opět snížila úrokovou sazbu
  Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na devět procent. Informovala o tom v tiskové zprávě. Ke snížení základní sazby přikročila už popáté za sebou, reaguje tak na klesající inflaci. Na předchozím, lednovém zasedání základní úrok zredukovala o 0,75 procentního bodu.
• Maďarska centrální banka opět snížila základní úrok
  Maďarská centrální banka dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 8,25 procenta. Uvedla to v dnešní tiskové zprávě. Je to už pošesté za sebou, kdy banka základní sazbu snížila, a to díky tomu, že se dál rychle zmírňuje inflace.
• Maďarská centrální banka opět snížila základní úrok o 0,75 procentního bodu
  Maďarská centrální banka dnes v souladu s očekáváním trhu snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Sazba se tím dostala na 11,50 procenta, informovala banka v tiskové zprávě. Snižování základní sazby zahájila v říjnu, už v květnu však začala snižovat svou jednodenní depozitní sazbu.