Komise: EU bude letos stagnovat

Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně hrubý domácí produkt (HDP) dokonce o 0,4 procenta klesne. Vyplývá to z odhadu vývoje ekonomiky, který dnes zveřejnila Evropská komise (EK). V příštích letech už ale čeká evropskou ekonomiku mírný růst. V roce 2014 v celé osmadvacítce o 1,4 procenta a v zemích platících eurem o 1,1 procenta. O rok později to má být dokonce 1,9 a 1,7 procenta, tvrdí komise.

"Množí se signály, že evropská ekonomika dosáhla bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy přijaté v Evropě vytvořily základ pro obnovu," řekl dnes novinářům eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Je však podle něj příliš brzy slavit vítězství - problémem zůstává vysoká nezaměstnanost.

Nejvyšší by nezaměstnanost letos měla být v Řecku, kde ji komise odhaduje na 27 procent, jen o málo lépe na tom bude s 26,6 procenta Španělsko. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti - 5,1 procenta - EK pro letošek předpovídá v Rakousku. Česká republika se drží na hodnotě 7,1 procenta.

Podobně opatrně optimistická vyjádření při hodnocení vývoje ekonomiky volí evropští politici už od letošního léta, kdy statistiky začaly ukazovat možný konec několik let trvajících hospodářských problémů. Ve druhé polovině letošního roku očekává komise v EU půlprocentní ekonomický růst.

Podle nynější prognózy se zmenšuje makroekonomická nerovnováha a růst by se měl postupně zvyšovat. Úsporná opatření v některých členských zemích však prý mají stále vliv na investice a spotřebu. Zlepšení situace na finančních trzích a snížení úrokové míry v ohrožených zemích se zatím nepromítá do ekonomiky, neboť přetrvává fragmentace trhů s rozdíly mezi členskými státy i mezi společnostmi různých velikostí.

Nynější výhled podle komise odpovídá charakteristikám, které byly už dříve pozorovány při obnově po výrazných ekonomických krizích. Předpokládá se pomalé posilování domácí poptávky, především v důsledku růstu soukromé spotřeby a zlepšení hrubého fixního kapitálu kvůli zlepšujícím se podmínkám financování i ekonomické náladě. Právě domácí poptávka má podle komise být v letech 2014 a 2015 hlavním tahounem růstu, oslabit by naopak měl export mimo EU.

Komise připomíná, že vývoj na pracovním trhu obvykle kopíruje pohyby HDP s půlročním i delším zpožděním, a tak se zvýšená ekonomická aktivita v příštích měsících jen postupně promítne do zvýšeného počtu pracovních míst. Výhled tak ukazuje po nynější stabilizaci mírný pokles nezaměstnanosti z nynějších 11,1 procenta v EU a 12,2 procenta v eurozóně na 10,7 procenta a 11,8 procenta v roce 2015.

Deficit veřejných financí by letos měl v celé EU klesnout na 3,5 procenta HDP, v eurozóně pak na 3,1 procenta. Vládní dluh v celé EU ale dosahuje skoro 90 procent HDP, v zemích platících eurem dokonce až 96 procent hrubého domácího produktu, uvedla komise. Ze zemí EU jediné Německo dosáhne podle odhadu letos nulového deficitu veřejných financí. Největším hříšníkem je Řecko, s předpokládaným deficitem 13,5 procenta HDP. Před ním jsou Kypr (deficit 8,3 procenta HDP) a Irsko (deficit 7,4 procenta HDP). Pro ČR se pro letošek odhaduje deficit veřejných financí ve výši 2,9 procenta hrubého domácího produktu.

