Čína zatíží veškerý dovoz z USA dodatečným clem 34 procent

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz ze Spojených států. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom dnes informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit 34procentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Čína zároveň pozastavila dovozní povolení šesti firmám "spojeným s USA" a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností, uvedl hongkongský list South China Morning Post. Kromě toho Čína zavede další omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.

Oznámení odvetných opatření přichází po zprávě, že čínské ministerstvo obchodu ráno zavedení amerických cel odsoudilo. "Jde o typický akt jednostranné šikany," uvedlo ministerstvo.

Čínské ministerstvo obchodu zároveň vyzvalo Washington, aby cla okamžitě zrušil a případné spory řešil dialogem s obchodními partnery. Americká politika podle Pekingu ohrožuje složitě získanou rovnováhu dosaženou za léta mnohostranných obchodních jednání.

Spojené státy už 3. března na 20 procent zdvojnásobily dodatečná cla na dovoz z Číny. Prezident Trump obvinil Čínu, že vyváží přísady používané pro výrobu opioidu fentanyl. Čína obvinění odmítla a tvrdí, že ji Washington vydírá. Tento týden ve středu pak Trump oznámil novou sadu cel, která nazývá recipročními. Sazby pro jednotlivé země se liší.

Nová americká cla ohrožují světové hospodářství, řekla šéfka MMF

Nová americká cla na dovoz z mnoha zemí světa představují významné riziko pro světové hospodářství v době jeho omezeného růstu. Podle agentur Reuters a AFP to ve čtvrtek prohlásila šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Zároveň vyzvala země zasažené dovozními poplatky, které ve středu vyhlásil prezident Trump, aby situaci dále neeskalovaly a jednaly s USA o snížení obchodního napětí.

Trump oznámil plošná cla prakticky na veškerý dovoz do USA. Základní sazba činí deset procent a platit začne od soboty 5. dubna. Na některé země se ale budou vztahovat cla vyšší, která americká vláda označuje za reciproční a která podle Trumpa reagují na nespravedlivá cla vybíraná těmito zeměmi při dovozu zboží z USA. Tato cla začnou platit od 9. dubna a například u zboží dováženého z Evropské unie bude poplatek činit 20 procent.

Georgievová ve svém dosud nejostřejším hodnocení Trumpových celních bariér uvedla, že "jasně představují významné riziko pro globální výhled v době pomalého růstu". MMF podle ní na podrobném hodnocení dopadů celních opatření zatím pracuje.

"Je důležité předejít krokům, které by dále poškodily světové hospodářství. Apelujeme na Spojené státy a jejich obchodní partnery, aby společně konstruktivně pracovali na vyřešení obchodního napětí a omezení nejistoty," dodala Georgievová. EU i další země hovoří o přípravě odvetných opatření, přednost ale podle slov svých politiků chtějí dát jednání s USA.

V lednu MMF zvýšil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 3,3 procenta, předtím počítal s růstem o desetinu procentního bodu nižším. Se stejným tempem růstu počítá MMF i v příštím roce, když loni globální ekonomika podle prvního odhadu vzrostla o 3,2 procenta. Odhad letošního vývoje hrubého domácího produktu Spojených států pak MMF v lednu zvýšil o půl procentního bodu na 2,7 procenta.

Francouzský ministr: Odveta za americká cla by uškodila evropským spotřebitelům

Evropská unie by neměla na americká cla odpovídat ve stejném duchu, v jakém je zavádějí Spojené státy. Jen by tím uškodila svým vlastním spotřebitelům, řekl francouzský ministr financí Éric Lombard.

"Pracujeme na balíčku odpovědí, které mohou jít daleko za celní poplatky, abychom opět přivedli Spojené státy k jednacímu stolu a dosáhli spravedlivé dohody," řekl Lombard v rozhovoru v televizi BFM TV.

Evropská unie je zatím rozdělena v názoru na to, jak na americká cla nejlépe zareagovat, zvažuje se i takzvaný protinátlakový nástroj ACI (Anti-Coercion Instrument). Ten Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím zemím, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak, a donutit je ke změně politiky.

Mezi státy, které jsou opatrné ohledně odvetných opatření a rizika další eskalace sporu se Spojenými státy, patří Irsko, Itálie, Polsko a skandinávské země.

"Pokud uděláme to, co Spojené státy, pokud budeme uplatňovat cla na veškerý americký dovoz, pak se v Evropě dočkáme i negativních dopadů. To znamená, že i my zažijeme rostoucí inflaci a (hospodářský) pokles," řekl Lombard.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navrhl, aby evropské firmy pozastavily investice ve Spojených státech, dokud se "nevyjasní ty věci" s Washingtonem. Lombard řekl, že firmy se mohou svobodně rozhodnout, zda investice v USA pozastaví.

"Apelujeme na vlastenectví, protože teď jsme v období konfrontace mezi hlavními (obchodními) bloky na této planetě. Evropa má všechny prostředky, aby byla na jejich úrovni, ale vyžaduje to úsilí," dodal francouzský ministr.

Celní spor narušil vztahy s USA, uvedla kanadská ministryně zahraničí

Vztahy mezi Kanadou a Spojenými státy nebudou kvůli celnímu sporu už nikdy jako dřív. Dnes to v Bruselu na okraj jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance prohlásila šéfka kanadské diplomacie Mélanie Jolyová. Reagovala tak na cla, která prezident Trump uvalil prakticky na celý dovoz do USA. Už v březnu na vážné trhliny ve vzájemných vztazích poukázal kanadský premiér Mark Carney, podle kterého Spojené státy přestaly být spolehlivým partnerem.

Kanady se nový balík dovozních poplatků přímo netýká, na tuto zemi Trump už dříve ohlásil 25procentní cla v souvislosti s obchodem s drogami a nelegální migrací. Zachovány zůstaly výjimky, které Trump vyjednal v rámci obchodní dohody USMCA mezi USA, Mexikem a Kanadou při svém prvním funkčním období.

Od čtvrtka Spojené státy vybírají 25procentní clo na dovoz automobilů a od 3. května chtějí začít účtovat poplatek ve stejné výši i za dovoz automobilových dílů. Carney ve čtvrtek oznámil, že Kanada v odvetě zavede cla na dovoz automobilů ze Spojených států ve výši rovněž 25 procent.

Jolyová dnes řekla, že Kanada se snaží na Trumpovu administrativu vyvíjet co největší tlak. Podle čtvrtečního prohlášení premiéra Carneyho ale změna přístupu ve Washingtonu může trvat dlouho.

"Osmdesátileté období, kdy Spojené státy zastávaly roli globálního ekonomického lídra, kdy vytvářely spojenectví založená na důvěře a vzájemném respektu a zasazovaly se o volnou a otevřenou výměnu zboží a služeb, to už skončilo. Je to tragédie,“ dodal Carney. Zároveň řekl, že Kanada je připravena převzít vůdčí roli při vyjednávání s těmi partnery, kteří stojí o pokračování spojenectví a výměny založených na těchto hodnotách.

Média si v celním sporu všímají sbližování už tak úzkých vazeb mezi Kanadou a Německem. Dosluhující německý kancléř Olaf Scholz na konci března na průmyslovém veletrhu v Hannoveru podpořil Kanadu, která byla hlavním hostem výstavy. Kanadské firmy využily dnes končící hannoverský veletrh k tomu, aby hledaly nové obchodní partnery v Evropě, uvedla agentura DPA.

Ve čtvrtek si Carney telefonoval se Scholzem a na síti X pak napsal, že Kanada a Německo prohloubí své obchodní vztahy. "V době, kdy čelíme krizi vyvolané cly prezidenta Trumpa, jsou spolehliví partneři důležitější než kdykoli dříve," uvedl kanadský premiér.