Slovensko by mělo letos dosáhnout tříprocentního deficitu, jeho ekonomika by měla o 0,9 procenta růst. V roce 2014 pak na Slovensku komise čeká růst přes dvě procenta a v roce 2015 skoro tři procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• Komentář k aktuálnímu vývoji na měnovém trhu
  Komentář k aktuálnímu vývoji na měnovém trhu (forex) od profesionálního tradera a analytika.
• Komentář Lagardeové na konferenci ECB
  Evropská centrální banka (ECB) dnes rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu Kč) a prodloužila i jeho platnost. Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procent a zveřejnila nový hospodářský výhled.
• Komerční bance klesl v 1Q čistý zisk o 21,3 %
  Komerční bance klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 21,3 procenta na 2,8 miliardy korun. Provozní zisk stoupl o 1,7 procenta na čtyři miliardy korun. Celkový objem úvěrů i vkladů meziročně vzrostl. Banka, jejímž většinovým vlastníkem je francouzská Société Générale, dnes neauditované konsolidované výsledky zveřejnila na svém webu.
• Komerční banky ECB předčasně splatí úvěry
  Komerční banky z eurozóny splatí příští týden Evropské centrální bance (ECB) v předstihu levné tříleté úvěry v objemu
• Komerční banky předčasně splatí ECB další levné úvěry
  Komerční banky z eurozóny předčasně splatí další levné krizové úvěry, které jim zhruba před rokem ve dvou...
• Komisař Breton připomněl Muskovi přísná pravidla EU pro sociální sítě
  Bruselu nepřísluší komentovat koupi firmy Twitter miliardářem Elonem Muskem, řekl včera komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Připomněl však, že sociální síť musí plnit pravidla EU pro odstraňování nelegálního obsahu, na jejichž zpřísnění se před několika dny shodli vyjednavači za Evropský parlament a členské země EU. Musk v minulosti prohlašoval, že chce ze sociální sítě twitter učinit platformu, která by přijímala co nejširší okruh uživatelů včetně některých, jejichž účty firma v minulosti trvale zablokovala kvůli porušování pravidel pro obsah příspěvků.
• Komisaři chtějí kvůli pandemii dluhopisy, šéfka EK je rezervovaná
  Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni včera tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být na místě.
• Komisař Rehn varoval před odchodem Kypru z eurozóny
  Evropský komisař pro měnové záležitosti Olli Rehn včera varoval před odchodem Kypru z eurozóny...
• Komise: Brexit může znamenat o půl procenta nižší výkon ekonomiky
  Rozhodnutí Británie vystoupit z Evropské unie může znamenat, že k roku 2017 může mít eurozóna i celá...
• Komise: Českou ekonomiku čeká stagnace, za celý rok vzroste jen o 0,1 procenta
  Česká ekonomika bude v prvním letošním čtvrtletí stagnovat a za celý rok vykáže růst o 0,1 procenta. To bude výrazně pod očekávaným průměrem celé Evropské unie. Ve své makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK), která v případě České republiky nijak nezměnila své dřívější odhady letošního minimálního růstu hrubého domácího produktu (HDP).
• Komise chce aktivněji pracovat se zeměmi, které chtějí euro
  Evropská komise plánuje aktivněji pracovat s členskými zeměmi EU, které mají zájem o přijetí eura. Novinářům to včera řekl místopředseda komise pro euro, sociální dialog a finanční služby Valdis Dombrovskis. Zároveň ale zdůraznil, že do eurozóny nebude žádný stát "tažen silou".
• Komise navrhla zastoupení eurozóny u MMF
  Vznik fiskální rady pro země platící eurem či reprezentace eurozóny v Mezinárodním měnovém fondu...
• Komise navrhla zřízení Evropského měnového fondu
  Vznik Evropského měnového fondu (EMF) na základě struktury Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) nebo možnost zřízení funkce ministra financí a hospodářství Evropské unie patří mezi návrhy, kterými chce Evropská komise (EK) prohloubit unijní hospodářskou a měnovou unii. Plány zveřejnila unijní exekutiva pouhý týden před prosincovým summitem EU, na jehož okraji se bude zvláštní schůzka zemí eurozóny a států, které mají euro přijmout, věnovat právě otázce budoucnosti měnové unie.
• Komise přišla s další sadou kroků pro případ brexitu bez dohody
  Evropská komise dnes předložila členským zemím EU další soubor nouzových opatření, kterými se unie chystá na možný odchod Británie ze společenství bez dohody. Sada jednostranných opatření se týká například programu studentských výměn Erasmus+, pravidel koordinace sociálního zabezpečení, ale také letošního unijního rozpočtu.
• Komise zhoršila letošní odhad růstu ekonomiky EU na 3,7 procenta
  Ekonomika Evropské unie letos kvůli přetrvávajícím koronavirovým omezením poroste pomaleji, než se dosud očekávalo. Podle dnešní makroekonomické předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) o 3,7 procenta, zatímco listopadový odhad počítal s růstem o 4,1 procenta.
• Kommersant: Gazprom zvažuje zastavení dodávek plynu do "nikoli přátelských" zemí
  Ruský energetický gigant Gazprom zvažuje možnost zastavení dodávek zemního plynu do "nikoli přátelských" zemí a vyhodnocuje možné důsledky. Informoval o tom dnes list Kommersant s odvoláním na nejmenované zdroje. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko bude brzy požadovat, aby "nikoli přátelské" země platily za plyn v rublech, což vyvolalo obavy z možného výpadku dodávek plynu do Evropy. Gazprom na žádost listu o komentář nereagoval.
• Kommersant o alternativních indexech: Ukazatele iluzí
  Ekonomická média po celý rok informovala i o těch nejmenších změnách ukazatelů - burzovních, průmyslových, spotřebitelských cen, důvěry a mnoha dalších. Existují ale i jiné indexy a jak napsal ruský hospodářský list Kommersant, některé mohou nejen pobavit, ale také poskytnout užitečné informace.
• Kommersant: Omezení dovozu kvůli sankcím doléhá na další ruské firmy
  Počet ruských podniků, na které Západ uvalil sankce za vpád ruských vojsk na Ukrajinu, se za rok prakticky zdvojnásobil. Z původních asi 1600 se zvýšil zhruba na 2900 a s přihlédnutím k přidruženým firmám celkový počet takto zasažených společností už dosahuje 9800. S odvoláním na analytiky servisu Kontur.Prizma o tom dnes informoval ruský list Kommersant.
• Kommersant: Rusko zvažuje zvýšit daně v odvětví ropy a plynu o tři biliony rublů
  Rusko s ohledem na rozpočtový deficit zvažuje, že v letech 2023 až 2025 zvýší daně v odvětví ropy a zemního plynu až o tři biliony rublů (1,2 bilionu Kč). S odvoláním na informované zdroje to dnes napsal list Kommersant. Ruské ministerstvo financí odmítlo zprávu komentovat.
• Komoditní měny mají potenciál
  Ropa dosáhla svého dna v únoru a od té doby přidala téměř 100 %, rázem se přidalo uhlí a teď už i elektřina...