Zdroj: Reuters, ČTK, South China Morning Post, BFM TV, AFP, DPA

Čtěte více

• Čína zahájila cyklus zvyšování sazeb
  PBOC (People's Bank of China - centrální banka Číny).
• Čína zahájila obchodní spor s USA kvůli clům u WTO
  Čína oficiálně zahájila spor u Světové obchodní organizace (WTO) kvůli dodatečným clům uvaleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz veškerého čínského zboží, potvrdila včera WTO. Podle Pekingu je opatření v rozporu se závazky USA vyplývajícími ze všeobecné dohody o clech.
• Čína: Zahraniční obchod loni předstihl USA
  Čína loni z hlediska objemu zahraničního obchodu asi předstihla Spojené státy a dostala se na první...
• Čína zakázala finančním institucím nabízet služby spojené s kryptoměnami
  Čína zakázala finančním institucím a platebním společnostem poskytovat služby spojené s kryptoměnami. Peking dále investory varoval před spekulativním obchodováním s nimi. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Čína zakázala kryptoměny
  Čínská centrální banka dnes označila všechny kryptoměnové transakce za nezákonné. Uvedla rovněž, že tyto transakce musí být zakázané. Informovala o tom agentura Bloomberg. Zpráva vedla k oslabení nejznámější kryptoměny bitcoin i dalších digitálních měn.
• Čína zakázala velkým hráčům snížit objem jejich akcií na začátku a konci seance
  Čína zakázala velkým institucionálním investorům snižovat objem držených akcií při zahájení a na konci obchodního dne. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Firmy, kterých se zákaz týká, nemohou během prvních a posledních 30 minut obchodování prodat více akcií, než kolik jich nakoupí.
• Čína zakázala vydávání nových kryptoměn
  Čína dnes zakázala jednotlivcům a organizacím získávat finance prostřednictvím primární nabídky mincí (ICO), která se používá při vydávání nových kryptoměn. Tato praktika představuje nelegální získávání financí, uvádí se v prohlášení centrální banky, regulačního úřadu pro burzy a banky a dalších vládních úřadů zveřejněného na internetových stránkách centrální banky.
• Čína zakazuje vývoz některých materiálů na výrobu čipů do USA
  Čína zakazuje vývoz některých důležitých komponent pro výrobu polovodičů do Spojených států. Reaguje tak na nová omezení Washingtonu zaměřená na schopnost Číny vyrábět pokročilé čipy. Mezi materiály, jejichž vývoz je zakázán, patří gallium, germanium a antimon. Oznámilo to dnes čínské ministerstvo obchodu, které se odvolává na obavy o národní bezpečnost.
• Čína zakáže růst mezd v některých podnicích
  Čína se rozhodla zakázat zvyšování mezd ve státem vlastněných podnicích, které nejsou dostatečně...
• Čína zasáhla do kurzu jüanu, zvýšila ho nejvíce za 11 let
  Čínská lidová banka dnes zvýšila oficiální kurz čínské měny o 0,56 procenta. Je to největší zvýšení za téměř...
• Čína zavádí nová opatření k uvolnění úrokových sazeb
  Čína zavádí nová opatření, která mají přispět k uvolnění tvorby úrokových sazeb. Peking tak nově umožní bankám...
• Čína zavádí zákony na ochranu svých firem před sankcemi z USA
  Čína zavádí nová pravidla, která jí umožní chránit vlastní firmy před zahraničními zákony, jejichž aplikaci vláda v Pekingu považuje za neoprávněnou. To se týká i mnoha amerických sankcí, které vyhlásila vláda prezidenta Donalda Trumpa. Změny, které Peking oznámil o víkendu, čínským soudům například umožní trestat i firmy, které sankce neodmítnou. Informuje o tom dnes BBC.
• Čína zavede další opatření na podporu ekonomiky
  Čína zintenzivní finanční podporu ekonomiky. Peking proto zavede další opatření ve fiskální a měnové politice, informovala dnes státní média. Odvolávají se přitom na zasedání politbyra o hospodářské situaci. Akcie v pevninské Číně i v Hongkongu po oznámení posilovaly. Čínská centrální banka už v úterý oznámila největší opatření na podporu hospodářského růstu od pandemie nemoci covid-19. Analytici ale v posledních dvou dnech pochybovali, zda jsou oznámená opatření pro nastartování ochabující poptávky dostatečná.
• Čína zavede digitální měnu
  Čínská centrální banka (PBoC - People's Bank of China) dnes oznámila, že se bude snažit vydat co nejdříve...
• Čína zaznamenala čtvrtletní odliv přímých zahraničních investic
  Čína zaznamenala poprvé čtvrtletní odliv přímých zahraničních investic. Přímé investiční závazky, což je široké měřítko přímých zahraničních investic, byly podle předběžných údajů platební bilance v období červenec až září v deficitu 11,8 miliardy USD (268,5 miliardy Kč). To je první čtvrtletní schodek od roku 1998, kdy čínský devizový regulátor začal tyto údaje sledovat. Údaj naznačuje tlak na odliv kapitálu a problémy Pekingu při získávání investic od firem ze zahraničí a může souviset s odklonem západních zemí do Číny a nevýhodnou úrokovou sazbou v Číně, uvedla agentura Reuters.
• Čína zaznamenala poprvé od roku 1998 schodek zahraničních investic
  Čína má za tři měsíce do konce září u zahraničních investic deficit 11,8 miliardy dolarů (271 miliard Kč). Stalo se to poprvé od roku 1998, kdy se tyto údaje začaly v zemi sledovat. Podle serveru BBC vývoj naznačuje, že zahraniční podniky místo aby v Číně své zisky reinvestovaly, spíše je ze země stahují. Peking se potýká s pomalejším růstem ekonomiky a s nízkými úrokovými sazbami, zatímco spory se Spojenými státy vyvolávají pochybnosti o hospodářském potenciálu Číny.
• Čína zlepší přístup firem na domácí trhy
  Čínská vláda hodlá zlepšit přístup zahraničních firem na domácí trhy a vytvořit jim prostředí pro rovnocennou...
• Čína zlepšuje podmínky kupujícím nemovitostí a investorům na burze
  Čína zlepšuje podmínky kupujícím nemovitostí a investorům na burze. Bojuje tak proti krizi na trhu s nemovitostmi a slabému oživování ekonomiky. S odkazem na místní média o tom dnes informuje agentura DPA.
• Čína zmírnila kontrolu nad sazbami úroků
  Čína dnes oznámila dlouho očekávanou reformu úrokových sazeb a omezila svou kontrolu nad cenami...
• Čína zmírňuje omezení pro zahraniční investice
  Čína se rozhodla snížit počet odvětví, ve kterých platí restrikce pro zahraniční investice. Oznámila to včera Národní rozvojová a reformní komise (NDRC). Peking tak pokračuje v naplňování svého slibu, že bude dál otevírat přístup na čínský trh. Ke zmírnění omezení v oblasti zahraničních investic dochází poté, co se v sobotu americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem dohodl na obnovení obchodních rozhovorů.